Záměr vybudovat v Rakovníku sokolovnu inicioval tamní sokolský spolek na konci 90. let. 19. stol. V roce 1886 bylo ustanoveno Družstvo pro výstavbu Sokola, kterému městská rada věnovala pozemek na tuto výstavbu. Stavbu měl tehdy realizovat místní stavitel Donda. Příprava stavby se však začala zpomalovat.

V té době již působil v Rakovníku mladý architekt Otakar Novotný (1880-1959), rodák z Benešova, který zde vyprojektoval vilu pro svého spolužáka, malíře Františka Lexu. Otakar Novotný vystudoval na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze u Jana Kotěry a následně pracoval i v jeho ateliéru. Později se stal profesorem a poté rektorem na pražské Vysoké škole uměleckoprůmyslové. Působil také Akademii výtvarných umění v Praze. Po řadu let byl předsedou SVU Mánes.

K přípravě projektu byl poté přizván Otakar Novotný, který vypracoval vlastní návrh budovy ve stylu individualistické (geometrické) moderny. Novotný se v návrhu inspiroval moderní holandskou a německou architekturou, se kterou se seznámil v rámci své studijní cesty do Belgie, Holandska a Německa v roce 1908. Tehdy ho silně ovlivnil vzhled moderní holandské architektury a budov z režného zdiva (koncept „nahé stěny" architekta Hendrika Petruse Berlageho). Tento styl ovlivnil i Novotného další stavby (např. rakovnická vila Františka Lexy, dům Jana Váni v Benešově, nebo pražské stavby Štencův dům a vila manželů Sequensových). Budova tak má fasádu z režných šamotových cihlel z místních zdrojů, dekorativně geometricky vyskládaných. Pro svůj vzhled z neomítaných bílých cihel byla sokolovna nazývána „bílý dům". Ve štítu hlavního průčelí dominuje keramická mozaika s emblémem Sokola. Výstavba byla zahájena v březnu roku 1913, a již za rok, v červnu 1914, byla sokolovna v rámci sokolského župního sletu slavnostně otevřena. Sokolovna byla rovněž využívána pro slavnostní a reprezentativní akce města, např. zde ve 20. letech. min. století koncertovali světoví tenoristé Karel Burian a Roland Hayes. V roce 1926 byla sokolovna místem uvítání prezidenta T. G. Masaryka při jeho oficiální návštěvě města. Během 2. sv. války byla činnost Sokola zrušena, obnovena byla po skončení války, v roce 1945. Od 2. pol. 20. stol. až po současnost spolku budova slouží svému původnímu účelu pro sportovní a tělovýchovné aktivity.

Roku 1958 byla sokolovna zapsána na seznam památkově chráněných objektů, v roce 2017 byla prohlášena za národní kulturní památku.