Lokální studie odtokových poměrů

Lokální studie odtokových poměrů byly zpracovány v letech 2005 až 2008 v návaznosti na výsledky Studie odtokových poměrů na území Středočeského kraje z roku 2003. Zmíněná studie vyhodnotila odtokové poměry v dílčích povodích 4. řádu na celém území Středočeského kraje celkem čtyřmi různými metodami a vytipovala dílčí povodí, která byla nejnebezpečnější co do tvorby povrchového odtoku v reakci na přívalovou srážku. Dalším krokem v protipovodňové prevenci pak bylo zadání zpracování několika dalších dílčích studií pro konkrétní povodí, která byla potenciálně nejvíce ohrožena.

V prvním kroku byl proveden výběr těchto povodí, při nichž byla sledována řada kritérií, zahrnujících v sobě jednak vysoké riziko tvorby povrchového odtoku kvůli kombinaci faktorů klimatických, půdních, morfologických a technicko-hospodářských, dále pak umístění a charakter zástavby v povodí a v neposlední řadě i názor správních orgánů – kraje, obcí, správců toků, správ CHKO apod.

Podstatné bylo, že i přesto, že u vybíraných povodí byly kontaktovány jak obce v povodích, tak správci toku a navíc byla předběžná selekce konfrontována se seznamem povodňových škod evidovaných zadavatelem, jednalo se o práci preventivní. Proto v některých případech mohlo být vybráno povodí, kde dosud žádné škody hlášeny nebyly a místní obyvatelstvo se dosud s povodněmi nesetkalo, nicméně vzhledem ke stavu povodí taková situace s vysokou pravděpodobností mohla nastat. Případně mohlo jít o situaci, kde v povodí vznikal velký povrchový odtok, který se pak propagoval do povodí níže ležících, kde se podílel na vzniku rozsáhlých škod a problémů – přesně v souladu se záměrem preventivních opatření.

Cílem lokálních studií odtokových poměrů bylo jednak provedení analýzy stávajícího stavu povodí, srážko-odtokových vztahů, případně příčin tehdejšího stavu. V dalším kroku bylo cílem nalézt problémová místa, definovat příčiny problému a navrhnout ochranná opatření, a to jak systémová, spočívající ve změnách využívání krajiny v povodí a ke zvýšení retence území, tak i lokální, zahrnující především zvýšení kapacity vodotečí, případně úpravu nebo odstranění překážek v nezbytném rozsahu pro zajištění bezeškodného odvedení průtoků dané doby opakování. Na druhé straně však bylo třeba brát zřetel na to, že práce byly zadány v úrovni studie a nikoliv projektové dokumentace.

Výstupy řešení každé lokální studie tvořil ideový návrh (případně variantní) opatření v povodí nebo přímo v místech, kde docházelo nebo mohlo dojít k povodňovým problémům. Výsledkem byly určené průtoky stávající i návrhové a většinou pak i nutné dimenze koryt a objektů, ale podrobný návrh nebyl předmětem těchto materiálů, ale případné projektové dokumentace, která by na tyto studie měla navazovat. Předností zpracovaných studií byla jejich komplexnost v tom, že řešily celé vybrané povodí včetně všech jeho vazeb a interakcí a nikoliv jen danou problémovou lokalitu.

V letech 2005 až 2008 byly zpracovány tyto lokální studie odtokových poměrů:

  • Lokální studie odtokových poměrů pro povodí Martinického potoka (2005)
  • Lokální studie odtokových poměrů pro povodí Petroupimského potoka (2005)
  • Lokální studie odtokových poměrů pro povodí Bylanky (2006)
  • Lokální studie odtokových poměrů pro povodí Nesvačilského potoka (2006)
  • Lokální studie odtokových poměrů pro povodí Nučického potoka (2006)
  • Lokální studie odtokových poměrů pro povodí Chotýšského potoka (2007)
  • Lokální studie odtokových poměrů pro povodí potoka Brodec (2007)
  • Lokální studie odtokových poměrů k.ú. obcí Lobeč, Nosálov, Libovice, Romanov, Skramouš, Mšeno (2007)
  • Lokální studie odtokových poměrů pro povodí potoků Jirenského a Horoušanského (2008)

Dokumenty