V dnešním přetechnizovaném světě se zvířata stávají stále častěji účastníky různých kolizí, po nichž nejsou schopna v přírodě přežít nebo se o sebe postarat, než dojde ke zlepšení jejich stavu. Za tímto účelem jsou zakládány stanice pro handicapované živočichy (záchranné stanice).
Jejich cílem je postarat se právě o zvířata, která jsou dočasně v důsledku zranění, slabosti, onemocnění nebo jiného handicapu neschopná přežít v přirozeném prostředí, a po vyléčení nebo získání náležité kondice je vypustit zpět do volné přírody. V případě, že již není možné navrátit zraněného živočicha zpět do přírody, jsou mu ve stanici vytvořeny vhodné životní podmínky. U ohrožených druhů se využívají handicapovaní jedinci po zraněních k sestavování chovných párů a odchovaná mláďata se pak vypouštějí do volné přírody.
Převažujícím významem záchranných stanic je však činnost výchovná, která má za cíl poukázat na důsledky civilizačních vlivů na život zvířat. To, že ve stanicích vidí návštěvníci zvířata poškozená kolizemi s elektrickým vedením nebo dopravními prostředky, by mělo motivovat veřejnost k zamyšlení a k ohleduplnějšímu chování k živé přírodě.
Seznam všech záchranných stanic s povolením k provozování je k dispozici v
databázi MŽP.
Záchranné stanice zařazené do Národní sítě záchranných stanic
Na území Středočeského kraje vykonává činnost 6 stanic pro handicapované živočichy, které jsou součástí Národní sítě záchranných stanic, pokrývající celou Českou republiku. Na zajištění provozu těchto 6 stanic přispívá Středočeský kraj částkou 3 484 000 Kč ročně. Poskytovatel musí zajistit například dosažitelnost pracovníků v době od 6 do 22 hodin každý den včetně víkendů a státních svátků, výjezdové služby do smluvených ORP pro zraněné živočichy, odbornou následnou péči o přijaté živočichy a podobně.
Záchranná stanice Huslík
Záchrannou stanici Huslík provozuje ZO ČSOP Polabí. Hlavní činností je péče o zraněné volně žijící živočichy a především praktická ochrana přírody. Předním cílem je uzdravení a navrácení vyléčených živočichů zpět do volné přírody. Pracovníci záchranné stanice provádějí také osvětovou činnost v mateřských školkách, základních školách a pro širokou veřejnost a pořádají různé přednášky a exkurze do stanice s názornou ukázkou, jak se o zraněné zvíře postarat, jak pokračuje jeho osud ve stanici, eventuálně návrat do volné přírody.
ORP: Brandýs nad Labem – Stará Boleslav, Český Brod, Kolín, Lysá nad Labem, Mladá Boleslav, Mnichovo Hradiště, Nymburk, Poděbrady
Záchranná stanice AVES vznikla v létě 2000. V roce 2001 byla otevřena veřejnosti a stala se členem NSZS. Stanicí projde ročně kolem 1 000 živočichů. K nejčastějším patří sovy a dravci a v jarních měsících mláďata. Kromě živočichů z volné přírody se sem dostávají i exotická zvířata, která buď svým majitelům utekla, nebo je přestala bavit. AVES se podílí též na záchovných programech ohrožených druhů na podporu a zvýšení jejich početnosti. K záchranné stanici AVES patří Naučné středisko ekologické výchovy Kladno-Čabárna.
ORP: Kladno, Kralupy nad Vltavou, Mělník, Neratovice, Rakovník, Slaný
Centrum Ochrany fauny ČR v Hrachově u Sedlčan bylo zprovozněno v červenci 2012. V areálu se nachází vybavená veterinární klinika, pooperační karantény, sklady, rozlétávací věž, ubytování pro studenty, místnosti pro archiv OFČR, školicí středisko, dílny a garáže. Samotná nemocnice pro zvířata je moderně řešená budova s voliérami. Součástí areálu jsou také expozice trvale handicapovaných živočichů, expozice sladkovodních ryb, přírodní amfiteátr a recepce s obchůdkem.
Původní záchranná stanice byla založena v Podblanickém ekocentru ČSOP Vlašim v roce 1994. V roce 2011 byla vybudována nová, veřejnosti nepřístupná léčebná část nedaleko obce Pavlovice, jejíž součástí je i veterinární ordinace. Hlavním cílem stanice je pomoc zraněným a jinak handicapovaným volně žijícím živočichům. Pracovníci stanice také pečují o prokazatelně osiřelá mláďata savců a ptáků, realizují záchranné transfery živočichů z ohrožených nebo narušených biotopů (především škeblí a raků) a zajišťují bezpečný přechod obojživelníků při jarní migraci na rušných komunikacích.
ParaZOO byla otevřena v roce 2012 v zahradě Podblanického ekocentra ČSOP Vlašim, kde v letech 1994 až 2011 sídlila záchranná stanice pro živočichy. Po dokončení výstavby nového léčebného areálu u obce Pavlovice byla zahrada zrekonstruována výhradně k expozičním a vzdělávacím účelům a přejmenována na paraZOO. Od té doby poskytuje útočiště pro čtyři desítky trvale handicapovaných živočichů a návštěvníkům nabízí možnost zhlédnout nejrůznější zástupce volně žijících živočichů a především se dozvědět řadu informací o možnosti ochrany zvířat a prevenci jejich zraňování.
Záchranná stanice živočichů Rokycany působí pod hlavičkou ZO ČSOP Rokycany od roku 1990. Hlavním cílem a posláním stanice je záchrana a léčení poraněných či jinak handicapovaných volně žijících živočichů a jejich příprava na návrat do volné přírody, péče o opuštěná mláďata, záchranné přenosy obojživelníků z míst jejich bezprostředního ohrožení a v zimních měsících péče o hibernující živočichy.
Záchrannou stanici Velký Chlumec provozuje Český svaz ochránců přírody Velký Chlumec. Jejím největším a zároveň nejdůležitějším posláním je přijímat a starat se o zvířata, která potřebují naši pomoc. Záchranná stanice nabízí také prohlídku s průvodcem, který návštěvu stanice doplní nejen o příběh konkrétního živočicha, ale přiblíží rovněž aktuální problematiku ohrožení a ochrany jednotlivých druhů.
Záchranné stanice mimo Národní síť záchranných stanic
Kromě výše uvedených stanic pro handicapované živočichy působí ve Středočeském kraji i další záchranné stanice. Nejsou však součástí Národní sítě záchranných stanic ani nejsou podporovány z krajského rozpočtu. I na ně se ale můžete v případě potřeby obrátit.
Záchranná stanice hl. m. Prahy pro volně žijící živočichy
Záchranná stanice hl. m. Prahy pro volně žijící živočichy funguje od září roku 2011. Převzetím zařízení, provedením rekonstrukce a zahájením provozu záchranné stanice v Praze-Jinonicích byla Magistrátem hlavního města Prahy pověřena jeho příspěvková organizace Lesy hlavního města Prahy. V záchranné stanici se nachází zázemí pro intenzivní péči o zraněné živočichy a mláďata, zázemí pro ošetřovatele, veterinární ošetřovna, přípravna a sklad krmiva a karanténní místnost. Nutnými opravami prošla i část voliér, které se na pozemku nacházejí.
Záchranná stanice PENTHEA zajišťuje komplexní péči handicapovaným volně žijícím živočichům, tj. živočichům poraněným, nemocným, oslabeným prochladnutím, parazity nebo hladověním, mláďatům v situacích, které ohrožují jejich přežití, živočichům s příznaky otravy, živočichům patřícím k migrujícímu nebo hibernujícímu druhu, který se vyskytl v přírodě v nevhodnou roční dobu, nebo živočichům, u kterých jsou porušené přirozené vzorce chování. Spolek PENTHEA také provozuje zookoutek v Dolních Břežanech.
Záchranná stanice Lipec působí již od roku 2007 jako soukromý projekt, jako nezisková organizace funguje teprve od roku 2019. Zakladatelem stanice je Jan Kuchynka, který měl již předtím dlouholeté zkušenosti díky působení v záchranných stanicích a chovu dravců. Vybudování stanice se uskutečnilo díky úsilí i financování zakladatele při budování areálu na vlastním pozemku ze starého kravína.
