Věda, výzkum, vývoj, inovace

Oblast výzkumu a vývoje, technologického rozvoje a inovací je klíčem k zajištění regionální konkurenceschopnosti. Vytváření podmínek pro rozvoj inovačního potenciálu a znalostně orientované ekonomiky představuje jednu ze stěžejních priorit Středočeského kraje. Mezi významné  priority kraje patří  též vytváření podmínek pro zvyšování kvality lidských zdrojů a podpora spolupráce mezi podnikatelskou sférou a vědeckovýzkumným sektorem.  

Stěžejním programem pro podporu českých podnikatelů v programovém období 2021 – 2027 je Operační program Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost (OP TAK). K dalším stěžejním programům v oblasti výzkumu, vývoje, technologického rozvoje a  inovací patří Operační program Jan Amos Komenský a program Horizont Evropa. Cílem OP JAK je podpora rozvoje otevřené a vzdělané společnosti založené na znalostech a dovednostech, rovných příležitostech a rozvíjející potenciál každého jednotlivce, která povede k růstu konkurenceschopnosti České republiky a zlepšení životních podmínek jejích obyvatel. Horizont Evropa je rámcovým programem EU pro výzkum a inovace pro období 2021–2027.

Rozvoj infrastruktury pro průmyslový výzkum, vývoj, inovace

Zkvalitňovat služby podpůrné inovační infrastruktury, která povede ke zvýšení intenzity společných výzkumných, vývojových a inovačních aktivit mezi podnikatelskými subjekty a mezi veřejným a podnikovým sektorem se zaměřeným zejména na realizaci nových technologií a konkurenceschopných výrobků a služeb je hlavním cílem programu Služby infrastruktury v rámci Operačního  programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost (OP TAK).

Středočeský kraj je partnerem velkých vědeckých projektů -  projektu ELI (Extreme Light Infrastructure) a projektu Biotechnologického a biomedicínského centra Akademie věd ČR a Univerzity Karlovy ve Vestci (BIOCEV). Za podpory Středočeského kraje byl již připraven např. Podnikatelský inkubátor Nymburk a "VTP Zlatníky – Hodkovice". K dalším připravovaným, příp. již fungujícím vědeckotechnickým parkům v kraji patří např.: Technologický park a Inkubátor Březno u Mladé Boleslavi, VTP SVÚM (Čelákovice), Vědeckotechnický park Mstětice, Vědeckotechnický park Roztoky, Park vědy Roztoky, TECHNOPARK Kralupy (VŠCHT), Prague Innovation Centre (Innocrystal, Hodkovice), Strojírenský vědecko-technický park Buštěhrad, CEROP Kolín, Centrum aplikovaného výzkumu Dobříš, UVR Mníšek pod Brdy a VTP a PI Řež.

Kooperační seskupení 

Jedním z problémů českého podnikatelského prostředí je přetrvávající izolace firem. Podpora z evropských fondů, národních i krajských zdrojů se proto zaměřuje též na zakládání kooperačních odvětových nebo oborových seskupení (např. klastrů a technologických platforem). V rámci evropských fondů jsou v ČR na podporu vzniku kooperačních seskupení zaměřeny programy Spolupráce – Klastry a Technologické platformy v rámci Operačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost. Správcem OP TAK je Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR (MPO), zprostředkujícím subjektem pro tento program je Agentura pro podnikání a inovace (API), příspěvková organizace MPO. Vznik kooperačních odvětvových seskupení je podporován také Středočeským krajem. Bližší informace o možnostech podpory vzniku klastrů ze strany Středočeského kraje a připravovaných klastrových iniciativách v kraji mohou zájemci získat na oddělení regionálního rozvoje.

Investiční pobídky

Dne 6. září 2019 začala platit novela zákona č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách. Hlavní změna se týká zvýhodnění projektů s vyšší přidanou hodnotou, zejména technologických center. Další změnou je úprava podmínek pro udělení pobídek malým a středním podnikům. Podrobné informace k investičním pobídkám ČR naleznete zde.

Regionální spolupráce Akademie věd ČR se Středočeským krajem

Spolupráce mezi pracovišti Akademie věd České republiky a regionálními partnery, např. kraji a mikroregiony České republiky, je zaměřena na řešení úkolů sociálního, ekonomického, ekologického, přírodního a kulturního charakteru formou výzkumných projektů základního výzkumu a jeho aplikací. Výsledky spolupráce přispívají ke zvýšení kvality života v dané oblasti. Pracoviště Akademie věd České republiky jsou garanty odborné kvality projektů, regiony zaručují přínos konkrétních úkolů pro danou oblast. Obě strany na základě smluv o spolupráci při řešení konkrétních projektů přispívají ke společnému financování regionální spolupráce. Výsledky řešení společných projektů jsou zveřejňovány s logy obou partnerů nebo standardním textovým odkazem v médiích i cestou vědeckých publikací a konferencí. Pravidelně jedenkrát ročně jsou též prezentovány na vzájemném setkání představitelů AV ČR, krajů a dalších partnerů regionální spolupráce. Základem spolupráce je smlouva uzavřená mezi Středočeským krajem a Akademií věd ČR v roce 2016. Další informace jsou zveřejněny zde. Bližší informace o programu regionální spolupráce poskytne též oddělení regionální rozvoje.   

Středočeské inovační centrum

Jedním z nástrojů Středočeského kraje založeným za účelem podpory výzkumu, vývoje a inovací je Středočeské inovační centrum. SIC utváří partnerství a navazuje novou spolupráci mezi firmami a akademickou sférou a přispívá k růstu a rozvoji zejména malých a středních inovačních firem a posiluje konkurenceschopnost středočeského regionu v rámci české i globální ekonomiky. Další informace zde.     

 

Back Slavnostní poklepání na základní kámen dnes oficiálně odstartovalo výstavbu centra BIOCEV, výzkumné programy se rozběhly letos v létě

Za přítomnosti předsedy vlády ČR Jiřího Rusnoka dnes proběhlo slavnostní poklepání na základní kámen centra BIOCEV, které oficiálně započalo výstavbu nového vědeckého centra ve Vestci. Bezmála 25.500 m2 nových laboratoří a dalších pracovních prostor pojme v budoucnu na 600 zaměstnanců, z toho 450 vědeckých pracovníků včetně téměř dvou stovek studentů magisterských a doktorských programů 1. lékařské fakulty a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. BIOCEV letos v říjnu rovněž slaví rok od zahájení prvního výzkumného programu Funkční genomika, zbývající výzkumné programy byly postupně zahájeny v průběhu letošního léta.


Vestec, 7. října 2013 - „Důraz na vzdělání, vědu a výzkum je zásadní pro konkurenceschopnost, rozvoj a trvale udržitelný růst v našem regionu. Já osobně spatřuji silný a nevyužitý potenciál ve spolupráci veřejného a soukromého sektoru. Zde máme stále velké rezervy. Centrum BIOCEV je jedním z významných projektů, který tyto rezervy odstraňuje," zahájil slavnostní akt předseda vlády ČR Jiří Rusnok. 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy Dalibor Štys při příležitosti slavnostního ceremoniálu uvedl: „Jedná se o poslední zahájenou stavbu velké infrastruktury z Programu Výzkum a vývoj pro inovace a také čtvrtou nejnákladnější. Některé infrastruktury již zahájily svou činnost v nových budovách a se špičkovým vybavením. Tím si Česká republika vybudovala náskok před ostatními zeměmi Evropské unie, a to i mnohými z těch starších členských států. Teď musí být naším cílem využít infrastruktury pro vynikající výzkum i vzdělávání špičkových studentů. Věřím, že BIOCEV, který je společnou aktivitou Univerzity Karlovy a ústavů Akademie věd, tuto příležitost výborně využije. Má k tomu podmínky lepší než většina ostatních infrastruktur." 

Projekt BIOCEV společně realizuje 7 partnerských institucí, šest výzkumných ústavů Akademie věd ČR a Univerzita Karlova v Praze reprezentovaná 1. lékařskou a Přírodovědeckou fakultou. „Velmi nás těší, že zakládáme tak prestižní a významný projekt. BIOCEV bude nepochybně velkým přínosem pro celou českou vědu a nejvýznamnějším projektem v ČR. Centrum velmi dobře využijeme v rámci našich doktorských i magisterských studijních programů. Navíc počítáme s tím, že díky centru BIOCEV se nově zaměříme i na experimentální biotechnologie a biomedicínu,"uvedl Václav Hampl, rektor Univerzity Karlovy v Praze. 

„Právě spolupráce Akademie věd ČR a Univerzity Karlovy, dvou hlavních aktérů ve vědě a výzkumu v ČR, je zárukou úspěšného vybudování centra BIOCEV. Navíc budoucí velké zapojení studentů do výzkumu ukazuje na propojení výzkumu a výuky, což je základním předpokladem kvalitního vzdělávacího systému," zdůraznil při slavnostním aktu Vladimír Mareček, místopředseda AV ČR.

BIOCEV letos v říjnu zároveň slaví rok od zahájení prvního výzkumného programu Funkční genomika. Ačkoliv se nové centrum ve Vestci teprve staví, vědcům bylo umožněno zahájit výzkum prozatím na svých mateřských institucích. Výzkumná náplň programu Funkční genomikapřilákala do Prahy řadu vědců z ciziny, např. z Kanady, Austrálie, Belgie, Německa, Indie, Bulharska i Slovenska. V rámci programu Funkční genomika a na něj napojené národní výzkumné infrastruktury České centrum pro fenogenomiku (CCP), se podařilo získat v průběhu prvního výzkumného roku mj. evropský grant v hodnotě 10 miliónů korun. Získané prostředky jsou využívány zčásti probezplatnýpřístup k technologiím, které CCP centrum nabízí, jako např. tvorba transgenních modelů nemocí či archivace myších kmenů, a částečně k výzkumu příčin onemocnění jako je metabolický syndrom, vrozená ztráta sluchu či kardiovaskulární dysfunkce, s možností případného navržení regenerativní genové terapie.

Další výzkumné programy BIOCEV byly zahájeny v průběhu letošního léta. Jedná se o čtyři výzkumné programy: Buněčná biologie a virologie, Strukturní biologie a proteinové inženýrství, Biomateriály a tkáňové inženýrství a Vývoj léčebných a diagnostických postupů. Ve všech výzkumných programech aktuálně pracuje na 280 zaměstnanců. Vědecký program BIOCEV je založen právě na vzájemných synergiích všech pěti výzkumných programů. Díky společným výzkumným projektům bude možné odhalit příčiny chorob, jako např. poruchy funkce jater a různých nádorových, neurologických a imunitních onemocnění a zaměřit se na personalizaci a individualizaci léčby, která je budoucností moderní medicíny. Spojení výzkumu v oblasti biomateriálů s výzkumem kmenových buněk pak povede ke konstrukci tkáňových náhrad jako např. srdečních chlopní a cévních náhrad, které budou pro organizmus přijatelnější a výrazně tak sníží nežádoucí důsledky léčby podávané po transplantacích. 

V novém výzkumném centru ve Vestci budou vědeckým pracovníkům k dispozici i špičkové a výkonné přístroje, které budou sdruženy v jednotlivých servisních laboratořích, tzv. corefacilitách. Tyto laboratoře se mají v budoucnu stát významnými národními centry vědecké spolupráce. Jedna ze vznikajících corefacilit BIOCEVu „Centrum zobrazovacích metod" je součástí dnes již úspěšné přihlášky na potenciální evropský zobrazovací uzel konsorcia EuroBioImaging. Síť zobrazovacích pracovišť Euro-BioImaging nabídne vědcům po celé Evropě otevřený přístup k širokému spektru inovativních zobrazovacích technologií, jež jsou využívány například pro výzkum nových diagnostik a výzkum léčby závažných chorob. Více o projektu BIOCEV na http://www.biocev.eu/