Suburbanizace pražského okolí: dopady na sociální prostředí a krajinu

Suburbanizace pražského okolí: dopady na sociální prostředí a krajinu

  • Zpracovatel: V. Cílek, M. Baše
  • Rok zpracování: 2005

Na přelomu tisíciletí prodělávala krajina v okolí hlavního města a v okolí většiny dalších středočeských měst jednu z historických „krajinných revolucí“, při které v podstatě náhle docházelo k velkým změnám v charakteru osídlení, zastavění volného prostoru a proměně tradiční krajiny na útvar, kterému se říká „sídelní kaše“ nebo „sídelní mlhovina“. Náhlý růst suburbií – satelitních čtvrtí s sebou přinášel některé neočekávané problémy jako rozdělení dříve celkem jednotných vesnic na starousedlíky a novousedlíky s různými, často protichůdnými cíli (i vlastními kandidáty na obecní zastupitele), dále zvýšené náklady na výstavbu a údržbu komunikací a technických sítí, tlak na výstavbu nových silnic, ale také zároveň ubývání volného prostoru, kudy lze tyto komunikace vést. Kromě toho bylo možno pozorovat zastavování často hodnotné zemědělské půdy, kterou v době klimatických změn můžeme v budoucnosti opět potřebovat, a rovněž ubývání volné krajiny, kam se dá chodit na vycházky.

Tento proces měl své pozitivní i negativní stránky, ale vzhledem k rychlosti a intenzitě změn převládaly spíše problémy. Suburbie byly navíc většinou stavěny z hlediska okamžitého zisku nepříliš kvalitně, takže se dá očekávat, že množství problémů – jako např. kdo za dvacet, třicet let bude platit údržbu dlouhých vodovodních a kanalizačních sítí – bude do budoucnosti spíš narůstat. Rovněž po dokončení základní dálniční sítě (karlovarská, českobudějovická a hradecká dálnice) se očekávalo, že provoz v Praze se zvětší denně o 30–50 tisíc automobilů, takže i pokud budou mezitím dokončeny oba pražské okruhy, dopravní zátěž spíše poroste.

V této zprávě autoři shrnuli základní rysy suburbanizace, její historii, současný stav, pozitiva i problémy a pokoušeli se navrhnout cesty vedoucí nikoliv k nějaké formě „zákazu, ale spíš regulace, jejímž cílem by byl dlouhodobý rozvoj obce – tedy nikoliv rychle zastavit katastr a pak riskantně čekat, co to přinese. Snažili se vytvořit zprávu spíš kratší a přístupnou širšímu okruhu čtenářů z řad centrálních orgánů, starostů obcí a občanů, které zajímá budoucnost jejich sídel. Jádro této zprávy prošlo obsáhlým připomínkovacím řízením v rámci zpracování Koncepce ochrany přírody a krajiny Středočeského kraje v letech 2006–2016.

Dokumenty