Na základě čtyř předchozích kampaní proti nebezpečné nákaze včel, realizovaných na popud Krajského koordinačního výboru Českého svazu včelařů ve Středočeském kraji, podpořili středočeští zastupitelé další ročník osvěty včelařů a vyšetřování včelstev proti moru včelího plodu. Smysluplnost vynaložených prostředků vychází právě ze znalosti stále přítomného nebezpečí přenosu nákazy, která desítky let přetrvává v prostředí, kde již jednou propukla. Včelařství není krátkodobý koníček či podnikání a investice do provozu jsou racionální jen za předpokladu, že včelař svá včelstva systematicky chrání, čemuž napomáhá znalost nákazové situace v okolí.
V roce 2024 vedení Středočeského kraje, prostřednictvím Odboru životního prostředí a zemědělství, rozhodlo včelaře podpořit vyhlášením veřejné zakázky na realizaci kampaně, kterou získalo Naučné středisko ekologické výchovy Kladno-Čabárna, o.p.s. Akce byla určena všem včelařům, kteří mají svá včelstva na území kraje, bez ohledu na jejich spolkovou příslušnost.
K vlastní realizaci byli přizváni vedoucí funkcionáři jednotlivých okresů ČSV na pozici členů republikového výboru, zástupců KKV, předsedů a jednatelů okresních i základních organizací. Nabídka spolupráce byla adresována všem představitelům ostatních včelařských spolků registrovaných ve Středočeském kraji. Vyhotovením analýz vzorků byla pověřena akreditovaná laboratoř Agro-La, spol. s r.o.
Pro kumulaci a dostupnost všech podstatných informací byl zřízen samostatný web https://kampanmor.cz/, kde byly dohledatelné podmínky vyšetření pro spolky i jednotlivce, video, jak vyhotovit vzorek, jak získat vhodný obal, kontakty na lokální sběrná místa, technickou i odbornou poradnu, pokyny pro získání individuálního protokolu a nakonec i výsledky pro kontrolu provedeného vyšetření.
Někteří včelaři podceňují závažnost MVP a spoléhají na to, že se jejich včelstev nákaza netýká, nebo se obávají, že by se naopak u nich mohla objevit. Proto nebezpečí bagatelizují a obrňují se dalšími výmluvami. Přestože existuje mnoho zdrojů informací o MVP, část včelařů si není plně vědoma podmínek vyšetřování nebo nezná dostatečně dopady, které nákaza může mít i pro ostatní. Často neznají ani základní podmínky, kdy je prokázání vyšetření včelstev povinné. Je tedy nutné zesílit edukační postupy a potřebné informace ke včelařům dostat.
Důsledky neochoty vyšetření na mor včelího plodu
Důsledky takového přístupu jsou vážné a ohrožují celé české včelařství. Čím dříve je onemocnění zjištěno, tím rychleji a efektivněji lze přijmout opatření k jeho potlačení a zabránit dalšímu šíření. To chrání nejen ostatní včelstva včelaře a včelstva v doletové vzdálenosti, ale celou včelařskou komunitu. Vyšetřování pomáhá monitorovat výskyt a šíření MVP v dané oblasti. Získaná data jsou cenná pro veterinární správu i ostatní včelaře k pochopení dynamiky onemocnění a k přijetí cílených preventivních opatření. Doslova povinné je pro kočující včelaře, producenty včelích matek a prodejce včelích oddělků. Nekontrolované šíření MVP může dlouhodobě vést k plošnému úbytku včelstev, což má dominový efekt nejen na opylování zemědělských plodin a biodiverzitu krajiny, ale minimálně na rok paralyzuje celou oblast i v dalších včelařských aktivitách.
Cesta vpřed
Přesto, že je tato preventivní činnost postavena na dobrovolnosti chovatele, je nezbytné, aby si i ostatní včelaři, kteří se do akce nezapojili, plně uvědomili svou odpovědnost a aktivně se alespoň příště zapojili do vyšetřování moru včelího plodu.
Je obtížné posilovat osvětu o nutnosti vyšetřování, když se těchto vzdělávacích akcí účastní jen ti, kteří již dbají důležitosti zdravotní prevence. Zjednodušit proces odběru a zasílání vzorků již téměř nelze, avšak bez toho, že by si včelaři alespoň přečetli základní informaci v odborném časopise, v e-mailu či na webu, případně se řídili pokyny z členských schůzí, to nepůjde. Jen společným úsilím lze zajistit zdraví a prosperitu českého včelařství pro budoucí generace. Naše včely si tak malou službu za svou každoroční práci od nás, včelařů, zaslouží, i když s rizikem, že zazní nežádoucí ortel, kdy je vzorek pozitivní.
Mapový výstup ohnisek MVP SVS
Nezbývá než poděkovat všem, kteří akci podpořili svou účastí, ať už zřízením sběrného místa, rozesláním informace, vytvořením objednávky, odevzdáním vlastního vzorku či přeposláním odkazu na web dalším včelařům. Jinou odměnu než uznání a potvrzení o zdraví včel nemáme.
Co myslíte, jaké konkrétní reálné kroky by mohly nejvíce motivovat ostatní včelaře k většímu zapojení do vyšetřování MVP?
Na podněty se těší Dana
Belušová, manažerka projektu, členka RV a jednatelka ZO
Kladno (nsev.kladno@seznam.cz).
Kontakty
Martina Dytrychová
administrativa
tel.: 257 280 657
dytrychova@kr-s.cz
Krajina Středočeského kraje vyniká nad jiné především svou pestrostí. Pahorkatiny a vrchoviny v jižní části přecházejí do nížin podél velkých řek a poté do oblastí pískovcových skalních měst na severu. Základem této různorodosti je složení geologického podkladu, které se odráží i v rozmanitosti přírodních stanovišť a dále i v pestrosti fauny a flóry. Stejně se projevuje i ve způsobech hospodářského využití krajiny, která má v jižní části vyšší zastoupení lesů, zatímco kvalitní zemědělská půda se vyskytuje především v Polabí a v dalších nížinných oblastech.
Bohatství přírodních forem je chráněno prostřednictvím sítě chráněných území. Nachází se zde celkem 6 chráněných krajinných oblastí, z nichž k nejvýznamnějším řadíme Křivoklátsko, které je biosférickou rezervací UNESCO, a Český kras se světově významnými paleontologickými nalezišti. O přírodovědecky význačné lokality menšího rozsahu se pečuje v maloplošných zvláště chráněných územích, kterých je v našem kraji přes 300. Tento počet se v posledních letech znatelně zvyšuje zejména díky vyhlašování evropsky významných lokalit soustavy Natura 2000. Ochrana estetických, přírodních a kulturních hodnot krajinného rázu, typických pro určité části kraje, je posláním celkem 19 rozsáhlých přírodních parků.
To vše je třeba aktivně chránit pro budoucí generace a cílem nás všech by mělo být toto přírodní dědictví zachovat a rozvíjet do budoucna.
Vzrůstající počet obyvatel totiž spolu s hustotou dopravy a budováním nových průmyslových objektů a komunikací, místy kombinovaným se starými ekologickými zátěžemi, přinášejí značná rizika současné civilizace – znečišťování ovzduší a vody, kontaminaci půdy, živelné hromadění odpadů, potenciální ekologické havárie a úbytek volné a vyvážené krajiny. Střední Čechy jsou nejvíce urbanizovaným a industrializovaným celkem republiky. Středočeský kraj proto neustále sleduje vliv průmyslu i zemědělství na životní prostředí a snaží se regulovat zvýšené hladiny hluku i emisí, lokální zdroje znečištění a velké zábory orné půdy, které vyžaduje těžba nerostných surovin či nová výstavba.
Za hlavní opatření ke snižování emisní a imisní zátěže ve Středočeském kraji lze považovat Program zlepšování kvality ovzduší zóna Střední Čechy – CZ02. Dokument podrobně definuje příčiny znečištění ovzduší a stanovuje taková opatření, jejichž realizace povede ke zlepšení kvality ovzduší a k dosažení přípustné úrovně znečištění. Důležitým nástrojem ke zlepšení kvality ovzduší je také spolupráce Středočeského kraje, MŽP a SFŽP formou tzv. kotlíkových dotací, v rámci kterých dochází k poskytování finančních prostředků fyzickým osobám na výměnu stávajících nevyhovujících kotlů na tuhá paliva za nová nízkoemisní topná zařízení. Významnou roli v omezení nárůstu imisní zátěže hraje také podpora monitoringu kvality ovzduší.
K ochraně životního prostředí slouží i tříděný sběr komunálního odpadu a jeho co největší využití. Podle Aktualizace Plánu odpadového hospodářství Středočeského kraje pro období 2016–2025 s výhledem do r. 2035 by měl podíl využitelné složky komunálního odpadu dosáhnout až 50 %.
V posledních letech se Středočeský kraj soustředí také na problematiku sucha a retence vody v krajině, a to mimo jiné zpracováním studií odtokových poměrů, které mají za úkol navrhnout přírodě blízká opatření napomáhající zadržování vody v krajině. Další významnou problematikou, kterou se vodní hospodářství zabývá, je zajištění dostatečného množství kvalitní pitné vody pro obyvatele Středočeského kraje. V této záležitosti jsou zpracovávány koncepční dokumenty navrhující rozšiřování a propojování vodárenských soustav. V neposlední řadě Středočeský kraj podporuje výstavbu, rozšíření a rekonstrukci vodovodních a kanalizačních sítí a ČOV prostřednictvím Středočeského Infrastrukturního fondu.
Středočeský kraj se dlouhodobě věnuje podpoře environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty (EVVO), aby zajistil co největší informovanost obyvatel a návštěvníků kraje o stavu životního prostředí i o důvodech a způsobech jeho ochrany. Prostřednictvím sítě krajských středisek EVVO a dotačních titulů v oblasti ekologické výchovy Středočeský kraj plní vize Koncepce EVVO SK i Státního programu EVVO. K lepší informovanosti obyvatel přispívají také vydávané publikace a mapové aplikace o životním prostředí.