Na internetových stránkách Českého hydrometeorologického ústavu je možné sledovat aktuální stav ovzduší, jak prostřednictvím grafického znázornění, tak tabulkového znázornění s podrobnou legendou, kde je vyznačené území Středočeského kraje, včetně údajů z měřicích stanic. Stránky rovněž obsahují seznam a informace o všech stanicích, kde se měří znečištění ovzduší či v minulosti měření probíhalo.
Zimní smog vzniká převážně na podzim a v zimě v průmyslových aglomeracích nebo v hustě osídlených oblastech z klasických škodlivin a zesilující teplotní inverze a bezvětří.
Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, definuje v ustanovení § 10 odst. 1 „smogovou situaci" jako stav mimořádně znečištěného ovzduší, kdy úroveň znečištění oxidem siřičitým, oxidem dusičitým, částicemi PM10 nebo troposférickým ozonem překročí některou z prahových hodnot uvedených v příloze č. 6 k tomuto zákonu za podmínek uvedených v této příloze.
Vznik smogové situace a její ukončení vyhlašuje Ministerstvo životního prostředí neprodleně ve veřejně přístupném informačním systému a v médiích. Současně neprodleně informuje Českou inspekci životního prostředí, krajské a obecní úřady a dotčené provozovatele stacionárních zdrojů, kterým byly uloženy zvláštní podmínky provozu.
Data pro vyhlašování a odvolávání smogových situací a regulací
Koncentrace v průběhu dne kopírují denní změny rozptylových podmínek a denní rytmus aktivity obyvatel (vytápění, intenzita dopravy). Nejvyšší hodnoty bývají v ranních hodinách a večer po západu slunce. Nejlepší podmínky pro větrání a pobyt venku jsou tudíž v brzkých odpoledních hodinách. Větrat je potřeba, i když je smog, ale větrání by mělo být krátké, 3 až 4 minuty, a intenzivní.
V případech dlouhodobého výskytu špatných rozptylových podmínek může zůstávat úroveň znečištění vysoká po celý den, proto je dobré sledovat aktuální informace ve sdělovacích prostředcích a na webu Českého hydrometeorologického ústavu:
Doporučení, jak se chovat v době smogové situace, jsou určena především citlivým skupinám obyvatel, pro které může mít delší trvání „smogu" nepříznivé účinky na zdraví:
Citlivou skupinou jsou děti včetně kojenců a vyvíjejícího se plodu, tedy těhotných. Dále sem patří starší lidé a osoby s chronickým onemocněním dýchacího ústrojí (astma, chronická obstrukční choroba plic) a oběhového ústrojí a také lidé jinak oslabení (např. kombinací stresu, kouření, nevhodné výživy, lidé v rekonvalescenci, s oslabenou imunitou apod.).
Jak se chovat v období smogové situace
Všichni, kteří žijí a podnikají v lokalitě, kde nastala smogová situace, by měli svým jednáním minimalizovat množství vypouštěných škodlivin do ovzduší. Velké průmyslové a energetické zdroje musejí být v těchto dnech provozovány podle schválených regulačních řádů. Občané by měli být více ohleduplní ke svému okolí a zejména ve dnech zvýšeného znečištění používat ve svých domácích topeništích ekologická paliva (např. zemní plyn oproti tuhým palivům) a při cestách přednostně využívat služeb městské hromadné dopravy.
Při smogové situaci je vhodné:
omezit pobyt venku, zvláště v době ranních hodin až do 10.00 hod a od 16.00 do večerních hodin
omezit větší fyzickou aktivitu venku (sport, práce)
omezit větrání místností (větrat krátce a intenzivně)
omezit vlastní produkci škodlivin v interiéru (kouření, práce s těkavými látkami jako jsou barvy, laky, rozpouštědla, lepidla apod.)
zvýšit a posílit obranyschopnost – imunitu vlastního organismu: racionální výživou, zvýšeným přívodem vitamínů C, E, A, zvýšením denní dávky tekutin, dostatkem spánku, minimem stresů, vhodnou kompenzací psychické a fyzické zátěže, vyloučením toxikomanií (kouření, alkoholu a jiných drog), otužováním, očkováním proti chřipce
včasně a účinně léčit první příznaky onemocnění dýchacího ústrojí
omezit vlastní produkci škodlivin v exteriéru (nerozdělávat ohně, nespalovat odpadky, nekvalitní uhlí a dříví v domácích topeništích, nezvyšovat prašnost vzduchu, nepoužívat osobní automobilovou dopravu)
Na internetových stránkách Českého hydrometeorologického ústavu jsou k nahlédnutí mapy pětiletých průměrů imisních koncentrací, které jsou v souřadnicovém systému S-42, S-JTSK a WGS 84. Při hodnocení stávající úrovně znečištění v předmětné lokalitě se vychází z map úrovní znečištění ve formátu shapefile (.shp, ESRI). Mapy obsahují v každém čtverci 1x1 km hodnotu klouzavého průměru koncentrace pro všechny znečišťující látky za předchozích 5 kalendářních let (např. 2011–2015), které mají stanoven imisní limit (kromě ozonu a CO).
Mapy slouží jako podklad pro návrh kompenzačních opatření podle § 11 odst. 6 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, konkrétně k posouzení, zda dojde vlivem daného záměru k překročení některého ročního imisního limitu na dané lokalitě a tedy k aplikaci citovaného ustanovení. Pro účely vypracování rozptylových studií se používají mapy ročních i krátkodobých koncentrací pro hodnocení stávající úrovně znečištění v posuzovaných lokalitách.
