Asset Publisher

Aktuality

Kontakty

Martina Dytrychová
administrativa
tel.: 257 280 657
dytrychova@kr-s.cz

Odbor životního prostředí a zemědělství

Krajina Středočeského kraje vyniká nad jiné především svou pestrostí. Pahorkatiny a vrchoviny v jižní části přecházejí do nížin podél velkých řek a poté do oblastí pískovcových skalních měst na severu. Základem této různorodosti je složení geologického podkladu, které se odráží i v rozmanitosti přírodních stanovišť a dále i v pestrosti fauny a flóry. Stejně se projevuje i ve způsobech hospodářského využití krajiny, která má v jižní části vyšší zastoupení lesů, zatímco kvalitní zemědělská půda se vyskytuje především v Polabí a v dalších nížinných oblastech.

Bohatství přírodních forem je chráněno prostřednictvím sítě chráněných území. Nachází se zde celkem 6 chráněných krajinných oblastí, z nichž k nejvýznamnějším řadíme Křivoklátsko, které je biosférickou rezervací UNESCO, a Český kras se světově významnými paleontologickými nalezišti. O přírodovědecky význačné lokality menšího rozsahu se pečuje v maloplošných zvláště chráněných územích, kterých je v našem kraji přes 300. Tento počet se v posledních letech znatelně zvyšuje zejména díky vyhlašování evropsky významných lokalit soustavy Natura 2000. Ochrana estetických, přírodních a kulturních hodnot krajinného rázu, typických pro určité části kraje, je posláním celkem 19 rozsáhlých přírodních parků.

To vše je třeba aktivně chránit pro budoucí generace a cílem nás všech by mělo být toto přírodní dědictví zachovat a rozvíjet do budoucna.

Vzrůstající počet obyvatel totiž spolu s hustotou dopravy a budováním nových průmyslových objektů a komunikací, místy kombinovaným se starými ekologickými zátěžemi, přinášejí značná rizika současné civilizace – znečišťování ovzdušívody, kontaminaci půdy, živelné hromadění odpadů, potenciální ekologické havárie a úbytek volné a vyvážené krajiny. Střední Čechy jsou nejvíce urbanizovaným a industrializovaným celkem republiky. Středočeský kraj proto neustále sleduje vliv průmyslu i zemědělství na životní prostředí a snaží se regulovat zvýšené hladiny hluku i emisí, lokální zdroje znečištění a velké zábory orné půdy, které vyžaduje těžba nerostných surovin či nová výstavba.

Za hlavní opatření ke snižování emisní a imisní zátěže ve Středočeském kraji lze považovat Program zlepšování kvality ovzduší zóna Střední Čechy – CZ02. Dokument podrobně definuje příčiny znečištění ovzduší a stanovuje taková opatření, jejichž realizace povede ke zlepšení kvality ovzduší a k dosažení přípustné úrovně znečištění. Důležitým nástrojem ke zlepšení kvality ovzduší je také spolupráce Středočeského kraje, MŽP a SFŽP formou tzv. kotlíkových dotací, v rámci kterých dochází k poskytování finančních prostředků fyzickým osobám na výměnu stávajících nevyhovujících kotlů na tuhá paliva za nová nízkoemisní topná zařízení. Významnou roli v omezení nárůstu imisní zátěže hraje také podpora monitoringu kvality ovzduší.

K ochraně životního prostředí slouží i tříděný sběr komunálního odpadu a jeho co největší využití. Podle Aktualizace Plánu odpadového hospodářství Středočeského kraje pro období 2016–2025 s výhledem do r. 2035 by měl podíl využitelné složky komunálního odpadu dosáhnout až 50 %.

V posledních letech se Středočeský kraj soustředí také na problematiku sucha a retence vody v krajině, a to mimo jiné zpracováním studií odtokových poměrů, které mají za úkol navrhnout přírodě blízká opatření napomáhající zadržování vody v krajině. Další významnou problematikou, kterou se vodní hospodářství zabývá, je zajištění dostatečného množství kvalitní pitné vody pro obyvatele Středočeského kraje. V této záležitosti jsou zpracovávány koncepční dokumenty navrhující rozšiřování a propojování vodárenských soustav. V neposlední řadě Středočeský kraj podporuje výstavbu, rozšíření a rekonstrukci vodovodních a kanalizačních sítí a ČOV prostřednictvím Středočeského Infrastrukturního fondu.

Středočeský kraj se dlouhodobě věnuje podpoře environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty (EVVO), aby zajistil co největší informovanost obyvatel a návštěvníků kraje o stavu životního prostředí i o důvodech a způsobech jeho ochrany. Prostřednictvím sítě krajských středisek EVVOdotačních titulů v oblasti ekologické výchovy Středočeský kraj plní vize Koncepce EVVO SK i Státního programu EVVO. K lepší informovanosti obyvatel přispívají také vydávané publikacemapové aplikace o životním prostředí.

Asset Publisher

Kvalitu ovzduší v Rakovníku nejvíce ohrožují lokální topeniště, ukázalo roční měření

Středočeský kraj má k dispozici výsledky měření kvality ovzduší v Rakovníku za rok 2023. Z výsledků vyplývá, že na imisní zátěži v Rakovníku mají převážně vliv lokální topeniště. Mobilní monitorovací zařízení na měření kvality ovzduší pořídil Středočeský kraj už v roce 2017.

Ve Středočeském kraji je stále celá řada lokalit, kde neprobíhá měření ovzduší a údaje jsou nahrazovány pouze modelovými daty. Z tohoto důvodu se rada kraje rozhodla v srpnu 2017 schválit projektový záměr a podat žádost o finanční podporu z Operačního programu Životní prostředí v rámci výzvy na akci „Pořízení mobilního monitorovacího zařízení na měření kvality ovzduší ve Středočeském kraji.“ Podmínkou pro přidělení dotace bylo, že bude stanice monitorovat kvalitu ovzduší v dané lokalitě minimálně jeden rok a bude zajištěna garance předávání naměřených dat do Informačního systému kvality ovzduší, který je provozovaný Českým hydrometeorologickým ústavem (ČHMÚ).

Rakovník je pátým městem v kraji, kde bylo naše monitorovací zařízení umístěno, a to na základě požadavku města Rakovník a s přihlédnutím ke skutečnosti, že se v této oblasti nachází minimum stanic imisního monitoringu. Místa pro měření jsou vybírána po konzultaci s ČHMÚ. Provoz stanice a analýza vzorků jsou hrazeny z prostředků kraje v částce 270 000 korun ročně. Z naměřených hodnot je zřejmé, že na kvalitu ovzduší v Rakovníku mají největší vliv lokální topeniště. Věřím, že ke zlepšení situace pomůže postupná výměna starých kotlů v domácnostech za nové, a to nejen v Rakovníku, ale v celém kraji,“ uvedla radní pro oblast životního prostředí a zemědělství Jana Skopalíková a připomněla, že od 1. září 2024 začne platit zákaz kotlů 1. a 2. emisní třídy. „ Domácnosti s nízkými příjmy mohou získat až 95% dotaci na výměnu starého kotle na pevná paliva a domácnosti, které do této skupiny nespadají, mohou požádat až o 50% dotaci na výměnu neekologického kotle z dotačního programu Nová zelená úsporám,“ dodala radní. Kotlíkové dotace administrují kraje a je o ně obecně velký zájem. Ve Středočeském kraji bylo v souhrnu na kotlíkové dotace, tedy na všechny výzvy v rámci programu Výměna zdrojů tepla na pevná paliva, vyplaceno 2,15 mld. Kč. Na současnou 5. výzvu, do které se mohou žadatelé přihlašovat do 31. srpna 2024, bylo alokováno 145 milionů korun, za rok 2023 v této výzvě byly proplaceny 3 miliony korun. Průměrná výše dotace je okolo 160 tisíc korun.

Stanice imisního monitoringu byla v Rakovníku umístěna v centru města u nádraží. Analýzy z odebraných vzorků prováděly akreditované laboratoře a jejich předmětem a výstupem jsou informace o koncentracích polétavého prachu (PM10) a benzo(a)pyrenu v nich obsaženém. V porovnání s jinými kraji České republiky vykazují střední Čechy největší množství těchto znečišťujících látek. Největšími zdroji polétavého prachu jsou lokální topeniště, polní práce a silniční doprava.

Ačkoliv zákonná povinnost imisního monitoringu je dána legislativou ministerstva životního prostředí, respektive ČHMÚ, kraj se tímto pro své obyvatele více angažuje v oblasti ochrany venkovního ovzduší a zvyšuje množství informací o znečištění pro přesnější tvorbu imisních map v Informačním systému kvality ovzduší ČHMÚ. Prioritní jsou oblasti, které se vyznačují dlouhodobým překračováním imisních limitů, průmyslovým a dopravním zatížením apod. V letošním roce je mobilní monitorovací stanice umístěna v Dobříši,“ dodala radní Skopalíková.