Odborné a další materiály Středočeského kraje

Krajský úřad Středočeského kraje má zpracovanou řadu materiálů týkající se odpadového hospodářství. Tyto materiály byly pořízeny v průběhu let, kdy se týkají zejména systému nakládání s odpady v kraji, vyhodnocování jednotlivých složek nakládání s odpady a návrhů optimálních řešení, které by například přispěly ke zvyšování množství vytříditelných složek komunálních odpadů. Dále pak se jedná o materiály, které byly pořízeny s ohledem na budoucí vývoj nakládání s odpady, kdy je na základě legislativních požadavků nutné zvyšovat podíl vytříděných odpadů a snižovat množství biologicky rozložitelných odpadů ve směsném komunálním odpadu. Také tyto materiály řeší problematiku plánovaného konce skládkování neupravených komunálních odpadů a recyklovatelných materiálů, kdy krajský úřad dlouhodobě poskytuje obcím metodickou pomoc. Jedná se například o analýzu možnosti využívání a odstranění směsného komunálního odpady či studie týkající se překládacích stanic.

Mimo jiné také v rámci společného projektu Středočeského kraje a autorizované obalové společnosti EKO-KOM, a.s. vyšly dvě pohádkové knížky Třídilky.

Níže jsou uvedeny nejprve jednotlivé materiály dle data jejich pořízení od nejnovějšího (pro jejich stažení stačí kliknout na název materiálu), níže pak jsou uvedeny podrobnosti k jednotlivým materiálům.

TECHNICKOEKONOMICKÁ ANALÝZA INTEGROVANÉHO SYSTÉMU NAKLÁDÁNÍ S KOMUNÁLNÍMI A DALŠÍMI ODPADY VE STŘEDOČESKÉM KRAJI (2012)

Dokumenty ke stažení

NAKLÁDÁNÍ S NEBEZPEČNÝM ODPADEM ZE ZDRAVOTNICTVÍ S DŮRAZEM NA ŘEŠENÍ ODPADŮ Z ORGANIZACÍ ZŘIZOVANÝCH SK NEBO OBCEMI NA ÚZEMÍ STŘEDOČESKÉHO KRAJE (2004)

Dokumenty ke stažení

Cirkulární sken Středočeského kraje, Návrh opatření 2022

Cirkulární sken Středočeského kraje plynule navazuje na předchozí studie, shrnuje stav odpadového hospodářství ve Středočeském kraji a to jak ze statistického pohledu týkajícího se množství vyprodukovaných odpadů a jeho dalšího nakládání s ním, tak uvádí i přehled odpadových zařízení podílejících se na celkovém nakládání s odpady ve Středočeském kraji. Dále se věnuje zhodnocení dosavadních činností kraje a uvádí vyhodnocení hlavních problematických oblastí odpadového hospodářství kraje. Na základě celkového skenu navrhuje jednotlivá opatření směřující k podpoře přechodu k oběhového hospodářství. Tato jednotlivá opatření mají směřovat ke konkrétním zlepšením, jsou podrobně popsána včetně způsobu jejich plnění, jednotlivých aktérů a termínu plnění.


Cirkulární sken Středočeského kraje, Návrh opatření 2022

Cirkulární sken Středočeského kraje plynule navazuje na předchozí studie, shrnuje stav odpadového hospodářství ve Středočeském kraji a to jak ze statistického pohledu týkajícího se množství vyprodukovaných odpadů a jeho dalšího nakládání s ním, tak uvádí i přehled odpadových zařízení podílejících se na celkovém nakládání s odpady ve Středočeském kraji. Dále se věnuje zhodnocení dosavadních činností kraje a uvádí vyhodnocení hlavních problematických oblastí odpadového hospodářství kraje. Na základě celkového skenu navrhuje jednotlivá opatření směřující k podpoře přechodu k oběhového hospodářství. Tato jednotlivá opatření mají směřovat ke konkrétním zlepšením, jsou podrobně popsána včetně způsobu jejich plnění, jednotlivých aktérů a termínu plnění.


Cirkulární sken Středočeského kraje

V rámci mezinárodního projektu COLOR CIRCLE si Středočeské inovační centrum nechalo zpracovat cirkulární sken, který se zaměřuje na socioekonomickou analýzu, analýzu materiálových toků a rešerší prioritních oblastí, jako je biologicky rozložitelný odpad, směsný komunální odpad a role Středočeského kraje v rozvoji cirkulární ekonomiky. Tyto prioritní oblasti označuje za důležité v rámci dalšího směřování kraje v oblasti oběhového hospodářství a vnímá postavení kraje jako aktivátora, který má vytvářet podmínky institucionální zázemí pro přechod na cirkulární ekonomiku; jako facilitátora a jako propagátora cirkulární ekonomiky.


Překládací stanice v odpadovém hospodářství

Význam překládacích stanic totiž významně vzroste v souvislosti se zákazem skládkování směsného komunálního odpadu (SKO) a dalších odpadů od roku 2030 (původně pláno již od roku 2024). Odpady bude nutné více recyklovat a využívat, přičemž u SKO je nejvhodnější metodou využití jejich energetického potenciálu na výrobu tepla a energie v ZEVO – spalovnách komunálních odpadů s čištěním spalin. V současné době jsou na území ČR jen čtyři takové spalovny, na území Středočeského kraje se uvažuje o výstavbě ZEVO Mělník.

Příručka navazuje na již realizovanou publikaci Komunální odpad po roce 2024 a uvádí princip fungování překládacích stanic v odpadovém hospodářství s důrazem na funkční propojení s odpadovým hospodářstvím obcí.

Možnosti využívání a odstraňování Směsného komunálního odpadu

Studie Možnosti využívání a odstraňování SKO byla zadána s cílem aktualizovat informace o možnostech zpracování a následného využití, případně odstranění směsných komunálních odpadů (SKO) produkovaných obcemi a ostatními původci na území Středočeského kraje, a to ve vazbě na zákonné ukončení skládkování SKO v roce 2024.

Středočeský kraj patří mezi aktivní kraje v rámci ČR a před léty inicioval aktivity, které směřovaly k nalezení řešení pro dlouhodobé hospodaření s odpady založené na jejich recyklaci a maximálním využití. V rámci aktivit byl navržen regionální integrovaný systém nakládání s komunálními odpady. V oblasti ukončení skládkování generoval řešení zahrnující výstavbu ZEVO Mělník a sítě překládacích stanic, které by umožnily environmentálně a ekonomicky přijatelnou přepravu SKO a dalších odpadů k jejich využití.

Vzhledem k tomu, že produkce SKO ve Středočeském kraji a okolních krajích, jejichž odpad by mohl být v ZEVO Mělník rovněž využíván, byla stále poměrně vysoká a překračovala aktuálně navrženou kapacitu ZEVO Mělník, existoval zde teoreticky prostor pro doplňující řešení. Bylo tedy nutné po téměř 5 letech znovu prověřit další technologické možnosti využívání SKO tak, aby konfrontovaly nejnovější technologické poznatky s navrženým řešením, a to s ohledem na očekávané změny v legislativním rámci odpadového hospodářství EU.

Poslední komplexní analýza technologických konceptů vhodných pro řešení SKO byla zpracována v roce 2012 ve studii Technickoekonomická analýza integrovaného systému nakládání s komunálními a dalšími odpady ve Středočeském kraji.

V rámci této studie byly analyzovány reálné možnosti nakládání s SKO ve Středočeském kraji. Varianty byly vybrány a precizovány na základě předchozí studie. Studie z roku 2012 proto již neobsahovala některé varianty a možnosti, které ale bylo nutné z nejrůznějších důvodů znovu komentovat.

Řada investorů živila naději na implementaci různých technologických konceptů do reálné praxe v řešení SKO ve Středočeském kraji. Proto bylo nutno zpracovat aktuální analýzu tak, aby případní investoři nebo obce a města znali reálné možnosti a rizika těchto konceptů a dokázali tak eliminovat případné ztráty nebo zhodnotit reálné možnosti pro jejich bezproblémové uvedení do praxe.


Překládací stanice odpadů ve Středočeském kraji

Cílem studie byl návrh vhodných lokalit pro shromažďování a následnou přepravu odpadů, zejména směsného komunálního odpadu, ale i objemného odpadu, recyklovatelných odpadů či bioodpadů. Navržené řešení systému překládacích stanic akceptovalo především vhodnost umístění těchto zařízení ve Středočeském kraji ve vazbě na nejvhodnější dopravní podmínky v lokalitě a na zajištění vhodných variant pro přepravu odpadů na konečná zařízení pro využití odpadů.

Studie se dělila na analytickou a návrhovou část. Stěžejní část analytické části spočívala v terénním šetření ve vybraných obcích a městech Středočeského kraje formou řízeného rozhovoru a dotazníkového průzkumu mezi dalšími vytipovanými obcemi Středočeského kraje. Dále byly mapovány možnosti využití silniční, železniční a lodní přepravy v kraji a další podpůrné doplňující informace, které tvořily podklad pro návrh systému překládacích stanic včetně jejich technického řešení. Návrhová část se zabývala variantním řešením pro umístění překládacích stanic, které byly určeny zejména pro překládku a následnou přepravu směsných komunálních odpadů (SKO) a objemných odpadů přednostně na zařízení pro energetické využívání odpadů (ZEVO) u Mělníka. Jednotlivé varianty byly popsány z hlediska kapacity a technické náročnosti a ekonomiky provozu. Varianty byly následně porovnány a vyhodnoceny z hlediska vhodnosti pro obce a města Středočeského kraje.

V roce 2016 byla studie Překládací stanice odpadů ve Středočeském kraji aktualizována podle nového POH období 2016 až 2025 (POH SK). Vzhledem k cílům a opatřením uvedeným v POH SK bylo nutné některé údaje v původní studii přehodnotit a doplnit s ohledem na nově zjištěné skutečnosti související s přípravou regionálního systému nakládání s odpady ve Středočeském kraji včetně případné přepravy odpadů do lokality potenciálního zařízení pro ZEVO Mělník.


Technickoekonomická analýza integrovaného systému nakládání s komunálními a dalšími odpady

Studie proveditelnosti Technickoekonomická analýza integrovaného systému nakládání s komunálními a dalšími odpady ve Středočeském kraji byla zpracována za finanční podpory Státního programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie pro rok 2012 (Program EFEKT 2012).

Osnova studie byla koncipována na 3 základní části:

  • analytickou část
  • návrhovou část
  • směrnou část

Studie zodpověděla řadu otázek nad budoucností komunálního odpadového hospodářství ve Středočeském kraji. Reagovala nejen na tehdejší legislativní situaci v odpadovém hospodářství, ale snažila se na základě dostupných údajů předjímat připravovaná legislativní opatření, především situaci kolem zvyšování poplatků za ukládání odpadů na skládky a možného ukončení skládkování v horizontu let 2022–2025.

Implementace cílů odpadového hospodářství v rámci návrhu integrovaného systému nakládání s odpady s sebou přinesla řadu konkrétních řešení, přičemž jedním z nejdůležitějších byl výběr konkrétní technologie pro řešení směsných komunálních odpadů.

Zároveň byly nově formulovány cíle pro separaci a materiálové využívání složek komunálního odpadu. V této oblasti byly stanoveny ambiciózní cíle, které jasně ukazovaly, že separace složek komunálního odpadu a jejich materiálové využívání zůstaly prioritou a měly by tvořit základní pilíř komunálního odpadového hospodářství. Vzhledem k tomu, že tato část odpadového hospodářství byla poměrně dobře rozvinuta a měla neustále zlepšující se tendenci, byl jí věnován ve studii menší prostor než v případě zatím nedostatečně řešené otázky snižování skládkování směsného komunálního odpadu. 

Podstatnou organizační změnou, která by mohla být rozvíjena na základě závěrů studie, byla možnost určité rekomunizace komunálního hospodářství Středočeského kraje a tím získání kontroly a ovlivňování toků komunálního odpadu ve prospěch ekonomiky obcí, což by se nakonec mohlo pozitivně projevit v platbách občanů za tyto služby.

Zásadním výstupem studie bylo definování konkrétního místa realizace zařízení pro energetické využívání odpadů (ZEVO).


Návrh vytvoření ISNO v jednotlivých regionech kraje

Základní idea pro zpracování studie Návrh vytvoření integrovaného systému nakládání s odpady v jednotlivých regionech kraje za účelem zvyšování využití směsného komunálního odpadu a snižování podílu skládkovaných komunálních bioodpadů (BRKO) byla obsažena v jejím názvu, tj. navržení takového integrovaného systému nakládání s komunálními odpady, který by zabezpečil plnění veškerých požadavků Plánu odpadového hospodářství Středočeského kraje (POH SK), především parametru na snižování podílu skládkování biologicky rozložitelného komunálního odpadu (BRKO).

Cílem studie bylo navrhnout na základě analýzy tehdejšího stavu odpadového hospodářství ve Středočeském kraji takový systém nakládání s komunálními odpady, který by dlouhodobě zajistil plnění závazných ustanovení Plánu odpadového hospodářství ČR, kraje i jednotlivých měst a současně byl environmentálně i sociálně únosný.

Studie byla reakcí na aktuální situaci v odpadovém hospodářství Středočeského kraje a ČR a snažila se implementovat zkušenosti a trendy odpadového hospodářství Evropské unie. Nabídla konkrétní možnosti řešení klíčové problematiky nakládání s komunálním odpadem v kontextu dlouhodobého plnění POH SK. Zpracovaná studie analyzovala tehdejší stav nakládání s komunálními odpady v kraji a identifikovala zásadní problémy s plněním POH ČR a kraje.

Základní problematickou oblastí byl předchozí způsob nakládání se směsným komunálním odpadem (SKO), kterému dominovalo skládkování. Daný způsob byl dlouhodobě neudržitelný ve vztahu k nastaveným environmentálním cílům, ale mohl být do budoucna také ekonomicky a sociálně problematický.

Návrhová část studie představila řadu alternativních řešení, přičemž jako nejvýhodnější (doporučená varianta) se jevila kombinace připravovaných technologických konceptů mechanicko-biologické úpravy v režii soukromých firem a příprava na přímé energetické využívání SKO v navržené lokalitě, nejlépe v municipální režii pod vedením Středočeského kraje. Realizace daného řešení by přinesla neopakovatelnou příležitost pro municipality Středočeského kraje řídit a rozhodovat o odpadovém hospodářství v kraji.


Zhodnocení stavu důlních prostorů po těžbě štěrkopísku ve Středočeském kraji

Projekt Zhodnocení stavu důlních prostorů po těžbě štěrkopísku ve Středočeském kraji se zaměřením na způsob jejich zavezení a rekultivace provedené s využitím odpadů, vedlejších energetických produktů (VEP) a certifikovaných stavebních recyklátů byl zaměřen na posouzení stavu lokalit využívaných v regionu Středočeského kraje pro těžbu štěrkopísku se specifickým důrazem na zhodnocení procesu rekultivace těžebních míst prováděné s využitím odpadů, vedlejších energetických produktů (VEP) a certifikovaných stavebních recyklátů.

Projektové řešení bylo rozvrženo do dvou navazujících fází, kde první měla charakter souhrnné teoretické rešerše k dané problematice, zatímco druhá zahrnovala sled technických prací (vzorkování, analýzy) k získání aktuálních objektivních dat a jejich vyhodnocení. Zásadním výstupem projektu byla ucelená a objektivně podložená informace k environmentální bezpečnosti rekultivace současných i bývalých těžeben štěrkopísku prováděné s využitím potenciálně rizikových materiálů. Zadavatel tak realizací tohoto projektu získal velmi účinný nástroj použitelný jak pro budoucí rámcová řešení rekultivačních činností, tak i pro případná opatření na úrovni jednotlivých lokalit, kde by komerční aktivity přinášely nepřijatelná rizika vůči životnímu prostředí. 

Náplní řešeného projektu bylo racionální posouzení rizik souvisejících se zavážením prostor po těžbě štěrkopísku nepůvodními materiály, jako například výkopovými zeminami, stavebními odpady nebo vedlejšími energetickými produkty. V rámci projektu byly uvažovány pouze lokality nacházející se na území Středočeského kraje. Řešení projektu bylo v souladu s výchozím zadáním věcně rozděleno do osmi logicky navazujících dílčích bodů uspořádaných do následujících tří etap:

  • 1. etapa: rešeršní činnosti
  • 2. etapa: technické práce
  • 3. etapa: hodnoticí činnosti


V teoretické části projektu bylo identifikováno 86 těžeben, kde pro 60 z nich byl vytvořen alespoň dílčí popis. Na 15 těžebnách proběhly odběry vzorků tuhých zavážecích materiálů, kde bylo odebráno a následně analyzováno celkem 44 vzorků. Dále bylo v rámci projektu provedeno vzorkování podzemní vody prostřednictvím monitorovacích vrtů a studní, kde bylo odebráno celkem 58 vzorků.


Zhodnocení stavu zpracování biologicky rozložitelných odpadů na území Středočeského kraje

Účelem studie Zhodnocení stavu zpracování biologicky rozložitelných odpadů na území Středočeského kraje bylo posouzení zpracování veškerých biologicky rozložitelných odpadů (BRO) ve Středočeském kraji a zajištění informovanosti orgánů kraje v oblasti zhodnocení legislativních předpisů při využívání bioodpadů, provedení pasportizace a vytvoření databáze zařízení na zpracování biooodpadů na dotčeném území.

Úroveň nakládání s bioodpady byla posuzována podle tehdejší a připravované legislativy (vyhláška o podrobnostech nakládání s bioodpady, připravovaná novela zákona o odpadech) a s ohledem na požadavky Plánu odpadového hospodářství ČR (POH ČR). Informace o zpracování bioodpadů na území Středočeského kraje byla získána z Informačního systému odpadového hospodářství (ISOH).

Z provedeného hodnocení vyplynula nezbytnost zajištění využívání vhodných bioodpadů a především omezení skládkování komunálních bioodpadů. Kapacita zařízení na využití bioodpadu, zejména pak na zpracování komunálního bioodpadu, byla ve Středočeském kraji nedostatečná a s ohledem na očekávané zavedení odděleného sběru BRO by dle studie bylo třeba realizovat nová zařízení s minimální kapacitou zpracování 140 000 tun bioodpadu, z toho do roku 2010 alespoň dalších 80 000 tun. 


Realizace centrálního zpracovatelského zařízení ve Středočeském kraji

Studie proveditelnosti Realizace centrálního zpracovatelského zařízení ve Středočeském kraji pro hlavní kategorie odpadních elektrických a elektronických zařízení byla zaměřena na zjištění aktuálního stavu v nakládání s těmito elektrozařízeními a elektroodpady (WEEE – Waste Electrical and Electronic Equipment), na prognózu vývoje a na návrh řešení pro území Středočeského kraje. Zadání této studie vyplývalo z požadavku Plánu odpadového hospodářství Středočeského kraje (POH SK).

Hlavním cílem první části studie bylo provést analýzu nakládání s odpadními elektrickými a elektronickými zařízeními na území Středočeského kraje. Specifickým cílem této části pak bylo posouzení shody stávajícího způsobu nakládání s odpadními elektrickými a elektronickými zařízeními s požadavky příslušných právních předpisů.

Druhá část nebyla realizována vzhledem ke skutečnosti, že z prací na první části studie vyplynulo, že kapacity zpracovatelských zařízení byly jak na úrovni krajské, tak na úrovni významných zpracovatelů mimo území kraje nenaplněné. V případě sběru odpadů na úrovni 4 kg na obyvatele, které mělo být dosaženo v roce 2008, by byly provozované kapacity zařízení dostatečné. 


Zpracovatelské kapacity BRO a BRKO

Studie Zpracovatelské kapacity BRO a BRKO se zabývala problematikou nakládání s biologicky rozložitelným odpadem (BRO) a především biologicky rozložitelným komunálním odpadem (BRKO) na území Středočeského kraje.

Biologicky rozložitelné odpady tvořily asi 23 % z celkové produkce odpadů v ČR, převážná část z nich byla tvořena odpady ze zemědělských výrob. Ve Středočeském kraji bylo v r. 2003 vyprodukováno cca 902 tisíc tun biologicky rozložitelných odpadů (včetně kalů), z nichž bylo skládkováno cca 5 % z celkové produkce.

Hlavním předmětem zájmu studie byly především biologicky rozložitelné komunální odpady, pro něž byly stanoveny cíle v Plánu odpadového hospodářství Středočeského kraje (POH SK).

Studie se zabývala vymezením sledovaných odpadů, stavem nakládání s BRO a BRKO v ČR i v zahraničí, snižováním množství BRKO ve Středočeském kraji, nakládáním s komunálními bioodpady a s kaly z ČOV. Zmapovala síť zařízení pro zpracování BRKO a navrhla její doplnění, popsala systémy sběru a svozové oblasti a stanovila zásady a priority v oblasti nakládání s BRKO. Věnovala se též domácímu kompostování a možnostem aplikace metody čistší produkce.


Návrh plánu podpory výrobků z odpadů

Předmětem projektu byly možné přístupy podpory výrobků z odpadu s výběrem prioritních komodit, definováním vhodných nástrojů, nastavením kritérií výběru a tvorby návrhu plánu podpory výrobků z odpadu.

Projekt se zabýval zmapováním situace (identifikace a zhodnocení dostupnosti finančních zdrojů), stanovením priorit podpory, stanovením kritérií pro udělení podpory a výše podpory, zpracováním dostupných informací včetně vyhodnocení dotazníků a doporučením okamžiku přidělení finanční podpory.

Klíčovou částí analytické části projektu bylo zpracování rešerší o situaci v okolních zemích a provedených projektech. Dotazníkovým průzkumem byla objasněna aktuální situace v regionu Středočeského kraje. Byla provedena syntéza poznatků analýzy a formulace závěrů. Návrhová část plánu se zaměřila na návrh priorit, vhodné nástroje podpory, definování kritérií a výše podpory a formulaci návrhu plánu podpory výrobků z odpadů.

Za účelem zajištění splnění strategických a konkrétních cílů byla navržena 3 přímá a 3 nepřímá opatření:

  • Upřednostnění výrobků z odpadů v přímých nákupech (krajský úřad, organizace řízené krajem)
  • Zahrnutí podmínky maximálního uplatnění výrobků z odpadů do obchodních soutěží vypisovaných krajem a organizacemi řízenými krajem
  • Uplatňování dobrovolných dohod k podpoře výrobků z odpadů
  • Doporučení pro obecní úroveň k upřednostňování výrobků z odpadů v přímých nákupech a zahrnutí podmínky do obchodních soutěží
  • Finanční kompenzace v případě, že nákup výrobků z odpadů vyžaduje vynaložení vyšších finančních prostředků než cena srovnatelných výrobků z primárních surovin
  • Příprava a realizace informační kampaně

Dovoz a výroba elektronických zařízení, olejů, baterií a akumulátorů ve Středočeském kraji

Studie se z pohledu legislativy upravující nakládání s odpady zabývala povinnými osobami (výrobci) a místy zpětného odběru těchto komodit: minerální oleje, přenosné baterie, elektrické akumulátory, pneumatiky, elektrozařízení.

Legislativní úprava zpětného odběru byla v České republice řešena nejednotně a nesystematicky. Při zpracování studie se navíc objevily závažné nedostatky v dostupnosti relevantních informací o povinných osobách, výrobcích a místech zpětného odběru. Buď tyto informace nebyly dostupné, nebo nebyl vytvořen systém sdílení těchto informací mezi MŽP a dalšími orgány státní správy a samosprávy. 

Přes uvedené nedostatky se podařilo v rámci studie identifikovat 100 významných výrobců a povinných osob pro všechny zadané skupiny výrobků. V textové části byli zvlášť uvedeni významní a středně významní výrobci a povinné osoby se sídlem ve Středočeském kraji.

Podle dostupných informací byla sestavena databáze 648 míst zpětného odběru na území Středočeského kraje. Tato databáze byla zpracována takovým způsobem, aby mohla být použita pro účely geografického informačního systému (GIS) Středočeského kraje. Funkčnost této databáze byla ověřena vytvořením 7 mapových příloh zobrazujících hustotu a rozmístění míst zpětného odběru podle územní působnosti obcí s rozšířenou působností.

Vzhledem k očekávanému dynamickému rozvoji zejména v oblasti systémů zpětného odběru použitých elektrozařízení bylo doporučeno provést v druhé polovině roku 2006 aktualizaci této studie.


Audit zařízení na využití odpadů

Cílem zastřešujícího projektu Intenzifikace odděleného sběru a zajištění využití komunálních odpadů včetně jejich obalové složky ve Středočeském kraji bylo přispět k vytvoření funkčního a efektivního systému odděleného sběru využitelných složek komunálních a obalových odpadů na území Středočeského kraje. Tento systém měl přispět k naplnění cílů stanovených Plánem odpadového hospodářství České republiky (POH ČR), Plánem odpadového hospodářství Středočeského kraje (POH SK)  a dále cílů stanovených pro sdružené plnění zajišťované autorizovanou obalovou společností EKO-KOM, a.s., podle zákona o obalech. Zejména pro zajištění plnění cílů POH ČR a  POH SK byl realizován projekt Audit zařízení na využití odpadů.

Do auditu byla zařazena zařízení na využívání následujících odpadů: plasty směsné i jednodruhové, papír (veškerý odpadní papír bez rozdílu kat. čísel odpadu, nápojové kartony), kovy a odpad z vyřazených elektrických a elektronických zařízení, biologicky rozložitelné odpady, výroba alternativních paliv.

Realizované audity byly zaměřeny zejména na ověření technické a technologické vybavenosti jednotlivých provozovaných zařízení na využívání odpadů a na dodržování právních předpisů v oblasti nakládání s odpady. Dále bylo sledováno nakládání s odděleně sbíranými využitelnými složkami komunálních odpadů v jednotlivých zařízeních na využívání odpadů.

Závěrečná zpráva byla členěna do těchto částí:

  • 1. část (kapitoly 2–4) byla věnována zadání projektu, mezinárodním a národním východiskům a souvislostem a postupu prací na projektu.
  • 2. část (kapitola 5) se zabývala hodnocením auditovaných společností v členění:
    • zařízení na využití biologicky rozložitelných odpadů formou řízeného kompostování,
    • zařízení na využívání plastových odpadů,
    • zařízení na využívání vyřazených elektrických a elektronických zařízení,
    • zařízení na využívání papírových a lepenkových odpadů,
    • zařízení na výrobu alternativních paliv.
  •  3. část (kapitola 6) obsahovala závěrečná shrnutí a doporučení, která vyplynula z provedených auditů.

Nakládání s nebezpečným odpadem ze zdravotnictví

Cílem studie s důrazem na řešení odpadů z organizací zřizovaných Středočeským krajem nebo obcemi na území Středočeského kraje bylo zhodnocení produkce, způsobů nakládání, logistiky a způsobů odstraňování specifických zdravotnických odpadů ve Středočeském kraji a návrh řešení pro nakládání s těmito odpady včetně jejich odstraňování.

Studie byla rozdělena do dvou fází:

  • Fáze 1: Analytická část – zhodnocení produkce, způsobů nakládání, logistiky a způsobů odstraňování specifických zdravotnických odpadů na území Středočeského kraje se zaměřením na zdravotnická zařízení zřizovaná Středočeským krajem nebo obcemi na území kraje
  • Fáze 2: Návrhová část – návrh řešení pro nakládání s těmito odpady včetně jejich odstraňování

Analytická část studie byla zpracována s využitím dat o produkci specifických odpadů ze zdravotnictví a nakládání s nimi získaných vlastním dotazníkovým průzkumem u producentů odpadů i u firem nakládajících s těmito odpady, z dostupných databází a z údajů získaných z odborné literatury.

Z průzkumu provedeného v rámci analytické části vyplynulo, že systém nakládání se specifickými odpady ze zdravotnictví na území Středočeského kraje vykazoval ve všech fázích nakládání s odpady (vznik, shromažďování, transport a odstraňování) rozdílnou úroveň naplňování legislativních i hygienických podmínek. Systém dosud nebyl jednotný a jednotlivé operace při nakládání s odpady nebyly plně kompatibilní.
Závěry poukazovaly jednoznačně na potřebu vybudování jednotného systému nakládání s odpady, který by maximálním způsobem přebíral povinnosti původců a umožnil jejich efektivní a bezpečné odstraňování. Navrhovaný systém by musel být schopen zajistit bezpečné a rychlé odstraňování odpadů i v případě náhlých výpadků některých článků řetězce nakládání se specifickými odpady ze zdravotnictví.

Návrhová část studie byla zpracována na základě výsledků a závěrů analytické části. Předkládala intervenční řešení (řešení se opíralo o finanční podporu z Fondu soudržnosti) a neintervenční řešení problematiky nakládání se specifickými odpady ze zdravotnictví včetně odstraňování těchto odpadů na území Středočeského kraje.

Z provedených hodnocení přínosů a rizik jednotlivých scénářů se jako optimální jevil regionální scénář, který by do sebe v maximální možné míře integroval nosné prvky nadregionáního scénáře, tj. přenesení výkonu provozních činností na nezávislé společnosti disponující odpovídajícími zkušenostmi s nakládáním se specifickými odpady ze zdravotnictví. Regionální scénář byl proto v návrhové části rozpracován do větších detailů včetně navržení několika opatření pro jeho realizaci.


A paragraph is a self-contained unit of a discourse in writing dealing with a particular point or idea. Paragraphs are usually an expected part of formal writing, used to organize longer prose.

Audit svozových firem a třídících linek odpadů

Projekt byl realizován v rámci víceletého projektu Intenzifikace odděleného sběru a zajištění využití komunálních odpadů včetně jejich obalové složky ve Středočeském kraji.

Předmětem projektu bylo provedení auditů zaměřených na způsob nakládání s jednotlivými odděleně sebranými složkami využitelných komunálních a obalových odpadů. V rámci auditu bylo prověřeno 32 vybraných svozových společností a 16 vybraných dotřiďovacích linek odpadů.

U svozových společností byl audit zaměřen na: prověření vedení evidence odpadů, porovnání integrity vykazovaných množství odděleně sebraných odpadů po ose obec (převzato) – svozová společnost – třídicí linka (předáno), prověření evidence odpadů ukládaných na skládky odpadů se zaměřením na případné ukládání využitelných složek komunálních odpadů, namátkové ověření řádného plnění povinností při svozu využitelných složek komunálních odpadů.

U dotřiďovacích linek odpadů byl audit zaměřen na: zjištění technického a technologického stavu a vybavenosti zařízení, materiálové toky při třídění odpadů, zejména množství a způsoby nakládání s využitelnými složkami komunálních a obalových odpadů a způsob nakládání s odpadem z dotřídění, prověření vedení evidence odpadů.

Cílem projektu bylo ověřit vybavenost jednotlivých společností a dodržování právních předpisů v oblasti nakládání s odpady. Pro potřeby hodnocení byl vypracován samostatný dotazník jak pro audit svozových společností, tak pro audit dotřiďovacích linek odpadu a byly provedeny prohlídky u jednotlivých provozovatelů (audity in situ).

Závěrečná zpráva byla členěna do těchto částí:
1. část (kapitoly 2–4) byla věnována zadání projektu, mezinárodním a národním východiskům a souvislostem a postupu prací na projektu.
2. část (kapitola 5) byla zaměřena na hodnocení svozových společností a dotřiďovacích linek odpadů.
3. část (kapitola 6) obsahovala závěrečná shrnutí a doporučení, která vyplynula z provedených auditů.


Revize skládek ve Středočeském kraji

Krajský úřad Středočeského kraje zadal projekt Revize skládek ve Středočeském kraji s cílem vyhodnotit úroveň zajištění a provozování skládek odpadů ve Středočeském kraji včetně posouzení technického stavu provozovaných skládek ve vztahu k předpisům o skládkování v ES a ke stávajícím českým právním předpisům. Pro účely tohoto zadání byl krajským úřadem sestaven seznam 33 skládek zahrnující převážně skládky skupiny S-OO a S-NO.

Výstupy projektu měly následující podobu:
– Výsledky kontroly každé skládky v podobě anotace ve zprávě a přiloženého auditního protokolu.
– Návrhy – podklady pro plány úprav skládky zahrnující identifikační údaje skládky a provozovatele, posouzení shody technického zabezpečení stavu skládky s požadavky § 11 odst. 1 vyhlášky č. 383/2001 Sb. a výsledek posouzení.
– Zpráva včetně souhrnného vyhodnocení a doporučení pro další postup.

Skládky byly souhrnně hodnoceny pomocí dvou metod: ratingu a expertního vícekriteriálního hodnocení (z pohledu 4 parametrů – provozu, řízení, vlivů na ŽP a technického zabezpečení).

Jen malá část – 7 skládek z 33 hodnocených – byla v plném souladu s požadavky zákona o odpadech a příslušných ČSN, 19 skládek muselo zpracovat a realizovat krajským úřadem odsouhlasený plán úprav s cílem uvedení skládky do souladu s požadavky zákona před 16. červencem 2009, což byl termín vyplývající z implementace směrnice Rady 99/31/ES o skládkách odpadů. U 4 skládek bylo doporučeno překategorizování nebo uzavření s návaznou rekultivací.

Z provedeného auditu skládek a analýzy situace ve skládkování ve Středočeském kraji bylo vyvozeno 8 doporučení, zaměřených na:

  • evidenci skládek a aktualizace údajů
  • soustavné vyhodnocování souladu skládek a jejich provozu s požadavky zákona
  • ohlašování nepřijetí odpadu na skládku
  • metodickou a odbornou podporu pro úpravu nebo uzavírání malých skládek
  • podporu trendu ke komplexním službám v odpadovém hospodářství
  • podporu moderního řízení, EMS a uplatňování BAT u provozovatelů skládek
  • spolupráci a koordinaci mezi kraji
  • program Natura 2000

Pro další postup krajského úřadu bylo navrženo 12 dílčích kroků reflektujících uvedená doporučení. Navržena byla také doporučení pro postup dalších subjektů v dané problematice – pro Ministerstvo životního prostředí a hlavní město Prahu.