Na jihovýchodním okraji obce Vinec stojí v areálu hřbitova ve svahu nad řekou Jizerou kostel sv. Mikuláše. Současná podoba jednoho z nejvýznamnějších románských kostelů v českých zemích pochází z doby kolem roku 1240. Původní kostel je však doložen již ve 12. století.

Jednolodní tribunový kostel sv. Mikuláše patří mezi nevelké farní románské kostely, které se dochovaly do dnešních dob (sv. Jana Křtitele v Dolních Chabrech, sv. Bartoloměje v Kyjích, kostely sv. Petra a sv. Havla v Poříčí nad Sázavou, sv. Jakuba v Jakubu, P. Marie v Mohelnici, sv. Mikuláše v Potvorově, sv. Jakuba ve Vroutku, sv. Bartoloměje v Kondraci).

Loď kostela má čtvercový půdorys, na který navazuje polygonální apsida. Fasáda lodi z tesaných kvádrů je členěna lizénami s obloučkovým vlysem. Ústředním prvkem fasády je severní ústupkový portál fasády s bohatě profilovaným sloupovím,  reliéfem krucifixu a dvěma ležícími postavami v tympanonu. Nad ním je umístěna ještě římsa s obloučkovým vlysem a kulaté okno s jednoduchou rozetou. Fasáda apsidy je členěna nárožními polosloupy a obloučkovým vlysem. Do apsidy jsou prolemena tři střílnovitá okénka.

Vnitřek lodi je plochostropý. Z poloviny je loď vyplněna tribunou, která je přístupná schodištěm v síle jižní stěny. Samotné obvodové zdivo místy překračuje šířku 1,5 metru. Tribuna je od lodi oddělena plnou stěnou, otevřenou bohatě profilovaným obloukem s obloučkovým vlysem a dvojicí malých sdružených okének. Tribuna spočívá na pilíři a je podklenuta dvěma kříži. Nemalou část tribuny zaujímají varhany, které do kostela darovali v roce 1901 manželé Karel a Josefina Markovi. Apsida kostela je sklenuta poloplackou, která byla kdysi podepřena žebry, po nichž zbyly při zdi poloválcové přípory. Zařízení kostela pochází z roku 1886, kdy byl kostel opraven v duchu dobového purismu.