Divadla ve Středočeském kraji
Koncepce podpory profesionálních divadel 2016 - 2020
Koncepce podpory profesionálních divadel 2021 - 2023
Statutární divadla Středočeského kraje
Z historie: v devadesátých letech byla zahájena transformace divadelního systému, skončil státní monopol provozování divadla, většina divadel přešla do správy měst, začal působit soukromý sektor (ze začátku hlavně v muzikálových produkcích) a vznikly desítky divadelních, tanečních a alternativních souborů. Ve většinové divadelní síti, která byla spravována jako příspěvkové organizace, došlo i k osamotnění některých svébytných souborů. Takto formující se síť byla převedena na města včetně budov (které byly původně často historickým majetkem měst). Na města bylo změnou daňové soustavy, a přenecháním výnosu některých daní, převedeno i výhradní financování této divadelní činnosti, což v následných letech přinášelo i značné problémy. Mimo Národního divadla zůstala postupně ve správě státu, ale na úrovni okresů, jen tři divadla (Uherské Hradiště, Český Těšín a Jihlava). Počátkem 90. let přinášely tyto změny obavy divadelníků, že radnice před financováním divadel dají přednost investicím do zanedbané infrastruktury. V následné dekádě však bylo zrušeno jen devět příspěvkových organizací s jedenácti soubory, které však nezmizely z divadelní mapy. Zcela zanikla (byla zbourána přesto, že šlo o historicky cennou původní budovu německé Kleine Bühne) jediná scéna (Divadlo Minor). Žádné divadlo ovšem nevzniklo, či nebylo transformováno jako veřejnoprávní instituce (jak se stalo zákonem o vysokých školách, České televizi či Všeobecné zdravotní pojišťovně), což se ukázalo dalším závažným problémem příštích let. V tomto smyslu byla promarněna doba, která byla otevřená zásadním institucionálním změnám. Odtud jako stálé reziduum také přežívá až do první dekády dalšího století i typ repertoárového divadla s právní subjektivitou příspěvkové organizace.
Na jaře 1990 se ustavila Divadelní obec, která měla zastřešovat jednotlivé profesní spolky (scénografy, tanečníky, loutkáře atd.). Současně vznikla i Herecká asociace jako profesní a odborový syndikát herců. Později, až v roce 1993, byla založena Asociace ředitelů profesionálních divadel, která se posléze proměnila v Asociaci profesionálních divadel ČR. Pro tržní prostředí divadlo nedostalo standardní mechanismy. Proto i II. kongres Divadelní obce (21. dubna 1991) přijal usnesení, že se do konce roku 1991 se skupinou poslanců ČNR a v kooperaci s MK ČR připraví „legislativní koncepce pro divadelní činnost". I přes řadu dalších pokusů dodnes neexistuje důsledná legislativa neziskového sektoru, odpovídající možnost transformace příspěvkové sféry, a naopak přetrvávají naprosto nevyhovující rozpočtová pravidla. Vedle státu, který na přelomu století dospěl konečně přece jen k formulaci zásad kulturní politiky, je nutné připomenout kulturní koncepce či kulturní politiku měst, z nichž nelze pominout inspirativní, v mnohém iniciační a kompetentní dokument kulturní politiky města Plzně, či snahu o systémovou změnu správy a financování divadelního systému v Praze. Nelze pominout ani Návrh modelu státního financování profesionálních divadel, který jako obecné principy a strukturu grantového systému publikoval Josef Herman a Karel Král v revue Svět a divadlo.
Kraje, uvedené v život až v roce 2002, si prokazatelně většinou uvědomují nezbytnost kulturní politiky, ať už ji nazývají kulturní mapou, koncepcí či strategií. Vytvářejí si programové, grantové a fondové nástroje pro financování i divadelních aktivit. Nelze říci, že divadlo by bylo jednoznačně jejich prioritou, i když tři z krajů přímo provozují divadelní scénu a osm krajů alespoň symbolicky přispívá na profesionální divadla provozovaná městy. Skutečným problémem je výše prostředků, které mají tyto samosprávné celky k dispozici. Z přerozdělování daňové výtěže z úrovně státu je ale po právu možné očekávat i výraznější účast krajů na divadelním životě. V principu uznávají kooperaci veřejných rozpočtů i jejich víceleté fungování, už méně se můžeme setkat se zásadami a principy jejich kompetentní alokace. Stále pokračují všechny výhody a nevýhody veřejnoprávní sítě příspěvkových organizací profesionálních divadel repertoárového typu, z valné části provozované v podmínkách České republiky městy. Jedinou výhodou je stabilita sítě jak ve vztahu k výkonům (51 veřejnoprávních subjektů s více než 90 pravidelně provozovanými scénami a 80 soubory uskuteční kolem 430 premiér ročně a odehraje v průměru 15 000 představení pro 4 miliony diváků, i k míře zaměstnanosti většinou kvalifikované pracovní síly – 7 162 zaměstnanců, z toho 3 275 uměleckých pracovníků), tak i k možnosti kontinuální umělecké práce, která by měla přispívat i ke kvalitě umělecké produkce. Nevýhodou je však malá schopnost flexibility ve vztahu k petrifikované právní subjektivitě, ve způsobu financování (v závislosti na jednom veřejném rozpočtu) i v provozním modelu, který je vystaven konkurenci divadelních aktivit komerčního i neziskového typu.
Z hlediska rozpočtů měst je stále obtížnější financování divadel, zvláště pak vícesouborových divadelních subjektů (s operním, operetním i baletním repertoárem), kde vznikají vyšší nároky na dotaci zejména sborových těles i větších věcných i honorářových nákladů na jednu jejich premiéru, kde dotace na jednu vstupenku se pohybuje v rozmezí 500 až 700 Kč. Nekolný, Bohumil. Formace transformace. Svět a divadlo, 4–6/2003. Pro potřeby tohoto materiálu zkráceno.
Divadla Středočeského kraje
Ve Středočeském kraji byla po roce 1989 zachována tři profesionální činoherní divadla - v Příbrami, Mladé Boleslavi a Kladně. Samostatně pak působilo kladenské loutkové divadlo Lampion. Rozhodnutím zastupitelstva města Kladno však bylo divadlo Lampion v divadelní sezóně 2007/2008 sloučeno s činoherním divadlem a od té doby pracují v Kladně pod jedním vedením a hlavičkou společnosti Divadla Kladno s. r. o. dva umělecké soubory.
V současnosti tedy na území kraje působí dvě divadla jednosouborová: Divadlo A. Dvořáka Příbram, Městské divadlo Mladá Boleslav
Jedno divadlo dvousouborové: Divadla Kladno s. r. o. (má činoherní soubor a loutkové divadlo Lampion)
Zřizovatelem všech výše zmíněných divadel jsou města, ve kterých mají svou domovskou scénu.
Divadlo A. Dvořáka Příbram je profesionální divadlo, jehož zřizovatelem je město Příbram.
Celý komplex, ve kterém jsou dvě divadelní scény, estrádní sál i kino, se stavěl podle návrhu Ing. arch. Hilského. Základní kámen nové stavby byl položen 1. května 1957. O dva roky později se poprvé v příbramském divadle zvedla opona. Město Příbram bylo povýšeno do kategorie měst se stálou divadelní scénou. Dne 29. června 2006 zahrnulo Ministerstvo kultury ČR celý objekt mezi kulturní památky. V Divadle A. Dvořáka pravidelně hostují soubory profesionálních divadel z Prahy, dalších českých měst a zbývající dvě středočeská divadla.
Městské divadlo Mladá Boleslav je profesionální divadlo, jehož zřizovatelem je město Mladá Boleslav. Působí na dvou scénách secesní budovy, která byla postavena v roce 1909. Profesionální umělecký soubor působí v městském divadle od roku 1945. V roce 1963, v rámci celostátní reorganizace divadelní sítě, bylo převedeno ze správy města pod Krajský národní výbor Praha. V letech 1966–1994 bylo divadlo sloučené s kladenským divadlem pod názvem Divadlo Jaroslava Průchy, později byl název změněn na Středočeské divadlo Kladno a Mladá Boleslav. Během let 1977 – 1985 došlo ke generální rekonstrukci budovy a vytvoření druhé, alternativní scény. Samostatné městské divadlo funguje od roku 1994. Kromě místního souboru na jeho scéně pravidelně hostují soubory ostatních středočeských divadel, divadla z Prahy a dalších českých měst.
Divadla Kladno s.r.o. je společnost sdružující Městské divadlo Kladno a Loutkové divadlo Lampion. Jejím zakladatelem a stoprocentním vlastníkem společnosti je město Kladno.
Osud činoherního divadla byl v letech 1966 až 1994 spjatý s mladoboleslavským divadlem. Po generální opravě mladoboleslavského divadla mělo dojít na rekonstrukci divadla v Kladně. K tomu však již nedošlo. Loutkové divadlo Lampion po skončení správy KNV Praha působilo samostatně pod městem Kladno. V lednu 2006 došlo rozhodnutím magistrátu města Kladno ke spojení Středočeského divadla Kladno a Loutkového divadla Lampion. Byla založena společnost s ručením omezeným, původně s názvem Středočeské divadlo Kladno s.r.o., později přejmenovaná na Kultura pro Kladno s.r.o.
Grantové a dotační řízení
Od roku 2002 bylo zavedeno ve Středočeském kraji grantové a dotační řízení, prostřednictvím kterého jsou tato divadla pravidelně podporovaná dotací. Vzhledem k většímu finančnímu objemu programu byla zpočátku přidělována částka ve výši 1 000 000 Kč na divadlo. S drobnými rozdíly (vyjma rok 2006, viz. následující tabulka) se dotační příspěvek pohyboval vždy kolem uvedené částky. V roce 2010 byla finanční částka snížena na 500 000 Kč. Změnou systému vyhodnocování žádostí o dotace měla divadla v letošním roce k dispozici již jen maximálně částku 300 000 Kč, a to i dvousouborové divadlo.
Finanční příspěvky poskytnuté Středočeským krajem pomáhají zkvalitnit divadelní tvorbu. Doplňují příspěvky na činnost divadel od měst jako zřizovatelů a vlastníků divadelních budov a příspěvky od MK ČR, jako podporovatele všech profesionálních divadel v republice.
Poskytnutí příspěvku Středočeským krajem znamená zařazení divadel do skupiny prioritních kulturních aktivit, kterými se náš kraj charakterizuje, potažmo zviditelňuje. Finanční prostředky kraje byly a jsou určeny především na vlastní tvorbu tak, aby středočeská divadla obstála v konkurenci ostatních scén, zejména pražských. V neposlední řadě finanční podpora kraje ovlivňuje i výši ministerské dotace, která je závislá na podrobných výkazech činnosti divadel dle stanovených parametrů. Ty jsou výsledkem umělecké úrovně, dramaturgie a schopného managementu, a tím i divácké přitažlivosti a návštěvnosti.
Středočeské scény hrají pro diváky nejen svého domovského města, ale pro diváky celého Středočeského kraje. Všechna divadla a hlavně loutkové divadlo zajišťují školní představení. Účastní se prestižních soutěží a přehlídek, ve kterých je porovnávána úroveň vlastní tvorby, inscenace a jednotlivci jsou nominování do vrcholové soutěže Česká Thálie, kde sklízí zasloužilá ocenění. Uskutečňují vzájemná výměnná představení, hostují v Praze a po celém území republiky, vyjíždějí i do zahraničí.
Aktivity divadel mimo domovskou scénu, kterými propagují náš kraj:
Městské divadlo Mladá Boleslav: Vyjíždí v průměru měsíčně 11x i více do ostatních divadel, účastní se přehlídek České divadlo, Mezinárodní festival evropských regionů Hradec Králové. Zahraniční zájezdy uskutečňují ne každým rokem.
Divadlo A. Dvořáka Příbram: Vyjíždí v průměru měsíčně 14x do jiných divadel, účastní se přehlídek České divadlo (agentura Foibos) a Festival smíchu (Pardubice). Divadlo plní funkci kulturního zařízení ve městě.
Divadla Kladno s.r.o.:
Městské divadlo Kladno: Vyjíždí měsíčně přibližně 5x do divadel po celé republice. Každoročně se účastní festivalů profesionálních divadel: České divadlo (agentura Foibos), Setkání (Zlín), Dítě v Dlouhé (Praha) a Festival smíchu (Pardubice). Festival pod širým nebem (Hradec Králové).
Loutkové divadlo Lampion: V minulosti se každoročně účastnilo přehlídek profesionálních loutkových divadel: Skupova Plzeň, Mateřinka Liberec, Přelet nad loutkářským hnízdem Praha. V uplynulých letech vyjíždělo téměř každoročně do zahraničí.