Aktuality z odboru

Aktuality

Kontakty

Martina Dytrychová
administrativa
tel.: 257 280 657
dytrychova@kr-s.cz

Odbor životního prostředí a zemědělství

Krajina Středočeského kraje vyniká nad jiné především svou pestrostí. Pahorkatiny a vrchoviny v jižní části přecházejí do nížin podél velkých řek a poté do oblastí pískovcových skalních měst na severu. Základem této různorodosti je složení geologického podkladu, které se odráží i v rozmanitosti přírodních stanovišť a dále i v pestrosti fauny a flóry. Stejně se projevuje i ve způsobech hospodářského využití krajiny, která má v jižní části vyšší zastoupení lesů, zatímco kvalitní zemědělská půda se vyskytuje především v Polabí a v dalších nížinných oblastech.

Bohatství přírodních forem je chráněno prostřednictvím sítě chráněných území. Nachází se zde celkem 6 chráněných krajinných oblastí, z nichž k nejvýznamnějším řadíme Křivoklátsko, které je biosférickou rezervací UNESCO, a Český kras se světově významnými paleontologickými nalezišti. O přírodovědecky význačné lokality menšího rozsahu se pečuje v maloplošných zvláště chráněných územích, kterých je v našem kraji přes 300. Tento počet se v posledních letech znatelně zvyšuje zejména díky vyhlašování evropsky významných lokalit soustavy Natura 2000. Ochrana estetických, přírodních a kulturních hodnot krajinného rázu, typických pro určité části kraje, je posláním celkem 19 rozsáhlých přírodních parků.

To vše je třeba aktivně chránit pro budoucí generace a cílem nás všech by mělo být toto přírodní dědictví zachovat a rozvíjet do budoucna.

Vzrůstající počet obyvatel totiž spolu s hustotou dopravy a budováním nových průmyslových objektů a komunikací, místy kombinovaným se starými ekologickými zátěžemi, přinášejí značná rizika současné civilizace – znečišťování ovzdušívody, kontaminaci půdy, živelné hromadění odpadů, potenciální ekologické havárie a úbytek volné a vyvážené krajiny. Střední Čechy jsou nejvíce urbanizovaným a industrializovaným celkem republiky. Středočeský kraj proto neustále sleduje vliv průmyslu i zemědělství na životní prostředí a snaží se regulovat zvýšené hladiny hluku i emisí, lokální zdroje znečištění a velké zábory orné půdy, které vyžaduje těžba nerostných surovin či nová výstavba.

Za hlavní opatření ke snižování emisní a imisní zátěže ve Středočeském kraji lze považovat Program zlepšování kvality ovzduší zóna Střední Čechy – CZ02. Dokument podrobně definuje příčiny znečištění ovzduší a stanovuje taková opatření, jejichž realizace povede ke zlepšení kvality ovzduší a k dosažení přípustné úrovně znečištění. Důležitým nástrojem ke zlepšení kvality ovzduší je také spolupráce Středočeského kraje, MŽP a SFŽP formou tzv. kotlíkových dotací, v rámci kterých dochází k poskytování finančních prostředků fyzickým osobám na výměnu stávajících nevyhovujících kotlů na tuhá paliva za nová nízkoemisní topná zařízení. Významnou roli v omezení nárůstu imisní zátěže hraje také podpora monitoringu kvality ovzduší.

K ochraně životního prostředí slouží i tříděný sběr komunálního odpadu a jeho co největší využití. Podle Aktualizace Plánu odpadového hospodářství Středočeského kraje pro období 2016–2025 s výhledem do r. 2035 by měl podíl využitelné složky komunálního odpadu dosáhnout až 50 %.

V posledních letech se Středočeský kraj soustředí také na problematiku sucha a retence vody v krajině, a to mimo jiné zpracováním studií odtokových poměrů, které mají za úkol navrhnout přírodě blízká opatření napomáhající zadržování vody v krajině. Další významnou problematikou, kterou se vodní hospodářství zabývá, je zajištění dostatečného množství kvalitní pitné vody pro obyvatele Středočeského kraje. V této záležitosti jsou zpracovávány koncepční dokumenty navrhující rozšiřování a propojování vodárenských soustav. V neposlední řadě Středočeský kraj podporuje výstavbu, rozšíření a rekonstrukci vodovodních a kanalizačních sítí a ČOV prostřednictvím Středočeského Infrastrukturního fondu.

Středočeský kraj se dlouhodobě věnuje podpoře environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty (EVVO), aby zajistil co největší informovanost obyvatel a návštěvníků kraje o stavu životního prostředí i o důvodech a způsobech jeho ochrany. Prostřednictvím sítě krajských středisek EVVOdotačních titulů v oblasti ekologické výchovy Středočeský kraj plní vize Koncepce EVVO SK i Státního programu EVVO. K lepší informovanosti obyvatel přispívají také vydávané publikacemapové aplikace o životním prostředí.

Aktuality z odboru

Zpět Reakce Rady Středočeského kraje k vyjádření starostek a starostů Křivoklátska

Rada Středočeského kraje se ohrazuje proti mediálnímu podání pracovního setkání ze strany starostek a starostů Křivoklátska, které se konalo ve středu 17. 4. 2024 v Broumech nad Berounsku. Vyjádření zástupců samospráv dehonestuje setkání, které bylo apolitické, bez ambice na jakoukoliv medializaci, bylo zorganizováno Středočeským krajem s cílem pomoci obcím v souvislosti s připravovaným vyhlášením národního parku a mělo čistě pracovní charakter. Jednání mělo vést k vytipování oblastí, ve kterých kraj může samosprávy podpořit a připravit přímo pro ně a podle jejich potřeb dotační titul “na míru” v případě, že k vyhlášení národního parku dojde. I proto se jednání zúčastnili primárně radní gesčně odpovědní za životní prostředí, veřejnou dopravu a mobilitu, silniční dopravu a cestovní ruch.

Sliby se mají plnit. Já jeden dala starostům Křivoklátska v březnu, když jsme se s nimi a s panem prezidentem Petrem Pavlem sešli na jednání o připravovaném vzniku NP Křivoklátsko. Starostové jsou přesvědčeni, že území není nutno chránit národním parkem, ale také mluvili o tom, že slyší mnoho slibů, jak jim stát s novou situací pomůže, ale nemají nic černé na bílém. Nabídla jsem proto nikoliv za stát, ale za krajskou samosprávu jednání, na kterém bychom mohli alespoň za Středočeský kraj, dát starostům základní jistotu, že pomoc bude připravena ze strany kraje. Současně jsme na jednání přizvali ředitele Státního Fondu životního prostředí Petra Valdmana, protože SFŽP má už od roku 2010 dotační titul pro národní parky a i ten může být upraven podle potřeb obcí Křivoklátska. Obce to odmítly, je to jejich právo a já děkuji těm pěti, které konstruktivně v průběhu večera pracovaly na seznamu potřeb, aby se jejich občanům v obcích lépe žilo,“ říká Petra Pecková, hejtmanka Středočeského kraje.


Pro usnadnění setkání a prioritizaci požadavků byli na jednání profesionální facilitátoři z firmy Agora Central Europe, která má rozsáhlé zkušenosti s participativními projekty a jednáními se zapojením aktérů participativním přístupem. Jejich úkolem bylo vytvořit seznam potřeb obcí pro případ, že park skutečně zřízen bude. „ Vyhlášení národního parku připravuje Ministerstvo životního prostředí ČR. Vyhlašuje se zákonem, který prochází standardně Parlamentem ČR. My jsme chtěli dát starostům jistotu, že se na nás v případě vyhlášení mohou spolehnout. Považuji dlouhodobě za důležité, aby samosprávy měly o všem maximum informací, nicméně přítomní stále trvali ve velké části na svém, tedy že se chtějí jen zabývat tím, že park vzniknout nemá. Takových diskuzí jsme již absolvovali mnoho, i když kraj o vzniku parku nerozhoduje,“ dodává radní pro oblast životního prostředí a zemědělství Jana Skopalíková, která se dlouhodobě účastní společných jednání k tématu vyhlášení národního parku.


Rada dále v návaznosti na mediální vyjádření zástupců obcí konstatuje, že neobdržela žádný otevřený dopis o tom, že starostové odmítají tento typ setkání. V podrobné pozvánce byly obce přesně informovány, jak bude setkání probíhat, následně emailem odpověděly, že chtějí jen diskutovat a následovala další reakce kraje, že kraj chce opravdu společně vytvořit seznam požadavku a potřeb, jednání bude mít společný začátek, poté rozdělení do pracovních skupin a dále opět společnou část programu. Setkání obce nezrušily a byly s jeho průběhem dopředu seznámeny. Nicméně část z nich ze sálu odešla. Zůstala pětice obcí. Obce Křivoklátska už jednou podobným způsobem odmítly účast na jednání s Ministerstvem životního prostředí, které svolal Středočeský kraj. Přítomna byla tehdy jen jedna obec.


Byli jsme včera připraveni s vedením obcí specifikovat maximum oblastí, ve kterých můžeme pomoci. Osobně jsem se akce účastnil kvůli specifikaci požadavků na silniční dopravu tak, aby případný zájem turistů nezkomplikoval dopravní situaci v okolí obcí. Bohužel v okamžiku, kdy se konkrétní témata měla projednávat, většina starostů opustila svá místa. S pětici zbylých jsme požadavky sepsali,“ doplňuje radní pro oblast silniční dopravy Karel Bendl. Pětice obcí a zástupci kraje vytvořili seznam požadavků, které by obce potřebovaly řešit a následovat bude verifikace toho, jaké projekty možné hradit ze SFŽP a jaké ze strany kraje. „ Vzájemně jsme chápali, že tím zástupci obcí neříkají, že by národní park podporovali, ale zároveň jim přišlo smysluplné být na eventuální vyhlášení připraveni. Přístup těchto starostů považuji za konstruktivní. Rozumíme častým obavám, které se pojí například s možným zvýšením cestovního ruchu. Proto i já za svou gesci cestovního ruchu a kultury jsem chtěl obcím nabídnout možnosti, ve kterých můžeme být nápomocni,“ uzavírá radní pro oblast kultury, památkové péče a cestovního ruchu Václav Švenda, který se setkání taktéž účastnil. Přítomni byli i gesční radní z oblasti veřejné dopravy, územního rozvoje a plánování či majetku.

Původní vyjádření starostek a starostů obcí Křivoklátska lze stáhnout ZDE