Právní předpisy v oblasti památkové péče
Základními právními předpisy ochrany kulturních památek v České republice jsou zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 66/1988 Sb., kterou se provádí zákon České národní rady č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.
Bezprostředně závaznými právními předpisy na úseku státní památkové péče jsou také Úmluva o ochraně archeologického dědictví Evropy (č. 99/2000 Sbírky mezinárodních smluv), Úmluva o ochraně architektonického dědictví Evropy (č. 73/2000 Sbírky mezinárodních smluv) a Evropská úmluva o krajině (č. 13/2005 Sbírky mezinárodních smluv).
Významnými předpisy jsou akty, jimiž byly vymezeny památkové zóny a památkové rezervace na území Středočeského kraje, jejich přehled je k dispozici v článku Plošně chráněná památková území ve Středočeském kraji.
Péče o zachování kulturních památek, zejména ochrana před jejich ohrožením, poškozením, znehodnocením nebo odcizením, údržba a obnova kulturních památek je zajišťována prostřednictvím jejich vlastníků.