Středočeský kraj
Velikostí, počtem obcí i obyvatel je největším krajem České republiky. Jeho rozloha k 1. 1. 2023 (10 928,5 km2) zabírala téměř 14 % území ČR a byla téměř dvakrát větší než je průměrná rozloha kraje v České republice.
Dle informací ČSÚ /1) je:
Počet obyvatel | 1 455 940 (k 1. 1. 2024) |
Průměrná hrubá měsíční mzda | 48 945 Kč (2. čtvrtletí 2024) |
Podíl nezaměstnaných osob | 3,17 % (srpen 2024) |
Počet zahájené výstavby nových bytů | 6 045 (2023) |
HDP na 1 obyv. | 557,6 tis Kč (rok 2022) |
HDP na 1 obyv. (2022), 3. místo mezi kraji | 87,8 % průměrné úrovně HDP v ČR |
Během roku 2024 se počet obyvatel v kraji zvýšil na celkových 1 455 940 obyvatel. Hustota zalidnění byla nejvyšší v okresech Praha-západ, Praha-východ a Kladno, ve kterých dosáhla hodnoty přes 200 obyvatel na km2. Všechny tyto okresy mají intenzivní sociálně-ekonomické vazby na Prahu a do jisté míry tvoří metropolitní zázemí hlavního města. Naopak nejnižší hustota zalidnění je v okresech Rakovník a Benešov, kde hustota zalidnění nepřesahovala 70 obyvatel na km2.
Ve Středočeském kraji se nachází 26 správních obvodů obcí s rozšířenou působností, svou velikostí velice rozdílných. Na území kraje je 1 144 obcí. Největší počet obcí je soustředěn v okresech Příbram a Mladá Boleslav (120 obcí) a nejmenší počet obcí má okres Mělník (69 obcí). Kraj je charakteristický vysokým zastoupením obcí s počtem obyvatel do dvou tisíc (1 021 obcí), ve kterých žije 40,1 % obyvatel. Statut města je přidělen 84 obcím, Kladno a Mladá Boleslav jsou navíc statutárními městy.
Středočeský kraj má kromě Prahy nejhustší, ale také nejpřetíženější dopravní síť v republice (kraj zajišťuje cca 8 625 km). Přes území kraje vedou do hlavního města historicky radiálně uspořádané hlavní železniční i silniční tranzitní sítě. Své zastoupení v kraji má i vodní doprava. Jedinou vodní cestu v ČR pro vnitrostátní i mezinárodní přepravu představuje v současné době Labsko-vltavská vodní cesta, přibližně 3/4 její délky procházejí územím kraje.
Pro Středočeský kraj je charakteristická rozvinutá zemědělská i průmyslová výroba. Zemědělská výroba těží z vynikajících přírodních podmínek v severovýchodní části kraje, kraj vyniká hlavně rostlinnou výrobou, pěstováním pšenice, ječmene, cukrovky, v příměstských částech pěstováním ovoce, zeleniny a květin.
Hrubá přidaná hodnota (HPH) dosáhla v roce 2022 ve Středočeském kraji výše 775,7 mld. Kč, což představovalo třetí nejvyšší po hl. m. Praze a Jihomoravském kraji. Tato skutečnost je vedle výsledku automobilového průmyslu výrazně ovlivněna strategicky výhodnou polohou Středočeského kraje, který obklopuje hlavní město republiky. V roce 2024 byla průměrná hrubá měsíční mzda ve Středočeském kraji 48 945 Kč, meziročně se zvýšila o 7,6 %. Výší průměrné mzdy se kraj řadí na druhé místo za hl. m. Prahou.
V roce 2023 byla ve Středočeském kraji podle předběžných údajů zahájena výstavba celkem 6 045 bytů. Počet dokončených bytů poklesl o 15,9 %, respektive o 1 251 bytů, což představovalo nejvyšší meziroční absolutní a druhý nejvyšší relativní pokles od roku 1995. Z deseti okresů ČR vykazujících nejvyšší intenzitu zahajované výstavby v roce 2023 byly tři okresy středočeské. Nejvyšší intenzitu v kraji vykázal okres Kladno, díky vysokému počtu zahájených bytů především v bytových domech se jednalo dokonce o 3. nejvyšší intenzitu i absolutní počet zahájených bytů mezi všemi okresy ČR. Nejvyšší počet bytů v nových rodinných domech byl v rámci všech okresů ČR zahájen v okrese Praha-východ.
Na území Středočeského kraje mělo ke konci roku 2023 své sídlo zaevidováno téměř 340 tisíc ekonomických subjektů. Během roku ubylo 22 tis. subjektů, což představovalo meziroční pokles o 6,1 %. Středočeský kraj se v organizační statistice vyznačoval vysokým podílem fyzických osob, převážně živnostníků, a nižším zastoupením právnických osob. Nejvyšší počet a intenzitu ekonomických subjektů (v přepočtu na počet obyvatel) v kraji dosahovala centrální oblast tvořená okresy Praha-západ a Praha-východ, která se od okrajových částí kraje odlišovala také v zastoupení subjektů podle právní formy a z hlediska zaměření ekonomické činnosti. Každý jedenáctý podnik v ČR s počtem zaměstnanců nad 250 měl své sídlo ve Středočeském kraji, z toho každý pátý na území okresu Praha-východ. Největším zaměstnavatelem v kraji byla ŠKODA AUTO a.s. v Mladé Boleslavi.
V roce 2023 se ve Středočeském kraji meziročně zvýšil počet hostů v hromadných ubytovacích zařízeních o 14,5 %, počet přenocování byl vyšší o 9,6 %. Počet hostů i přenocování byl nejvyšší od roku 2012.
V průběhu roku 2023 přijelo do hromadných ubytovacích zařízení1 (dále jen HUZ) ve Středočeském kraji celkem 1 326,0 tis. návštěvníků, což bylo o 13,0 % více, než přijelo v období před pandemií koronaviru (tj. v roce 2019) a zároveň nejvíce od roku 2012, kdy jsou v oblasti cestovního ruchu k dispozici srovnatelné statistiky. V porovnání se stejným obdobím roku 2022 se ubytovalo o 168,1 tis. hostů více, což představovalo meziroční nárůst počtu hostů v kraji o 14,5 %. Meziročně vyšší návštěvnost zaznamenaly všechny kraje; nejvyšší v hl. m. Praze (nárůst o 24,3 %), nejnižší ve Zlínském kraji (nárůst o 3,4 %). Nárůst ve Středočeském kraji byl o 1,0 p. b. vyšší než celorepublikový průměr (13,5 %) a z mezikrajského pohledu byl třetí nejvyšší.
Na celkovém počtu ubytovaných hostů v ČR se Středočeský kraj podílel z 6,0 %. Nejvíce turistů bylo ubytováno v Praze (podíl na ČR 33,7 %), nejméně v Pardubickém kraji (2,4 %). Podíl Středočeského kraje byl mezi kraji šestý nejvyšší.
Na území Středočeského kraje se nachází 38 národních nemovitých kulturních památek a 4 380 nemovitých kulturních památek. Největší koncentrací památek se vyznačuje město Kutná Hora (chrám sv. Barbory, Vlašský dvůr, Hrádek se stříbrnými doly, kostnice a katedrála Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Křtitele v Sedlci), které bylo v roce 1995 zapsáno do Seznamu světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO. Na tomto seznamu je společně s Prahou zapsán také zámek a park Průhonice, patřící mezi nejrozsáhlejší parky v ČR a turisticky nejnavštěvovanější místa v okolí Prahy. Ve Středočeském kraji jsou 2 městské památkové rezervace - Kolín a Kutná Hora, 10 vesnických památkových rezervací (např. Drahenice na Příbramsku, Mužský u Mnichova Hradiště, Třebíz na Kladensku) a 3 archeologické (Levý Hradec, Slavníkovská Libice, Libodřický mohylník). Dále se v kraji nachází 34 městských památkových zón (např. Stará Boleslav, Mělník, Poděbrady atd.), 26 vesnických památkových zón a 2 krajinné památkové zóny Osovsko a Žehušicko. Nejznámějšími hrady jsou Karlštejn a Točník na Berounsku, Křivoklát na Rakovnicku, Český Šternberk na Benešovsku a Kokořín na Mělnicku. Nejvýznamnějšími zámky jsou Konopiště na Benešovsku, Žleby a Kačina na Kutnohorsku, Loučeň na Nymbursku, Lány na Rakovnicku a nebo zámky Mělník a Nelahozeves na Mělnicku a zámek Mnichovo Hradiště. Jedněmi z nejvýznamnějších poutních míst v Čechách jsou barokní areály Svatá Hora na Příbramsku, s ojediněle dochovanou poutní cestou z Březnice a klášter v Hájku s unikátní poutní cestou vedoucí až k pražské Loretě.
Za nejhodnotnější a nejzachovalejší přírodu ve Středočeském kraji (SK) je možno považovat velkoplošná chráněná území, kterými je na území SK či do něho zasahujících 6 chráněných krajinných oblastí (CHKO):
CHKO Křivoklátsko (figuruje na seznamu biosférických rezervací), CHKO Český kras, CHKO Český ráj a CHKO Kokořínsko – Máchův kraj (zasahují i do Libereckého kraje), CHKO Blaník. K 1. 1. 2016 vznikla na území zrušeného vojenského újezdu Brdy nová CHKO Brdy. Území této oblasti se přerozdělilo mezi přiléhající obce Středočeského a Plzeňského kraje (tj. (zasahuje též do Plzeňského kraje), čímž se celková rozloha Středočeského kraje snížila na 10 928 km2, tedy o 87,9 km2 oproti stavu na konci roku 2015.