Druhová ochrana a evidence živočichů

Druhová ochrana

Nejrůznější druhy lidské činnosti spojené především s rozvojem civilizace (například intenzivní zemědělské a lesní hospodářství, znečišťování životního prostředí škodlivinami nebo cílené hubení některých druhů v minulosti) mohou mít ve svém důsledku tak nepříznivý vliv na jednotlivé druhy rostlin a živočichů, že může docházet k bezprostřednímu ohrožení jejich populací na našem území. Jelikož každý druh má v globálním ekosystému svoje nezastupitelné místo a protože zachování biologické různorodosti je jedním z předpokladů ekologické stability, je nutné pomocí společenských norem stanovit závazné omezení těchto nepříznivých vlivů na živé organismy. Míra ochrany jednotlivých druhů zohledňuje stav jejich populace v přirozeném areálu rozšíření, jejich ekologický význam a stupeň ohrožení. Rozlišujeme tak obecnou a zvláštní ochranu rostlin a živočichů, dále pak ochranu druhů podle mezinárodních úmluv (CITES). Druhová ochrana se vztahuje na celé území státu.

Obecná ochrana rostlin a živočichů

Všechny druhy rostlin a živočichů jsou podle zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon č. 114/1992 Sb.) chráněny před zničením, poškozováním a takovými činnostmi, které by mohly způsobit ohrožení těchto druhů na bytí, narušení jejich rozmnožovacích schopností či zničení ekosystému, jehož jsou součástí, a podobně. Zákon ukládá všem subjektům provádějícím hospodářskou činnost v krajině šetrný přístup ke všem volně žijícím živočichům a planě rostoucím rostlinám. Obecnou ochranou druhů je upraveno i šíření geograficky nepůvodních druhů a kříženců rostlinných i živočišných druhů do přírody. V rámci obecné ochrany druhů je též podrobněji vymezena ochrana volně žijících ptáků a ochrana dřevin. Orgány příslušné k obecné ochraně jsou zejména obecní úřady obcí s rozšířenou působností, pověřené obecní úřady a při ochraně dřevin rostoucích mimo les též obecní úřady.

Zvláštní ochrana rostlin a živočichů

Některé druhy živých organismů mohou být vinou nepříznivého stavu životního prostředí a jiných vlivů dlouhodobě ohroženy, takže četnost jejich populací klesá. Aby bylo možno předejít jejich vyhubení, je nutné poskytnout jim přísnější režim ochrany, který je zabezpečen zvláštní ochranou rostlin a živočichů. Seznam zvláště chráněných rostlin a živočichů je uveden v přílohách II a III vyhlášky MŽP č. 395/1992 Sb., kde jsou podle stupně ohrožení rozděleny do kategorií na ohrožené, silně ohrožené a kriticky ohrožené druhy.

Konkrétní způsob ochrany těchto druhů je upraven jejich základními ochrannými podmínkami. Ty jsou velmi podrobné, proto je zde možno pouze stručně uvést, že stejně jako zvláště chráněný druh je chráněn i uhynulý jedinec tohoto druhu, všechny jeho části a vývojová stádia, přirozená i umělá sídla a jejich biotop. Je zakázáno škodlivě zasahovat do přirozeného vývoje zvláště chráněných druhů, tj. ničit je a poškozovat, sbírat a trhat rostliny, rušit, zraňovat a usmrcovat živočichy. Zakázáno je rovněž pěstování, chov a odchov, přemísťování a prodej zvláště chráněných druhů a další jim škodlivé zásahy. Zákon též stanoví, v jakých případech zvláštní ochrana neplatí (např. z hygienických důvodů). Krajský úřad je příslušným orgánem k ochraně zvláště chráněných druhů všech kategorií, tj. ohrožené, silně ohrožené a kriticky ohrožené.

Výjimky z ochranných podmínek

Jelikož i zvláštní ochrana druhů platí celoplošně a je velmi přísná, může se stát, že v některých případech může dojít k jejímu střetu s jiným veřejným zájmem. V takovém případě je potřeba závažnost takových protichůdných zájmů zodpovědně posoudit ve správním řízení a rozhodnout o výjimce ze základních ochranných podmínek. Výjimku lze však vydat pouze v případě, že jiný veřejný zájem výrazně převáží nad zájmem ochrany přírody, přičemž konkrétní důvody udělení výjimky jsou zákonem taxativně stanoveny. Mezi tyto důvody patří například  ochrana veřejného zdraví a bezpečnosti, obrana státu, některé dopravní stavby, předcházení závažným škodám na hospodářství, dále rovněž ochrana živočichů, výzkum a vzdělávání. Jelikož rozhodnutí o výjimce je nutné řádně projednat a posoudit, je nutné mít k dispozici úplné a přesné podklady. Náležitosti žádosti o udělení výjimky ze základních ochranných podmínek zvláště chráněných rostlin a živočichů naleznete v přiloženém dokumentu.

Evidence živočichů

Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, rozlišuje živočichy volně žijící v přírodě a živočichy v přímé péči člověka. To jsou takoví jedinci, kteří pocházejí z odchovu v zajetí, jsou nezaměnitelně označeni nesnímatelným kroužkem, mikročipem nebo jiným nezaměnitelným způsobem a jsou evidováni orgánem ochrany přírody, kterým je krajský úřad. O vzetí do evidence se u každého jedince na základě písemné žádosti držitele rozhoduje ve správním řízení, přičemž ke kladnému vyřízení je potřeba prokázat legální původ jedince (např. povolený odchov v zajetí, legální odběr z přírody či dovoz). O evidenci živočicha je vystaveno osvědčení prokazující, že se nejedná o volně žijícího živočicha, na nějž se nevztahují některá zákonná ustanovení.

Dokumenty