Archeologické nálezy dokládají osídlení vyvýšeniny nad obcí Kováry už v 7. století před naším letopočtem, a to lidem knovízské kultury. Slovanské hradiště o rozloze asi 22 ha zde vzniklo v 8. století a později patřilo k největším a nejstarším přemyslovským opěrným bodům. V pramenech se objevuje pod jménem Budeč. Průzkumy odhalily mohutné valy vysoké až 5m, které obepínaly jeho obvod v délce 1770m.
Kníže Spytihněv I. nechal na přelomu 9. a 10. století v západní části hradiště postavit rotundu sv. Petra a Pavla. Její zdivo je dodnes původní a jde tak o nejstarší dosud stojící stavbu u nás. Oválná rotunda je zaklenuta kupolí, nad níž byl v roce 1837 osazen nový krov. Románská věž se sdruženými okny stojící na místě původní severní apsidy byla postavena až ve 12. století. Ve druhé polovině 17. století byla zbourána i druhá původní apsida na východní straně rotundy a na jejím místě byl zbudován nový obdélný valeně zaklenutý presbytář se sakristií. Prameny i archeologické výzkumy dosvědčují, že v 10. století stál na hradišti ještě kostel zasvěcený Panně Marii, ale z něj se zachovalo pouze základové zdivo.
Hradiště, jehož význam v souvislosti se vznikem jiných opěrných bodů panovnické moci od 12. století klesal, zaniklo ve 13. století. Poslední zpráva o Budči jako o správním centru pochází právě ze 13. století, kdy byla královnou Kunhutou darována vyšehradské kapitule. Pak bylo hradiště opuštěno a pustlo. Zájem o něj byl obnoven až v 19. století v souvislosti s národním obrozením, které se často vracelo k místům svázaným s počátky českých dějin. Mezi taková místa patří i Budeč, kde byl podle legendy v latinské škole vzděláván sv. Václav a kde pobývala i jeho matka Drahomíra.
V 80. a 90. letech 20. století proběhl archeologický a stavebně historický výzkum, který mimo jiné potvrdil i předslovanské osídlení. Archeologický výzkum zde odkryl například zbytky mohutného opevnění, dlážděný chodník a množství hrobů. Následovala rozsáhlá rekonstrukce, která upravila nejen rotundu samotnou, ale také její okolí. Byly opraveny střechy a vnitřní i vnější omítky, v interiéru byla položena nová keramická podlaha a restaurován triumfální oblouk. V exteriéru rotundy byl kamenem vydlážděn okapový chodníček a přístupová cesta k hlavnímu vchodu. Stejně tak byly rekonstruovány i ohradní zdi areálu.
Existence nejstarší stavby na našem území spolu s tradicí přisoudily Budči neobvyklé postavení mezi slovanskými hradišti u nás. Proto bylo toto hradiště v roce 1998 prohlášeno národní kulturní památkou.
