Metodika
Metodika
- Manuál implementace vyhodnocování situace dítěte a rodiny a tvorby IPOD (MPSV 2014)
- Vyhodnocování potřeb dítěte - Lumos (MS II.)
- Vyhodnocování potřeb dítěte, IPOD (WS I.)
- Metodika vyhodnocování potřeb dětí - Praktický průvodce (Lumos 2014)
- Pomocné otázky k vyhodnocování a oblasti pozorování(Lumos 2014)
- Pomocné nástroje k vyhodnocování (Lumos 2014)
- Příklady vyhodnocování - kazuistiky (Lumos 2014)
Základní informace o vyhodnocování situace dítěte a IPOD
Novelou zákona o SPOD byly s účinností od 1. ledna 2013 do praktického výkonu sociálně-právní ochrany dětí a tedy do činnosti sociálních pracovníků OSPOD začleněny dvě klíčové metody sociální práce – vyhodnocení potřeb dítěte a jeho rodiny a individuální plán ochrany dítěte (zkráceně IPOD).
Vyhodnocení potřeb dítěte a jeho rodiny
Slouží zejména:
- k identifikaci potřeb dítěte a míry jejich naplnění v rodině,
- k objasnění silných stránek rodičů či jiných osob odpovědných za výchovu,
- ke zhodnocení situace dítěte v rámci širší rodiny, komunity,
- ke zhodnocení aktuální míry ohrožení dítěte,
- jako podklad pro tvorbu individuálního plánu ochrany dítěte a vymezení dalšího postupu.
OSPOD je povinen pravidelně vyhodnocovat situaci dítěte a jeho rodiny za účelem posouzení, zda lze považovat dítě za ohrožené, resp. zda se jedná o dítě, na které se SPO zaměřuje dle ustanovení § 6 zákona o SPOD. Opakované vyhodnocování situace dítěte je nezbytné provádět průběžně minimálně ve lhůtě 1x za 6 měsíců.
OSPOD provádí vyhodnocení:
- úvodní – vstupní – základní (doporučeno nejpozději do 15 dnů od přijetí oznámení)
- podrobné – komplexní – detailní (nejpozději do 1 měsíce od zařazení dítěte do základní evidence)
Úvodní vyhodnocení obsahuje zejména informace o rodičích dítěte, jeho rodinném prostředí a základní informace, které se vztahují k možnému ohrožení dítěte. Slouží k určení, zda je třeba dítěti začít poskytovat sociálně-právní ochranu, a nebo, zda bude dostačovat pro stabilizaci situace poskytnutí základního sociálního poradenství (určuje rychlost, intenzitu, adekvátnost a způsob intervence OSPOD). Výstupem úvodního vyhodnocení je závěr o tom, zda OSPOD považuje dítě za ohrožené či nikoli.
Podrobné vyhodnocení slouží k hlubší analýze situace dítěte, situace rodiny včetně širšího kontextu za účelem nalezení zdrojů podpory. Cílem je identifikace potřeb dítěte a jeho rodiny a ověření jejich naplňování, zjištění silných stránek rodičů či jiných osob odpovědných za výchovu dítěte a jejich kapacity s ohledem na uspokojování potřeb dítěte (rizikové a ochranné faktory). Vyhodnocování je vždy zaměřeno na dítě s cílem zajistit jeho bezpečí a blaho. Zaměření a rozsah vyhodnocení je stanoveno v § 1 vyhlášky č. 473/2012 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona o SPOD.
Individuální plán ochrany dítěte (IPOD)
Slouží zejména:
- k vymezení příčin ohrožení dítěte,
- ke stanovení opatření na ochranu dítěte,
- k poskytnutí pomoci rodině ohroženého dítěte,
- k přijetí opatření na posílení funkcí rodiny.
OSPOD je povinen zpracovat plán ochrany dítěte na základě provedeného vyhodnocení, ve kterém stanoví jednotlivé cíle/kroky směřující k ochraně dítěte, naplňování zjištěných a nedostatečně zajištěných potřeb dítěte a odstranění příčin jeho ohrožení. Jednotlivé cíle a kroky jsou plánovány ve spolupráci s rodiči dítěte, osobami odpovědnými za jeho výchovu a dalšími odborníky. IPOD je pravidelně vyhodnocován a aktualizován se zaměřením na aktuální situaci dítěte a jeho rodiny. Obsah individuálního plánu ochrany dítěte je stanoven v § 2 vyhlášky č. 473/2012 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona o SPOD.