Minulost a přítomnost středních Čech od dob prehistorických až po současnost mapují rozsáhlé archeologické, vlastivědné, historické, umělecké a přírodovědné sbírky, které jsou uloženy v sedmi desítkách muzeí, galerií skanzenů i památníků. Středočeský kraj je zřizovatelem 19 kulturních institucí. Jde o Galerii Středočeského kraje (GASK), Středočeskou vědeckou knihovnu v Kladně, Středočeské muzeum v Roztokách u Prahy, Ústav archeologické památkové péče středních Čech, Muzeum Podblanicka, Muzeum Českého krasu, Sládečkovo vlastivědné muzeum v Kladně, Regionální muzeum Kolín, České muzeum stříbra, Regionální muzeum Mělník, Muzeum Mladoboleslavska, Polabské muzeum, Oblastní muzeum Praha–východ, Regionální muzeum v Jílovém u Prahy, Hornické muzeum Příbram, Památník K. Čapka ve Staré Huti u Dobříše, Památník Antonína Dvořáka ve Vysoké u Příbrami, Muzeum T. G. M. Rakovník a Rabasova galerie Rakovník.

Středočeský kraj vnímá knihovny jako centra celoživotního vzdělávání všech vrstev obyvatel v obcích a městech.  Na jeho území v současné době působí 698 neprofesionálních a 104 profesionálních knihoven.  Středočeská vědecká knihovna v Kladně, příspěvková organizace plní funkci ústřední knihovny Středočeského kraje, metodického a poradenského centra knihoven Středočeského kraje a ve spolupráci s pověřenými knihovnami zajišťuje plnění regionálních funkcí.

Středočeský kraj podporuje tvorbu statutárních divadel. Příspěvek je určen na dostupnost profesionální umělecké produkce, uchování tradičních řemesel, budování vztahu k divadlu u diváka od 5 do 15 let, implementace politiky stárnutí a sociální soudržnosti, divadelní představení ve vazbě na rámcový vzdělávací program středních škol, spolupráci s amatérskými uměleckými soubory, dny otevřených dveří v divadlech, účinkování v rámci letního středočeského festivalu, budování a rozvoj lokální kulturní identity (Divadlo A. Dvořáka Příbram, Městské divadlo Mladá Boleslav a Divadlo Kladno s loutkovým divadlem Lampion).

Podporuje činnost spolků v oblasti živé kultury (divadelní, hudební, taneční, folklorní), festivaly a přehlídky, městské a obecní slavnosti,  historické akce, vydávání publikací, výstavy výtvarníků a další aktivity v oblasti kultury.

PAMÁTKOVÁ PÉČE

Středočeský kraj se významně podílí na zachování bohatého kulturního dědictví. Na území regionu se dnes nachází více než 4 300 nemovitých kulturních památek, tento fond představuje přibližně desetinu z celkového počtu nemovitých kulturních památek v České republice a zahrnuje rozsáhlé spektrum památkově cenných nemovitostí a archeologických lokalit od nejstarších dob až po moderní architekturu 20. stol. (např. městskou a venkovskou zástavbu, církevní stavby, zámky, hrady, parky, technické památky, drobné památky, archeologické lokality, významná díla moderních architektů atd.). Středočeský kraj má, v porovnání s jinými kraji, druhý největší počet zapsaných nemovitých kulturních památek.

Další památkový fond představují movité kulturní památky (například mobiliáře zámků, kostelů i jednotlivá díla atd.) kterých je na území kraje evidováno přes 4 800.

Středočeský kraj má na svém území 38 nemovitých národních kulturních památek, z nichž nejznámější jsou hrad Karlštejn, zámek Konopiště, Svatá Hora u Příbrami či kostel sv. Barbory v Kutné Hoře, nejnověji poutní areál sv. Jan pod Skalou a 2 movité národní kulturní památky – gotickou sochu svatého Petra ze Slivice a Staroboleslavské palladium. Významné kulturní dědictví představují rovněž památkově plošně chráněná území, zahrnující celkem 15 památkových rezervací (2 městské, 10 vesnických a 3 archeologické) a 62 památkových zón (34 městských, 26 vesnické a 2 krajinné). Turisticky nejvyhledávanější městskou rezervací je historické jádro Kutné Hory, jež spolu s katedrálou Nanebevstoupení Panny Marie v Sedlci, dílem architekta J. B. Santiniho, byly zapsány na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. K památkám Středočeského kraje na seznamu světového kulturního dědictví náleží rovněž národní kulturní památka Park a zámek v Průhonicích. Památkové zóny představují dochovaná cenná historická jádra měst (z mnoha např. Beroun, Rakovník, Lysá nad Labem nebo lázeňské město Poděbrady), vesnic (např. na území Berounska, Mělnicka, Mladoboleslavska). Spojení architektonicko–urbanistických hodnot s krajinářskou tvorbou a zemědělskou kultivací prezentují rozsáhlá komponovaná území vytvořená v období baroka a klasicismu, krajinné památkové zóny – Osovsko a Žehušicko. Z bohatého archeologického dědictví lze jmenovat např. národní kulturní památku Slovanské hradiště Budeč na Kladensku, kde podle legendy pobýval i sv. Václav, k nejhodnotnějším patří nejstarší dosud stojící stavba u nás – románská rotunda sv. Petra a Pavla nebo archeologická rezervace Slavníkovská Libice u Poděbrad.