Zvláště chráněná území

Krajský úřad Středočeského kraje převzal od 1. 1. 2003 do své působnosti péči o 147 maloplošných zvláště chráněných území v kategorii přírodní rezervace a přírodní památka ve Středočeském kraji, mimo území chráněných krajinných oblastí Blaník, Brdy, Český kras, Český ráj, Kokořínsko a Křivoklátsko. Tento soubor se do současnosti zvětšil tak, že včetně smluvně chráněných území činí 229 lokalit. Největší nárůst přitom souvisí s vyhlašováním evropsky významných lokalit soustavy Natura 2000. Celková plocha přírodních památek (PP), přírodních rezervací (PR) a smluvně chráněných území (SCHÚ) v působnosti Středočeského kraje přesahuje 7300 ha. Největší rozlohu má PP Úpor - Černínovsko (870 ha), nejmenší je PP Týnecká rotunda (60 m²). Polohu všech chráněných území ve Středočeském kraji znázorňuje mapová aplikace Ochrana přírody a krajiny Středočeského kraje, v níž jsou formou odkazů dostupné i příslušné dokumenty.

Kategorie zvláště chráněných území

Přírodní rezervace je menší území soustředěných přírodních hodnot se zastoupením ekosystémů typických a významných pro příslušnou geografickou oblast.

Přírodní památka je přírodní útvar menší rozlohy, zejména geologický a geomorfologický útvar, naleziště vzácných nerostů nebo ohrožených druhů ve fragmentech ekosystémů, s regionálním ekologickým, vědeckým či estetickým významem.

Přehled všech chráněných území na území České republiky včetně podrobných údajů a příslušných dokumentů je veden v Ústředním seznamu ochrany přírody, lokalizaci konkrétních území lze zjistit v mapové službě Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Nařízení Rady Středočeského kraje o zřízení zvláště chráněných území jsou dostupná také ve Věstníku právních předpisů Středočeského kraje.

Ochranné podmínky

Ve zvláště chráněných územích jsou stanoveny činnosti, které nejsou dovoleny – u přírodních rezervací i přírodních památek v základních a bližších ochranných podmínkách.

Základní ochranné podmínky jsou stanoveny zákonem pro všechny přírodní rezervace v ustanovení § 34 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon č. 114/1992 Sb.). V přírodních rezervacích je např. zakázáno hospodařit způsobem vyžadujícím intenzivní technologie, které mohou způsobit změny v biologické rozmanitosti, struktuře a funkci ekosystému anebo nevratně poškozovat půdní povrch, používat biocidy, umisťovat nové stavby, sbírat či odchytávat rostliny a živočichy kromě výkonu práva myslivosti a rybářství či sběru lesních plodů. Podle § 36 zákona č. 114/1992 Sb. jsou u přírodních památek zakázány změny a využívání vedoucí k jejich poškozování.

Bližší ochranné podmínky pro přírodní rezervace i pro přírodní památky jsou uvedeny v jednotlivých zřizovacích předpisech. Jsou v nich omezeny ty činnosti, které by mohly způsobit poškození nebo zničení předmětu ochrany.

Výjimku ze základních ochranných podmínek může u přírodních rezervací a přírodních památek povolit v jednotlivých případech vláda svým usnesením jen v případě, pokud jiný veřejný zájem převyšuje zájem ochrany přírody. V ostatních případech je k povolení výjimky příslušný krajský úřad, a to na základě provedeného správního řízení samostatným rozhodnutím. Informace o údajích, které by měla obsahovat žádost o souhlas k některým činnostem ve zvláště chráněných územích a jejich ochranných pásmech, jsou v přiložených dokumentech.

Plány péče

Lidské aktivity, které jsou v souladu s ochrannými podmínkami zvláště chráněných území, jsou usměrňovány prostřednictvím plánů péče. Tyto plány vycházejí z inventarizačních průzkumů a dalších odborných materiálů a obsahují pokyny pro regulaci přirozeného vývoje a lidských činností, zejména pro provádění praktických zásahů vedoucích k udržení, resp. zlepšení stavu předmětu ochrany. Jsou využívány jako závazný podklad pro jiné druhy plánovacích dokumentů, zejména pro lesní hospodářské plány a územně plánovací dokumentace. Plány péče schvaluje krajský úřad zpravidla na období 10 let. Informace o aktuálně projednávaných plánech péče jsou dostupné v sekci Projednávání.

Označení v terénu

Označování zvláště chráněných území v terénu se provádí červenými pruhy ve výšce 1,5 m umístěnými na kmenech stromů nebo na sloupcích tak, že jeden pruh probíhá po celém obvodu kmene (sloupku), druhý jen z vnější strany chráněného území. Při pohledu zevnitř je viditelný jen jeden pruh, při pohledu zvenčí oba dva. Na přístupové cesty a exponovaná místa se umisťují tabule se státním znakem a označením kategorie chráněného území. V některých častěji navštěvovaných územích jsou na přístupových cestách umístěny informační tabule.

Úloha Krajského úřadu Středočeského kraje v péči o přírodní rezervace a památky

Krajský úřad Středočeského kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství, zajišťuje kromě administrativně-správní agendy pro zvláště chráněná území (vydávání vyjádření, závazných stanovisek, výjimek) též zpracování návrhů na vyhlášení zvláště chráněných území a projednání plánů péče a pravidelnou kontrolu lokalit v terénu. Další činnosti, jako například zpracování odborných podkladů, inventarizačních průzkumů, plánů péče, značení hranic a provádění praktické péče o chráněná území (kosení travních porostů, vyřezávání křovin apod.) jsou zajišťovány prostřednictvím dodavatelských subjektů.

Výběrová řízení 

Výběrová řízení na zajištění péče o zvláště chráněná území, vytvoření hraničního značení, na zpracování plánů péče, přírodovědných průzkumů nebo monitoringů, geodetického zaměření hranic zvláště chráněných území, případně na další služby a dodávky související s chráněnými územími Středočeský kraj vypisuje v režimu zákona o veřejných zakázkách. Veškeré informace o výběrových řízeních jsou zveřejňovány na Profilu zadavatele.