Kontakty

Informace pro provozovatele vyjmenovaných zdrojů znečišťování ovzduší

Informace pro provozovatele vyjmenovaných zdrojů znečišťování ovzduší

Provozovatelé vyjmenovaných zdrojů znečišťování ovzduší (zdroje uvedené v příloze č. 2 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší), které nemají vydané povolení provozu dle zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, jsou povinni požádat krajský úřad o povolení provozu v souladu s § 11 odst. 2 písm. d) zákona o ochraně ovzduší.

Krajský úřad Středočeského kraje doporučuje všem provozovatelům, aby před podáním žádostí konzultovali svůj záměr s referenty oddělení ochrany ovzduší Odboru životního prostředí a zemědělství.

Vyhláška č. 265/2022 Sb. – zvláštní závazné podmínky pro provoz pro vymezené stacionární zdroje

Ve sbírce zákonů byla 5. září 2022 s účinností od 6. září 2022 publikována vyhláška č. 265/2022 Sb., kterou se mění vyhláška č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší, a která je časově omezená – bude platit po dvě následující topné sezóny, čili do 31. 5. 2024.

Do vyhlášky se vkládají dvě nová ustanovení, která stanoví zvláštní závazné podmínky pro provoz pro vymezené stacionární zdroje v případě, že bude vyhlášeno „předcházení stavu nouze" nebo stav nouze v elektrizační soustavě, plynárenství nebo teplárenství. Tyto stavy se vyhlašují podle zákona č. 458/2000 Sb., tzv. energetického zákona.

Novela se týká následujících 3 skupin stacionárních zdrojů:

1. skupina

  • Spalovací stacionární zdroje o celkovém jmenovitém tepelném příkonu od 50 MW do 200 MW včetně, u kterých bylo první povolení provozu vydáno před 27. listopadem 2002 nebo pro které byla podána úplná žádost o první povolení provozu před tímto datem a které byly uvedeny do provozu nejpozději 27. listopadu 2003, pokud nejméně 50 % tepla dodávaného k využití ze stacionárního zdroje, vyjádřeno jako klouzavý průměr za období 5 let, je dodáváno ve formě páry nebo horké vody do soustavy zásobování tepelnou energií podle energetického zákona.
  • Pro tuto skupinu stacionárních zdrojů budou od 1. 1. 2023 (neboť do 31. 12. 2022 požívají výjimku a řídí se režimem § 39 zákona o ochraně ovzduší) po dobu trvání výše uvedených mimořádných stavů platit závazné podmínky pro provoz (SEL, ES, TPP) uvedené v povolení provozu, které byly/jsou platné k 24. únoru 2022. De facto tedy u těchto zdrojů dochází k prodloužení přechodného režimu dle § 39 zákona o ochraně ovzduší pro CZT zdroje do konce topné sezóny 2023/2024, jelikož tento režim platí do konce letošního roku, je v této části posunuta účinnost vyhlášky, a to právě na 1. 1. 2023. Zároveň je důležité dodat, že u těchto zdrojů také po doby, kdy se na ně vztahují tyto speciální podmínky, nemůže docházet k validaci, resp. k využívání validovaných hodnot emisí pro účely vyhodnocování plnění emisních limitů.

2. skupina

  • Spalovací stacionární zdroje, na něž se podle části I přílohy č. 2 k této vyhlášce vztahují specifické emisní limity pro spalovací stacionární zdroje s omezením provozu do 1 500 provozních hodin za rok vyjádřených jako klouzavý průměr za období 5 let, nebo spalovací stacionární zdroje s omezením provozu do 1 500 provozních hodin za rok, pro něž jsou v povolení provozu stanoveny specifické emisní limity postupem podle jiného právního předpisu.
  • Zde se jedná o stacionární zdroje, které jsou využívány jako zdroje záložní nebo špičkové a jejich celkový počet provozních hodin (je stanoven a) nepřekročí 1 500 hodin za rok. U těchto zdrojů spočívá specifická regulace v tom, že po dobu vyhlášení některého z výše uvedených mimořádných stavů se provozní hodiny nezapočítávají do celkového počtu provozních hodin za rok.

3. skupina

  • Spalovací stacionární zdroje o celkovém jmenovitém tepelném příkonu do 50 MW spalující hnědé uhlí, kterým je provozní doba z důvodu plnění mírnějšího emisního limitu pro oxid siřičitý omezena na 3 200 provozních hodin ročně.
  • Těmto sezónním zdrojům byl limit provozní doby navýšen na 3 600 hodin za rok, a to až do 31. 12. 2024.

Zveřejnění formátu a struktury formulářového podání – poplatkové přiznání

V souvislosti s novelou zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád"), která nabyla účinnosti dne 1. 1. 2021, zveřejňuje krajský úřad jako správce poplatku dle § 15 odst. 13 zák. č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochraně ovzduší") vzor formuláře k poplatkovému přiznání za znečišťování ovzduší v souladu s § 15 zákona o ochraně ovzduší.

Na základě § 72 odst. 2 písm. c) daňového řádu zveřejňuje správce daně strukturu a formát formulářového podání (daňového tvrzení). V souladu s § 15 odst. 8 zákona č. 201/2012 Sb. v platném znění a § 4 odst. 3 zákona č. 25/2008 Sb. v platném znění se poplatkové přiznání podává prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností (ISPOP), případně prostřednictvím datové schránky, a to v datovém standardu, který je pro tyto účely zveřejněn ministerstvem. Datové standardy jsou zveřejněny zde:

Náležitosti žádosti

1) Žádost

2) Plná moc

  • Plná moc pro zmocněného zástupce (v případě, že provozovatele zastupuje jiný subjekt).

3) Rozptylová studie

  • Rozptylová studie může být zpracována pouze autorizovanou osobou v souladu s § 32 odst. 1 písm. e) zákona o ochraně ovzduší.

Předkládá se v těchto případech:

  • K řízení o vydání závazného stanoviska podle § 11 odst. 2 písm. b) a k řízení o změně povolení provozu, při které dochází k navýšení projektovaného výkonu nebo kapacity anebo ke zvýšení emisí, u stacionárního zdroje označeného ve sloupci A v příloze č. 2 k zákonu o ochraně ovzduší. Žadatel v těchto případech předloží rozptylovou studii pro znečišťující látky, které mají stanoven imisní limit v bodech 1 až 3 přílohy č. 1 k zákonu o ochraně ovzduší.

Nepředkládá se v těchto případech:

  • Jedná se o spalovací stacionární zdroje označené kódy 1.1. až 1.4. v příloze č. 2 zákona o ochraně ovzduší spalující výlučně zemní plyn o celkovém jmenovitém tepelném příkonu do 5 MW včetně.
  • Na spalovací stacionární zdroje označené kódy 1.2. a 1.3. v příloze č. 2 zákona o ochraně ovzduší o celkovém jmenovitém tepelném příkonu do 5 MW  včetně spalující plynné nebo kapalné palivo, pokud slouží jako záložní zdroje energie a jejich provozní hodiny nepřekročí 300 hodin v kalendářním roce.
  • Na stacionární zdroj označený kódem 3.1. v příloze č. 2 zákona o ochraně ovzduší spalující výlučně zemní plyn o celkovém jmenovitém tepelném příkonu do 1 MW.
  • Kdy dochází k navýšení projektovaného výkonu nebo kapacity, ale nepochybně nedochází ke zvýšení příspěvku stacionárního zdroje k úrovni znečištění. V případě pochyb je závazné vyjádření krajského úřadu.

4) Odborný posudek

  • Odborný posudek může být zpracovaný pouze autorizovanou osobou v souladu s § 32 odst. 1 písm. d) zákona o ochraně ovzduší.

Předkládá se v těchto případech:

  • K řízení o vydání závazného stanoviska podle § 11 odst. 2 písm. b) a c) a k řízení o vydání nebo změně povolení provozu dle § 11 odst. 2 písm. d) zákona ochraně ovzduší.

Nepředkládá se v těchto případech:

  • Jedná se o spalovací stacionární zdroje označené kódy 1.1. až 1.4. v příloze č. 2 k zákonu o ochraně ovzduší spalující výlučně zemní plyn o celkovém jmenovitém tepelném příkonu do 5 MW včetně.
  • Na spalovací stacionární zdroje označené kódy 1.2. a 1.3. v příloze č. 2 k zákonu o ochraně ovzduší o celkovém jmenovitém tepelném příkonu do 5 MW včetně spalující plynné nebo kapalné palivo, pokud slouží jako záložní zdroje energie a jejich provozní hodiny nepřekročí 300 hodin v kalendářním roce.
  • Na řízení o změnách povolení provozu, při kterých nedochází k navýšení projektovaného výkonu nebo kapacity anebo ke zvýšení emisí, pokud se nejedná o řízení o stanovení technické podmínky provozu nahrazující specifický emisní limit.

5) Návrh provozního řádu

  • K řízení podle § 11 odst. 2 písm. d) zákona o ochraně ovzduší předloží provozovatel návrh provozního řádu, pokud se jedná o vyjmenovaný stacionární zdroj, který je v příloze č. 2 zákona o ochraně ovzduší označený ve sloupci C. 
  • K žádosti je nutné vždy přiložit minimálně dva výtisky návrhu provozního řádu.

6) Protokol z autorizovaného měření emisí

  • Pokud provozovateli z legislativy vyplývá, že má provádět jednorázové měření emisí, přiloží tento protokol o výsledku jednorázového měření emisí k žádosti o povolení provozu stávajícího zdroje, který nemá vydané platné povolení provozu dle platné legislativy či při změně povolení provozu.

7) Informace o řízení posouzení vlivů předmětného stacionárního zdroje znečišťování ovzduší na životní prostřední nebo výstup z řízení EIA

  • Sdělení, závěr zjišťovacího řízení, závazné stanovisko (pokud je záměr předmětem posuzování vlivů na životní prostředí dle § 4 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů, v platném znění).

8) Projektová dokumentace

  • Pokud se jedná o vyjmenovaný zdroj, u kterého není nutné přiložit rozptylovou studii a odborný posudek, je nutné přiložit projektovou dokumentaci k územnímu a stavebnímu řízení, resp. její části popisující vlivy záměru na ovzduší a jeho ochranu.

9) Další podklady

  • Jméno, popřípadě jména, příjmení a adresa, v případě právnické osoby název, právní forma a sídlo žadatele, podpis osoby k tomu oprávněné v souladu s výpisem z obchodního rejstříku, popřípadě pověřené k jednání na základě plné moci vystavené statutárním zástupcem, a dále identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno. U žádosti týkající se tepelného zpracování odpadu také jméno fyzické osoby autorizované pro dohled nad tepelným zpracováním odpadu.
  • Údaje o dosavadních rozhodnutích příslušných správních orgánů podle zákona o ochraně ovzduší a podle jiných právních předpisů, které souvisí s předmětem žádosti, a soupis všech stacionárních zdrojů provozovaných žadatelem v dané provozovně, včetně specifikace všech komínů nebo výduchů.
  • Projektová dokumentace, kterou je žadatel povinen předložit v rámci stavebního nebo jiného řízení podle jiných právních předpisů, nebo jiná obdobná dokumentace, která umožní posoudit předmět žádosti. Tato dokumentace obsahuje zejména:
    • a) údaje o přesném umístění stavby, investorovi a zpracovateli projektu,
    • b) technickou zprávu,
    • c) podrobný technický popis technického a technologického řešení stacionárních zdrojů a procesů, které zde budou probíhat (zejména přesná označení názvem a typem, názvy a adresy výrobců a jejich technické parametry, specifikace hořáků použitých spalovacích stacionárních zdrojů, jejich typy, výrobce, parametry),
    • d) technické parametry, především kapacita stacionárního zdroje,
    • e) hmotnostní toky jednotlivých materiálů a energií na vstupu a výstupu ze stacionárního zdroje (zejména paliv a odpadů) a způsob dalšího nakládání s nimi.
  • Specifikace všech znečišťujících látek, které budou vnášeny do ovzduší během provozu stacionárního zdroje, včetně znečišťujících látek, které mohou způsobovat pachový vjem. U stávajících zdrojů uvést informace o stávajících emisích ve stejném rozsahu.
  • Informace o zjišťování úrovně znečišťování ovzduší. Údaje o počtu a umístění měřicích míst pro kontinuální i jednorázová měření emisí znečišťujících látek a jejich hmotnostního toku.
  • U žádosti týkající se tepelného zpracování odpadu způsob stanovení celkového organického uhlíku v popelu a ve strusce a vyhodnocení možnosti kombinované výroby elektřiny a tepla.
  • Návrh provozního řádu, v případě že se jedná o stacionární zdroj, který má povinnost zpracovat provozní řád.
    • Provozní řád má charakter podmínek povolení provozu zdroje a bude součástí rozhodnutí krajského úřadu, proto je nutné respektovat formální náležitosti provozního řádu – je potřeba dodržet strukturu provozního řádu včetně číslování kapitol dle přílohy č. 12 vyhlášky č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší. K žádosti je nutné vždy přiložit dva výtisky návrhu provozního řádu.
  • Návrh zvláštních podmínek provozu při překročení regulační prahové hodnoty, pokud se jedná o provoz stacionárního zdroje podle § 10 odst. 3 zákona o ochraně ovzduší. Předkládá se vždy u stacionárních zdrojů, které měly v minulosti schválený regulační řád Českou inspekcí životního prostředí.

Dokumenty