Asset Publisher

Adventní výzva záchranné stanice Vlašim: 24 dobrých skutků

Advent je čas vánočních příprav, očekávání a dobrých skutků. Záchranná stanice pro živočichy Vlašim se letos rozhodla jej využít k něčemu velmi konkrétnímu – k podpoře volně žijících zvířat, která se bez pomoci lidí neobejdou. Vznikla tak adventní výzva 24 dobrých skutků, která zve veřejnost, aby se každý den podílela na jednom malém zázraku pro zvířata a přírodu.

NetopýrKaždý prosincový den až do Štědrého dne je věnován jednomu dobrému skutku. Jde o drobné úkoly, které dokáže splnit opravdu každý. Společným jmenovatelem je snaha ukázat, že dobré skutky nevznikají samy od sebe, ale z jednotlivých rozhodnutí a činů lidí. A že i jeden malý dobrý skutek dokáže změnit přemýšlení lidí o ochraně přírody. 

V adventní výzvě se objevují úkoly typu „den bez masa“, výzva k procházkám v přírodě nebo příprava mikulášské nadílky pro zvířata. Některé výzvy navazují na předvánoční aktivity, jako je sváteční výzdoba oken, která ochrání ptáky před nárazy, nebo generální úklid za pomoci šetrných doma vyrobených čisticích prostředků. „Účastníci mohou naše výzvy sledovat na sociálních sítích nebo je po přihlášení odebírat e-mailem,“ říká Alena Konvalinová z vlašimské záchranné stanice.

Dobroúkoly poukazují také na témata, která přímo ohrožují volně žijící živočichy, jako je používání pyrotechniky nebo nevhodné dokrmování ptáků a dalších zvířat. „Naše výzva nejen apeluje na lidi, aby se k přírodě a zvířatům chovali ohleduplně, ale také, aby se do jejich ochrany aktivně zapojili,“ doplňuje Konvalinová.

Včelojed Součástí adventní výzvy je i připomínka, že pomoc zvířatům může mít podobu nejen drobných každodenních kroků, ale také dárků, které skutečně pomáhají. Jedním z adventních „okének“ je proto dobrý skutek v podobě finančního daru na péči o zvířata – ať už jednorázově, formou trvalého příkazu nebo například dárkového certifikátu, který mohou lidé věnovat svým blízkým místo další věci pod stromeček. Dárci mohou podpořit konkrétní sbírky, jako je krmení a léčba zvířecích marodů nebo pozvánka na štědrovečerní večeři pro jezevčici Jendu. Část adventních tipů se proto zaměřuje na to, jak „přesměrovat“ vánoční dárky tak, aby část radosti putovala i ke zvířatům v nouzi. Posláním této adventní kampaně je také výzva k jejímu sdílení. „I když se lidé do výzvy nezapojí aktivně každý den, minimálně je může vést k zamyšlení či zastavení v době předvánočního shonu,“ uvádí Konvalinová.

Záchranná stanice Vlašim letos přijala bezmála 1 700 zvířat v nouzi a opět tak láme smutný rekord v počtu příjmů. Rok 2025 pokračuje v trendu posledních let, kdy počty každoročně narostou přibližně o 200 zvířecích pacientů. S tím pochopitelně rostou i náklady na provoz stanice – od krmiva a léků přes energie až po veterinární zákroky. „Bez pomoci dárců se již neobejdeme a jsme opravdu vděční za jakoukoli finanční pomoc,“ říká Konvalinová. Adventní výzva je proto zároveň žádostí o podporu péče o zvířecí marody i poděkováním všem, kteří už stanici pomáhají.

Vydra Čtyřiadvacet adventních dnů, čtyřiadvacet možností udělat něco dobrého. A možná i čtyřiadvacet zázraků, které se díky tomu stanou – někdy v záchranné stanici, jindy na zahradě za domem nebo v lese za městem.

Přihlášení k odběru:

Výzva na sociálních sítích:

#adventnivyzva #24dobrychskutku

Kontakty

Martina Dytrychová
administrativa
tel.: 257 280 657
dytrychova@kr-s.cz

Odbor životního prostředí a zemědělství

Krajina Středočeského kraje vyniká nad jiné především svou pestrostí. Pahorkatiny a vrchoviny v jižní části přecházejí do nížin podél velkých řek a poté do oblastí pískovcových skalních měst na severu. Základem této různorodosti je složení geologického podkladu, které se odráží i v rozmanitosti přírodních stanovišť a dále i v pestrosti fauny a flóry. Stejně se projevuje i ve způsobech hospodářského využití krajiny, která má v jižní části vyšší zastoupení lesů, zatímco kvalitní zemědělská půda se vyskytuje především v Polabí a v dalších nížinných oblastech.

Bohatství přírodních forem je chráněno prostřednictvím sítě chráněných území. Nachází se zde celkem 6 chráněných krajinných oblastí, z nichž k nejvýznamnějším řadíme Křivoklátsko, které je biosférickou rezervací UNESCO, a Český kras se světově významnými paleontologickými nalezišti. O přírodovědecky význačné lokality menšího rozsahu se pečuje v maloplošných zvláště chráněných územích, kterých je v našem kraji přes 300. Tento počet se v posledních letech znatelně zvyšuje zejména díky vyhlašování evropsky významných lokalit soustavy Natura 2000. Ochrana estetických, přírodních a kulturních hodnot krajinného rázu, typických pro určité části kraje, je posláním celkem 19 rozsáhlých přírodních parků.

To vše je třeba aktivně chránit pro budoucí generace a cílem nás všech by mělo být toto přírodní dědictví zachovat a rozvíjet do budoucna.

Vzrůstající počet obyvatel totiž spolu s hustotou dopravy a budováním nových průmyslových objektů a komunikací, místy kombinovaným se starými ekologickými zátěžemi, přinášejí značná rizika současné civilizace – znečišťování ovzdušívody, kontaminaci půdy, živelné hromadění odpadů, potenciální ekologické havárie a úbytek volné a vyvážené krajiny. Střední Čechy jsou nejvíce urbanizovaným a industrializovaným celkem republiky. Středočeský kraj proto neustále sleduje vliv průmyslu i zemědělství na životní prostředí a snaží se regulovat zvýšené hladiny hluku i emisí, lokální zdroje znečištění a velké zábory orné půdy, které vyžaduje těžba nerostných surovin či nová výstavba.

Za hlavní opatření ke snižování emisní a imisní zátěže ve Středočeském kraji lze považovat Program zlepšování kvality ovzduší zóna Střední Čechy – CZ02. Dokument podrobně definuje příčiny znečištění ovzduší a stanovuje taková opatření, jejichž realizace povede ke zlepšení kvality ovzduší a k dosažení přípustné úrovně znečištění. Důležitým nástrojem ke zlepšení kvality ovzduší je také spolupráce Středočeského kraje, MŽP a SFŽP formou tzv. kotlíkových dotací, v rámci kterých dochází k poskytování finančních prostředků fyzickým osobám na výměnu stávajících nevyhovujících kotlů na tuhá paliva za nová nízkoemisní topná zařízení. Významnou roli v omezení nárůstu imisní zátěže hraje také podpora monitoringu kvality ovzduší.

K ochraně životního prostředí slouží i tříděný sběr komunálního odpadu a jeho co největší využití. Podle Aktualizace Plánu odpadového hospodářství Středočeského kraje pro období 2016–2025 s výhledem do r. 2035 by měl podíl využitelné složky komunálního odpadu dosáhnout až 50 %.

V posledních letech se Středočeský kraj soustředí také na problematiku sucha a retence vody v krajině, a to mimo jiné zpracováním studií odtokových poměrů, které mají za úkol navrhnout přírodě blízká opatření napomáhající zadržování vody v krajině. Další významnou problematikou, kterou se vodní hospodářství zabývá, je zajištění dostatečného množství kvalitní pitné vody pro obyvatele Středočeského kraje. V této záležitosti jsou zpracovávány koncepční dokumenty navrhující rozšiřování a propojování vodárenských soustav. V neposlední řadě Středočeský kraj podporuje výstavbu, rozšíření a rekonstrukci vodovodních a kanalizačních sítí a ČOV prostřednictvím Středočeského Infrastrukturního fondu.

Středočeský kraj se dlouhodobě věnuje podpoře environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty (EVVO), aby zajistil co největší informovanost obyvatel a návštěvníků kraje o stavu životního prostředí i o důvodech a způsobech jeho ochrany. Prostřednictvím sítě krajských středisek EVVOdotačních titulů v oblasti ekologické výchovy Středočeský kraj plní vize Koncepce EVVO SK i Státního programu EVVO. K lepší informovanosti obyvatel přispívají také vydávané publikacemapové aplikace o životním prostředí.

Asset Publisher