Krajinný ráz a přírodní parky

Krajinný ráz a přírodní parky

Krajina je část zemského povrchu s charakteristickým reliéfem, tvořená souborem funkčně propojených ekosystémů a civilizačními prvky. Z této definice vyplývá, že krajinou rozumíme nejen samotný zemský povrch, ale i jeho pokryv formovaný kromě přírody i činností člověka. Podoba krajiny je tedy výslednicí geologických pochodů, působení klimatu a živých organismů a v neposlední řadě lidskými myšlenkami a aktivitami v průběhu času. Ty mohou být zemědělské, sakrální nebo průmyslové. Harmonická krajina s estetickými prvky přírodními i kulturními je znakem zdravého životního prostředí a na člověka působí příznivým dojmem. Proto ji vnímáme jako hodnotu, kterou je potřeba chránit.

Díky různým kombinacím fenoménů, které se na její tvorbě podílely, je každá část krajiny jiná a má tedy jiný krajinný ráz. Při provádění změn v území, zejména umísťování staveb, rozšiřování zastavitelných ploch nebo odlesňování, je třeba krajinný ráz respektovat a postupovat s ohledem na zachování krajinných struktur a dominant, harmonické měřítko a vztahy v krajině. Každý zásah nebo činnost, které by mohly krajinný ráz narušit, je možné provádět pouze s předchozím souhlasem orgánu ochrany přírody a krajiny. Krajinný ráz se však neposuzuje v těch případech, kdy byly podmínky ochrany krajinného rázu a plošné a prostorové uspořádání zastavěného území a zastavitelných ploch stanoveny územním plánem dohodnutým s orgánem ochrany přírody a krajiny.

K ochraně krajinného rázu je v uceleném území možno zřídit přírodní park, v němž je možné obecně závazným právním předpisem omezit takové využití území, které by mohlo vést ke zničení nebo poškození krajinného rázu. Institut přírodního parku je využíván zejména tam, kde se nachází krajinné celky s významnými estetickými hodnotami, zastoupením přírodních prvků a harmonicky začleněnými kulturními fenomény.

Ve Středočeském kraji je vyhlášeno celkem 19 přírodních parků:

  • Jesenicko,
  • Džbán,
  • Povodí Kačáku,
  • Hřebeny,
  • Třemšín,
  • Petrovicko,
  • Jistebnická vrchovina,
  • Džbány – Žebrák,
  • Střed Čech,
  • Hornopožárský les,
  • Velkopopovicko,
  • Dolní Povltaví,
  • Okolí Okoře a Budče,
  • Rymáň,
  • Chlum,
  • Jabkenicko,
  • Čížovky,
  • Kersko – Bory,
  • Škvorecká obora – Králičina.

Část z nich byla vyhlášena před účinností stávajícího zákona o ochraně přírody a krajiny ještě jako oblasti klidu. Informace o poloze jednotlivých přírodních parků, včetně podrobných údajů a zřizovacích předpisů, jsou dostupné prostřednictvím mapové služby Ochrana přírody a krajiny Středočeského kraje. (V okně Mapový obsah vpravo nahoře je zapotřebí zaškrtnout skupinu vrstev Ostatní prvky OPK.)

Z důvodu zhodnocení účelnosti stávajících přírodních parků, návrhu území vhodných pro vyhlášení parků nových, zajištění podkladu pro rozhodování o zásazích do krajinného rázu a pro územně analytické podklady byla pořízena Studie vyhodnocení krajinného rázu na území Středočeského kraje. Jde o koncepční dokument členěný jednak územně na jednotlivé oblasti, jednak tematicky (vymezení oblastí krajinného rázu, vyhodnocení přírodních parků, územně analytické podklady).

Přírodní parky jsou zřizovány obecně závazným předpisem – nařízením, které vydává Rada kraje. Veškerou působnost v posuzování zásahů do krajinného rázu a vydávání příslušných stanovisek vykonávají úřady obcí s rozšířenou působností.