Aktuality z odboru

Aktuality

Kontakty

Martina Dytrychová
administrativa
tel.: 257 280 657
dytrychova@kr-s.cz

Odbor životního prostředí a zemědělství

Krajina Středočeského kraje vyniká nad jiné především svou pestrostí. Pahorkatiny a vrchoviny v jižní části přecházejí do nížin podél velkých řek a poté do oblastí pískovcových skalních měst na severu. Základem této různorodosti je složení geologického podkladu, které se odráží i v rozmanitosti přírodních stanovišť a dále i v pestrosti fauny a flóry. Stejně se projevuje i ve způsobech hospodářského využití krajiny, která má v jižní části vyšší zastoupení lesů, zatímco kvalitní zemědělská půda se vyskytuje především v Polabí a v dalších nížinných oblastech.

Bohatství přírodních forem je chráněno prostřednictvím sítě chráněných území. Nachází se zde celkem 6 chráněných krajinných oblastí, z nichž k nejvýznamnějším řadíme Křivoklátsko, které je biosférickou rezervací UNESCO, a Český kras se světově významnými paleontologickými nalezišti. O přírodovědecky význačné lokality menšího rozsahu se pečuje v maloplošných zvláště chráněných územích, kterých je v našem kraji přes 300. Tento počet se v posledních letech znatelně zvyšuje zejména díky vyhlašování evropsky významných lokalit soustavy Natura 2000. Ochrana estetických, přírodních a kulturních hodnot krajinného rázu, typických pro určité části kraje, je posláním celkem 19 rozsáhlých přírodních parků.

To vše je třeba aktivně chránit pro budoucí generace a cílem nás všech by mělo být toto přírodní dědictví zachovat a rozvíjet do budoucna.

Vzrůstající počet obyvatel totiž spolu s hustotou dopravy a budováním nových průmyslových objektů a komunikací, místy kombinovaným se starými ekologickými zátěžemi, přinášejí značná rizika současné civilizace – znečišťování ovzdušívody, kontaminaci půdy, živelné hromadění odpadů, potenciální ekologické havárie a úbytek volné a vyvážené krajiny. Střední Čechy jsou nejvíce urbanizovaným a industrializovaným celkem republiky. Středočeský kraj proto neustále sleduje vliv průmyslu i zemědělství na životní prostředí a snaží se regulovat zvýšené hladiny hluku i emisí, lokální zdroje znečištění a velké zábory orné půdy, které vyžaduje těžba nerostných surovin či nová výstavba.

Za hlavní opatření ke snižování emisní a imisní zátěže ve Středočeském kraji lze považovat Program zlepšování kvality ovzduší zóna Střední Čechy – CZ02. Dokument podrobně definuje příčiny znečištění ovzduší a stanovuje taková opatření, jejichž realizace povede ke zlepšení kvality ovzduší a k dosažení přípustné úrovně znečištění. Důležitým nástrojem ke zlepšení kvality ovzduší je také spolupráce Středočeského kraje, MŽP a SFŽP formou tzv. kotlíkových dotací, v rámci kterých dochází k poskytování finančních prostředků fyzickým osobám na výměnu stávajících nevyhovujících kotlů na tuhá paliva za nová nízkoemisní topná zařízení. Významnou roli v omezení nárůstu imisní zátěže hraje také podpora monitoringu kvality ovzduší.

K ochraně životního prostředí slouží i tříděný sběr komunálního odpadu a jeho co největší využití. Podle Aktualizace Plánu odpadového hospodářství Středočeského kraje pro období 2016–2025 s výhledem do r. 2035 by měl podíl využitelné složky komunálního odpadu dosáhnout až 50 %.

V posledních letech se Středočeský kraj soustředí také na problematiku sucha a retence vody v krajině, a to mimo jiné zpracováním studií odtokových poměrů, které mají za úkol navrhnout přírodě blízká opatření napomáhající zadržování vody v krajině. Další významnou problematikou, kterou se vodní hospodářství zabývá, je zajištění dostatečného množství kvalitní pitné vody pro obyvatele Středočeského kraje. V této záležitosti jsou zpracovávány koncepční dokumenty navrhující rozšiřování a propojování vodárenských soustav. V neposlední řadě Středočeský kraj podporuje výstavbu, rozšíření a rekonstrukci vodovodních a kanalizačních sítí a ČOV prostřednictvím Středočeského Infrastrukturního fondu.

Středočeský kraj se dlouhodobě věnuje podpoře environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty (EVVO), aby zajistil co největší informovanost obyvatel a návštěvníků kraje o stavu životního prostředí i o důvodech a způsobech jeho ochrany. Prostřednictvím sítě krajských středisek EVVOdotačních titulů v oblasti ekologické výchovy Středočeský kraj plní vize Koncepce EVVO SK i Státního programu EVVO. K lepší informovanosti obyvatel přispívají také vydávané publikacemapové aplikace o životním prostředí.

Aktuality z odboru

Back Středočeský kraj se podílí na záchraně pstruha obecného potočního, v říčkách je nová násada

Na 11 tisíc malých pstruhů obecných potočních dnes a včera rybáři vypustili do říček na Mnichovohradišťsku, Příbramsku, Mělnicku i Benešovsku. Jde o další plánovanou podporu stávající populace pstruha obecného a její rozvoj v rybářských revírech ve Středočeském kraji. Projekt Českého rybářského svazu podpořili krajští radní loni v září a schválili poskytnutí dotace ve výši 150 000 korun na nákup násady.

„Pstruh obecný potoční býval běžnou rybou, která bohužel z vodních toků mizí. Možnou záchranou druhu je opakované vysazení nové násady. Právě touhle cestou se vydal Středočeský územní svaz Českého rybářského svazu ve spolupráci se Středočeským krajem. V regionu je několik vhodných lokalit, kde by nová populace pstruha měla dobře prosperovat. Dohromady bylo vypuštěno zhruba 11 000 kusů pstruha,“ uvedla krajská radní pro oblast životního prostředí a zemědělství Jana Skopalíková.

Lokality byly vybrány s ohledem na vhodné podmínky. Tou nejdůležitější je celoroční dostatek vody. Ideální stav každé vyvážené populace spočívá v zastoupení všech věkových ročníků daného druhu. Rybáři proto postupně během několika let vysadí roční a dvouletou násadu o minimální kusové velikosti 15 cm. Tím by mělo dojít k vytvoření reprodukceschopného generačního hejna pstruha obecného potočního.

„Středočeský kraj spolupracuje na zachování populací původních druhů a vyváženého společenstva ryb dlouhodobě. V minulých letech se podporovaly populace reofilních ryb, nyní je to pstruh obecný potoční. Věřím, že projekt, který potrvá do roku 2024, přispěje ke stabilizaci a rozšíření tohoto druhu v našem regionu,“ uzavřela Jana Skopalíková.