Aktuality z ochrany přírody a krajiny

Zpět Louky u Choťánek – návrh na vyhlášení zvláště chráněného území

Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území přírodní památky Louky u Choťánek, kterou se zajišťuje ochrana části evropsky významné lokality Libické Luhy (CZ0214009); oznámení možnosti seznámení se s návrhem plánu péče o toto území a oznámení tohoto návrhu vlastníkům

Krajský úřad Středočeského kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství (dále jen Krajský úřad), na základě § 77a odst. 2 a 77a odst. 4 písm. g) ve vazbě na ustanovení § 45c odst. 4 a v souladu s ustanovením § 40 a § 41 zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon č. 114/1992 Sb.) navrhuje vyhlášení zvláště chráněného území Louky u Choťánek v kategorii přírodní památka podle ustanovení § 36 zákona č. 114/1992 Sb., kterým se zajišťuje ochrana části evropsky významné lokality CZ0214009 Libické luhy.

Navržené zvláště chráněné území se nachází v okrese Nymburk v katastrálních územích Choťánky, Kluk, Poděbrady a Libice nad Cidlinou. Pozemky, které tvoří předmětné zvláště chráněné území, jsou obsaženy v příloze č. 1 – Soupis pozemků tvořících území přírodní památky Louky u Choťánek.

Pro toto zvláště chráněné území není navrhováno zvlášť vyhlášení ochranného pásma, a tak v souladu s § 37 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. jím bude území do vzdálenosti 50 m od hranice zvláště chráněného území. Celková výměra navrženého zvláště chráněného území přírodní památky Louky u Choťánek činí 141,7 ha.

Důvodem navrhované územní ochrany je zachování a podpora předmětů ochrany, kterými jsou následující fragmenty ekosystémů labské nivy: mozaika mezofilních, vlhkých a slatinných luk, tůně s makrofytní vegetací, porosty vysokých ostřic, rákosiny, vrbové porosty a olšiny, stromořadí a solitérní stromy [zahrnující též přírodní stanoviště v zájmu Evropských společenství: 3150 – Přirozené eutrofní vodní nádrže typu Magnopotamion nebo Hydrocharitio, 6440 – Nivní louky říčních údolí svazu Cnidion dubii a 6510 – Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis)] a druhy na uvedené ekosystémy vázané, z rostlin zejména hrachor bahenní (Lathyrus palustris), česnek hranatý (Allium angulosum), pryšec bahenní (Euphorbia palustris), žebratka bahenní (Hottonia palustris), šišák hrálovitý (Scutellaria hastifolia), kostival český (Symphytum bohemicum); z bezobratlých: potemník (Prionychus melanarius), kozlíček vrbový (Lamia textor), z obratlovců pak lejsek bělokrký (Ficedula albicollis) a moudivláček lužní (Remiz pendulinus).

Navrhované zvláště chráněné území tvoří mozaika přírodovědně cenných lučních společenstev se zbytky vodních a mokřadních společenstev vyvinutých v široké říční nivě řeky Labe, doplněná stromořadími a starými solitérními dřevinami, které jsou významným biotopem pro celou škálu organismů, zejména pak ptáků a vzácného xylofágního hmyzu. Luční porosty zahrnují biotopy mezofilních ovsíkových luk, kontinentálních zaplavovaných luk a střídavě vlhkých bezkolencových luk, zachovalo se cca 10 ha kvalitních lučních biotopů, u zbývající rozlohy luk již došlo k určité degradaci. Přesto se v území stále vyskytují význačné chráněné či vzácné druhy, kromě výše uvedených například žluťucha lesklá (Thalictrum lucidum) a rozrazil dlouholistý (Pseudolysimachion maritimum). Dále se jedná o zbytky tůní či slepých ramen a na ně navazující rákosiny, porosty vysokých ostřic, mokřadní olšiny a porosty vrb. V předmětném území byl zaznamenán výskyt řady zvláště chráněných rostlin a živočichů [např. prskavec větší (Brachinus crepitans), Carabus scheidleri, Cicindela campestris, Lucanus cervus, Remiz pendulinus, Luscinia megarhynchos, ropucha obecná (Bufo bufo), skokan zelený (Pelophylax esculentus), skokan skřehotavý (Pelophylax ridibundus), skokan štíhlý (Rana dalmatina)] a výskyt dalších ochranářsky významných druhů uvedených v Červeném seznamu, jejichž úplný výčet lze nalézt v plánu péče o navrhovanou přírodní památku, jenž je dostupný v připojených dokumentech. Souvisejícím důvodem navrhované územní ochrany je skutečnost, že tímto způsobem bude zajišťována ochrana části evropsky významné lokality Libické luhy (kód CZ0214009), která je podle nařízení vlády ČR č. 318/2013 Sb., o stanovení národního seznamu evropsky významných lokalit, v platném znění zařazena do národního seznamu evropsky významných lokalit.

Současný stav předmětů ochrany lze v případě fragmentů předmětných ekosystémů labské nivy (mozaika mezofilních, vlhkých a slatinných luk, tůně s makrofytní vegetací, porosty vysokých ostřic, rákosiny, vrbové porosty a olšiny, stromořadí a solitérní stromy) označit jako nepříznivý, neboť jejich kvalitní výskyt je v současnosti zaznamenán na menších dílčích plochách a značná část jejich výměry je degradovaná zejména v důsledku absence vhodného hospodaření na loukách, eutrofizace území, vybudování golfového hřiště či rybářského využívání tůní a vodních ploch. Při vhodné péči a adekvátním způsobu hospodaření zůstane jejich stav zachován a má potenciál se zlepšit.

Současný stav druhových předmětů ochrany (hrachor bahenní, česnek hranatý, pryšec bahenní, žebratka bahenní, šišák hrálovitý, kostival český; z bezobratlých: potemník, kozlíček vrbový; z obratlovců pak lejsek bělokrký a moudivláček lužní) lze označit jako příznivý a stabilizovaný, při vhodné péči a adekvátním způsobu hospodaření zůstane jejich stav zachován, případně má potenciál se ještě zlepšit.

Hlavním cílem ochrany území je zlepšení stavu fragmentů ekosystémů a jejich dlouhodobé udržení v příznivém stavu a dlouhodobé udržení perspektivních a stabilních populací výše uvedených druhů rostlin a živočichů jako předměty ochrany.

V prostoru navrhovaného zvláště chráněného území jsou vymezena ochranná pásma vodních zdrojů. Žádné další přírodní zdroje se v prostoru navrhovaného zvláště chráněného území nevyskytují.

Pro navrženou přírodní památku Louky u Choťánek, kterou se vymezuje část evropsky významné lokality,

  • a) jsou stanoveny základní ochranné podmínky ustanovením § 36 zákona č. 114/1992 Sb.
  • b) se podle § 36 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. navrhují následující bližší ochranné podmínky:

Jen s předchozím souhlasem kompetentního orgánu ochrany přírody lze v přírodní památce Louky u Choťánek vykonávat tyto činnosti:

  1. provádět změny druhu pozemků či způsobu jejich využití;
  2. umisťovat a povolovat nové stavby, včetně staveb jednoduchých a drobných;
  3. provádět terénní úpravy a zemní práce;
  4. deponovat a skladovat materiál, který nepochází z předmětné přírodní památky;
  5. provádět vodohospodářské úpravy a meliorace, odebírat povrchové vody;
  6. odbahňovat či upravovat tůně a vodní plochy a provádět zásahy do litorálních porostů;
  7. nasazovat a chovat rybí obsádku, která by svým množstvím nebo složením bránila přirozenému rozvoji ostatních složek vodních a mokřadních biotopů (zejména obsádku, která by vedla ke snížení průhlednosti vody pod 50 cm či k likvidaci nebo významnému poklesu množství žádoucích volně žijících organizmů – např. planktonu, makrozoobentosu, obojživelníků, emerzní a submerzní vegetace,atd.);
  8. vysazovat a chovat nepůvodní druhy ryb vyjma kapra obecného, včetně jeho vyšlechtěných forem, krmit a soustavně přikrmovat ryby;
  9. zavádět intenzivní chov zvěře, umisťovat myslivecká zařízení s výjimkou posedů, přikrmovat a vnadit zvěř;
  10. aplikovat biocidy, průmyslová i statková hnojiva, vápnit či vnášet jakékoliv cizorodé látky; to se nevztahuje na použití přípravků na ochranu lesa proti poškození zvěří a feromonových přípravků proti hmyzím lesním škůdcům;
  11. zřizovat pěší, cyklistické či jiné turistické trasy nebo stezky, tábořit a zřizovat tábořiště;
  12. vjíždět jízdními koly mimo cyklostezky, cyklotrasy, pozemní komunikace a zpevněné cesty;
  13. vjíždět motorovými a přípojnými vozidly mimo pozemní komunikace; to neplatí při plnění úkolů ozbrojených sil, policie České republiky, obecní policie, požární ochrany, zdravotnické záchranné služby, složek integrovaného záchranného systému státu a výkonu činnosti dalších orgánů veřejné správy, veterinární služby či havarijní služby; dále se omezení nevztahuje na řádné obhospodařování a údržbu pozemků.

Předchozí souhlas příslušného orgánu ochrany přírody není třeba k výše uvedeným činnostem, pokud jsou prováděny v rámci péče o zvláště chráněné území z podnětu příslušného orgánu ochrany přírody. Dále není předchozí souhlas příslušného orgánu ochrany přírody vyžadován k výše uvedeným činnostem, jsou-li prováděny na pozemcích pozemních komunikací a dráhy.

V ochranném pásmu platí ze zákona vyplývající omezení (§ 37 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb.): ke stavební činnosti, terénním a vodohospodářským úpravám, k použití chemických prostředků a změnám kultury pozemku v ochranném pásmu je nezbytný souhlas orgánu ochrany přírody.

V souladu s § 4 odst. 1 písm. j) zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitosti, ve znění pozdějších předpisů budou pozemky zahrnuté ve zvláště chráněném území osvobozeny od platby daně z nemovitosti. Nedílnou součástí tohoto návrhu je mapa se zákresem přírodní památky Louky u Choťánek. Předpokládaný termín vyhlášení přírodní památky Louky u Choťánek je stanoven na třetí čtvrtletí roku 2014.

Pro navrhované zvláště chráněné území přírodní památku Louky u Choťánek byl zpracován na období let 2014–2023 plán péče, který byl posouzen Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR, střediskem pro Prahu a střední Čechy, a po odborné stránce vyhodnocen jako vhodný k realizaci.
V souladu s ustanovením § 38 odst. 3 zákona č. 114/1992 Sb. krajský úřad oznamuje možnost seznámit se s návrhem plánu péče pro projednávané zvláště chráněné území přírodní památku Louky u Choťánek a případně k němu uplatnit připomínky.

Vlastníkům nemovitostí dotčených navrhovanou územní ochranou v souladu s § 40 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb. oznamujeme, že s úplným zněním tohoto návrhu se mohou seznámit na Městském úřadě Poděbrady, Obecním úřadě Libice nad Cidlinou a Obecním úřadě Choťánky, na Portále veřejné správy, nebo v úřední dny po telefonické domluvě (Ing. Klára Polesná, tel. 257 280 789) v kanceláři č. 3018 v budově krajského úřadu na níže uvedené adrese.

Dotčené obce, kraje a vlastníci dotčených nemovitostí mohou k předloženému návrhu uplatnit své písemné námitky podle § 40 odst. 4 zákona č. 114/1992 Sb. do 90 dnů od obdržení návrhu, respektive od doručení tohoto písemného oznámení u Krajského úřadu Středočeského kraje, Odboru životního prostředí a zemědělství, sídlem Zborovská 11, 150 21 Praha 5. Z podání při uplatnění námitek musí být patrno, kdo je činí, které věci se týká a co se navrhuje. Fyzická osoba je povinna uvést v podání jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu, popřípadě jinou adresu pro doručování. Právnická osoba uvede v podání svůj název nebo obchodní firmu, identifikační číslo osoby nebo obdobný údaj a adresu sídla, popřípadě jinou adresu pro doručování. Podání musí dále obsahovat označení správního orgánu, jemuž je určeno, další náležitosti, které stanoví zákon, a podpis osoby, která je činí.
Vlastníci jsou oprávněni uplatnit námitky jen proti takovému navrženému způsobu nebo rozsahu ochrany, jímž by byli dotčeni ve výkonu svých práv nebo povinností.

Dotčené orgány státní správy obeslané tímto návrhem se musí dle § 41 odst. 3 zákona č. 114/1992 Sb. k návrhu na vyhlášení zvláště chráněného území vyjádřit nejpozději do 30 dnů od jeho obdržení na výše uvedené adrese krajského úřadu.

K připomínkám podaným po uplynutí lhůt stanovených pro jejich podání nebude přihlíženo.

Všechny materiály týkající se výše uvedeného zvláště chráněného území včetně návrhu plánu péče jsou k nahlédnutí v úřední dny po telefonické domluvě (Ing. Klára Polesná, tel. 257 280 789) v kanceláři č. 3018 v budově krajského úřadu na výše uvedené adrese.


Odkazy


Dokumenty ke stažení

Ochrana přírody a krajiny ve Středočeském kraji

Ochrana přírody a krajiny

Všechny součásti přírodního prostředí a krajiny, ať je to živá příroda – rostliny a živočichové, nebo příroda neživá – horniny a minerály, jakož i tvářnost krajiny samotné (krajinný ráz), jsou naším národním bohatstvím. Proto, aby toto bohatství bylo zachováno i příštím generacím, je potřeba poznávat jeho hodnoty a na základě poznání zabezpečit jeho účinnou ochranu před nepříznivými vlivy. Těmito vlivy jsou různé druhy lidské činnosti související s historicky podmíněným rozvojem civilizace. Ochrana přírodních hodnot však není jen naší morální povinností, ale je zakotvena i v právních předpisech, které jsou důležité nejen pro občany, ale i pro orgány veřejné správy.


Druhy ochrany

Vzhledem k praktickému přístupu lze hovořit o ochraně druhů organismů – druhové ochraně, respektive o ochraně určitých území a částí krajiny – územní ochraně. Tyto dva základní principy se odrážejí i v právních předpisech upravujících zákonné podmínky ochrany přírody a krajiny.

Kromě těchto základních principů lze k ochraně přírody přistupovat v různých úrovních, a to podle přírodovědeckého a ekologického významu přírodních složek, které mají být chráněny. Jedná se v první řadě o ochranu obecnou, kterou zákonné normy zaručují většině součástí živé a neživé přírody – běžně se vyskytujícím druhům rostlin a živočichů, jednotlivým přírodním složkám krajiny (vodní toky a nádrže, lesy, údolní nivy, jeskyně apod.) a nerostům – jde o základní úroveň ochrany zejména proti poškozování úmyslnému a z nedbalosti. K obecné ochraně náleží rovněž ochrana krajinného rázu, která může být v krajinářsky mimořádně hodnotných územích posílena zřízením přírodního parku. Naproti tomu vzácnější druhy organismů a cenná přírodní prostředí, u kterých je přírodovědným průzkumem prokázán vyšší stupeň ohrožení, zasluhují zvýšenou ochranu a mohou být podle zákonů a prováděcích předpisů vyhlášeny za zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů, respektive zvláště chráněná území. Určitou formou zvláštní ochrany vztahující se pouze na dřeviny jsou památné stromy.


NATURA 2000

NATURA 2000 je celistvá evropská soustava území se stanoveným stupněm ochrany, která umožňuje zachovat typy evropských stanovišť a stanoviště evropsky významných druhů v jejich přirozeném areálu rozšíření ve stavu příznivém z hlediska ochrany nebo popřípadě umožní tento stav obnovit. Na území České republiky je Natura 2000 tvořena vymezenými ptačími oblastmi a vyhlášenými evropsky významnými lokalitami. Ochrana ptačích oblastí je v současné době již zajištěna příslušnými nařízeními vlády, vytvoření celé soustavy bude završeno zajištěním trvalé ochrany evropsky významných lokalit, které budou chráněny jako zvláště chráněná území, případně prostřednictvím smluvní ochrany nebo tzv. bazální ochrany.


Zvláště chráněná území

Středočeský kraj zajišťuje péči o zvláště chráněná území kategorie přírodní rezervace (PR) a přírodní památka (PP), vydává rovněž nařízení o zřízení těchto území. Zásahy (management, údržba značení) na jednotlivých lokalitách jsou průběžně prováděny na základě odborných podkladů, a to prostřednictvím subjektů vybraných ve veřejném výběrovém řízení, případně ve spolupráci s vlastníky pozemků. Obdobným způsobem je zajištěno zpracování plánů péče pro chráněná území. O možnosti seznámit se s těmito odbornými podklady, jakož i s návrhy na vyhlášení chráněných území, jsou dotčené subjekty (kraje, obce, vlastníci a nájemci pozemků) před jejich schválením vždy písemně informovány. Projednávané dokumenty jsou navíc zveřejňovány v sekci Projednávání.


CITES

Na území našeho státu rovněž platí mezinárodní ochrana ohrožených druhů podle tzv. Washingtonské úmluvy (CITES – Convention on International Trade in Endangered Species of Wild Fauna and Flora – Úmluva o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin); hlavním nástrojem ochrany je především důsledná kontrola legálního původu jednotlivých exemplářů a omezení obchodu s některými druhy rostlin a živočichů.


Účast občanů

Podle toho, o jaký druh ochrany toho kterého přírodního prvku se jedná, se řídí i účast občanů na ochraně přírody a způsob péče, kterou jsou pověřeny jednotlivé orgány ochrany přírody. Základním nástrojem je možnost občanských sdružení, jejichž hlavní náplní je ochrana přírody, účastnit se řízení, při nichž by zájmy ochrany přírody a krajiny mohly být dotčeny.


Koncepce ochrany přírody a krajiny Středočeského kraje

K povinnostem krajů vyplývajícím ze zákona patří rovněž zpracování koncepce ochrany přírody a krajiny. Koncepce ochrany přírody a krajiny Středočeského kraje na období 2018–2028 byla pořízena za účelem aktualizace systému střednědobých a dlouhodobých cílů, pravidel a opatření, která mají přispět ke zlepšení stavu přírody a krajiny v regionálním měřítku a s přihlédnutím ke specifikům jeho území.


Stráž přírody

Krajský úřad na základě zmocnění v zákoně o ochrany přírody a krajiny ustanovuje stráž přírody, a to vesměs z okruhu dobrovolných zájemců. Stráží přírody se může stát občan České republiky, který je právně způsobilý, trestně bezúhonný, zdravotně způsobilý, prokáže znalost právních předpisů a povinností stráže a složí příslušný slib. Strážci jsou oprávněni například zjišťovat totožnost osob, které porušují předpisy na ochranu přírody, vstupovat v nezbytných případech na cizí pozemky nebo v případech bezprostředního ohrožení zájmů ochrany přírody pozastavit rušivou činnost. Stráž přírody se prokazuje průkazem stráže přírody a nosí služební odznak.

V současnosti krajský úřad eviduje celkem 35 osob vykonávajících funkci stráže přírody, kterým byly vydány služební odznaky č. 006, 021, 039, 1971, 2281, 267, 2855, 2860, 28/2793, 290, 3831, 3833, 3838, 3858, 3862, 3863, 3864, 3871, 3972, 3977, 3980, 633, 716, 717, 718, 719, 811, 815, 820, 821, 825, 826, 827, 829 a 991. Osoba, která se prokáže služebním odznakem jiného čísla, není oprávněná vykonávat funkci stráže přírody na území v působnosti krajského úřadu (tj. území Středočeského kraje vyjma území chráněných krajinných oblastí, národních přírodních památek a národních přírodních rezervací, kde stráž ustanovuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR). Vzhledem k povaze a rozsahu úkolů, které stráž přírody naplňuje, je současný počet strážců dostatečný a s rozšiřováním jejich řad krajský úřad nepočítá.