Aktuality z ochrany přírody a krajiny

Zpět Tonice-Bezedná – návrh na vyhlášení zvláště chráněného území

Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území přírodní rezervace Tonice-Bezedná, kterou se zajišťuje ochrana části evropsky významné lokality Libické Luhy (CZ0214009); oznámení možnosti seznámení se s návrhem plánu péče o toto území a oznámení tohoto návrhu vlastníkům

Krajský úřad Středočeského kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství (dále jen krajský úřad), na základě § 77a odst. 2 a 77a odst. 4 písm. g) ve vazbě na ustanovení § 45c odst. 4 a v souladu s ustanovením § 40 a § 41 zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon č. 114/1992 Sb.) navrhuje vyhlášení zvláště chráněného území Tonice-Bezedná v kategorii přírodní rezervace podle ustanovení § 33 zákona č. 114/1992 Sb., kterým se zajišťuje ochrana části evropsky významné lokality CZ0214009 Libické Luhy.

Navržené zvláště chráněné území se nachází v katastrálních územích Velký Osek a Veltruby v okrese Kolín. Pozemky, které tvoří předmětné zvláště chráněné území, jsou obsaženy v příloze č. 1 – Soupis pozemků tvořících území přírodní rezervace Tonice-Bezedná.

Pro toto zvláště chráněné území není navrhováno zvlášť vyhlášení ochranného pásma, a tak v souladu s § 37 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. jím bude území do vzdálenosti 50 m od hranice zvláště chráněného území. Celková výměra navrženého zvláště chráněného území přírodní rezervace Tonice-Bezedná, které vymezuje evropsky významnou lokalitu Tonice-Bezedná, činí (bez ochranného pásma) přibližně 15,9 ha.

Důvodem navrhované územní ochrany je zachování a podpora předmětů ochrany, kterými jsou následující ekosystémy: komplex tůní s vodními makrofyty v různých stádiích sukcese s navazujícími litorály, rákosinami a porosty ostřic (zahrnující též přírodní stanoviště v zájmu Evropských společenství 3150 – Přirozené eutrofní vodní nádrže typu Magnopotamion nebo Hydrocharitio) a vlhké až mezofilní louky (zahrnující též přírodní stanoviště v zájmu Evropských společenství 6510 – Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis)), a druhy na uvedené ekosystémy vázané, zejména druhy rostlin Nymphaea alba, Hydrocharis morsus-ranae a druhy hmyzu Donacia crassipes a Oedemera croceicollis.

Navrhované zvláště chráněné území tvoří mozaika přírodovědně velmi cenných vodních, mokřadních a lučních společenstev vyvinutých v široké říční nivě řeky Labe. Jedná se o komplex několika tůní. Ve vodní vegetaci je hojně zastoupen stulík žlutý, místy dominuje okřehek menší, dále se vyskytují okřehek trojbrázdý, růžkatec ostnitý, leknín bílý a voďanka žabí. Na vodní vegetaci se navazují rákosiny a společenstva vysokých ostřic. Cenná jsou i okolní dobře zachovalá travino-bylinná společenstva mozaiky vlhkých a mezofilních luk. Jedná se o střídavě vlhké bezkolencové louky s výskytem druhů jako řebříček bertrám, bukvice lékařská, svízel severní, kosatec žlutý, koromáč olešníkový a čertkus luční, které se prolínají s mezofilními ovsíkovými loukami s výskytem mochny bílé a omanu vrbolistého. Území nabízí vhodné biotopy pro řadu zvláště chráněných či vzácných rostlinných a živočišných druhů. Byl potvrzen výskyt zvláště chráněného silně ohroženého leknínu bílého (Nymphaea alba) v několika exemplářích, dále byla zjištěna populace voďanky žabí (Hydrocharis morsus-ranae) zařazené do Červeného seznamu ohrožených druhů jako silně ohrožená a výskyt dalších ochranářsky významných druhů uvedených v Červeném seznamu cévnatých rostlin.

Kromě rostlinstva byl zaznamenán výskyt zvláště chráněných druhů živočichů: obojživelníci rosnička zelená, ropucha obecná a skokan štíhlý, několik druhů brouků (např. zlatohlávek tmavý, bradavičník Anthocomus rufus, prskavec menší, střevlík Carabus schneidleri, svižník polní) a ptáků (krutihlav obecný, slavík obecný, ťuhýk obecný, ledňáček říční, žluva hajní). Zaznamenáni byli též živočichové Červeného seznamu ohrožených druhů: ohrožený rákosníček Donacia crassipes a zranitelný stehenáč Oedemera croceicollis. Zdejší populace rostlin leknínu bílého (Nymphaea alba) a voďanky žabí (Hydrocharis morsus-ranae) a brouků rákosníčka (Donacia crassipes) a stehenáče (Oedemera croceicollis) má regionální ekologický a vědecký význam.

Souvisejícím důvodem navrhované územní ochrany je fakt, že tímto způsobem bude zajišťována ochrana části evropsky významné lokalita Libické luhy (CZ0214009), která je zařazena do národního seznamu evropsky významných lokalit nařízením vlády ČR č. 318/2013 Sb., o stanovení národního seznamu evropsky významných lokalit, v platném znění a též do evropského seznamu evropsky významných lokalit nařízením vlády č. 208/2012, o vyhlášení evropsky významných lokalit zařazených do evropského seznamu, v platném znění.

Současný stav předmětů ochrany lze označit za příznivý a stabilizovaný, při vhodné péči a adekvátním způsobu hospodaření zůstane jejich stav zachován, případně má potenciál se ještě zlepšit.

Hlavním cílem ochrany území je udržení dlouhodobě příznivého stavu ekosystémů a perspektivních stabilních populací druhů rostlin a živočichů výše uvedených jako předměty ochrany. Cílem ochrany území je tedy zachovat pestrou strukturu komplexu tůní v různých stádiích zazemnění a sukcese, zejména mělkých tůní s bohatou makrofytní vegetací, včetně rákosin a porostů vysokých ostřic, navazujících vlhkých až mezofilních luk, včetně uchování druhového spektra organismů odpovídajících jednotlivým biotopům.

Součástí území navrhované přírodní rezervace Tonice-Bezedná je stávající stejnojmenné zvláště chráněné území, tedy přírodní rezervace Tonice-Bezedná a její ochranné pásmo, zřízené dne 1.5.1985 vyhláškou Okresního národního výboru Kolín. Provedení „přehlášení" stávajícího zvláště chráněného území a nové vyhlášení přírodní rezervace je nutné kvůli zajištění ochrany části území evropsky významné lokality Libické luhy a jejích předmětů ochrany v daném území se vyskytujících, kdy musí dojít k rozšíření územní ochrany oproti původnímu vymezení hranice přírodní rezervace a přeformulování předmětů ochrany, aby vyhovovaly dikci chráněných fenoménů určených nařízením vlády č. 318/2013 Sb., o stanovení národního seznamu evropsky významných lokalit, v platném znění. Stávající zvláště chráněné území bude zrušeno až při nabytí účinnosti nového právního předpisu, kterým bude zřízeno nové zvláště chráněné území a zároveň původní zvláště chráněné území zrušeno, do té doby zůstává existence stávajícího zvláště chráněného území beze změny se všemi právními důsledky.

V prostoru navrhovaného zvláště chráněného území jsou vymezena ochranná pásma vodních zdrojů. Dále se v navrhovaném zvláště chráněném území nachází část chráněného ložiskového území a plocha schváleného prognózního zdroje nevyhrazených nerostů. Žádné další přírodní zdroje se v prostoru navrhovaného zvláště chráněného území nevyskytují.

Pro navrženou přírodní rezervaci Tonice-Bezedná, kterou se vymezuje část evropsky významné lokality,

  • a) jsou stanoveny základní ochranné podmínky ustanovením § 34 zákona č. 114/1992 Sb.,
  • b) se dle § 33 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. navrhují následující bližší ochranné podmínky:

Jen s předchozím souhlasem kompetentního orgánu ochrany přírody lze v přírodní rezervaci Tonice-Bezedná vykonávat tyto činnosti:

  1. provádění změny druhu pozemků či způsobu jejich využití;
  2. umisťování a povolování nových staveb, včetně staveb jednoduchých a drobných, toto omezení se nevztahuje na instalaci informačních zařízení (panel, tabule, deska apod.);
  3. těžení hornin, nerostů a humolitů, provádění hornické činnosti a geologických prací;
  4. provádění terénních úprav a zemních prací;
  5. provádění rekultivací pozemků;
  6. deponování a skladování materiálu, který přímo nepochází z předmětného zvláště chráněného území;
  7. měnění hydrologických poměrů, provádění vodohospodářských úprav a meliorací;
  8. odebírání vody z tůní;
  9. odbahňování či upravování tůní a provádění zásahů do litorálních porostů;
  10. nasazování a chov rybí obsádky, která by svým množstvím nebo složením bránila přirozenému rozvoji ostatních složek vodních a mokřadních biotopů (zejména obsádku, která by vedla ke snížení průhlednosti vody pod 50 cm či k likvidaci nebo významnému poklesu množství žádoucích volně žijících organizmů – např. planktonu, makrozoobentosu, obojživelníků, emerzní a submerzní vegetace atd.);
  11. vysazování a chov nepůvodních druhů ryb vyjma kapra obecného včetně jeho vyšlechtěných forem;
  12. vyhlašování či měnění rybářského revíru a vydávání povolení k výkonu rybářského práva;
  13. krmení či soustavné přikrmování ryb a vodní drůbeže;
  14. chování vodní drůbeže, včetně polodivokých kachen;
  15. zavádění intenzivního chovu zvěře;
  16. umisťování mysliveckých zařízení s výjimkou posedů a vnadění či přikrmování pernaté vodní zvěře a černé zvěře;
  17. aplikování průmyslových i statkových hnojiv, vápnění či jakýchkoli cizorodých látek;
  18. narušování travní drnové vrstvy u trvalých travních porostů;
  19. sečení trvalých travních porostů více než dvakrát ročně a sečení trvalých travních porostů bez ponechání neposečených míst na 10 % plochy daného pozemku ve formě ostrůvků či pásů situovaných vždy v rámci následující seče na rozdílném místě než u poslední předchozí seče;
  20. mulčování trvalých travních porostů;
  21. umělé rozšiřování jakýchkoli živočichů a rostlin (včetně výsadby dřevin, přisévání kulturních druhů trav), toto omezení se nevztahuje na hospodaření na orné půdě a výkon rybářského práva;
  22. zřizování pěších, cyklistických či jiných turistických tras nebo stezek;
  23. pořádání hromadných turistických, sportovních, kulturních či společenských akcí;
  24. táboření a zřizování tábořišť;
  25. vjíždění motorovými i nemotorovými vozidly; toto neplatí při plnění úkolů ozbrojených sil, policie České republiky, obecní policie, požární ochrany, zdravotnické záchranné služby, složek integrovaného záchranného systému státu a výkonu činnosti dalších orgánů veřejné správy, veterinární služby či havarijní služby, dále se omezení nevztahuje na řádné obhospodařování a údržbu pozemků.

Předchozí souhlas příslušného orgánu ochrany přírody není třeba k výše uvedeným činnostem, pokud jsou prováděny v rámci péče o zvláště chráněné území z podnětu příslušného orgánu ochrany přírody.

V ochranném pásmu platí ze zákona vyplývající omezení (§ 37 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb.): ke stavební činnosti, terénním a vodohospodářským úpravám, k použití chemických prostředků a změnám kultury pozemku v ochranném pásmu je nezbytný souhlas orgánu ochrany přírody.

V souladu s § 4 odst. 1 písm. j) zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitosti, ve znění pozdějších předpisů budou pozemky zahrnuté ve zvláště chráněném území osvobozeny od platby daně z nemovitosti. Nedílnou součástí tohoto návrhu je mapa katastru nemovitostí se zákresem přírodní rezervace Tonice-Bezedná. Předpokládaný termín vyhlášení přírodní rezervace Tonice-Bezedná je stanoven na třetí čtvrtletí roku 2014.

Pro navrhované zvláště chráněné území přírodní rezervaci Tonice-Bezedná, které vymezuje evropsky významnou lokalitu Tonice-Bezedná, byl zpracován na období let 2014–2023 plán péče, který byl posouzen Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR, střediskem pro Prahu a střední Čechy, a po odborné stránce vyhodnocen jako vhodný k realizaci. V souladu s ustanovením § 38 odst. 3 zákona č. 114/1992 Sb. krajský úřad oznamuje možnost seznámit se s návrhem plánu péče pro projednávané zvláště chráněné území přírodní rezervaci Tonice-Bezedná a případně k němu uplatnit připomínky.

Vlastníkům nemovitostí dotčených navrhovanou územní ochranou v souladu s ustanovením § 40 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb. oznamujeme, že s úplným zněním tohoto návrhu se mohou seznámit na Obecním úřadě Velký Osek a Obecním úřadě Veltruby, na Portále veřejné správy  nebo v úřední dny po telefonické domluvě (Ing. Klára Polesná, tel. 257 280 789) v kanceláři č. 3018 v budově krajského úřadu na níže uvedené adrese.

Dotčené obce, kraje a vlastníci dotčených nemovitostí mohou k předloženému návrhu, respektive k oznámení návrhu, uplatnit své písemné námitky podle § 40 odst. 4 zákona č. 114/1992 Sb. do 90 dnů od obdržení návrhu, respektive od doručení tohoto písemného oznámení u Krajského úřadu Středočeského kraje, Odboru životního prostředí a zemědělství, sídlem Zborovská 11, 150 21 Praha 5. Z podání při uplatnění námitek musí být patrno, kdo je činí, které věci se týká a co se navrhuje. Fyzická osoba je povinna uvést v podání jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu, popřípadě jinou adresu pro doručování. Právnická osoba uvede v podání svůj název nebo obchodní firmu, identifikační číslo osoby nebo obdobný údaj a adresu sídla, popřípadě jinou adresu pro doručování. Podání musí dále obsahovat označení správního orgánu, jemuž je určeno, další náležitosti, které stanoví zákon, a podpis osoby, která je činí. Vlastníci jsou oprávněni uplatnit námitky jen proti takovému navrženému způsobu nebo rozsahu ochrany, jímž by byli dotčeni ve výkonu svých práv nebo povinností.

Dotčené orgány státní správy obeslané tímto návrhem se musí dle § 41 odst. 3 zákona č. 114/1992 Sb. k návrhu na vyhlášení zvláště chráněného území vyjádřit nejpozději do 30 dnů od jeho obdržení na výše uvedené adrese krajského úřadu.

K připomínkám podaným po uplynutí lhůt stanovených pro jejich podání nebude přihlíženo.

Všechny materiály týkající se výše uvedeného zvláště chráněného území včetně návrhu plánu péče jsou k nahlédnutí v úřední dny po telefonické domluvě (Ing. Klára Polesná, tel. 257 280 789) v kanceláři č. 3018 v budově krajského úřadu na výše uvedené adrese.

Odkazy

Dokumenty ke stažení

Ochrana přírody a krajiny ve Středočeském kraji

Ochrana přírody a krajiny

Všechny součásti přírodního prostředí a krajiny, ať je to živá příroda – rostliny a živočichové, nebo příroda neživá – horniny a minerály, jakož i tvářnost krajiny samotné (krajinný ráz), jsou naším národním bohatstvím. Proto, aby toto bohatství bylo zachováno i příštím generacím, je potřeba poznávat jeho hodnoty a na základě poznání zabezpečit jeho účinnou ochranu před nepříznivými vlivy. Těmito vlivy jsou různé druhy lidské činnosti související s historicky podmíněným rozvojem civilizace. Ochrana přírodních hodnot však není jen naší morální povinností, ale je zakotvena i v právních předpisech, které jsou důležité nejen pro občany, ale i pro orgány veřejné správy.

Druhy ochrany

Vzhledem k praktickému přístupu lze hovořit o ochraně druhů organismů – druhové ochraně, respektive o ochraně určitých území a částí krajiny – územní ochraně. Tyto dva základní principy se odrážejí i v právních předpisech upravujících zákonné podmínky ochrany přírody a krajiny.

Kromě těchto základních principů lze k ochraně přírody přistupovat v různých úrovních, a to podle přírodovědeckého a ekologického významu přírodních složek, které mají být chráněny. Jedná se v první řadě o ochranu obecnou, kterou zákonné normy zaručují většině součástí živé a neživé přírody – běžně se vyskytujícím druhům rostlin a živočichů, jednotlivým přírodním složkám krajiny (vodní toky a nádrže, lesy, údolní nivy, jeskyně apod.) a nerostům – jde o základní úroveň ochrany zejména proti poškozování úmyslnému a z nedbalosti. K obecné ochraně náleží rovněž ochrana krajinného rázu, která může být v krajinářsky mimořádně hodnotných územích posílena zřízením přírodního parku. Naproti tomu vzácnější druhy organismů a cenná přírodní prostředí, u kterých je přírodovědným průzkumem prokázán vyšší stupeň ohrožení, zasluhují zvýšenou ochranu a mohou být podle zákonů a prováděcích předpisů vyhlášeny za zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů, respektive zvláště chráněná území. Určitou formou zvláštní ochrany vztahující se pouze na dřeviny jsou památné stromy.

NATURA 2000

NATURA 2000 je celistvá evropská soustava území se stanoveným stupněm ochrany, která umožňuje zachovat typy evropských stanovišť a stanoviště evropsky významných druhů v jejich přirozeném areálu rozšíření ve stavu příznivém z hlediska ochrany nebo popřípadě umožní tento stav obnovit. Na území České republiky je Natura 2000 tvořena vymezenými ptačími oblastmi a vyhlášenými evropsky významnými lokalitami. Ochrana ptačích oblastí je v současné době již zajištěna příslušnými nařízeními vlády, vytvoření celé soustavy bude završeno zajištěním trvalé ochrany evropsky významných lokalit, které budou chráněny jako zvláště chráněná území, případně prostřednictvím smluvní ochrany nebo tzv. bazální ochrany.

Zvláště chráněná území

Středočeský kraj zajišťuje péči o zvláště chráněná území kategorie přírodní rezervace (PR) a přírodní památka (PP), vydává rovněž nařízení o zřízení těchto území. Zásahy (management, údržba značení) na jednotlivých lokalitách jsou průběžně prováděny na základě odborných podkladů, a to prostřednictvím subjektů vybraných ve veřejném výběrovém řízení, případně ve spolupráci s vlastníky pozemků. Obdobným způsobem je zajištěno zpracování plánů péče pro chráněná území. O možnosti seznámit se s těmito odbornými podklady, jakož i s návrhy na vyhlášení chráněných území, jsou dotčené subjekty (kraje, obce, vlastníci a nájemci pozemků) před jejich schválením vždy písemně informovány. Projednávané dokumenty jsou navíc zveřejňovány v sekci Projednávání.

CITES

Na území našeho státu rovněž platí mezinárodní ochrana ohrožených druhů podle tzv. Washingtonské úmluvy (CITES – Convention on International Trade in Endangered Species of Wild Fauna and Flora – Úmluva o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin); hlavním nástrojem ochrany je především důsledná kontrola legálního původu jednotlivých exemplářů a omezení obchodu s některými druhy rostlin a živočichů.

Účast občanů

Podle toho, o jaký druh ochrany toho kterého přírodního prvku se jedná, se řídí i účast občanů na ochraně přírody a způsob péče, kterou jsou pověřeny jednotlivé orgány ochrany přírody. Základním nástrojem je možnost občanských sdružení, jejichž hlavní náplní je ochrana přírody, účastnit se řízení, při nichž by zájmy ochrany přírody a krajiny mohly být dotčeny.

Koncepce ochrany přírody a krajiny Středočeského kraje

K povinnostem krajů vyplývajícím ze zákona patří rovněž zpracování koncepce ochrany přírody a krajiny. Koncepce ochrany přírody a krajiny Středočeského kraje na období 2018–2028 byla pořízena za účelem aktualizace systému střednědobých a dlouhodobých cílů, pravidel a opatření, která mají přispět ke zlepšení stavu přírody a krajiny v regionálním měřítku a s přihlédnutím ke specifikům jeho území.

Stráž přírody

Krajský úřad na základě zmocnění v zákoně o ochrany přírody a krajiny ustanovuje stráž přírody, a to vesměs z okruhu dobrovolných zájemců. Stráží přírody se může stát občan České republiky, který je právně způsobilý, trestně bezúhonný, zdravotně způsobilý, prokáže znalost právních předpisů a povinností stráže a složí příslušný slib. Strážci jsou oprávněni například zjišťovat totožnost osob, které porušují předpisy na ochranu přírody, vstupovat v nezbytných případech na cizí pozemky nebo v případech bezprostředního ohrožení zájmů ochrany přírody pozastavit rušivou činnost. Stráž přírody se prokazuje průkazem stráže přírody a nosí služební odznak.

V současnosti krajský úřad eviduje celkem 35 osob vykonávajících funkci stráže přírody, kterým byly vydány služební odznaky č. 006, 021, 039, 1971, 2281, 267, 2855, 2860, 28/2793, 290, 3831, 3833, 3838, 3858, 3862, 3863, 3864, 3871, 3972, 3977, 3980, 633, 716, 717, 718, 719, 811, 815, 820, 821, 825, 826, 827, 829 a 991. Osoba, která se prokáže služebním odznakem jiného čísla, není oprávněná vykonávat funkci stráže přírody na území v působnosti krajského úřadu (tj. území Středočeského kraje vyjma území chráněných krajinných oblastí, národních přírodních památek a národních přírodních rezervací, kde stráž ustanovuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR). Vzhledem k povaze a rozsahu úkolů, které stráž přírody naplňuje, je současný počet strážců dostatečný a s rozšiřováním jejich řad krajský úřad nepočítá.