Agregátor obsahu

Zpět Kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Staré Boleslavi

kostel nanebevzetí panny marie Kostel Nanebevzetí Panny Marie na náměstí ve Staré Boleslavi stojí v místech, kde již v 11. století stál románský kostel Panny Marie a sv. Jiří vysvěcený roku 1099. V jeho dřevěné kapli bylo uchováváno tzv. palladium, ochranný obraz země, který je dnes uložen v oltáři kaple současného kostela vedle sakristie. Dochovaný měděný reliéf Madony s dítětem pochází z počátku 16. století, ale má starší tradici. Původní tepaný reliéf, zničený snad v době husitských válek, byl údajně roku 1160 nalezen sedlákem ve Staré Boleslavi při orání. Byl považován za reliéf, který podle legendy dostala sv. Ludmila od sv. Metoděje při křtu a její vnuk sv. Václav jej údajně měl mít u sebe ve chvíli smrti. Václavův věrný sluha Podiven ho pak z hrudi mrtvého knížete sňal a zakopal na bezpečném místě.

   Vzácný předmět byl po nalezení vystaven v malé dřevěné kapli za kostelem Panny Marie a sv. Jiří. V souvislosti s kulty sv. Václava a sv. Ludmily začal být uctíván jako palladium - záštita země. Tato úcta se přenesla i na nový reliéf ze 16. století a postupně se rozvinula tradice každoročních zbožných poutí podporovaná zejména jezuity. Roku 1632 bylo palladium uloupeno Sasy. Navráceno bylo teprve o čtyři roky později za výkupné téměř sto tisíc zlatých. Na místě staršího kostela byl v letech 1613-1623 z popudu císařovny Anny zbudován raně barokní jednolodní kostel Nanebevzetí  Panny Marie, který patří mezi první barokní stavby na našem území. Italský architekt Giacomo de Vaccani se inspiroval  dispozicí římského kostela Il Gesu.  Během 17. a 18. století ještě pokračovaly vrcholně barokní úpravy. V letech 1674-1675 byla Abrahamem Leuthnerem postavena severní věž a konečnou podobu chrámu dal Kilián Ignác Dientzenhofer, když v letech 1748-1749 postavil věž jižní. Na úpravách kostela se pravděpodobně podílel už dříve, na přelomu 20. a 30. let, kdy byl postaven ambit, proraženy boční vstupy a upravena vstupní terasa s balustrádou.

kostel nanebevzatí panny marie - hlavní oltář Interiéru jednolodního kostela s  bočními kaplemi ve výklencích dominuje hlavní oltář zhotovený v letech 1717-1723 podle návrhu Františka Maxmiliána Kaňky. Sochařská výzdoba pochází z dílny Matyáše Bernarda Brauna. Sochařsky ztvárněný výjev Nanebevzetí Panny Marie obklopují sochy sv. Václava, sv. Ludmily, sv. Kosmy a sv. Damiána. Na oltáři je umístěno palladium. Hlavní západní průčelí kostela je zdobeno sochami českých zemských patronů sv. Václava, sv. Ludmily, sv. Vojtěcha a sv. Prokopa z roku 1737 a sochami sv. Jana Nepomuckého a blahoslaveného Podivena z doby kolem roku 1760. Další vybavení a výzdoba kostela jsou ze 17. - 18. století. Šest bočních výklenkových kaplí, pojmenovaných po jednotlivých donátorských šlechtických rodech, je bohatě sochařsky i malířsky vyzdobeno. Mezi jinými uměleckými díly se ve zdejší Lažanské kapli nachází obraz Karla Škréty „Mariina cesta do chrámu" ze 40. let 17. století.

Růst významu poutního místa ve Staré Boleslavi se odrazil i v tom, že bylo s Prahou spojeno cestou, která nesla název Via sancta. Tato cesta, po níž bylo podle tradice převáženo tělo knížete Václava do Prahy, bylo lemováno řadou 44 výklenkových kaplí připomínajících legendu o sv. Václavu. Kaple vznikly kolem roku 1674 na náklady českých šlechtických rodů a církevních hodnostářů a některé z nich se dochovaly.

V roce 1995 byl kostel Nanebevzetí Panny Marie vzhledem ke své umělecké a kulturně-historické hodnotě vyhlášen národní kulturní památkou.