Agregátor obsahu

Zpět Kostely sv. Václava a sv. Klimenta ve Staré Boleslavi

Ačkoli Stará Boleslav patří mezi nejstarší sídla raného přemyslovského státu, důkladný archeologický výzkum nejstarší části města proběhl až v souvislosti s rozsáhlými stavebními pracemi v 80. letech 20. století. Odhalil nemalé hradiště, které v těchto místech vzniklo začátkem 10. století, snad v době vlády Spytihněva I. (895-915). Toto hradiště založené na soutoku Labe a Jizery leželo na trase staré zemské stezky, později zvané Žitavská, a stálo na velmi výhodném místě.

Ze tří stran bylo chráněno srázem, rameny obou řek a bažinami a jediný přístup byl ze severovýchodu. Prostor hradiště se dělil na akropoli (cca 4,8 ha) a předhradí (cca 6,5 ha) a byl obehnán mohutnou zděnou hradbou s příkopem. O hradbě postavené na příkaz knížete Boleslava I. „po římském způsobu" se zmiňuje i Kosmas.  Její zdivo dochované do výšky 60 cm a v šířce 80 cm bylo objeveno v děkanské zahradě, ale původní rozměry hradby byly větší. V našich zemích jde o unikátní fortifikační stavbu. Podle archeologických výzkumů se zdá, že zástavbu hradiště tvořilo mimo jiné několik dvorců, z nichž jeden patřil přímo knížeti, jiné jeho družiníkům a příbuzným, snad i kněžně Drahomíře.

 

Boleslav I. nechal na svém údělném hradišti kolem roku 930 postavit kostelík sv. Kosmy a Damiána, s nímž je spojena osoba knížete Václava, který byl podle legendy roku 935 zavražděn právě u dveří tohoto kostela. Kníže Břetislav I. nechal kolem roku 1042 na místě původního kostela zbudovat baziliku sv. Václava, která byla vysvěcena roku 1046 a v roce 1052 byla při ní zřízena kolegiátní kapitula. Pozůstatky původního boleslavského kostelíka sv. Kosmy a Damiána byly archeologicky zjištěny v místech krypty této Břetislavovy baziliky.

Již ve 12. století byl kostel sv. Václava částečně přestavěn a dostal podobu trojlodní baziliky s kryptou. Z původní Břetislavovy stavby se zachovala snad jen tzv. Vrábská kaple s freskami znázorňujícími Václavovo zavraždění. Ve stejné době prodělal stavební úpravy i kostel sv. Klimenta stojící v těsné blízkosti baziliky. Tento jednolodní, původně tribunový kostel z11. století je dnes nejstarší stavbou ve Staré Boleslavi a je považován za někdejší kapli místního knížecího hradu. Ve druhé polovině 12. století byl jeho interiér vyzdoben nástěnnými malbami s výjevy z legendy o sv. Klimentu.

Archeologický výzkum v roce 1992 odkryl základy ještě jednoho, celkem již třetího kostela na akropoli knížecího hradiště, ale jeho zasvěcení je zatím neznámé, protože písemnými prameny není doložen. Podle nálezů stál ještě v době vlády Václava IV. Jeho půdorys je vyznačen v dlažbě v jižní části náměstí sv. Václava.

V průběhu 11. století význam Staré Boleslavi jako správního střediska regionu klesal ve prospěch nedaleké Mladé Boleslavi (založené Boleslavem II. na konci 10.století), ale rostl její duchovní význam. Byla vnímána jako místo mučednické smrti zemského patrona sv. Václava. Později úlohu duchovního centra posílil kult palladia a sním spojená činnost jezuitů. Ve 12. století akropoli již zcela ovládla vlivná kapitula, ale panovnická rezidence zde stále ještě existovala.Víme, že Starou Boleslav jako lovecké sídlo využíval i Karel IV., který dal ve druhé polovině 14.století románské hradby nahradit novými, silnějšími. Jejich součástí byly i dvě brány, z nichž jedna dodnes stojí. Menší úpravy se dotkly i kostela sv. Václava - dodnes se dochoval například hrotitý portál nebo v jádru gotická kostelní věž.

V roce 1421 byla po útoku na Starou Boleslav husity vypálena bazilika sv. Václava i ostatní stavby na někdejší akropoli. Kostel byl opraven až kolem poloviny 15. století, kdy městečko, vysazené ve druhé polovině 13. století, už dědičně drželi páni z Michalovic. K dalším úpravám kostela sv. Václava došlo ve druhé polovině 16. století, ale jeho podobu změnila především barokní přestavba o sto let později.

Kostel roku 1640 využili Švédové při budování provizorního opevnění městečka. Jedna z věží byla, podobně jako řada jiných staveb v Boleslavi, ubourána, její zdivo bylo použito na stavební materiál a na torzu věže byla zřízena plošina pro dělo. Kostel nakonec při ústupu Švédů vyhořel. Městečko zůstalo několik let pusté a jen pomalu se vněm obnovoval život. K rekonstrukci kostela tak došlo až na konci 17. století,kdy byla nově zaklenuta hlavní loď a opravena věž. Na konci 17. a v první polovině 18. století dostal dnešní podobu i interiér kostela, který je vyzdoben celou řadou hodnotných uměleckých děl. Mezi nimi vyniká zejména památník smrti sv.Václava, vytvořený kolem roku 1729 podle návrhu Františka Maxmiliána Kaňky, se sousoším znázorňujícím zavraždění sv. Václava z dílny Matyáše Bernarda Brauna. 

K dalším významnějším opravám kostela sv. Václava došlo ve 20. letech 20. století. Celý chrám byl uvnitř i vně opraven, byla vyměněna krytina. Restaurováno bylo i vnitřní zařízení.

Narozdíl od baziliky sv. Václava zůstal kostel sv. Klimenta po staletí nedotčen většími stavebními úpravami. Od 14. století nebyl zřejmě používán, chátral a byl obnoven až roku 1601. Další větší úpravy byly provedeny až v 19. století. V roce 1857 byl kostel nově zaklenut a vletech 1899-1900 byly objeveny a obnoveny nástěnné malby ze 12. století.

V roce 1992 bylo centrum Staré Boleslavi vyhlášeno městskou památkovou zónou a kostely sv. Václava a sv. Klimenta jsou od roku 1995 národními kulturními památkami.