Nemovité kulturní památky
Kulturní památky a národní kulturní památky jsou evidovány v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky, který je veden odbornou organizací Národním památkovým ústavem.
Seznamy a informace o nemovitých kulturních památkách jsou veřejně přístupné na stránkách Národního památkového ústavu v systému Památkový katalog.
Středočeský kraj se, vzhledem k rozloze svého území, ke své historii a geografické poloze, vyznačuje kulturním dědictvím vyjímečné kvality. Jeho nedílnou součástí je velké množství movitých a nemovitých kulturních památek. V Ústředním seznamu kulturních památek ČR je ve Středočeském kraji zapsáno přes 4300 nemovitých kulturních památek, což je druhý největší počet z krajů v České republice (po Jihočeském kraji).
Památky Středočeského kraje nejsou na jeho území stejnoměrně rozloženy, v rámci okresů bezkonkurenčně vede okres Kutná Hora.
Movité kulturní dědictví
Kulturní dědictví Středočeského kraje je tvořeno nejen nemovitými památkami, ale také ostatními typy historických pramenů dokládajícími dějinný vývoj tohoto území.
Písemné prameny jsou uchovávány, odborně spravovány a veřejnosti zpřístupňovány v síti státních archivů, ty středočeské zejména ve Státním oblastním archivu Praha a Státních okresních archivech. Movité kulturní dědictví tvořené knihovními dokumenty je spravováno, uchováváno a zpřístupňování prostřednictvím sítě knihoven.
Hmotné movité historické prameny jsou uchovávány, spravovány a využívány buď jako movité kulturní památky nebo jako sbírky muzejní povahy. Ve správě sbírek a ve způsobu jejich nakládání v muzeích a galeriích Středočeského kraje se odráží historický i kulturně společenský vývoj charakteristický pro celou oblast muzejnictví na území dnešní České republiky.
Základy muzejní sítě (struktury muzeí), jejíž součástí se staly muzejní instituce zakládané již od konce 19. století vznikaly v poválečném období, zejména v 50. letech, kdy byly položeny základy profesionální muzejní práce a sjednoceny standardy týkající se správy, péče, jednotného způsobu evidence atd. muzejním zákonem z r. 1950. Současné funkce muzeí se řídí ust. 10 odst 6 zákona č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů a ve znění prováděcích předpisů. Tento zákon velmi přesně stanoví podmínky ochrany sbírek uchovávaných v muzeích a galeriích, způsob vedení evidence sbírek muzejní povahy, práva a povinnosti vlastníků sbírek (státu a v tomto případě územních samosprávných celků) a také sankce za porušení stanovených povinností.
Správu sbírek upravuje dále metodický pokyn k zajišťování správy, evidence a ochrany sbírek muzejní povahy v muzeích a galeriích zřizovaných ČR nebo územními samosprávnými celky (kraji, obcemi), MK ČR čj.: 53/2001. Sbírky všech muzeí a galerií Středočeského kraje jsou zapsány v Centrální evidenci sbírek (CES) Ministerstva kultury ČR. Podléhají tudíž povinnostem a režimu ochrany vymezenému § 9 zákona č. 122/2000. Sbírky soustředěné v těchto institucích reprezentují v objemu řádově statisíce evidenčních čísel a prakticky ještě několikanásobně větší počet předmětů (u archeologického materiálu je např. zpravidla pod jedním evidenčním číslem zapsán početnější konvolut nálezů, pocházejících např. z jednotlivých lokalit apod.). Tyto sbírky ve svém souhrnu představují majetek nevyčíslitelné kulturně historické hodnoty, vyžadující systematickou a profesionální pozornost.