Středočeský kraj a kultura

Středočeský kraj se vyznačuje nejen kulturním dědictvím výjimečné kvality, ale také bohatým kulturním životem, který vychází z mimořádné kulturní tradice regionu a opírá se o kvalitní kulturní infrastrukturu. Zákonnou povinností kraje je pečovat o vytváření podmínek pro uspokojování potřeby celkového kulturního rozvoje svých občanů, a to prostřednictvím monitorování profesionálních a neprofesionálních aktivit občanů a jejich systematickou finanční podporou. Středočeský kraj naplňuje své povinnosti a poslání na poli kultury prostřednictvím Odboru kultury a památkové péče Krajského úřadu Středočeského kraje, a to i tím, že vytváří tzv. kulturní mapu kraje (komplexní databázový systém informací o kultuře v širokém slova smyslu) a poskytuje dotace na podporu kulturních projektů z Fondu kultury a obnovy památek

Středočeský kraj se zásadně podílí na kulturním životě regionu výkonem zřizovatelské funkce k vlastním organizacím z oblasti kultury. Kraj je zřizovatelem celkem 19 takových institucí – patří k nim Středočeská vědecká knihovna v Kladně, Ústav archeologické památkové péče středních Čech a 17 muzeí a galerií. 

Skutečně bohatý a různorodý kulturní život Středočeského kraje lze přiblížit alespoň několika základními fakty:

Výtvarné umění

Střední Čechy byly, resp. jsou rodištěm či silnou inspirací řady vynikajících výtvarných umělců, ke kterým se řadili či řadí Jiří Anderle, Cyril Bouda, Alén Diviš, František Drtikol, Josef Hněvkovský, Felix Jenewein, Jiří Georg Kars, Rudolf Kremlička, Ludvík Kuba, Josefa Lada, Antonín Lhota, Zdeněk Miler, Vincence Morstadt, Josef Navrátil, Jan Preisler, Václav Rabas, Ludvika Smrčková, Josef Sudek, Květa a Jitka Válovy.

Muzea a galerie

S jejich díly se lze setkat v několika profesionálních galeriích zřizovaných krajem - Galerie Středočeského kraje, Rabasova galerie Rakovník, nebo obcemi, např. Galerie Felixe Jeneweina v Kutné Hoře, Muzeum výtvarného umění v Benešově, Galerie Františka Drtikola v Příbrami, Městská galerie Beroun, a také privátními subjekty jako např. Roudnická Lobkovická sbírka prezentovaná na zámku v Nelahozevsi. Výtvarné umění je často prezentováno na výstavách pořádaných středočeskými muzei a při speciálních akcích jako jsou Mezinárodní sochařské sympozium Džbán pořádané Rabasovou galerií v Rakovníku nebo Kladenský salon. Bohaté muzejní sbírky regionu jsou obrazem historie, kulturního vývoje, přírodního bohatství a politického významu míst, tradiční péče o vztah k minulosti a kromě jiného i dokladem velkého počtu výrazných osobností, které se v kraji narodily, žily či pracovaly a k jejichž jménu se Středočeši s hrdostí hlásí. Kromě sedmnácti institucí zřizovaných Středočeským krajem na území regionu pracuje několik desítek dalších muzeí, galerií a památníků.

Divadlo

Ve Středočeském kraji působí tři profesionální divadla: Městské divadlo Mladá Boleslav, Divadlo A. Dvořáka Příbram a Divadla Kladno s.r.o. K dramatickému umění se v našem regionu aktivně hlásí více než sedm desítek dalších souborů. Některé z nich ochotničí už dlouhá léta, jiné vznikly teprve nedávno, stejné je to i s pestrostí a úrovní repertoáru. Silné zastoupení divadelních nadšenců v kraji je dobrým podhoubím pro nejrůznější přehlídky a soutěže, z nichž některé se dokázaly vymanit z regionálního dosahu a vykročily k významu celostátnímu, některé se dokonce staly příležitostí ke konfrontaci mezinárodní. Z těch nejzajímavějších a s nejdelší tradicí je možno zmínit například mezinárodní festival neverbálního divadla v Kolíně Mimoriál, který pořádá společnost GASPARD, či národní přehlídku amatérského činoherního a hudebního divadla – FEMAD Poděbrady organizovanou Divadelním spolkem Jiří z Poděbrad.

Hudba

Bohatá hudební tradice kraje je vyznačena takovými jmény skladatelů či výkonných umělců jako jsou: Antonín Dvořák, Josef Slavík, Bedřich Smetana, Josef Suk, Václav Talich, Jan Dismas Zelenka, Josef Leopold Zvonař. Na tuto tradici navazuje současné dění v oblasti hudby: Třiadvacet pěveckých sborů s dospělými členy a čtyřiadvacet dětských, osmadvacet komorních orchestrů a osmnáct dechovek, osmnáct folklorních souborů dětských i dospělých, množství skupin moderní hudby.

Tanec

V kraji působí také devět tanečních souborů. Vyznavači hudby patří i k nejaktivnějším organizátorům kulturních akcí. K těm nejvýznamnějším z oblasti prezentace vážné hudby ve Středočeském kraji patří zejména trojice „velkých" hudebních festivalů: Hudební festival Talichův Beroun, Hudební festival Antonína Dvořáka v Příbrami a festival Podblanický hudební podzim. Hudbu z jiných žánrových oblastí prezentují například tradiční Mezinárodní hudební festival Kmochův Kolín, Slánské jazzové dny či kácovský Sázavafest. V celém regionu probíhá každoročně velké množství menších přehlídkových akcí populární hudby a své místo tu má i hudba lidová prezentovaná na již tradičním festivalu Tuchlovická pouť.

Literatura

Středočeský kraj je oblast se silným intelektuálním zázemím. Se středními Čechami je spojena celá řada významných uměleckých osobností, které se významně zapsaly do dějin literatury. K těm nejslavnějším jménům patří: Adolf Branald, Karel Čapek, Jan Drda, Viktor Dyk, Václav Hájek z Libočan, Bohumil Hrabal, Václav Hrabě, František Hrubín, Kosmas, Josef Svatopluk Machar, Marie Majerová, František Nepil, Jiří Orten, Ota Pavel, Jaroslav Seifert, Růžena Svobodová, Karel Šiktanc, Karel Toman, Michal Viewegh, Jiří Voskovec, Jaroslav Vrchlický. Ve Středočeském kraji působí několik nakladatelství, která publikují nejen díla zdejších autorů, ale také práce z oblasti vlastivědy Středočeského kraje. Na vydávání tohoto typu naučné literatury se významnou měrou podílejí všechny kulturní instituce zřizované Středočeským krajem.

Knihovny

Význam knihoven – center celoživotního vzdělávání všech vrstev obyvatel – v celém světě výrazně stoupá. Ve Středočeském kraji jich čtenáři najdou celkem 849, jednu krajskou, 68 městských a 780 obecních. Každý osmý obyvatel kraje navštěvuje v průměru dvanáctkrát za rok některou z veřejných knihoven a vypůjčí si 47 knih či dokumentů. Knihovní fondy obsahují kromě knih také mapy, normy, časopisy, zvukové a audiovizuální dokumenty – celkem 5 961 480 dokumentů. K internetu je v kraji připojeno zatím na 300 knihoven, další však budou následovat. Kromě veřejných knihoven působí v kraji i knihovny vysokoškolské, školní, muzejní a galerijní, archivní a odborné knihovny.

Film

Síť kin se ve středočeských obcích ustálila v polovině 90. let a od té doby se nijak výrazně nemění. V kraji pracují filmové kluby a svou veskrze tvůrčí zálibu pěstují i filmoví amatéři. Jedním z nejznámějších českých filmových festivalů má sídlo ve Středočeském kraji - je jím už přes čtyřicet let soutěž dokumentárních a reportážních filmů nazvaná Benátky filmových amatérů.