Kvalita ovzduší na území Středočeského kraje

Kvalita ovzduší na území Středočeského kraje

Na internetových stránkách Českého hydrometeorologického ústavu je možné sledovat aktuální stav ovzduší, jak prostřednictvím grafického znázornění, tak tabulkového znázornění s podrobnou legendou, kde je vyznačené území Středočeského kraje, včetně údajů z měřicích stanic. Stránky rovněž obsahují seznam a informace o všech stanicích, kde se měří znečištění ovzduší či v minulosti měření probíhalo.

Tabulkové znázornění

Grafické znázornění

Seznam aktivních lokalit, kde se měří znečištění ovzduší

Seznam lokalit, kde se měří nebo měřilo znečištění ovzduší

Grafická ročenka znečišťování ovzduší

Mapa stanic imisního monitoringu

Mapa stanic imisního monitoringu


Smogová situace

Zimní smog vzniká převážně na podzim a v zimě v průmyslových aglomeracích nebo v hustě osídlených oblastech z klasických škodlivin a zesilující teplotní inverze a bezvětří.

Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, definuje v ustanovení § 10 odst. 1 „smogovou situaci" jako stav mimořádně znečištěného ovzduší, kdy úroveň znečištění oxidem siřičitým, oxidem dusičitým, částicemi PM10 nebo troposférickým ozonem překročí některou z prahových hodnot uvedených v příloze č. 6 k tomuto zákonu za podmínek uvedených v této příloze.

Vznik smogové situace a její ukončení vyhlašuje Ministerstvo životního prostředí neprodleně ve veřejně přístupném informačním systému a v médiích. Současně neprodleně informuje Českou inspekci životního prostředí, krajské a obecní úřady a dotčené provozovatele stacionárních zdrojů, kterým byly uloženy zvláštní podmínky provozu.

Data pro vyhlašování a odvolávání smogových situací a regulací

Koncentrace v průběhu dne kopírují denní změny rozptylových podmínek a denní rytmus aktivity obyvatel (vytápění, intenzita dopravy). Nejvyšší hodnoty bývají v ranních hodinách a večer po západu slunce. Nejlepší podmínky pro větrání a pobyt venku jsou tudíž v brzkých odpoledních hodinách. Větrat je potřeba, i když je smog, ale větrání by mělo být krátké, 3 až 4 minuty, a intenzivní.

V případech dlouhodobého výskytu špatných rozptylových podmínek může zůstávat úroveň znečištění vysoká po celý den, proto je dobré sledovat aktuální informace ve sdělovacích prostředcích a na webu Českého hydrometeorologického ústavu:

Doporučení, jak se chovat v době smogové situace, jsou určena především citlivým skupinám obyvatel, pro které může mít delší trvání „smogu" nepříznivé účinky na zdraví:

Citlivou skupinou jsou děti včetně kojenců a vyvíjejícího se plodu, tedy těhotných. Dále sem patří starší lidé a osoby s chronickým onemocněním dýchacího ústrojí (astma, chronická obstrukční choroba plic) a oběhového ústrojí a také lidé jinak oslabení (např. kombinací stresu, kouření, nevhodné výživy, lidé v rekonvalescenci, s oslabenou imunitou apod.).

Jak se chovat v období smogové situace Smogová situace

Všichni, kteří žijí a podnikají v lokalitě, kde nastala smogová situace, by měli svým jednáním minimalizovat množství vypouštěných škodlivin do ovzduší. Velké průmyslové a energetické zdroje musejí být v těchto dnech provozovány podle schválených regulačních řádů. Občané by měli být více ohleduplní ke svému okolí a zejména ve dnech zvýšeného znečištění používat ve svých domácích topeništích ekologická paliva (např. zemní plyn oproti tuhým palivům) a při cestách přednostně využívat služeb městské hromadné dopravy.

Při smogové situaci je vhodné:

  • omezit pobyt venku, zvláště v době ranních hodin až do 10.00 hod a od 16.00 do večerních hodin
  • omezit větší fyzickou aktivitu venku (sport, práce)
  • omezit větrání místností (větrat krátce a intenzivně)
  • omezit vlastní produkci škodlivin v interiéru (kouření, práce s těkavými látkami jako jsou barvy, laky, rozpouštědla, lepidla apod.)
  • zvýšit a posílit obranyschopnost – imunitu vlastního organismu: racionální výživou, zvýšeným přívodem vitamínů C, E, A, zvýšením denní dávky tekutin, dostatkem spánku, minimem stresů, vhodnou kompenzací psychické a fyzické zátěže, vyloučením toxikomanií (kouření, alkoholu a jiných drog), otužováním, očkováním proti chřipce
  • včasně a účinně léčit první příznaky onemocnění dýchacího ústrojí
  • omezit vlastní produkci škodlivin v exteriéru (nerozdělávat ohně, nespalovat odpadky, nekvalitní uhlí a dříví v domácích topeništích, nezvyšovat prašnost vzduchu, nepoužívat osobní automobilovou dopravu)

Mapy klouzavých pětiletých průměrů imisních koncentrací

Na internetových stránkách Českého hydrometeorologického ústavu jsou k nahlédnutí mapy pětiletých průměrů imisních koncentrací, které jsou v souřadnicovém systému S-42, S-JTSK a WGS 84. Při hodnocení stávající úrovně znečištění v předmětné lokalitě se vychází z map úrovní znečištění ve formátu shapefile (.shp, ESRI). Mapy obsahují v každém čtverci 1x1 km hodnotu klouzavého průměru koncentrace pro všechny znečišťující látky za předchozích 5 kalendářních let (např. 2011–2015), které mají stanoven imisní limit (kromě ozonu a CO).

Mapy slouží jako podklad pro návrh kompenzačních opatření podle § 11 odst. 6 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, konkrétně k posouzení, zda dojde vlivem daného záměru k překročení některého ročního imisního limitu na dané lokalitě a tedy k aplikaci citovaného ustanovení. Pro účely vypracování rozptylových studií se používají mapy ročních i krátkodobých koncentrací pro hodnocení stávající úrovně znečištění v posuzovaných lokalitách.