Kontakty

Kontakty

Ing. Martin Gregor
lesnictví
tel.: 257 280 170, 725 904 660
gregorm@kr-s.cz

Ing. Ctibor Volný, Ph.D.
lesnictví, myslivost
tel.: 257 280 360, 702 159 653
volny@kr-s.cz

Ing. Miroslav Šusta
příspěvky na hospodaření v lesích
tel.: 257 280 925, 702 159 681
susta@kr-s.cz

Ing. Tomáš Zíka, Ph.D.
příspěvky na hospodaření v lesích
tel.: 257 280 361, 702 159 666
zika@kr-s.cz

Oddělení zemědělství a lesnictví

Aktuality z lesnictví

Zpět Kůrovcová kalamita trvá – hlídejme si smrkové lesy

Kůrovcová kalamita trvá – hlídejme si smrkové lesy

Státní správa lesů Krajského úřadu Středočeského kraje upozorňuje všechny vlastníky lesů, odborné lesní hospodáře a další osoby z lesnického sektoru na zvýšené riziko poškození lesních porostů v souvislosti se zvýšeným výskytem lýkožrouta smrkového, lýkožrouta severského a lýkožrouta lesklého na území České republiky.

V návaznosti na uskutečněné porady s Lesní ochrannou službou a Ministerstvem zemědělství, které byly sjednány za účelem podrobnější analýzy výše uvedeného problému, sděluje státní správa lesů Krajského úřadu Středočeského kraje níže uvedená rámcová doporučená opatření, která zamezí šíření uvedeným škodlivým činitelům.

Rámcová doporučená opatření:

  • Celoročně důsledně vyhledávat, vyznačovat a včas vytěžit a účinně asanovat dříví nově napadené kůrovci a spolupracovat s odborným lesním hospodářem, který zabezpečuje vlastníku lesa odbornou úroveň hospodaření v lese (pokud jste si sami nevybrali odborného lesního hospodáře – OLH, kontakt na konkrétní osobu naleznete na obecním úřadu obce s rozšířenou působností).
  • Veškeré polomy, vývraty a ostatní hmotu atraktivní pro rozvoj kůrovců vzniklou do 31. března vytěžit, zpracovat a odvézt z lesa ke zpracování nebo asanovat nejpozději do 31. května; v lesních porostech, které alespoň částečně zasahují do polohy nad 800 m nadmořské výšky, pak do 30. června běžného roku; tuto hmotu je zároveň vhodné využít jako lapáky.
  • Pokud nedochází k včasnému a plynulému odvozu ke zpracování nebo lze takový stav důvodně očekávat, bezodkladně účinně asanovat veškeré kůrovcem napadené (popř. také pro kůrovce atraktivní) dříví, které zůstává na skládkách v lese i v jeho širším okolí.
  • Při kalamitním stavu lýkožroutů disponibilní kapacity přednostně soustředit na důsledné vyhledávání nově napadených stromů a jejich včasnou a účinnou asanaci (zaměřit se zejména na kůrovcové stromy a nikoli na sterilní kůrovcové souše, které již nepředstavují riziko šíření škůdců).
  • Nemanipulovat s napadeným dřívím, pokud v něm vývoj kůrovce dosáhl stádia kukly a mladého brouka (reálná hrozba odpadávání kůry a šíření kůrovce při manipulaci a odvozu tohoto dříví); toto dříví neodkladně chemicky asanovat postřikem nebo obalením insekticidní sítí.
  • Vést evidenci výskytu a pohybu kůrovcového dříví; zjištění vyplývající z evidence výskytu a pohybu kůrovcového dříví využívat také pro stanovení počtu obranných opatření pro další série (rojení) lýkožroutů v roce 2018.
  • Podrobnější informace k jednotlivým škůdcům naleznete zde a na stránkách kůrovcového infa zde.

Lesnictví ve Středočeském kraji

Lesy a lesnatost

Středočeský kraj je svou rozlohou 1 101 552 ha největším krajem České republiky, avšak lesnatostí je v rámci krajů, shodně s Jihomoravským krajem, nejmenší. Ve Středočeském kraji je 298 304 ha lesa, což představuje průměrnou lesnatost kolem 27 %. Největší lesnatost mají okresy Příbram (47 %) a Rakovník (40 %), naopak nejméně lesnaté jsou okresy Nymburk a Kolín (18 %). Lesnatost je vyšší v jižní až severozápadní části kraje.

Nejvíce lesů ve Středočeském kraji je ve vlastnictví státu (47 %), a to ve správě Lesů České republiky, s.p., a v menší míře také ve správě Vojenských lesů a statků, s.p. (vojenský újezd Brdy). Ve Středočeském kraji je vysoký podíl lesa ve vlastnictví fyzických osob (23 %).

Druhy lesů

V lesích Středočeského kraje se převážně vyskytují jehličnaté dřeviny (okolo 72 %) – většinu tvoří smrk ztepilý (32 %) a borovice lesní (29 %). Mezi listnatými dřevinami dominují dub zimní, letní a habr obecný. Zastoupení dřevin není ideální, protože se na území kraje vyskytuje především dubovo-bukový lesní vegetační stupeň, který nejvíce vyhovuje dřevinám, jako je buk lesní, dub zimní či habr obecný.

Na lesy ve Středočeském kraji je vyvíjen velký antropogenní vliv, a to zejména v blízkosti velkých měst, v oblastech tradiční rekreace (např. Slapská přehrada, Sázava, Vltava) a kolem dynamicky se rozvíjejících obcí v blízkosti hlavního města Prahy. Hlavní problémy s tím spojené jsou snaha o výstavbu nebo přestavbu rekreačních objektů na lesních pozemcích a výstavba rodinných domů ve vzdálenosti menší než 50 m od hrany lesního pozemku. Je nutno podotknout, že taková výstavba má negativní vliv na lesní ekosystém a na produkční a mimoprodukční využití lesa a je možná pouze ve výjimečných případech v souladu se schváleným územním plánem obce.

Lesy hospodářské, tedy lesy s primární funkcí produkční, zaujímají největší plochu lesních porostů Středočeského kraje (cca 70 %). Ostatní plochu lesů zaujímají lesy, které plní především mimoprodukční funkce lesů, jako např. lesy zajišťující ochranu půdy před vodní a větrnou erozí na prudkých svazích, skalních útvarech (např. svahy kolem Vltavy, Sázavy a Berounky, exponované partie Brd, Kokořínsko), lesy zajišťující ochranu vodních zdrojů (např. vodní nádrž Želivka, Řepínský důl) a v neposlední řadě lesy příměstské a rekreační. V rekreačních lesích bylo již vybudováno mnoho kilometrů cyklostezek (okresy Kladno a Praha-západ).

Příspěvky na hospodaření v lesích

Lesnictví je nutno chápat jako poslání, které zajistí nejen dostatek kvalitní dřevní hmoty, ale především kvalitní péče o mladé porosty, způsob hospodaření a vysazování melioračních a zpevňujících dřevin pro zvyšování stability porostů vůči  biotickým činitelům. Každoročně jsou zveřejňovány informace, jakým způsobem je možné čerpat příspěvky na hospodaření v lesích. K tomu Středočeský kraj vydává Zásady pro poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích, které jsou uvedeny v kapitole Příspěvky na hospodaření v lesích.