Aktuality z ochrany přírody a krajiny

Zpět Aplikace inovativních postupů při eradikaci invazních raků v ČR

Výzkumný ústav vodohospodářský TGM, v.v.i., společně se státním podnikem Povodí Vltavy získaly v roce 2022 grant z výzvy Rago Norských fondů – Aplikace inovativních postupů při eradikaci invazních raků v ČR. Cílem grantu je praktické využití výsledků předchozího výzkumu zaměřeného na metody regulace invazních druhů raků. Zákolanský potok je jednou z lokalit, pro které byla opatření proti invazním rakům navržena. V tomto případě směřují k ochraně evropsky významné lokality s výskytem kriticky ohroženého raka kamenáče před možnou invazí raka pruhovaného. 

Původní druhy raků jsou ohroženy prakticky po celé Evropě. Ohroženy nejsou jen lokální populace, ale celé druhy. V ČR jsou za původní druhy považovány: rak kamenáč, rak říční a rak bahenní. Populace „našich“ raků bývají velmi citlivé na znečištění vodních toků, ať už ve formě vypouštěných odpadních vod (byť přečištěných) nebo splachů ze zemědělských pozemků. Rakům nesvědčí ani regulované vodní toky, kde nenacházejí dostatek úkrytů. Pro oslabené populace původních druhů raků je poslední kapkou šíření nepůvodních druhů raků ze Severní Ameriky. Nepůvodní druhy naše druhy konkurenčně vytlačují, ale především přenáší plísňové onemocnění (račí mor) způsobené patogenem Aphanomyces astaci, vůči kterému jsou sami imunní.

Zákolanský potok je jedinou známou lokalitou výskytu raka kamenáče na přítoku Vltavy. Výskyt raků kamenáčů byl potvrzen od Dobrovízského potoka u obce Hostouň po soutok s Dřetovickým potokem, proto zde byla vyhlášena evropsky významná lokalita soustavy NATURA 2000. Přestože rak kamenáč, jak i druhové jméno naznačuje, preferuje koryta vodních toků se štěrkovitým nebo kamenitým dnem a břehy, živinami a splachy málo dotčené úseky vodních toků, dokázal navzdory všem těmto nepříznivým vlivům udržet v Zákolanském potoce vitální populaci.

Podle výsledků monitoringu z posledních let je početnost raka kamenáče v povodí Zákolanského potoka hodnocena jako průměrná. O skutečných počtech raků svědčí nálezy při mimořádných událostech, jako byla např. výstavba rybníka ve Středoklukách v roce 2014 nebo vyschnutí potoka v roce 2019, kdy byly z vysychajícího koryta zachráněny stovky raků.

Zatímco jakost vody v povodí Zákolanského potoka lze řešit úsilím o kvalitní čištění odpadních vod, trvalým ohrožením raka kamenáče zůstává nákaza račím morem. Ostatně již v roce 2009 bylo toto onemocnění v EVL zjištěno a část tehdejší populace raků na ni vyhynula.

V současné době je EVL od Vltavy izolována přítokem Dřetovického potoka, který odvodňuje kladenskou aglomeraci a je recipientem přečištěných odpadních vod i jejich odlehčení při srážkových událostech.  Pokud zde v budoucnu dojde k odpovídajícímu zlepšení jakosti vody, bude hrozit rozšíření buď invazního raka pruhovaného proti proudu, nebo posun výskytu raka kamenáče směrem k Vltavě. Setkáním obou těchto druhů by došlo k přenosu račího moru a jeho rozšíření na celou populaci raka kamenáče v Zákolanském potoce. 

Aby se toto riziko omezilo, byly na dvou stupních u obce Zákolany realizovány dodatečné migrační bariéry (ano, tentokrát jsme stupně nezprůchodňovali, ale naopak). Principem obou bariér bylo doplnění převislé zábrany k stávajícím stupňům na potoce. Překážky by měly zabránit protiproudní migraci nepůvodních raků, ale i zamezit návratu raků kamenáčů, kteří se setkali s račím morem nakaženými raky pruhovanými. Kromě přelivných ploch byly zabezpečeny i přilehlé stěny vývaru. V obou případech provedené opatření ochrání výše ležící populaci raka kamenáče před račím morem. Průběh prací přinesl příjemné překvapení – při záchranném odlovu z místa stavby se podařilo doslova na několika metrech koryta nalézt 41 jedinců raka kamenáče. 

A jak můžete sami přispět ke snížení rizika přenosu račího moru a záchraně našich původních raků? (upraveno z brožury AOPK: Zabraňte šíření račího moru) 

  • nikde nevypouštějte nepůvodní druhy raků z akvárií, jezírek apod.
  • nepřenášejte žádné raky mezi lokalitami; platí i pro dobře míněné pokusy o „záchranu“ našich raků, kteří se zdají být ve špatné kondici nebo hynou
  • dezinfikujte preventivně rybářskou výstroj (horká voda nebo Savo a dokonalé vysušení), pokud se pohybujete mezi různými lokalitami
  • nepřevážejte vodu nebo ryby z míst s výskytem račího moru
  • v případě pozorovaného úhynu raků kontaktujte neprodleně AOPK ČR (invaznidruhy@nature.cz) nebo VÚV (jitka.svobodova@vuv.cz)
     

Ochrana přírody a krajiny ve Středočeském kraji

Ochrana přírody a krajiny

Všechny součásti přírodního prostředí a krajiny, ať je to živá příroda – rostliny a živočichové, nebo příroda neživá – horniny a minerály, jakož i tvářnost krajiny samotné (krajinný ráz), jsou naším národním bohatstvím. Proto, aby toto bohatství bylo zachováno i příštím generacím, je potřeba poznávat jeho hodnoty a na základě poznání zabezpečit jeho účinnou ochranu před nepříznivými vlivy. Těmito vlivy jsou různé druhy lidské činnosti související s historicky podmíněným rozvojem civilizace. Ochrana přírodních hodnot však není jen naší morální povinností, ale je zakotvena i v právních předpisech, které jsou důležité nejen pro občany, ale i pro orgány veřejné správy.

Druhy ochrany

Vzhledem k praktickému přístupu lze hovořit o ochraně druhů organismů – druhové ochraně, respektive o ochraně určitých území a částí krajiny – územní ochraně. Tyto dva základní principy se odrážejí i v právních předpisech upravujících zákonné podmínky ochrany přírody a krajiny.

Kromě těchto základních principů lze k ochraně přírody přistupovat v různých úrovních, a to podle přírodovědeckého a ekologického významu přírodních složek, které mají být chráněny. Jedná se v první řadě o ochranu obecnou, kterou zákonné normy zaručují většině součástí živé a neživé přírody – běžně se vyskytujícím druhům rostlin a živočichů, jednotlivým přírodním složkám krajiny (vodní toky a nádrže, lesy, údolní nivy, jeskyně apod.) a nerostům – jde o základní úroveň ochrany zejména proti poškozování úmyslnému a z nedbalosti. K obecné ochraně náleží rovněž ochrana krajinného rázu, která může být v krajinářsky mimořádně hodnotných územích posílena zřízením přírodního parku. Naproti tomu vzácnější druhy organismů a cenná přírodní prostředí, u kterých je přírodovědným průzkumem prokázán vyšší stupeň ohrožení, zasluhují zvýšenou ochranu a mohou být podle zákonů a prováděcích předpisů vyhlášeny za zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů, respektive zvláště chráněná území. Určitou formou zvláštní ochrany vztahující se pouze na dřeviny jsou památné stromy.

NATURA 2000

NATURA 2000 je celistvá evropská soustava území se stanoveným stupněm ochrany, která umožňuje zachovat typy evropských stanovišť a stanoviště evropsky významných druhů v jejich přirozeném areálu rozšíření ve stavu příznivém z hlediska ochrany nebo popřípadě umožní tento stav obnovit. Na území České republiky je Natura 2000 tvořena vymezenými ptačími oblastmi a vyhlášenými evropsky významnými lokalitami. Ochrana ptačích oblastí je v současné době již zajištěna příslušnými nařízeními vlády, vytvoření celé soustavy bude završeno zajištěním trvalé ochrany evropsky významných lokalit, které budou chráněny jako zvláště chráněná území, případně prostřednictvím smluvní ochrany nebo tzv. bazální ochrany.

Zvláště chráněná území

Středočeský kraj zajišťuje péči o zvláště chráněná území kategorie přírodní rezervace (PR) a přírodní památka (PP), vydává rovněž nařízení o zřízení těchto území. Zásahy (management, údržba značení) na jednotlivých lokalitách jsou průběžně prováděny na základě odborných podkladů, a to prostřednictvím subjektů vybraných ve veřejném výběrovém řízení, případně ve spolupráci s vlastníky pozemků. Obdobným způsobem je zajištěno zpracování plánů péče pro chráněná území. O možnosti seznámit se s těmito odbornými podklady, jakož i s návrhy na vyhlášení chráněných území, jsou dotčené subjekty (kraje, obce, vlastníci a nájemci pozemků) před jejich schválením vždy písemně informovány. Projednávané dokumenty jsou navíc zveřejňovány v sekci Projednávání.

CITES

Na území našeho státu rovněž platí mezinárodní ochrana ohrožených druhů podle tzv. Washingtonské úmluvy (CITES – Convention on International Trade in Endangered Species of Wild Fauna and Flora – Úmluva o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin); hlavním nástrojem ochrany je především důsledná kontrola legálního původu jednotlivých exemplářů a omezení obchodu s některými druhy rostlin a živočichů.

Účast občanů

Podle toho, o jaký druh ochrany toho kterého přírodního prvku se jedná, se řídí i účast občanů na ochraně přírody a způsob péče, kterou jsou pověřeny jednotlivé orgány ochrany přírody. Základním nástrojem je možnost občanských sdružení, jejichž hlavní náplní je ochrana přírody, účastnit se řízení, při nichž by zájmy ochrany přírody a krajiny mohly být dotčeny.

Koncepce ochrany přírody a krajiny Středočeského kraje

K povinnostem krajů vyplývajícím ze zákona patří rovněž zpracování koncepce ochrany přírody a krajiny. Koncepce ochrany přírody a krajiny Středočeského kraje na období 2018–2028 byla pořízena za účelem aktualizace systému střednědobých a dlouhodobých cílů, pravidel a opatření, která mají přispět ke zlepšení stavu přírody a krajiny v regionálním měřítku a s přihlédnutím ke specifikům jeho území.

Stráž přírody

Krajský úřad na základě zmocnění v zákoně o ochrany přírody a krajiny ustanovuje stráž přírody, a to vesměs z okruhu dobrovolných zájemců. Stráží přírody se může stát občan České republiky, který je právně způsobilý, trestně bezúhonný, zdravotně způsobilý, prokáže znalost právních předpisů a povinností stráže a složí příslušný slib. Strážci jsou oprávněni například zjišťovat totožnost osob, které porušují předpisy na ochranu přírody, vstupovat v nezbytných případech na cizí pozemky nebo v případech bezprostředního ohrožení zájmů ochrany přírody pozastavit rušivou činnost. Stráž přírody se prokazuje průkazem stráže přírody a nosí služební odznak.

V současnosti krajský úřad eviduje celkem 35 osob vykonávajících funkci stráže přírody, kterým byly vydány služební odznaky č. 006, 021, 039, 1971, 2281, 267, 2855, 2860, 28/2793, 290, 3831, 3833, 3838, 3858, 3862, 3863, 3864, 3871, 3972, 3977, 3980, 633, 716, 717, 718, 719, 811, 815, 820, 821, 825, 826, 827, 829 a 991. Osoba, která se prokáže služebním odznakem jiného čísla, není oprávněná vykonávat funkci stráže přírody na území v působnosti krajského úřadu (tj. území Středočeského kraje vyjma území chráněných krajinných oblastí, národních přírodních památek a národních přírodních rezervací, kde stráž ustanovuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR). Vzhledem k povaze a rozsahu úkolů, které stráž přírody naplňuje, je současný počet strážců dostatečný a s rozšiřováním jejich řad krajský úřad nepočítá.