Sociálně-právní ochrana náleží bez ohledu na státní občanství všem dětem, které se nacházejí na území České republiky.

Dle ustanovení § 2 odst. 2 zákona 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí náleží SPO dítěti, které:

• má na území ČR trvalý pobyt,
• podle zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území ČR a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, má povolen trvalý pobyt nebo je hlášeno k pobytu na území České republiky po dobu nejméně 90 dnů,
• podalo žádost o udělení mezinárodní ochrany na území ČR (tzn. o udělení azylu nebo doplňkové ochrany podle zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „zákon o azylu"),
• je oprávněno na území ČR trvale pobývat dle §87 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, nebo
• pobývá na území ČR s rodičem, který podal žádost o udělení mezinárodní ochrany nebo oprávnění pobytu za účelem poskytnutí dočasné ochrany na území České republiky nebo které již pobývá na základě uděleného oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany na území České republiky podle zákona č. 221/2003 Sb., o dočasné ochraně cizinců, ve znění pozdějších předpisů.
• pobývá na území ČR s rodičem, který zde pobývá na základě potvrzení o strpění pobytu podle zákona o azylu, nebo který je azylantem anebo osobou požívající doplňkové ochrany,
• je azylantem nebo osobou požívající doplňkové ochrany.

Zákon o SPO však zároveň ukládá povinnost poskytovat sociálně právní ochranu i dětem, které výše uvedené podmínky nesplňují. Sociálně právní ochrana se v tomto případě poskytne jen v nezbytném rozsahu a spočívá v přijetí opatření k ochraně života a zdraví a zajištění uspokojování základních potřeb v nejnutnějším rozsahu včetně zdravotní péče.