Středočeská vědecká knihovna Kladno, p.o.

Obecní knihovny a kroniky

KONCEPCE PODPORY REGIONÁLNÍCH FUNKCÍ KNIHOVEN Z ROZPOČTU STŘEDOČESKÉHO KRAJE

Regionální funkce knihoven vycházejí z tradice českého knihovnictví, pro něž je již od vydání Zákona o veřejných knihovnách obecních v roce 1919 typická hustá síť knihoven zřizovaných za účelem „doplnění a prohloubení vzdělanosti všech vrstev obyvatelstva". V moderním pojetí vymezuje regionální funkce zákon č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (dále jen „knihovní zákon"), v němž jsou definovány takto:

„Regionálními funkcemi se rozumí funkce, v jejichž rámci krajská knihovna a další jí pověřené knihovny poskytují základním knihovnám v kraji především poradenské, vzdělávací a koordinační služby, budují výměnné fondy a zapůjčují výměnné soubory knihovních dokumentů a vykonávají další nezbytné činnosti napomáhající rozvoji knihoven a jejich veřejných knihovnických a informačních služeb." (§ 2, písm. h)

V knihovním zákoně je vymezena zodpovědnost za plnění regionálních funkcí:

„Krajská knihovna plní a koordinuje plnění regionálních funkcí vybraných základních knihoven v kraji. Smlouva o přenesení regionálních funkcí na vybrané základní knihovny musí mít písemnou formu. Plnění regionálních funkcí a jeho koordinaci zajišťuje kraj z peněžních prostředků svého rozpočtu." (§ 11, odst. 3)

S cílem dostát zákonným povinnostem v oblasti plnění regionálních funkcí knihoven zpracovala Středočeská vědecká knihovna v Kladně ve spolupráci s Odborem kultury a památkové péče Středočeského kraje ,,Koncepci regionálních funkcí knihoven ve Středočeském kraji na období 2019–2022". Navazuje v ní na předchozí praxi plnění regionálních funkcí ve Středočeském kraji, zohledňuje aktuální podmínky a přihlíží k celostátním zkušenostem a trendům. Ve snaze vyhnout se dalším náhlým systémovým změnám navazuje v této oblasti koncepce na období 2019-2022 na předchozí koncepce z let 2005 i 2014–2018. Umožňuje v případě potřeby a na základě smluvního ujednání zapojit do systému regionálních funkcí další základní knihovny ve větších městech formou spolupráce s krajskou nebo pověřenou knihovnou.

Počet pěti regionů a pověřených knihoven byl ustanoven v koncepci z roku 2005, je tedy platný od počátku roku 2006. Toto územní členění převzala i koncepce následující pro roky 2014-2018 a i nadále zůstane v platnosti pro léta 2019-2022. Pověřenými knihovnami ve Středočeském kraji jsou i nadále: Městská knihovna Benešov, Středočeská vědecká knihovna v Kladně, Městská knihovna Kutná Hora, Knihovna města Mladá Boleslav a Knihovna Jana Drdy Příbram.

Rozdělení činností vykonávaných krajskou a pověřenými knihovnami vychází ze Standardu regionálních funkcí uvedeného v Metodickém pokynu Ministerstva kultury k zajištění výkonu regionálních funkcí knihoven a jejich koordinaci na území České republiky. Do specifikace jednotlivých činností se promítají aktuální potřeby, vyplývající z Koncepce rozvoje knihoven v České republice na léta 2017–2020 a z cílů regionálních funkcí knihoven ve Středočeském kraji, mezi které patří podpora zajištění kvalitních knihovnických a informačních služeb v knihovnách Středočeského kraje.

Charakteristika činností:

  1. poskytování odborných konzultací (ústních, telefonických, písemných) ze všech oblastí knihovnické a informační činnosti, provozu knihovny a podpůrných činností;

  2. praktická pomoc při řešení odborných problémů (koncepce knihovny, legislativa, statistika, meziknihovní služby, elektronické informační zdroje, internet, souborné katalogy, bibliografická a rešeršní činnost aj.);

  3. pomoc zřizovatelům neprofesionálních knihoven při zpracování projektů předkládaných do výběrových řízení vyhlašovaných např. Ministerstvem kultury ČR;

  4. metodické instrukce nebo informace zveřejněné na webové stránce krajské a pověřené knihovny;

  5. vedení a aktualizování informací určených obsluhovaným knihovnám a vystavených na webových stránkách SVK v Kladně v oddíle Pro knihovny;

  6. aktualizování adresáře knihoven Středočeského kraje v Centrálním adresáři knihoven a informačních institucí v ČR (dále jen CADR) v součinnosti s pověřenými knihovnami a dalšími knihovnami v kraji;

  7. zapojení všech knihoven v kraji do CADRu a v návaznosti také do adresáře portálu Knihovny.cz;

  8. zapojení profesionálních knihoven do katalogu v rámci portálu Knihovny.cz;

  9. metodické návštěvy pravidelné – minimálně 2x ročně v každé obsluhované knihovně (např. při předávání výměnných souborů), na vyžádání nebo při vzdělávacích akcích, poradách apod.;

  10. vydávání internetového občasníku Mezi námi, který je určen především malým knihovnám;

  11. zpracování plánu a rozboru činnosti za příslušný rok, výroční zprávy aj.  

Význam knihoven – center celoživotního vzdělávání všech vrstev obyvatel – v celém světě výrazně stoupá. Ve Středočeském kraji čtenáři najdou celkem 713 neprofesionálních a 104 profesionálních knihoven.

PODPORA OBECNÍCH KNIHOVEN Z ROZPOČTU STŘEDOČESKÉHO KRAJE

Projekty se týkají především modernizace počítačového vybavení s důrazem na využití současných knihovnických programů, automatizaci výpůjčního systému a internetové připojení, dále také obnovy a doplnění mobiliáře knihoven. Novým tematickým zadáním je ,,Knihovní fond obecních knihoven", zahrnuje nákup knih v papírové či elektronické podobě české i zahraniční literatury pro nejširší veřejnost. Jedním ze zásadních úkolů dnešní společnosti se stále více ukazuje rozvoj čtenářské gramotnosti, a to především u dětí a mládeže. Čtení má nepopiratelný vliv na seberozvoj osobnosti člověka, na zlepšování jeho vybavenosti vědomostmi a dovednostmi, na schopnosti spojování souvislostí, celkovou orientaci v dnešním světě, na vytváření a rozvoj hodnotových žebříčků následně pak názorové a postojové základny. Úkolem knihoven je pak přitáhnout pozornost široké veřejnosti všech věkových kategorií ke knihám. Udržovat a aktualizovat jejich fond, poskytovat jim informace o knihách, pomáhat s výběrem a mnohdy i porozuměním textů. Trend směřuje ke knihovně jako ke komunitnímu centru – knihovna přestala být pouhou půjčovnou knih, ale stala se místem získávání informací, poznatků, doplňování vzdělání i sociálních kontaktů. K naplňování zmíněného poslání knihovny, potažmo obce nezbytně potřebují finanční podporu. Středočeský kraj se k požadavku staví zodpovědně. Dotačním titulem Podpora obecních knihoven z rozpočtu Středočeského kraje každoročně efektivně přispívá k vytváření a zlepšování podmínek pro činnost a rozvoj obecních knihoven jako tradičních a přirozených center kulturního života obcí poskytujících občanům kraje kvalitní veřejné služby.  

VEŘEJNÉ KNIHOVNY (ZŘIZOVANÉ KRAJEM, MĚSTY A OBCEMI)

Krajská knihovna

Středočeská vědecká knihovna v Kladně plní funkci krajské knihovny včetně funkce univerzální odborné knihovny pro Středočeský kraj dle zákona č. 257/2001 Sb., § 11.

Profesionální knihovny

Knihovny (zpravidla městské, výjimečně obecní) zřizované městy nebo obcemi, kde pracovní úvazek knihovníka je vyšší než 15 hodin týdně. Knihovny nemusejí mít právní subjektivitu, zaměstnanci knihovny v takovém případě jsou zaměstnanci městského nebo obecního úřadu.

Pověřené knihovny

Knihovny zřizované městy, které na základě uzavřených smluv zajišťují výkon pověřené knihovny pro (zejména) neprofesionální knihovny ve svém regionu (zákon č. 257/2001 Sb., § 11, odst. 3).

Neprofesionální knihovny

Knihovny (obecní) zřizované obcemi s půjčovní dobou kratší než 15 hodin týdně. Knihovník z řad občanů města nebo obce pracuje zpravidla na dohodu (OOV).

DALŠÍ TYPY KNIHOVEN

Vysokoškolské knihovny – Speciální odborná knihovna slouží ke studijní a vědecké práci jejich posluchačů a pedagogů příslušné vysoké školy. Může výjimečně sloužit i jako veřejná knihovna.

Knihovny školní a při Domech mládeže – Knihovna pro žáky a učitele na základní, střední nebo vyšší školy, zřizovaná a udržovaná z rozpočtu školy. Jejím hlavním úkolem je informační a dokumentační zabezpečení vyučovacího procesu.

Může mít dvě samostatné části: knihovnu učitelskou (odbornou pedagogickou) a žákovskou. Mohou sloužit i jako veřejná knihovna (ojedinělý případ).

Knihovna Akademie věd – Základní knihovna Akademie věd ČR se sídlem v Praze je specializovaná odborná knihovna s rozsáhlým knihovním fondem pro odbornou veřejnost. Jednotlivé odborné ústavy a pracoviště AV budují speciální knihovny sloužící odborným pracovníkům ústavů AV.

Knihovny muzeí a galerií – Knihovna s knihovním fondem obsahujícím ucelené knihovní sbírky odpovídající zpravidla zaměření a specializaci muzea. Speciální ucelenou sbírkou bývá fond regionálních dokumentů. Slouží ke studijním účelům, půjčování je zpravidla pouze prezenční. Může sloužit jako knihovna veřejná.

Zámecké knihovny – Knihovna budovaná příslušníky šlechtických rodů nebo rodin a jednotlivci původně pro soukromé účely. Dnes ve správě šlechtických rodů nebo Knihovny Národního muzea (oddělení zámeckých knihoven). Knihovní fondy jsou trvale uloženy v šlechtických sídlech, nakládání s nimi je upraveno příslušným zákonem. Jsou využívány badateli k odborné činnosti.

Knihovny archivů – Knihovna se specializovaným knihovním fondem určená pro odborné pracovníky archivu a pro badatele. Speciální ucelenou sbírkou bývá fond regionálních dokumentů. Knihy jsou až na výjimečné případy půjčovány prezenčně. Knihovny nejsou evidovány v Evidenci MK (stav 2004).

Knihovny výzkumných ústavů – Knihovna s knihovním fondem specializovaně zaměřeným na problematiku příslušného ústavu a sloužící převážně jeho odborným pracovníkům.

Lékařské odborné knihovny – Knihovna vědeckého typu sloužící především vědeckým a odborným pracovníkům instituce (nemocnice, kliniky apod.).

Podnikové odborné knihovny – Specializovaná knihovna zřizovaná podnikatelským subjektem (podnik, akciová společnost apod.) s cílem získávat, zpracovávat a zprostředkovávat dokumenty a informace z oboru činnosti subjektu. Počet tohoto typu knihoven se snižuje. Se souhlasem zřizovatele může být zpřístupněna veřejnosti (výjimečné).

Lázeňské knihovny – Knihovna s knihovním fondem (především odborné knihy, beletrie a populární knihy) určená personálu a návštěvníkům příslušných lázní.

Odborové knihovny – Knihovna zřizovaná odborovým svazem. Knihovní fond tvoří především beletrie. Knihovna může plnit funkci veřejné knihovny. Počet odborových knihoven je mizivý.

Knihovny pro seniory – Knihovna zřizovaná při domově a penzionu pro seniory. Knihovní fond tvoří literatura zábavného žánru, který slouží obyvatelům a zaměstnancům.

Církevní knihovny – Knihovna s knihovním fondem literatury teologické, historické, psychologické, ale i beletrií a literaturou pro děti. Knihovny až na některé výjimky slouží veřejnosti.

Vojenské knihovny – Osvětová knihovna neveřejného typu zřizovaná v organizačním útvaru armády.

Vězeňské knihovny – Knihovna příslušného nápravného zařízení sloužící trestancům a vězňům. Knihovní fondy tvoří beletrie, odborné publikace, právní předpisy, časopisy. Součástí bývají videotéky.

MOŽNOSTI VEŘEJNÝCH KNIHOVEN

  • Knihovny a jejich služby vycházejí z tradic českého knihovnictví a jsou pozitivně vnímány veřejností.

  • Perspektivně lze očekávat zvýšený zájem o školní i celoživotní mimoškolní vzdělávání.

  • Knihovny mohou sehrát důležitou roli v oblasti celoživotního vzdělávání.

  • Perspektivně poroste objem volného času, který budou mít lidé k dispozici a tím zájem o knihovny, v nichž lze volný čas vhodně trávit.

  • Knihovny by mohly sehrát důležitou roli při trvalém uchování a zpřístupňování digitálních dokumentů.

  • Knihovny se stávají místy pro zajištění přístupu k veřejnému internetu.

  • Zvyšující se využívání knihoven při zpřístupňování informací z veřejné správy podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím.

FORMOVÁNÍ KNIHOVNÍHO SYSTÉMU VE STŘEDOČESKÉM KRAJI

  • Zajištění kooperace knihoven všech typů a druhů na úrovni Středočeského kraje.

  • Pracovat v odborných sdruženích a společnostech.

  • Snaha o zvýšení zákonných pravomocí knihoven (vymahatelnost nedobytných výpůjček, možnost využívání rodných čísel občanů, postih neukázněných čtenářů apod.).

  • Zlepšování efektivity činnosti knihoven a kvality služeb, odstraňování duplicit činností (rozšiřovat sdílenou katalogizaci), zvyšování hospodárnosti ve využívání veřejných prostředků věnovaných na činnosti knihoven.

  • Rovný přístup k VKIS.

  • Zvyšovat úlohu knihoven v procesu celoživotního vzdělávání a veřejnosti a pracovníků knihoven.

  • Vytvářet podmínky zajišťující rovný přístup ke všem druhům publikovaných dokumentů pro účely vzdělávání a výzkumu.

  • Realizovat pomoc knihovnám zřizovaných obcemi s cílem dosažení standardizované úrovně VKIS včetně informační obsluhy obyvatel malých obcí.

  • Rozšiřovat nabídku veřejně přístupných internetových stanic v malých obcích Středočeského kraje v knihovnách nebo na jiném veřejně přístupném místě.

  • Zlepšovat vybavenost knihoven informačními a komunikačními technologiemi.

  • Podporovat zpřístupňování on-line katalogů knihoven na internetu.

  • Všemi prostředky rozšiřovat organizaci a využívání meziknihovních služeb.

  • Rozšiřovat služby knihoven pro handicapované občany, národnostní menšiny, nezaměstnané a další znevýhodněné sociální skupiny.

  • Vytvářet v knihovnách prostorové podmínky pro komunitní a kulturní aktivity.

  • Tvorba a zpracování knihovních fondů a informačních zdrojů.

  • Kvalitou knihovních fondů vytvořit základní předpoklad pro zlepšení obsahu a kvality VKIS. Zvyšovat nákup knihovních fondů do knihoven zřizovaných obcemi.

  • Dokončit převod lístkových katalogů knihoven do on-line databází a tím umožnit zpřístupnění fondů pro vzdálené uživatele prostřednictvím internetu.

  • Zapojovat se do budování elektronických souborných katalogů a informační brány jako základního informačního zdroje a nástroje pro sdílenou katalogizaci.

  • Vytvářet informační systém databází regionální bibliografie (knihy, seriály, články) a faktografie. Rozšiřovat trvalou kooperaci při tvorbě regionálních databází všech typů dokumentů různých typů knihoven.

Obecní kronika

Vedení kroniky obce je uzákoněno v  Zákoně o kronikách obcí  č. 132/2006 Sb. ze dne 14. března 2006. Zákon stručně popisuje  formu vedení kroniky, obsah a strukturu kroniky, uložení a její zabezpečení proti ztrátě. Dále hovoří o nahlížení do kroniky a jejím využití. Osoba kronikáře je výhradně obecní záležitostí  a výše uvedený zákon  se o kronikáři nezmiňuje. Kronikáři získávají zkušenosti  vzájemným setkáváním a semináři.

  Mapový portál knihoven na území SK

 

Dokumenty ke stažení