Odbor kultury a památkové péče se zabývá výkonem samostatné i přenesené působnosti na úseku kultury a památkové péče, a to v souladu se svěřenými kompetencemi a platnou legislativou. Hlavním smyslem činnosti odboru je přispívat k všestranné péči o rozvoj kulturního života obyvatel Středočeského kraje a k objevování, uchování, prezentaci a popularizaci kulturního dědictví Středočeského kraje. Skutečně bohatý a různorodý kulturní život Středočeského kraje lze přiblížit alespoň několika základními fakty:
Výtvarné umění, muzea a galerie
Střední Čechy byly, resp. jsou rodištěm či silnou inspirací řady vynikajících výtvarných umělců, ke kterým se řadili či řadí Jiří Anderle, Cyril Bouda, Alén Diviš, František Drtikol, Josef Hněvkovský, Felix Jenewein, Jiří Georg Kars, Rudolf Kremlička, Ludvík Kuba, Josef Lada, Antonín Lhota, Zdeněk Miler, Vincence Morstadt, Josef Navrátil, Jan Preisler, Václav Rabas, Ludvika Smrčková, Josef Sudek, Květa a Jitka Válovy. S jejich díly se lze setkat v několika profesionálních galeriích zřizovaných krajem - Galerie Středočeského kraje, Rabasova galerie Rakovník, nebo obcemi, např. Galerie Felixe Jeneweina v Kutné Hoře, Muzeum výtvarného umění v Benešově, Galerie Františka Drtikola v Příbrami, Městská galerie Beroun, a také privátními subjekty jako např. Roudnická Lobkovická sbírka prezentovaná na zámku v Nelahozevsi. Výtvarné umění je často prezentováno na výstavách pořádaných středočeskými muzei a při speciálních akcích jako je Kladenský salon. Bohaté muzejní sbírky regionu jsou obrazem historie, kulturního vývoje, přírodního bohatství a politického významu míst, tradiční péče o vztah k minulosti a kromě jiného i dokladem velkého počtu výrazných osobností, které se v kraji narodily, žily či pracovaly a k jejichž jménu se Středočeši s hrdostí hlásí. Kromě devatenácti institucí zřizovaných Středočeským krajem na území regionu pracuje několik desítek dalších muzeí, galerií a památníků.
Divadlo
Ve Středočeském kraji působí tři profesionální divadla: Městské divadlo Mladá Boleslav, Divadlo A. Dvořáka Příbram a Divadla Kladno s.r.o. K dramatickému umění se v našem regionu aktivně hlásí více než sedm desítek dalších souborů. Některé z nich ochotničí už dlouhá léta, jiné vznikly teprve nedávno, stejné je to i s pestrostí a úrovní repertoáru. Silné zastoupení divadelních nadšenců v kraji je dobrým podhoubím pro nejrůznější přehlídky a soutěže, z nichž některé se dokázaly vymanit z regionálního dosahu a vykročily k významu celostátnímu, některé se dokonce staly příležitostí ke konfrontaci mezinárodní. Z těch nejzajímavějších a s nejdelší tradicí je možno zmínit například národní přehlídku pantomimy a pohybového divadla Otevřeno, či národní přehlídku amatérského činoherního a hudebního divadla – FEMAD Poděbrady organizovanou Divadelním spolkem Jiří z Poděbrad.
Hudba
Bohatá hudební tradice kraje je vyznačena takovými jmény skladatelů či výkonných umělců jako jsou: Antonín Dvořák, Josef Slavík, Bedřich Smetana, Josef Suk, Václav Talich, Jan Dismas Zelenka, Josef Leopold Zvonař. Na tuto tradici navazuje současné dění v oblasti hudby a několik desítek pěveckých sborů s dospělými členy, dětských, komorních orchestrů, dechovek, folklorních souborů dětských i dospělých, a množství skupin moderní hudby. Milovníci všech hudebních žánrů patří i k nejaktivnějším organizátorům kulturních akcí. K těm nejvýznamnějším z oblasti prezentace vážné hudby ve Středočeském kraji patří Hudební festival Talichův Beroun a Hudební festival Antonína Dvořáka v Příbrami. Hudbu z jiných oblastí prezentují například tradiční Mezinárodní hudební festival Kmochův Kolín, Slánské jazzové dny, či talentová soutěž Skutečná liga Středočeského kraje. Své místo tu má i hudba lidová prezentovaná na tradičním festivalu Tuchlovická pouť.
Tanec
V kraji působí taneční soubory a taneční školy, které se věnují modernímu i lidovému tanci.
Literatura
Středočeský kraj je oblast se silným intelektuálním zázemím. Se středními Čechami je spojena celá řada významných uměleckých osobností, které se významně zapsaly do dějin literatury. K těm nejslavnějším jménům patří: Adolf Branald, Karel Čapek, Jan Drda, Viktor Dyk, Václav Hájek z Libočan, Bohumil Hrabal, Václav Hrabě, František Hrubín, Kosmas, Josef Svatopluk Machar, Marie Majerová, František Nepil, Jiří Orten, Ota Pavel, Jaroslav Seifert, Růžena Svobodová, Karel Šiktanc, Karel Toman, Michal Viewegh, Jiří Voskovec, Jaroslav Vrchlický. Ve Středočeském kraji působí několik nakladatelství, která publikují nejen díla zdejších autorů, ale také práce z oblasti vlastivědy Středočeského kraje. Na vydávání tohoto typu naučné literatury se významnou měrou podílejí všechny kulturní instituce zřizované Středočeským krajem.
Knihovny
Význam knihoven – center celoživotního vzdělávání všech vrstev obyvatel – v celém světě výrazně stoupá. Ve Středočeském kraji působí celkem 817 veřejných knihoven, 104 profesionálních a 713 neprofesionálních.
Pět knihoven, včetně Středočeské vědecké knihovny v Kladně, je pověřeno regionálními funkcemi. Kromě veřejných své služby nabízí v kraji ještě dalších 44 muzejních a galerijních knihoven, 1 vysokoškolská a knihovny školní. Každý osmý obyvatel kraje navštěvuje v průměru dvanáctkrát za rok některou z veřejných knihoven a vypůjčí si 47 knih či dokumentů. Knihovní fondy obsahují kromě knih také mapy, normy, časopisy, zvukové a audiovizuální dokumenty.
Film
Síť kin se ve středočeských obcích ustálila v polovině 90. let a od té doby se nijak výrazně nemění. V kraji pracují filmové kluby a svou veskrze tvůrčí zálibu pěstují i filmoví amatéři.