Aktuality z ochrany ovzduší

Zpět Sdělení oddělení ochrany ovzduší k provozování a ke kontrole spalovacích stacionárních zdrojů o jmenovitém tepelném příkonu 300 kW a nižším

Sdělení oddělení ochrany ovzduší k provozování a ke kontrole spalovacích stacionárních zdrojů o jmenovitém tepelném příkonu 300 kW a nižším

Povinnost vyplývající ze zákona o ochraně ovzduší se týká provozovatelů spalovacích stacionárních zdrojů a jejich kontrol podle zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění zákona č. 369/2016 Sb. (dále také jen „zákon o ochraně ovzduší"). Zákon o ochraně ovzduší s účinností od 1. ledna 2017 umožňuje provedení kontroly spalovacího stacionárního zdroje umístěného v rodinném domě, v bytě nebo ve stavbě pro rodinnou rekreaci.

Podle ustanovení § 17 odst. 1 písm. h) zákona o ochraně ovzduší je každý provozovatel spalovacího stacionárního zdroje na pevná paliva o jmenovitém tepelném příkonu od 10 do 300 kW včetně, který slouží jako zdroj tepla pro teplovodní soustavu ústředního vytápění, povinen provádět jednou za dva kalendářní roky prostřednictvím osoby, která byla proškolena výrobcem spalovacího stacionárního zdroje a má od něj udělené oprávnění k jeho instalaci, provozu a údržbě (dále jen „odborně způsobilá osoba"), kontrolu technického stavu a provozu zdroje a předkládat na vyžádání obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností doklad o provedení této kontroly vystavený odborně způsobilou osobou. Tento doklad potvrzuje, že spalovací stacionární zdroj je instalován, provozován a udržován v souladu s pokyny výrobce a tímto zákonem.

Provozovatelem zdroje se podle zákona o ochraně ovzduší rozumí právnická anebo fyzická osoba, která zdroj skutečně provozuje; není-li taková osoba známá nebo neexistuje, považuje se za provozovatele vlastník spalovacího stacionárního zdroje. Povinnost podle § 17 odst. 1 písm. h) je v zákoně o ochraně ovzduší obsažena od roku 2012, avšak s ohledem na přechodné ustanovení § 41 odst. 15 zákona o ochraně ovzduší byl provozovatel spalovacího stacionárního zdroje povinen zajistit provedení první kontroly technického stavu a provozu zdroje nejpozději do 31. prosince 2016. Povinnost podle ustanovení § 17 odst. 1 písm. h) zákona o ochraně ovzduší platí jak pro fyzické osoby, tak pro osoby právnické či fyzické osoby podnikající.

Podrobné informace včetně kontaktů na autorizované techniky, kteří jsou oprávněni revize provádět, je možné nalézt na stránkách Ministerstva životního prostředí:

Kontakty na revizní techniky je možno nalézt na internetových stránkách Asociace podniků topenářské techniky:

nebo v seznamu techniků vedených klastrem Česká peleta:

Dokumenty ke stažení

Ochrana ovzduší ve Středočeském kraji

Ovzduší

Současný způsob života a rozvoj civilizace s sebou nesou znečišťování životního prostředí jako svou nedílnou součást. Škodlivým účinkům je vystavena většina populace a ochrana životního prostředí tak úzce souvisí s ochranou zdraví obyvatel. Jednotlivé složky životního prostředí jsou neustále narušovány a poškozovány v rámci celé společnosti, proto je nutné tyto složky chránit a vytvářet taková opatření, aby se eliminovaly veškeré škody a také následky pro budoucí generace, což je hlavní úkol trvale udržitelného rozvoje.

Ovzduší, jako jedna z hlavních složek životního prostředí, je všude okolo nás. Jako součást našeho života je jednou ze základních podmínek pro vývoj a život organismů a rostlin. Tak jako lidé ovlivňují kvalitu venkovního ovzduší, tak i ovzduší ovlivňuje život člověka. Příčinou znečišťování ovzduší je především únik škodlivin z mnoha zdrojů lidských aktivit, které jsou označovány jako emise. Emise oxidu siřičitého a oxidy dusíku se podílejí na celkovém okyselení životního prostředí. Emise skleníkových plynů přispívají ke zvyšování globální teploty na Zemi a následné změně klimatu. Emise látek, které poškozují ozónovou vrstvu, jsou hlavní příčinou ztenčování vrstvy ozónu v atmosféře a přispívají tak k intenzivnějšímu průniku škodlivého UV záření na Zem. Emise těkavých organických látek a oxidu dusíku za pomoci UV záření jsou příčinou tvorby smogu, který má nepříznivý vliv na živé organismy. Prachové částice (PM10, PM2,5) nebo také polétavý prach jsou zejména z dlouhodobého hlediska prioritními znečišťujícími látkami, které  představují pro člověka nejvýznamnější zdravotní riziko, neboť se na ně vážou těžké kovy a těkavé organické látky, které pak v organismu působí toxicky.

Za znečištění ovzduší nelze vinit jen velké stacionární zdroje znečišťování, významným zdrojem škodlivin jsou i lokální topeniště, dopravadálkový přenos škodlivin. Z tohoto důvodu je důležité stanovit limitní hodnoty emisí a monitoring kvality ovzduší.


Ochrana ovzduší ve Středočeském kraji

Středočeský kraj je největší vyšší územně samosprávný celek České republiky. Kraj zcela obklopuje hlavní město Prahu a dále sousedí na severu s územím Libereckého kraje, na severovýchodě s Královéhradeckým krajem, na východě s Pardubickým krajem, na jihovýchodě s Krajem Vysočina, na jihu s Jihočeským krajem, na jihozápadě s Plzeňským krajem a na severozápadě s Ústeckým krajem. Tato skutečnost je jedním z hlavních důvodů výrazného dopravního zatížení a s tím spojeného nárůstu emisí z mobilních zdrojů, což spolu s nejvyšším počtem stacionárních zdrojů v České republice má negativní dopad na kvalitu ovzduší v kraji.

Středočeský kraj je vnitřně různorodý jak z hlediska ekonomického, tak i po stránce výrobně-průmyslové. Oblasti v těsném zázemí hlavního města (především okresy Praha-východ, Praha-západ a Kladno) s ním vytvářejí tzv. metropolitní areál, což se projevuje např. hustotou průmyslové činnosti, frekventovanými pozemními komunikacemi spojujícími Prahu s ostatními kraji (zejména dálnice D1, D4, D5, D6, D8, D10 a D11) a tím i větší mírou koncentrací znečišťujících látek v ovzduší v těchto oblastech. Naopak území při krajských hranicích, zejména jižním směrem, kde převládá zemědělská činnost, se vyznačují lepší kvalitou ovzduší.


Priority ochrany ovzduší

Prioritami Středočeského kraje z hlediska ochrany ovzduší jsou omezování emisí vybraných znečišťujících látek, plnění imisních limitů stanovených platnou legislativou a postupné zlepšování kvality ovzduší.

Pro zabezpečení splnění jednotlivých priorit a cílů se pro území Středočeského kraje zpracovává:

  • Program zlepšování kvality ovzduší – zóna Střední Čechy – CZ02

Výše uvedené priority jsou závazné pro orgány kraje zejména při:

  • vydávání stanovisek a povolení provozu zdrojů uvedených v příloze č. 2 podle § 11 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů;
  • vydávání integrovaných povolení podle § 13 zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci, ve znění pozdějších předpisů;
  • vydávání sdělení, závěrů zjišťovacích řízení a závazných stanovisek podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů.

Rozhodnutí vydaná pracovníky Krajského úřadu Středočeského kraje

Krajský úřad má povinnost zveřejňovat vydaná závazná stanoviska dle § 11 odst. 2 písm. b) a c) a povolení provozu dle § 11 odst. 2 písm. d) zákona o ochraně ovzduší na základě § 30 o zpřístupňování informací.

Online tabulka žádostí podaných v roce 2022 i archivní seznamy rozhodnutí z let 2002 až 2021 jsou v sekci Informace pro veřejnost. Přehled vyjmenovaných zdrojů znečištění ovzduší je k dispozici v  mapové aplikaci a v  řídicím panelu.