Kontakty
Martina Dytrychová
administrativa
tel.: 257 280 657
dytrychova@kr-s.cz
Krajina Středočeského kraje vyniká nad jiné především svou pestrostí. Pahorkatiny a vrchoviny v jižní části přecházejí do nížin podél velkých řek a poté do oblastí pískovcových skalních měst na severu. Základem této různorodosti je složení geologického podkladu, které se odráží i v rozmanitosti přírodních stanovišť a dále i v pestrosti fauny a flóry. Stejně se projevuje i ve způsobech hospodářského využití krajiny, která má v jižní části vyšší zastoupení lesů, zatímco kvalitní zemědělská půda se vyskytuje především v Polabí a v dalších nížinných oblastech.
Bohatství přírodních forem je chráněno prostřednictvím sítě chráněných území. Nachází se zde celkem 6 chráněných krajinných oblastí, z nichž k nejvýznamnějším řadíme Křivoklátsko, které je biosférickou rezervací UNESCO, a Český kras se světově významnými paleontologickými nalezišti. O přírodovědecky význačné lokality menšího rozsahu se pečuje v maloplošných zvláště chráněných územích, kterých je v našem kraji přes 300. Tento počet se v posledních letech znatelně zvyšuje zejména díky vyhlašování evropsky významných lokalit soustavy Natura 2000. Ochrana estetických, přírodních a kulturních hodnot krajinného rázu, typických pro určité části kraje, je posláním celkem 19 rozsáhlých přírodních parků.
To vše je třeba aktivně chránit pro budoucí generace a cílem nás všech by mělo být toto přírodní dědictví zachovat a rozvíjet do budoucna.
Vzrůstající počet obyvatel totiž spolu s hustotou dopravy a budováním nových průmyslových objektů a komunikací, místy kombinovaným se starými ekologickými zátěžemi, přinášejí značná rizika současné civilizace – znečišťování ovzduší a vody, kontaminaci půdy, živelné hromadění odpadů, potenciální ekologické havárie a úbytek volné a vyvážené krajiny. Střední Čechy jsou nejvíce urbanizovaným a industrializovaným celkem republiky. Středočeský kraj proto neustále sleduje vliv průmyslu i zemědělství na životní prostředí a snaží se regulovat zvýšené hladiny hluku i emisí, lokální zdroje znečištění a velké zábory orné půdy, které vyžaduje těžba nerostných surovin či nová výstavba.
Za hlavní opatření ke snižování emisní a imisní zátěže ve Středočeském kraji lze považovat Program zlepšování kvality ovzduší zóna Střední Čechy – CZ02. Dokument podrobně definuje příčiny znečištění ovzduší a stanovuje taková opatření, jejichž realizace povede ke zlepšení kvality ovzduší a k dosažení přípustné úrovně znečištění. Důležitým nástrojem ke zlepšení kvality ovzduší je také spolupráce Středočeského kraje, MŽP a SFŽP formou tzv. kotlíkových dotací, v rámci kterých dochází k poskytování finančních prostředků fyzickým osobám na výměnu stávajících nevyhovujících kotlů na tuhá paliva za nová nízkoemisní topná zařízení. Významnou roli v omezení nárůstu imisní zátěže hraje také podpora monitoringu kvality ovzduší.
K ochraně životního prostředí slouží i tříděný sběr komunálního odpadu a jeho co největší využití. Podle Aktualizace Plánu odpadového hospodářství Středočeského kraje pro období 2016–2025 s výhledem do r. 2035 by měl podíl využitelné složky komunálního odpadu dosáhnout až 50 %.
V posledních letech se Středočeský kraj soustředí také na problematiku sucha a retence vody v krajině, a to mimo jiné zpracováním studií odtokových poměrů, které mají za úkol navrhnout přírodě blízká opatření napomáhající zadržování vody v krajině. Další významnou problematikou, kterou se vodní hospodářství zabývá, je zajištění dostatečného množství kvalitní pitné vody pro obyvatele Středočeského kraje. V této záležitosti jsou zpracovávány koncepční dokumenty navrhující rozšiřování a propojování vodárenských soustav. V neposlední řadě Středočeský kraj podporuje výstavbu, rozšíření a rekonstrukci vodovodních a kanalizačních sítí a ČOV prostřednictvím Středočeského Infrastrukturního fondu.
Středočeský kraj se dlouhodobě věnuje podpoře environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty (EVVO), aby zajistil co největší informovanost obyvatel a návštěvníků kraje o stavu životního prostředí i o důvodech a způsobech jeho ochrany. Prostřednictvím sítě krajských středisek EVVO a dotačních titulů v oblasti ekologické výchovy Středočeský kraj plní vize Koncepce EVVO SK i Státního programu EVVO. K lepší informovanosti obyvatel přispívají také vydávané publikace a mapové aplikace o životním prostředí.
Aktuality z odboru
Zpět Konference „Do nitra Čech“ národního geoparku Kraj blanických rytířů
Ve dnech 17. a 18. října 2024 se konala konference „Do nitra Čech“ národního geoparku Kraj blanických rytířů (KBR). Konference probíhala v prostorách Podblanického ekocentra ČSOP Vlašim, které je jedním z našich krajských středisek ekologické výchovy Středočeského kraje.
Dvoudenní akcí se završily oslavy k 10 letům národního geoparku Kraj blanických rytířů. Oslava to byla přímo fascinující. A jak se na pořádného oslavence patří, slavilo se rovnou dva dny. Prvním dnem oslav byla konference nabušená spoustou přednášek s tematickými bloky o geoparcích, geologickém dědictví a přírodě, kultuře a krajině, geoturismu a interpretace přírodního dědictví. Konference byla ohlédnutím za dosavadní existencí geoparku, na programu bylo také mezioborové setkání a sdílení poznatků o geologickém, přírodním a kulturním dědictví národního geoparku KBR.
V první den oslav se svými příspěvky v rámci konference vystoupili ředitelka národního geoparku KBR Kateřina Červenková, hlavní geolog geoparku Michal Nekl, ochraně přírody v aktivním hadcovém lomu se věnovala Hana Pánková, tajemství skrytá v hlubinách Českého masivu poodkryl Jakub Trubač, zvětráváním žul na Melechově z pohledu geochemie nás provedl Václav Procházka, houbám a geologickému podloží na Podblanicku se věnoval příspěvek Jana Borovičky. V odpolední části konference nás zasvětila do nových poznatků o lovecko-sběračském osídlení Posázaví Tereza Davidová, historií hledání a dolování uhlí na Podblanicku se věnoval příspěvek Václava Zemka, se zaniklými sklárnami na Podblanicku nás seznámil Milan Štědra, dendrologickou výpravu Karla Slavoje Amerlinga na Podblanicko v roce 1858 nám přiblížil Jindřich Nusek, produktová manažerka geoparku KBR Jana Špačková nám prozradila recept na úspěch v rámci destinačního managementu geoparku KBR a novodobé objekty na Blaníku nám představil manažer pozemkového spolku Martin Klaudys. Kdo z vás by čekal na bájném Malém Blaníku legendární Thorovo kladivo?
A jak jsme již zmiňovali, oslava to byla dvoudenní. Po přednáškovém dni jsme si nazuli trekové boty a vyrazili jaksepatří do terénu. Celodenní exkurzí po modelových lokalitách geoparku KBR nazvanou Do nitra Čech proti proudu času nás provedl hlavní geolog geoparku Michal Nekl. Exkurze volně navazovala na přednášku o geologii národního geoparku KBR v souvislostech a představila procesy formující krajinu Středočeského kraje. Účastníci exkurze tak doslova sestoupili od současnosti k dávnověku a od povrchu Země do žhavých hlubin jejího nitra.