Posázavské bučiny – návrh na vyhlášení zvláště chráněného území

Návrh na vyhlášení maloplošného zvláště chráněného území přírodní rezervace Posázavské bučiny, kterou se vymezuje část evropsky významné lokality Posázavské bučiny; oznámení možnosti seznámení se s návrhem plánu péče o toto území a oznámení tohoto návrhu vlastníkům

Krajský úřad Středočeského kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství (dále jen krajský úřad), na základě § 77a odst. 2) ve vazbě na ustanovení § 45c odst. 4) a v souladu s ustanovením § 40 zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon č. 114/1992 Sb.) navrhuje vyhlášení maloplošného zvláště chráněného území Posázavské bučiny v kategorii přírodní rezervace podle ustanovení § 33 zákona č. 114/1992 Sb., kterým se vymezuje část evropsky významné lokality Posázavské bučiny.
Navržené maloplošné zvláště chráněné území se nachází na katastrálním území Sázava v okrese Benešov.

Navržené zvláště chráněné území tvoří pozemky v katastrálním území Sázava, jejichž přehled je uveden v připojených dokumentech.
K zabezpečení chráněného území vůči vnějším vlivům je dle § 37 odst. 1) zákona č. 114/1992 Sb. ochranné pásmo vyplývající ze zákona, a to v šíři 50 m. Toto ochranné pásmo zasahuje na pozemky v kat. území Samopše a kat. území Sázava, jejichž přehled je uveden v připojených dokumentech.

Celková výměra navrženého zvláště chráněného území Posázavské bučiny, které vymezuje část evropsky významné lokality Posázavské bučiny, bez ochranného pásma je 21 ha, výměra ochranného pásma činí 19,50 ha.

Důvodem navrhované územní ochrany jsou zde z hlediska národního seznamu evropsky významných lokalit stanoviště panonských skalních trávníků (Stipo-Festucetalia pallentis), bučin asociace Asperulo-Fagetum a lesů svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích. Tímto územím se vymezuje část evropsky významné lokality Posázavské bučiny, která je zařazená do národního seznamu evropsky významných lokalit nařízením vlády ČR č. 318/2013 Sb., kterým se stanoví národní seznam evropsky významných lokalit, v aktuálním znění. Lokalita je dále zařazena do evropského seznamu oznámeného sdělením Ministerstva životního prostředí „o evropsky významných lokalitách, které byly zařazeny do evropského seznamu" zveřejněného ve Sbírce zákonů č. 81/2008 ze dne 22.2.2008.

Současný stav předmětu ochrany

Navrhovaná přírodní rezervace Posázavské bučiny je jednou ze čtyř vzájemně oddělených částí evropsky významné lokality „Posázavské bučiny". Lesy řešené přírodní rezervace se nacházejí na vrchu Sedliště a na navazujícím příkrém svahu až srázu nad řekou Sázavou a železniční tratí ve směru k městu Sázava. Na Sedlišti se jedná o bohaté, květnaté bučiny, jež lze částečně považovat, s ohledem na lokální výrazné zastoupení vápence v podloží, za vápnomilné. Kostru porostů tvoří staré buky, které jsou od sebe zpravidla vzdáleny vždy několik desítek metrů. Jde o jedince staré cca 120–150 let, se značným potenciálem pro produkci přirozené obnovy a pro podporu biodiverzity – biotop pro dutinové živočichy (například při terénní pochůzce byl zaznamenán datel černý) a obecně pro saproxylické taxony.

Kromě uvedených starých buků jsou porosty tvořeny i buky mladšími, dále borovicí, jež je velmi početná a tvoří spolu se starými buky hlavní (horní) etáž, méně modřínem. Podružnou etáž tvoří hojný habr vegetativního i generativního původu (při existenci lomů a blízkosti tradičního sklářského průmyslu v Sázavě habrové pařeziny nepřekvapují). V nejvyšších partiích navrhovaného zvláště chráněného území je lokálně hojný jasan zasahující do hlavní (horní) etáže.

V rámci popisovaných bučin se na Sedlišti nalézá enkláva jehličnatého smrko-borového porostu s menší příměsí modřínu, a to v terénně členitém okolí starého vápencového lomu. Vlastní lom je kromě jehličnanů porostlý sukcesními nárosty vrby jívy a lísky. Jehličnatý porost je rozvolněnou mladší kmenovinou. Smrk trpí (jak bývá na bohatých stanovištích a zvláště v první generaci po buku obvyklé) hnilobou (patrně kořenovník vrstevnatý – tzv. červená hniloba), což je zřejmé z výronu pryskyřice. V okolí vrchu Sedliště je další lesní plocha. Jedná se o mladou skupinu – starší tyčovinu lípy srdčité, hospodářsky velmi kvalitní.

Výše popsané lesní plochy tvoří pomyslnou první část ZCHÚ. Na těchto plochách byl zjištěn především nadměrný výskyt borovice lesní, na části též smrku, dále nedostatek dubu zimního a nadbytek habru. Vysoké zastoupení borovice by nebylo problematické na exponovaných stanovištích, ovšem v bohatých bučinách působí nepřirozeně a nepříznivě (to samé platí pro smrk a modřín).

Druhou specifickou část ZCHÚ tvoří lesní ekosystémy na prudkých až srázných svazích nad řekou Sázavou. Lesy se zde vyskytují na dopravně prakticky nedostupných stanovištích a mají výrazně půdoochranný charakter. Na výše popisované bohaté bučiny pokrývající vrch Sedliště přímo navazuje humusem obohacený suťový les s především habrovou pařezinou. Horní etáž je tvořena po ploše rozptýlenými starými buky (cca až 170 let), poměrně výrazně též jasanem, méně smrkem. Ojediněle se v porostu vyskytuje jedle, dále keře (líska). Patrně z důvodu malého tlaku zvěře je přítomno velmi četné a dobře odrůstající zmlazení buku. Staré buky mají vysokou biologickou hodnotu. Fáze rozpadu zůstává nezpracována (pomístně se vyskytují tlející kmeny velkých rozměrů). I přes relativně výrazné zastoupení smrku a nadměrné zastoupení habru lze tyto porosty považovat za přírodě blízké a jsou vhodné k ponechání samovolnému vývoji.

Na popsaný porost suťového charakteru navazuje enkláva extrémních stanovišť, místy přecházející ve skalnaté, bezlesé výstupy. Od vrcholu svahu (přibližně na úrovni kynologického cvičiště) přistupuje do dřevinné skladby výrazně trnovník akát. K navrhovanému ZCHÚ zde přiléhá elektrovod, pod nímž se akát po ořezech realizovaných správcem vedení bohatě vegetativně zmlazuje. Díky akátu je zde fixována vyšší hladina dusíku, podpořená vlivem blízké rekreační zástavby. Akát nicméně tvoří jen příměs porostu a je přítomen především při horní hraně svahu. Jinak je porost tvořen habrovou pařezinou, místy zakrslého vzrůstu. Ojediněle se objevují i jiné dřeviny.

Na nelesních pozemcích v území převažují reprezentativní porosty květnatých bučin, místy s výsadbami akátu. V bývalém lomu v příkrém svahu převažují suťové lesy, v prosvětlených částech křoviny. V území se dále vyskytuje pestrá mozaika stanovišť, ve které převládá skalní vegetace s kostřavou sivou, dále pak skalní stěny nad zářezem trati, skalní terásky a skalní výchozy, které místy zarůstají křovinami.

Hlavním cílem ochrany území je zejména eliminace nepůvodních druhů, jako je akát, a stanovištně nevhodných dřevin (smrku). Dále pak v lesních porostech podpora původních a stanovištně vhodných druhů dřevin, včetně jejich přirozeného zmlazení. V cenné části území v příkrých svazích nad Sázavou je vymezen bezzásahový režim.

V prostoru navrhovaného zvláště chráněného území se dále nevyskytují žádné přírodní zdroje.

Pro navrženou přírodní rezervaci Posázavské bučiny, kterou se vymezuje část evropsky významné lokality, jsou stanoveny základní ochranné podmínky ustanovením § 36 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., a to to že na celém území přírodní rezervace je zakázáno:

• hospodařit na pozemcích způsobem vyžadujícím intenzivní technologie, zejména prostředky a činnosti, které mohou způsobit změny v biologické rozmanitosti, struktuře a funkci ekosystému anebo nevratně poškozovat půdní povrch,
• používat biocidy,
• povolovat a umisťovat nové stavby,
• povolovat nebo uskutečňovat záměrné rozšiřování geograficky nepůvodních druhů rostlin a živočichů,
• sbírat či odchytávat rostliny a živočichy, kromě výkonu práva myslivosti a rybářství či sběru lesních plodů,
• měnit dochované přírodní prostředí v rozporu s bližšími podmínkami ochrany přírodní rezervace.

V rámci přírodní rezervace Posázavské bučiny nelze provádět takové činnosti, které by mohly být příčinou úbytku nebo dokonce vymizení předmětů ochrany z tohoto území.

Současně se navrhují následující bližší ochranné podmínky:
Jen s předchozím souhlasem kompetentního orgánu ochrany přírody lze v přírodní rezervaci Posázavské bučiny vykonávat tyto činnosti:

• provádět změny druhu pozemků a způsobu jejich využití podle zvláštních právních předpisů,
• provádět terénní úpravy, navážky a zemní práce,
• zřizovat a vyznačovat nové veřejně přístupné účelové komunikace, stezky, pěšiny a turistické trasy
• používat pesticidy a jakékoliv další chemické látky,
• vjíždět vozidly do území přírodní rezervace; souhlas se nevyžaduje u vozidel základních a ostatních složek integrovaného záchranného systému, věcně a místně příslušných správních orgánů, správců vodních toků při provádění správy vodních toků a vozidel pro zajištění péče o pozemky či porosty.

V ochranném pásmu platí ze zákona vyplývající omezení (§ 37 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb.): ke stavební činnosti, terénním a vodohospodářským úpravám, k použití chemických prostředků, změnám kultury pozemku a ke stanovení způsobu hospodaření v lesích v ochranném pásmu je nezbytný souhlas orgánu ochrany přírody.

V souladu s ust. § 4 odst. 1 písm. j) zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitosti, ve znění pozdějších předpisů budou pozemky zahrnuté ve zvláště chráněném území osvobozeny od platby daně z nemovitosti.

Nedílnou součástí tohoto návrhu je mapa katastru nemovitostí se zákresem přírodní rezervace Posázavské bučiny a jejího ochranného pásma.
Předpokládaný termín vyhlášení přírodní rezervace je stanoven v druhé polovině roku 2015.

Pro navrhované maloplošné zvláště chráněné území přírodní rezervace Posázavské bučiny, kterým se vymezuje část evropsky významné lokality Posázavské bučiny, byl zpracován na období let 2015–2024 plán péče.

V souladu s ustanovením § 38 odst. 3) zákona č. 114/1992 Sb. oznamujeme možnost seznámit se (případně uplatnit připomínky) s návrhem plánu péče pro projednávané maloplošné chráněné území.
Vlastníkům nemovitostí dotčených navrhovanou územní ochranou v souladu s ustanovením § 40 odst. 2) zákona č. 114/1992 Sb. oznamujeme, že s úplným zněním tohoto návrhu se mohou seznámit na obecních úřadech obeslaných obcí, Portále veřejné správy nebo v úřední dny po telefonické domluvě (referent Alena Světlíková, tel. 257 280 777) v kanceláři č. 4014b v budově krajského úřadu na níže uvedené adrese.

Obce a vlastníci dotčených nemovitostí mohou k předloženému návrhu, respektive k oznámení návrhu uplatnit své písemné námitky podle § 40 odst. 4) zákona č. 114/1992 Sb. do 90 dnů od obdržení návrhu, respektive od doručení tohoto písemného oznámení u Krajského úřadu Středočeského kraje, Odboru životního prostředí a zemědělství, sídlem Zborovská 11, 150 21 Praha 5.
Vlastníci jsou oprávněni uplatnit námitky jen proti takovému navrženému způsobu nebo rozsahu ochrany, jímž by byli dotčeni ve výkonu svých práv nebo povinností.

Dotčené orgány státní správy obeslané tímto návrhem se musí dle § 41 odst. 3 zákona č. 114/1992 Sb. k návrhu na vyhlášení maloplošného zvláště chráněného území vyjádřit do 30 dnů od jeho obdržení na výše uvedené adrese krajského úřadu.

K připomínkám podaným po uplynutí lhůt stanovených pro jejich podání nebude přihlíženo.

---

Odkazy

• Mapová služba – Ochrana přírody a krajiny Středočeského kraje
• Středočeský kraj – právní normy – ochrana přírody

---

Dokumenty ke stažení

• Posázavské bučiny - návrh plánu péče
• Posázavské bučiny - mapa hranic navrhovaného ZCHÚ
• Posázavské bučiny - soupis pozemků v OP ZCHÚ
• Posázavské bučiny - soupis pozemků v ZCHÚ