Web Content Display

Asset Publisher

Louky u rybníka Proudnice – návrh na vyhlášení zvláště chráněného území

Louky u rybníka Proudnice – návrh na vyhlášení zvláště chráněného území

Krajský úřad Středočeského kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství (dále jen krajský úřad), na základě § 77a odst. 4 písm. g) ve vazbě na ustanovení § 45c odst. 4 a v souladu s ustanovením § 40 a § 41 zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon č. 114/1992 Sb.) navrhuje vyhlášení zvláště chráněného území Louky u rybníka Proudnice v kategorii přírodní rezervace podle ustanovení § 33 zákona č. 114/1992 Sb., kterým se zajišťuje ochrana evropsky významné lokality Louky u rybníka Proudnice (kód CZ0210113).

Navržené zvláště chráněné území se nachází v katastrálních územích Hradišťko II a Rozehnaly v okrese Kolín. Pozemky, které tvoří předmětné zvláště chráněné území, jsou obsaženy v soupisu pozemků tvořících území přírodní rezervace Louky u rybníka Proudnice dostupném v dokumentech ke stažení.

Pro toto zvláště chráněné území není navrhováno zvlášť vyhlášení ochranného pásma, a tak v souladu s § 37 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. jím bude území do vzdálenosti 50 m od hranice zvláště chráněného území.

Celková výměra navrženého zvláště chráněného území přírodní rezervace Louky u rybníka Proudnice, které vymezuje evropsky významnou lokalitu Louky u rybníka Proudnice, činí (bez ochranného pásma) 26,4 ha.

Důvodem navrhované územní ochrany je zachování a podpora předmětů ochrany, kterými jsou následující společenstva: střídavě vlhké bezkolencové louky (sv. Molinion caeruleae) [zahrnující též přírodní stanoviště v zájmu Evropských společenství 6410 - Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách (Molinion caeruleae)], ovsíkové louky (sv. Arrhenatherion elatioris) [zahrnující též přírodní stanoviště v zájmu Evropských společenství 6510 - Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis)], společenstva vysokých ostřic (Magnocaricion elatae), rákosiny (sv. Phragmition communis) a slatiny (sv. Caricion davallianae), [zahrnující též přírodní stanoviště v zájmu Evropských společenství 7230 - Zásaditá slatiniště], a druhy na uvedená společenstva vázané, z rostlin zejména: prstnatec pleťový (Dactylorhiza incarnata), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), vstavač bahenní (Orchis palustris), pěchava slatinná (Sesleria uliginosa), bahenní pampelišky (Taraxacum sect. Palustria) a srpnatka Sendtnerova (Drepanocladus sandtneri) a z ptáků zejména husa běločelá (Anser albifrons) a husa polní (Anser fabalis).

Navrhované zvláště chráněné území tvoří komplex vlhkých luk a mokřadních společenstev v oblouku tvořeném jižním okrajem rybníka Proudnice. Vegetační skladba na lokalitě je ovlivněna dvěma určujícími faktory – gradientem živin a hladiny spodní vody. Nejsušší plochy se nacházejí při jižním okraji navrhovaného zvláště chráněného území, kde se nachází pás (vlhčího typu) ovsíkových luk sv. Arrhenatherion. Louky jsou relativně eutrofní a druhově spíše chudé, dominují zde konkurenčně silné druhy trav. Na ovsíkové louky navazuje pás střídavě vlhkých bezkolencových luk (sv. Molinion, as. Molinietum caeruleae), ve vlhčích částech pak přistupují společenstva slatin (sv. Caricion davallianae, zařaditelné nejspíše do asociací Valeriano dioicae-Caricetum davallianae a Campylio stellati-Caricetum lasiocarpae). Slatiny a střídavě vlhké louky se často vzájemně mozaikovitě prolínají nebo tvoří různé přechodné typy.

Porosty jsou relativně dobře zachovalé, s výskytem řady vzácných druhů rostlin. Na malých plochách se vyskytují také společenstva vysokých ostřic s Carex disticha, C. acutiformis, příp. C. riparia. Na kosené porosty slatin a střídavě vlhkých luk navazují rozsáhlé porosty rákosin, tvořící litorál rybníka Proudnice. Ve východní části rezervace podél břehu rybníka byly v minulosti vysazeny hybridní topoly, pod nimi na staré deponii bahna rostou křoviny a ruderální druhy. Ostrůvkovitě se v lučních porostech vyskytují mokřadní vrbiny.

Z botanického hlediska je území známé především jako lokalita s bohatým výskytem některých druhů orchidejí. Populace prstnatce májového (Dactylorhiza majalis) a prstnatce pleťového (Dactylorhiza incarnata) čítají stovky jedinců. Na lokalitě roste také kriticky ohrožený vstavač bahenní (Orchis palustris), který se v České republice vyskytuje v současnosti již jen na několika málo lokalitách. Území je dále z botanického hlediska významné výskytem bahenních pampelišek (Taraxacum sect. Palustria), doložen byl výskyt 12 druhů tohoto taxonu: T. ancoriferum, T. bavaricum, T. brandenburgicum, T. fascinans, T. hollandicum, T. irrigatum, T. madidum, T. paucilobum, T. pauckertianum, T. skalinskanum, T. subalpinum, T. vindobonense. Taková druhová bohatost je velmi ojedinělá a představuje v rámci ČR jednu z nejvýznamnějších lokalit z hlediska výskytu bahenních pampelišek.

V území se však vyskytuje celá řada dalších zvláště chráněných či vzácných druhů cévnatých rostlin: skřípinka smáčknutá (Blysmus compressus), ostřice Davallova (Carex davalliana), ostřice oddálená (Carex distans), bahnička jednoplevá (Eleocharis uniglumis), pupečník obecný (Hydrocotyle vulgaris), bradáček vejčitý (Listera ovata), pěchava slatinná (Sesleria uliginosa), bublinatka menší (Utricularia minor) a další. Dále se jedná o jedinou recentně známou lokalitou mechu srpnatky Sendtnerovy (Drepanocladus sendtneri) v České republice. Tento druh zde tvoří poměrně rozsáhlou a stabilní populaci. Na ostatních lokalitách, kde se druh dříve vyskytoval (v Polabí a na Českolipsku) již zřejmě vyhynul. Kromě srpnatky se na lokalitě vyskytují také některé další vzácnější druhy mechorostů, např. zelenka hvězdovitá (Campylium stellatum).

Navrhované zvláště chráněné území je rovněž významnou ornitologickou lokalitou. V době tahu (zejména v jarních měsících) se zde shromažďují velmi početná hejna severských hus – husa polní (Anser fabalis), husa běločelá (Anser albifrons). Během migrace byly pozorovány také pisily čáponohé (Himantopus himantopus), vodouš rudonohý (Tringa totanus), vodouš bahenní (Tringa glareola), bekasina větší (Gallinago media), různé druhy jespáků – j. malý (Calidris minuta), j. křivozobý (Calidris ferruginea), j. písečný (Crocethia alba) či kulíků – k. zlatý (Pluvialis apricaria), k. písečný (Charadrius hiaticula).

Mezi pravidelně hnízdící druhy patří moták pochop (Circus aeruginosus), čejka chocholatá (Vanellus vanellus), husa velká (Anser anser), rákosník obecný (Acrocephalus scirpaceus), rákosník zpěvný (Acrocephalus palustris), cvrčilka slavíková (Locustella luscinioides), z dalších se uvádí chřástal kropenatý (Porzana porzana) nebo bukáček malý (Ixobrychus minutus), území navštěvuje také orel mořský (Haliaeetus albicilla). Z obojživelníků se vyskytuje např. skokan štíhlý (Rana dalmatina) a ropucha obecná (Bufo bufo) a rosnička zelená (Hyla arborea).  

Souvisejícím důvodem navrhované územní ochrany je skutečnost, že tímto způsobem bude zajišťována ochrana evropsky významné lokality Louky u rybníka Proudnice, která je zařazena do národního seznamu evropsky významných lokalit nařízením vlády ČR č. 318/2013 Sb., o stanovení národního seznamu evropsky významných lokalit, v platném znění a též do evropského seznamu evropsky významných lokalit nařízením vlády č. 208/2012, o vyhlášení evropsky významných lokalit zařazených do evropského seznamu, v platném znění.

Současný stav předmětů ochrany lze označit za příznivý a stabilizovaný, při vhodné péči a adekvátním způsobu hospodaření zůstane jejich stav zachován, případně má potenciál se ještě zlepšit.

Hlavním cílem ochrany území je zachování, případně zlepšení stavu cenných společenstev slatin, bezkolencových luk a ostatních lučních porostů, a dále udržení a případně znovuvytvoření vhodných podmínek pro přetrvání a rozvoj významných rostlinných a živočišných druhů vázaných na mokřadní a vlhké luční biotopy.

Součástí území navrhované přírodní rezervace Louky u rybníka Proudnice je stávající stejnojmenné zvláště chráněné území, tedy přírodní rezervace Louky u rybníka Proudnice, zřízené vyhláškou Okresního úřadu Kolín ze dne 21. 2. 1994. Provedení „přehlášení" stávajícího zvláště chráněného území a nové vyhlášení přírodní rezervace je nutné kvůli zajištění ochrany území evropsky významné lokality Louky u rybníka Proudnice a jejích předmětů ochrany, kdy musí dojít k rozšíření územní ochrany oproti původnímu vymezení hranice přírodní rezervace a přeformulování předmětů ochrany, aby vyhovovaly dikci chráněných fenoménů určených nařízením vlády č. 318/2013 Sb., o stanovení národního seznamu evropsky významných lokalit, v platném znění. Stávající zvláště chráněné území bude zrušeno až při nabytí účinnosti nového právního předpisu, kterým bude zřízeno nové zvláště chráněné území a zároveň původní zvláště chráněné území zrušeno, do té doby zůstává existence stávajícího zvláště chráněného území beze změny se všemi právními důsledky.

V prostoru navrhovaného zvláště chráněného území se nevyskytují přírodní zdroje.

Pro navrženou přírodní rezervaci Louky u rybníka Proudnice, kterou se vymezuje evropsky významná lokalita,

  1. jsou stanoveny základní ochranné podmínky ustanovením § 34 zákona č. 114/1992 Sb.,
  2. se dle ust. § 33 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. navrhují následující bližší ochranné podmínky:

Jen s předchozím souhlasem kompetentního orgánu ochrany přírody lze v přírodní rezervaci Louky u rybníka Proudnice vykonávat tyto činnosti:

  • provádění změny druhu pozemků či způsobu jejich využití;
  • měnění hydrologických poměrů, provádění vodohospodářských úprav a meliorací;
  • odbahňování vodní nádrže a zásahy do litorálních porostů;
  • deponování a skladování materiálu, který přímo nepochází z předmětného zvláště chráněného území;
  • vypouštění či chov vodní drůbeže a polodivokých kachen;
  • zavádění intenzivního chovu zvěře a farmových chovů;
  • umisťování mysliveckých zařízení s výjimkou posedů, zřizování újedišť, zásypů a krmných míst, přikrmování a vnadění zvěře a jakákoliv činnost vedoucí ke kumulaci černé zvěře;
  • vápnění, aplikování průmyslových i statkových hnojiv a jakýchkoli cizorodých látek;
  • narušování travní drnové vrstvy u trvalých travních porostů;
  • vysazování dřevin;
  • sečení luk více než jednou ročně, sečení luk v termínu před 15. 8. daného roku a jejich sečení bez ponechání neposečených míst v rozsahu 20 % plochy daného pozemku nebo půdního bloku ve formě víceméně rovnoměrně rozmístěných ostrůvků či pásů situovaných na rozdílném místě než v předchozím roce;
  • mulčování trvalých travních porostů;
  • pastva domácích zvířat;
  • veškerá činnost vedoucí k vyrušování hejn tažných ptáků nebo ptáků při hnízdění;
  • zřizování pěších, cyklistických či jiných turistických tras nebo stezek;
  • vstupování, vjíždění motorovými i nemotorovými vozidly; omezení vstupu a vjezdu neplatí při plnění úkolů ozbrojených sil, Policie České republiky, obecní policie, požární ochrany, zdravotnické záchranné služby, složek integrovaného záchranného systému státu a výkonu činností dalších orgánů veřejné správy, veterinární služby či havarijní služby, dále se omezení vstupu a vjezdu nevztahuje na řádné obhospodařování a údržbu pozemků a dále na výkon práva myslivosti, omezení vstupu se netýká vědeckých pracovníků při provádění výzkumu či terénního šetření, pokud svou návštěvu, včetně vymezení předmětu zkoumání, oznámí nejméně 15 dní předem příslušnému orgánu ochrany přírody.

Předchozí souhlas příslušného orgánu ochrany přírody není třeba k výše uvedeným činnostem, pokud jsou prováděny v rámci péče o zvláště chráněné území z podnětu příslušného orgánu ochrany přírody.

V ochranném pásmu platí ze zákona vyplývající omezení (§ 37 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb.): ke stavební činnosti, terénním a vodohospodářským úpravám, k použití chemických prostředků a změnám kultury pozemku v ochranném pásmu je nezbytný souhlas orgánu ochrany přírody.

V souladu s § 4 odst. 1 písm. j) zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitosti, ve znění pozdějších předpisů budou pozemky zahrnuté ve zvláště chráněném území osvobozeny od platby daně z nemovitosti.

Nedílnou součástí tohoto návrhu je mapa katastru nemovitostí se zákresem přírodní rezervace Louky u rybníka Proudnice. Předpokládaný termín vyhlášení přírodní rezervace Louky u rybníka Proudnice je stanoven na třetí čtvrtletí roku 2016.

Pro navrhované zvláště chráněné území přírodní rezervaci Louky u rybníka Proudnice, které vymezuje evropsky významnou lokalitu Louky u rybníka Proudnice, byl zpracován na období let 2016–2025 plán péče, který byl posouzen Agenturou ochrany přírody a krajiny České republiky a po odborné stránce vyhodnocen jako vhodný k realizaci.

V souladu s ustanovením § 38 odst. 3 zákona č. 114/1992 Sb. krajský úřad oznamuje možnost seznámit se s návrhem plánu péče pro projednávané zvláště chráněné území přírodní rezervaci Louky u rybníka Proudnice a případně k němu uplatnit připomínky.

Vlastníkům nemovitostí dotčených navrhovanou územní ochranou v souladu s ustanovením § 40 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb. oznamujeme, že s úplným zněním tohoto návrhu se mohou seznámit na Obecním úřadě Žiželice a Obecním úřadě Radovesnice II, na Portále veřejné správy nebo v úřední dny po telefonické domluvě (Ing. Klára Polesná, tel. 257 280 789) v kanceláři č. 4011 v budově krajského úřadu na níže uvedené adrese.

Dotčené obce, kraje a vlastníci dotčených nemovitostí mohou k předloženému návrhu, respektive k oznámení návrhu uplatnit své písemné námitky podle § 40 odst. 4 zákona č. 114/1992 Sb. do 90 dnů od obdržení návrhu, respektive od doručení tohoto písemného oznámení u Krajského úřadu Středočeského kraje, Odboru životního prostředí a zemědělství, sídlem Zborovská 11, 150 21 Praha 5. Z podání při uplatnění námitek musí být patrno, kdo je činí, které věci se týká a co se navrhuje. Fyzická osoba je povinna uvést v podání jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu, popřípadě jinou adresu pro doručování. Právnická osoba uvede v podání svůj název nebo obchodní firmu, identifikační číslo osob nebo obdobný údaj a adresu sídla, popřípadě jinou adresu pro doručování. Podání musí dále obsahovat označení správního orgánu, jemuž je určeno, další náležitosti, které stanoví zákon, a podpis osoby, která je činí.

Vlastníci jsou oprávněni uplatnit námitky jen proti takovému navrženému způsobu nebo rozsahu ochrany, jímž by byli dotčeni ve výkonu svých práv nebo povinností.

K připomínkám podaným po uplynutí lhůt stanovených pro jejich podání nebude přihlíženo.

Všechny materiály týkající se výše uvedeného zvláště chráněného území včetně návrhu plánu péče jsou k nahlédnutí v úřední dny po telefonické domluvě (Ing. Klára Polesná, tel. 257 280 789) v kanceláři č. 4011 v budově krajského úřadu na výše uvedené adrese.

 


Odkazy

Dokumenty ke stažení

Web Content Display

Ochrana přírody a krajiny

Všechny součásti přírodního prostředí a krajiny, ať je to živá příroda – rostliny a živočichové, nebo příroda neživá – horniny a minerály, jakož i tvářnost krajiny samotné (krajinný ráz), jsou naším národním bohatstvím. Proto, aby toto bohatství bylo zachováno i příštím generacím, je potřeba poznávat jeho hodnoty a na základě poznání zabezpečit jeho účinnou ochranu před nepříznivými vlivy. Těmito vlivy jsou různé druhy lidské činnosti související s historicky podmíněným rozvojem civilizace. Ochrana přírodních hodnot však není jen naší morální povinností, ale je zakotvena i v právních předpisech, které jsou důležité nejen pro občany, ale i pro orgány veřejné správy.

Druhy ochrany

Vzhledem k praktickému přístupu lze hovořit o ochraně druhů organismů – druhové ochraně, respektive o ochraně určitých území a částí krajiny – územní ochraně. Tyto dva základní principy se odrážejí i v právních předpisech upravujících zákonné podmínky ochrany přírody a krajiny.

Kromě těchto základních principů lze k ochraně přírody přistupovat v různých úrovních, a to podle přírodovědeckého a ekologického významu přírodních složek, které mají být chráněny. Jedná se v první řadě o ochranu obecnou, kterou zákonné normy zaručují většině součástí živé a neživé přírody – běžně se vyskytujícím druhům rostlin a živočichů, jednotlivým přírodním složkám krajiny (vodní toky a nádrže, lesy, údolní nivy, jeskyně apod.) a nerostům – jde o základní úroveň ochrany zejména proti poškozování úmyslnému a z nedbalosti. K obecné ochraně náleží rovněž ochrana krajinného rázu, která může být v krajinářsky mimořádně hodnotných územích posílena zřízením přírodního parku. Naproti tomu vzácnější druhy organismů a cenná přírodní prostředí, u kterých je přírodovědným průzkumem prokázán vyšší stupeň ohrožení, zasluhují zvýšenou ochranu a mohou být podle zákonů a prováděcích předpisů vyhlášeny za zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů, respektive zvláště chráněná území. Určitou formou zvláštní ochrany vztahující se pouze na dřeviny jsou památné stromy.

NATURA 2000

NATURA 2000 je celistvá evropská soustava území se stanoveným stupněm ochrany, která umožňuje zachovat typy evropských stanovišť a stanoviště evropsky významných druhů v jejich přirozeném areálu rozšíření ve stavu příznivém z hlediska ochrany nebo popřípadě umožní tento stav obnovit. Na území České republiky je Natura 2000 tvořena vymezenými ptačími oblastmi a vyhlášenými evropsky významnými lokalitami. Ochrana ptačích oblastí je v současné době již zajištěna příslušnými nařízeními vlády, vytvoření celé soustavy bude završeno zajištěním trvalé ochrany evropsky významných lokalit, které budou chráněny jako zvláště chráněná území, případně prostřednictvím smluvní ochrany nebo tzv. bazální ochrany.

Zvláště chráněná území

Středočeský kraj zajišťuje péči o zvláště chráněná území kategorie přírodní rezervace (PR) a přírodní památka (PP), vydává rovněž nařízení o zřízení těchto území. Zásahy (management, údržba značení) na jednotlivých lokalitách jsou průběžně prováděny na základě odborných podkladů, a to prostřednictvím subjektů vybraných ve veřejném výběrovém řízení, případně ve spolupráci s vlastníky pozemků. Obdobným způsobem je zajištěno zpracování plánů péče pro chráněná území. O možnosti seznámit se s těmito odbornými podklady, jakož i s návrhy na vyhlášení chráněných území, jsou dotčené subjekty (kraje, obce, vlastníci a nájemci pozemků) před jejich schválením vždy písemně informovány. Projednávané dokumenty jsou navíc zveřejňovány v sekci Projednávání.

CITES

Na území našeho státu rovněž platí mezinárodní ochrana ohrožených druhů podle tzv. Washingtonské úmluvy (CITES – Convention on International Trade in Endangered Species of Wild Fauna and Flora – Úmluva o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin); hlavním nástrojem ochrany je především důsledná kontrola legálního původu jednotlivých exemplářů a omezení obchodu s některými druhy rostlin a živočichů.

Účast občanů

Podle toho, o jaký druh ochrany toho kterého přírodního prvku se jedná, se řídí i účast občanů na ochraně přírody a způsob péče, kterou jsou pověřeny jednotlivé orgány ochrany přírody. Základním nástrojem je možnost občanských sdružení, jejichž hlavní náplní je ochrana přírody, účastnit se řízení, při nichž by zájmy ochrany přírody a krajiny mohly být dotčeny.

Koncepce ochrany přírody a krajiny Středočeského kraje

K povinnostem krajů vyplývajícím ze zákona patří rovněž zpracování koncepce ochrany přírody a krajiny. Koncepce ochrany přírody a krajiny Středočeského kraje na období 2018–2028 byla pořízena za účelem aktualizace systému střednědobých a dlouhodobých cílů, pravidel a opatření, která mají přispět ke zlepšení stavu přírody a krajiny v regionálním měřítku a s přihlédnutím ke specifikům jeho území.

Stráž přírody

Krajský úřad na základě zmocnění v zákoně o ochrany přírody a krajiny ustanovuje stráž přírody, a to vesměs z okruhu dobrovolných zájemců. Stráží přírody se může stát občan České republiky, který je právně způsobilý, trestně bezúhonný, zdravotně způsobilý, prokáže znalost právních předpisů a povinností stráže a složí příslušný slib. Strážci jsou oprávněni například zjišťovat totožnost osob, které porušují předpisy na ochranu přírody, vstupovat v nezbytných případech na cizí pozemky nebo v případech bezprostředního ohrožení zájmů ochrany přírody pozastavit rušivou činnost. Stráž přírody se prokazuje průkazem stráže přírody a nosí služební odznak.

V současnosti krajský úřad eviduje celkem 35 osob vykonávajících funkci stráže přírody, kterým byly vydány služební odznaky č. 006, 021, 039, 1971, 2281, 267, 2855, 2860, 28/2793, 290, 3831, 3833, 3838, 3858, 3862, 3863, 3864, 3871, 3972, 3977, 3980, 633, 716, 717, 718, 719, 811, 815, 820, 821, 825, 826, 827, 829 a 991. Osoba, která se prokáže služebním odznakem jiného čísla, není oprávněná vykonávat funkci stráže přírody na území v působnosti krajského úřadu (tj. území Středočeského kraje vyjma území chráněných krajinných oblastí, národních přírodních památek a národních přírodních rezervací, kde stráž ustanovuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR). Vzhledem k povaze a rozsahu úkolů, které stráž přírody naplňuje, je současný počet strážců dostatečný a s rozšiřováním jejich řad krajský úřad nepočítá.