Kališťské louky a mokřady – návrh na vyhlášení zvláště chráněného území

Krajský úřad Středočeského kraje (dále jen krajský úřad) jako orgán ochrany přírody příslušný podle § 77a odst. 4 písm. g) zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon č. 114/1992 Sb.) oznamuje v souladu s § 40 zákona č. 114/1992 Sb. návrh na vyhlášení zvláště chráněného území Kališťské louky a mokřady, a to v kategorii přírodní památka (dále též PP Kališťské louky a mokřady, EVL Kaliště, ZCHÚ) podle § 36 zákona č. 114/1992 Sb. Vyhlášení zvláště chráněného území je v souladu s § 45c odst. 4 zákona č. 114/1992 Sb. navrhováno z důvodu zajištění ochrany evropsky významné lokality (EVL) Kaliště (kód CZ0210732).

Název zvláště chráněného území:

Kališťské louky a mokřady

Souhrnná charakteristika předmětů ochrany:

Pestrá mozaika lučních a mokřadních biotopů s výskytem ohrožených druhů rostlin a živočichů.

Popis předmětů ochrany:

Ekosystémy (2 typy přírodních stanovišť v zájmu Evropských společenství):

Název ekosystému: T2.3B Podhorské až horské smilkové trávníky bez jalovce

Podíl plochy v ZCHÚ (%): 27,54 (vymezeno při mapování biotopů pro potřebu tvorby soustavy Natura 2000)

Popis ekosystému:

Vegetace tvořená smilkou tuhou (Nardus stricta) a dalšími druhy trav, např. trojzubcem poléhavým (Danthonia decumbens), kostřavou vláskovitou (Festuca capillata), k. ovčí (F. ovina) a k. červenou (F. rubra s. lat.), doprovázenými mnoha bylinami, např. svízelem nízkým (Galium pumilum), s. hercynským (G. saxatile), všivcem lesním (Pedicularis sylvatica), bedrníkem obecným (Pimpinella saxifraga), vítodem obecným (Polygala vulgaris), hadím mordem nízkým (Scorzonera humilis), mateřídouškou vejčitou (Thymus pulegioides) a violkou psí (Viola canina). Kromě zapojených travinných porostů jde i o víceméně rozvolněné porosty na narušovaných svazích ovlivňovaných půdní erozí či periodickým vysýcháním.

Pastviny nebo jednosečné louky kyselých a málo produktivních půd, většinou na písčitě zvětrávajících substrátech. Vyskytují se jak v sušších svahových polohách, tak na střídavě vlhkých místech v plochých terénech, často na obvodu rašelinných luk. Méně typické a druhově chudší porosty se vyvíjejí na odvodněných rašeliništích. Optimum výskytu je v submontánním a montánním stupni, v srážkově bohatších oblastech s živinami chudými půdami se však tyto porosty nacházejí i v nižších polohách. (zdroj: Katalog biotopů ČR)

Název ekosystému: R2.2 Nevápnitá mechová slatiniště

Podíl plochy v ZCHÚ (%): 9,83 (vymezeno při mapování biotopů pro potřebu tvorby soustavy Natura 2000)

Popis ekosystému:

Plochá nebo čočkovitě vyklenutá ostřicovo-mechová rašeliniště s bohatě vyvinutým mechovým patrem a různě zapojeným bylinným patrem. Někdy se vytvářejí plošky s volnou vodní hladinou a submerzními mechorosty. Převládají nízké ostřice – ostřice rusá (Carex flava s. lat.), o. černá (C. nigra) a o. prosová (C. panicea), nebo vyšší ostřice – o. odchylná (Carex appropinquata), o. plstnatoplodá (C. lasiocarpa) a o. zobánkatá (C. rostrata) a jiné šáchorovité rostliny spolu s tzv. hnědými mechy čeledi Amblystegiaceae. Fermežově hnědé až zelené druhy rodu Drepanocladus se srpovitě zahnutými lístky doprovází žlutozelený mech Campylium stellatum s kostrbatě zahnutými lístky, zploštělý, na vrcholu lodyžek srpovitě zahnutý mech Hypnum pratense, dvouřadě olistěný Fissidens adianthoides a vlášenité mechy Aulacomnium palustre a Homalothecium nitens, časté jsou i druhy rodů Calliergon a Calliergonella cuspidata s konci lodyžek uhlazenými do hrotité špičky a vrcholoplodý mech Bryum pseudotriquetrum s červenou lodyžkou. Rašeliníky, typické pro podjednotku R2.3, se vyskytují pouze výjimečně, a to:

• a) na sukcesně pokročilých vápnitých slatiništích, kde se setkávají cévnaté rostliny náročné na obsah minerálů, např. o. Davallova (Carex davalliana), o. šupinoplodá (C. lepidocarpa), kruštík bahenní (Epipactis palustris) a suchopýr širokolistý (Eriophorum latifolium) s červeně zbarveným kalcitolerantním rašeliníkem Sphagnum warnstorfii a zelenými až nahnědlými rašeliníky mezotrofních substrátů (Sphagnum contortum, S. subnitens, S. subsecundum a S. teres), případně i s rosnatkou okrouhlolistou (Drosera rotundifolia),
• b) na mezotrofních slabě kyselých zrašelinělých nebo rašelinných půdách s vegetací nízkých ostřic – ostřice skloněná (Carex demissa), ostřice ježatá (C. echinata), o. rusá (C. flava), o. černá (C. nigra), o. prosová (C. panicea) a o. blešní (C. pulicaris), kde se může vtroušeně vyskytnout Sphagnum teres nebo některý ze zelenohnědých rašeliníků sekce Subsecunda.

Údolní i prameništní mezotrofní a eutrofní rašeliniště a rašelinné louky s různou mocností rašeliny (řádově v desítkách centimetrů), často s příměsí jílu nebo písku. Reakce prostředí je slabě kyselá nebo neutrální, voda má středně vysoký obsah iontů. K jednotce náleží i zrašelinělá subalpínská prameniště a jezírka sycená oligotrofní vodou s převládajícími mechorosty. (zdroj: Katalog biotopů ČR)

Cíl ochrany:

Hlavním cílem ochrany tohoto území je zabránit sukcesním pochodům, tedy zarůstání území křovinami a lesními porosty, podpořit druhovou skladbu luk pravidelnou péčí (kosením, pastvou), podpořit druhovou pestrost stanovišť různými a časově odstupňovanými managementovými zásahy, zejména doporučenou extenzívní pastvou skotu v různých termínech (čímž se zabrání selekčnímu tlaku na vybrané druhy rostlin a živočichů).

Návrh kategorie zvláště chráněného území:

Přírodní památka (dále také PP) ve smyslu § 36 zákona č. 114/1992 Sb.

Základní ochranné podmínky:

Základní ochranné podmínky PP jsou stanoveny ustanovením § 36 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., tj.: „Změna nebo poškozování přírodní památky nebo její hospodářské využívání vedoucí k jejímu poškození jsou zakázány."

Návrh bližších ochranných podmínek:

Jen s předchozím souhlasem kompetentního orgánu ochrany přírody lze v přírodní památce vykonávat tyto činnosti:

• vjíždět do zvláště chráněného území, s výjimkou vlastníků a nájemců pozemků při jejich řádném obhospodařování v rámci plánu péče a při výkonu činnosti orgánů státní správy, orgánů obrany státu, požární ochrany, zdravotní a veterinární služby,
• provádět vodohospodářské úpravy,
• provádět výkopové a jiné terénní úpravy,
• těžit horniny a nerosty, provádět hornickou činnost a geologické práce,
• měnit plochy, kultury pozemků a způsob jejich využití,
• hnojit pozemky nebo používat chemické prostředky (biocidy či jiné chemické přípravky) s výjimkou zásahů prováděných v souladu se schváleným plánem péče,
• zavádět intenzivní chovy zvěře,
• tábořit a rozdělávat oheň,
• zřizovat skládky jakýchkoli materiálů,
• pořádat hromadně organizované sportovní nebo společenské akce,
• povolovat nebo uskutečňovat úmyslné rozšiřování geograficky nepůvodních druhů rostlin a živočichů,
• přisévat kulturní trávy,
• umisťovat, rekonstruovat a přemisťovat myslivecká zařízení všeho druhu, vnadit a přikrmovat zvěř,
• umisťovat stavby i dočasného charakteru,
• využívat pozemky způsobem, který by nepříznivě měnil vlastnosti dochovaného přírodního prostředí (narušovat abiotické i biotické prvky prostředí) s výjimkou hospodaření podle schváleného plánu péče,
• trhat rostliny, odchytávat, usmrcovat či odnášet živočichy.

Pokud budou souhlasy k výše uvedeným činnostem vydávány podle zákona č. 114/1992 Sb. jako podklad pro rozhodnutí podle zvláštního právního předpisu, budou podle § 90 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. závazným stanoviskem podle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů a nebudou samostatným správním rozhodnutím.

Vymezení ochranného pásma:

K zabezpečení chráněného území vůči vnějším vlivům se nenavrhuje speciální ochranné pásmo. V případě vyhlášení PP Kališťské louky a mokřady jím tedy dle ustanovení § 37 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. bude území do vzdálenosti 50 m od hranic navrhované přírodní památky.

V ochranném pásmu platí ze zákona vyplývající omezení (§ 37 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb.): Ke stavební činnosti, terénním a vodohospodářským úpravám, k použití chemických prostředků, změnám kultury pozemku a ke stanovení způsobu hospodaření v lesích v ochranném pásmu je nezbytný souhlas orgánu ochrany přírody.

Územně správní zařazení území:

• kraj: Středočeský
• okres: Benešov
• obec s rozšířenou působností: Votice
• obec s pověřeným obecním úřadem: Votice
• obec: Votice
• katastrální území: Budenín

Přehled katastrálních území a parcelních čísel pozemků dotčených návrhem PP:

Pozemky parc. č. 1243/7, 1244/1, 1244/2 a 1244/3 v katastrálním území Budenín.

Orientační výměra zvláště chráněného území:

Cca 8,03 ha (bez ochranného pásma).

Odůvodnění návrhu:

Hlavním důvodem vyhlášení předmětného zvláště chráněného území je především potřeba zajištění ochrany evropsky významné lokality Kaliště (kód CZ0210732) stanovené nařízením vlády č. 318/2013 Sb., jejímž předmětem ochrany jsou dva typy přírodních stanovišť v zájmu Evropských společenství (tzv. evropských stanovišť):

• 6230 Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální Evropě v podhorských oblastech), konkrétně biotop T2.3B Podhorské až horské smilkové trávníky bez jalovce,
• 7140 Přechodová rašeliniště a třasoviště – biotop R2.2 Nevápnitá mechová slatiniště.

Povinnost zajištění ochrany evropsky významných lokalit vyplývá z právních předpisů Evropského společenství.

Název zvláště chráněného území „Kališťské louky a mokřady" je volen především z toho důvodu, že jednoslovným názvem Kaliště (který by byl jinak upřednostněn) je již pojmenována jedna přírodní památka ležící na území Jihočeského kraje – v souladu s Metodikou vyhlašování přírodních rezervací a přírodních památek (MŽP, 2011) nelze zvolit název nově vyhlašovaného zvláště chráněného území shodný s názvem již existujícím. Dalším důvodem je skutečnost, že hlavním předmětem ochrany jsou významné luční a mokřadní biotopy dlouhodobě utvářející charakteristický vzhled zdejší krajiny; kratší název „Kališťské louky" je použit pro registrovaný významný krajinný prvek (registrován dne 25. 5. 2000 OÚ Benešov), zahrnující také předmětné území, které svou rozlohou podstatně přesahuje a může sloužit jako rozšířené ochranné pásmo pro navrhovanou přírodní památku. (Po vyhlášení přírodní památky by však bylo vhodné na základě přeregistrace omezit plochu VKP na území kolem vyhlášené přírodní památky, pro kterou bude stanoven vyšší stupeň ochrany.)

Zdejší obecní pastviny s roztroušenými balvany a s pestrou mozaikou různých typů luk a pramenišť (T1.5, T1.10, T2.3 R2.2 a místy i R1.2) jsou obzvláště krajinářsky a floristicky hodnotným jevem. V závislosti na pestré mikrostruktuře reliéfu se zde střídají mokřadní a poměrně suchá stanoviště. Díky četným prameništím a dřívějšímu pastevectví jsou v území zastoupeny plochy mělkých tůní (V2C). Některé z nich byly v minulých letech obnoveny a již nyní jsou zarostlé pestrou vodní a mokřadní vegetací. V rámci středních Čech se jedná o již takřka ojedinělou ukázku tradičních mokřadních pastvin.

V rámci inventarizačního botanického průzkumu z roku 2004 bylo zjištěno, že kromě uvedených přírodních stanovišť v zájmu Evropských společenství se v EVL Kaliště vyskytují tyto 3 druhy vedené v Černém a červeném seznamu cévnatých rostlin (Grulich 2012): prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), mochna bahenní (Potentilla palustris) a rozrazil štítkovitý (Veronica scutellata). Žádný nalezený druh není zvláště chráněn podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. (nelze však vyloučit přítomnost kriticky ohroženého druhu  Montia fontana). Území je významné také z hlediska zoologického. Z ochranářsky atraktivních druhů se zde vyskytuje např. chřástal polní (Crex crex) a v tůních nacházejí příhodná stanoviště obojživelníci.

Území již historicky sloužilo k lučnímu obhospodařování a pravděpodobně i k pastevectví, přičemž tento stav trvá víceméně do dneška. Dlouhotrvající vývoj péče o luční porosty následně umožnil i rozvoj společenstev, pro která bylo území navrženo k ochraně. Z toho důvodu je třeba předchozí péči vnímat jako pozitivní zásah do území. Rozdílem oproti dřívějšímu stavu je však pozvolné zarůstání náletovými dřevinami, jehož intenzita se postupně zvyšuje.

Vzhledem k stávajícímu hospodaření lokalita není akutně ohrožena. Případné ohrožení může způsobit nová zástavba ve volné krajině.

Nejdůležitějším zájmem je zde zachování lučních stanovišť a zachování biodiverzity předmětných biotopů. I přes relativně vysoký výskyt ochranářsky cenných druhů není třeba kterémukoliv z nich podřizovat management biotopů.

Přítomnost lučních a mokřadních společenstev v rozmanité mozaice s jinými drobnými bezlesými stanovišti je základním předpokladem zachování všech předmětů ochrany, proto je zajištění ochrany prostřednictvím vyhlášení zvláště chráněného území a aktivní péče o ně nezbytným krokem orgánu ochrany přírody.

Základními managementovými postupy na většině ploch je kosení, pastva, případně opakovaná eliminace dřevin. Možným doplňkem je lokální disturbance. Při seči je žádoucí zohlednit mozaikovitost, tedy ideálně nekosit všechny luční porosty najednou, ale v časově odstupňovaných sečích (několika týdnů) pro podporu vývoje bezobratlých. Nutností bude také redukce náletových porostů.

S ohledem na výše uvedené skutečnosti je EVL Kaliště navrhována k vyhlášení za zvláště chráněné území v kategorii přírodní památka. Kromě základních ochranných podmínek vyplývajících ze zákona jsou navrženy bližší ochranné podmínky, které stanoví, jaké zásahy a činnosti jsou podmíněny předchozím souhlasem orgánu ochrany přírody. Vzhledem k požadavku zachování mozaiky biotopů a vhodných stanovišť ohrožených druhů organismů jsou formulovány podmínky týkající se změn druhů pozemků a jejich využití, dále též stavebních, geologických a hornických činností, terénních úprav a umísťování staveb, zásahů do půdního povrchu, jakož i dalších zásahů s předpokládaným negativním vlivem.

Především z důvodu udržení současného stavu biotopů a výskytu ohrožených druhů je navrhováno omezení rozšiřování geograficky nepůvodních druhů živočichů a rostlin. S ohledem na požadavek minimalizace vyrušování živočichů a šíření nepůvodních a expanzivních druhů rostlin bude vyloučeno umísťování mysliveckých zařízení. Obecné požadavky na ochranu organismů a jejich stanovišť jsou důvodem pro zamezení ukládání odpadů, používání hnojiv a chemických látek. Z obecného omezení využití hnojiv, biocidů a dalších chemických látek v navrhovaném chráněném území jsou naopak vyjmuty aplikace směřující k potlačování nežádoucích expanzivních a geograficky nepůvodních invazních druhů organismů prováděné v rámci případných zásahů na základě plánu péče. Za účelem zabránění vyrušování ohrožených živočichů jsou též navrhovány podmínky omezující pohyb vozidel v ZCHÚ, táboření a pořádání společenských a sportovních akcí.

Ochranné pásmo 50 m ze zákona (namísto speciálně vyhlašovaného ochranného pásma) je využito proto, že zvláště chráněné území není ohroženo konkrétními identifikovanými negativními vlivy z okolí a nebude docházet k zbytečnému administrativnímu zatěžování vlastníků pozemků a orgánů ochrany přírody formálním vydáváním souhlasům k činnostem v ochranném pásmu. Nacházejí se zde komunikace a kosené či spásané louky a pole. Ochranné pásmo 50 m ze zákona se nevyhlašuje postupem podle § 40 zákona č. 114/1992 Sb., ale vzniká k datu účinnosti právního předpisu, kterým se dané ZCHÚ vyhlašuje.

Postup projednání návrhu vyhlášení ZCHÚ

Postup projednání návrhu zvláště chráněných území se řídí podle § 40 zákona č. 114/1992 Sb. a postup projednání s dotčenými orgány státní správy podle § 41 zákona č. 114/1992 Sb. Vlastní vyhlášení provede příslušný orgán ochrany přírody vydáním obecně závazného právního předpisu, v daném případě nařízením kraje podle § 7 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů.

Podle § 40 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. v případě, že je třeba vyhlásit zvláště chráněné území, zajistí příslušný orgán zpracování jeho návrhu. Tento návrh zašle obcím a krajům, jejichž území se návrh dotýká. Vlastníkům nemovitostí dotčených návrhem a zapsaných v katastru nemovitostí dále zašle písemné oznámení o předložení návrhu k projednání spolu s informací o tom, kde je možno se seznámit s jeho úplným zněním, kdo je oprávněn podat k němu námitky a kdy uplyne lhůta pro jejich podání. Návrh na vyhlášení bude současně zveřejněn na Portálu veřejné správy.

Vlastníci nemovitostí dotčených navrhovanou ochranou a dotčené obce a kraje mohou proti návrhu do 90 dnů od jeho doručení písemně uplatnit námitky u Krajského úřadu Středočeského kraje na adrese Zborovská 11, 150 21 Praha 5 (dále jen krajský úřad). Krajský úřad do 60 dnů od posledního dne lhůty pro uplatnění námitek došlé námitky posoudí a vydá o nich rozhodnutí, ve kterém námitkám buď vyhoví a návrh na vyhlášení ZCHÚ upraví, nebo je s příslušným odůvodněním zamítne. O jednotlivých námitkách vydá zpravidla společné rozhodnutí. Proti rozhodnutí lze podat odvolání. Vlastník je oprávněn uplatnit námitky jen proti takovému navrženému způsobu nebo rozsahu ochrany, jímž by byl dotčen ve výkonu svých práv nebo povinností. Pokud žádné námitky nebudou uplatněny, má se za to, že dotčené subjekty s předloženým návrhem souhlasí.

Projednání plánu péče

Krajský úřad zároveň s návrhem na vyhlášení ZCHÚ oznamuje v souladu s § 38 odst. 3 zákona č. 114/1992 Sb. také možnost seznámit se s plánem péče pro PP Kališťské louky a mokřady a uplatnit k němu připomínky na adresu krajského úřadu ve stejné lhůtě jako k vlastnímu návrhu na vyhlášení ZCHÚ. Krajský úřad z tohoto důvodu zasílá městu Votice tento návrh na vyhlášení, včetně plánu péče v příloze, se žádostí o zveřejnění na úřední desce  po dobu 30 dnů.

V případě, že tento plán péče zůstane po schválení beze změn, město Votice si návrh plánu péče ponechá a následně po projednání obdrží protokol, kterým se předmětný návrh plánu péče schvaluje. V případě, že budou uplatněny relevantní připomínky, dojde k jejich zapracování a město Votice obdrží upravený plán péče s protokolem o jeho schválení. Neplatný návrh plánu péče bude společně s informací o vyvěšení oznámení zaslán zpět na adresu krajského úřadu.

Vyhlášení navrhované přírodní památky Kališťské louky a mokřady je předpokládáno ve druhé polovině roku 2016.

---

Odkazy

• Mapová služba – Ochrana přírody a krajiny Středočeského kraje
• Právní předpisy
• Ústřední seznam ochrany přírody
• Natura 2000
• Botany.cz

---

Dokumenty ke stažení

• Hranice navrhované PP Kališťské louky a mokřady na podkladě katastrální mapy
• Kališťské louky a mokřady - návrh plánu péče