Palladium země České přechovávané v kostele Nanebevzetí Panny Marie ve Staré Boleslavi je malý kovový reliéf reprodukující obraz jedné z našich nejznámějších gotických deskových maleb Madony svatovítské pocházející z pokladnice pražské katedrály a vystavené v současnosti v expozici středověkého umění Národní galerie v Praze. Dobu jeho vzniku je dnes kladena nejčastěji před rok 1400 tedy do období tzv. krásného slohu.

Křesťanská tradice spojila původ Palladia s počátky křesťanství v Čechách. Měla ho obdržet sv. Ludmila při svém křtu od sv. Metoděje na Velké Moravě a později jej darovat svému vnukovi sv. Václavu. Ten jej nosil pravidelně u sebe a nejinak tomu bylo i v den jeho vraždy 28. září 935 ve Staré Boleslavi. Po zavraždění knížete měl reliéf od Václava převzít jeho sluha Podiven a před svým dostižením jej ukrýt na okraji lesa mimo hradiště. Zde jej měl vyorat kolem roku 1160 za vlády krále Vladislava I. rolník. Protože se reliéf na toto místo sám od sebe vracel, zbudovali zde kanovníci místní kolegiátní kapituly kapli Panny Marie a reliéf v něm umístili. V těchto místech se potom nachází i dnešní barokní chrám Nanebevzetí Panny Marie a přímo v místě nálezu by se mělo nacházet mramorové sanktuárium při severní stěně presbytáře, kde bylo Palladium uchováváno do roku 1778.

Věhlas Staroboleslavského reliéfu jakožto milostného obrazu se zvětšuje s nástupem katolické reformace na konci 16. století a zejména v prvních desetiletích století následujícího, kdy se nejen množí zprávy o poutnících směřujících do Staré Boleslavi, ale také o milostech vyprošených před tímto obrazem. Za podpory panovníka, předních katolických šlechticů, prelátů z okolí pražské katedrály a otců z Tovaryšstva Ježíšova se milostný obraz konstituuje jako duchovní záštita celého království, k níž se obrací věřící v dobách ohrožení i s osobními potřebami.

Originál Palladia je v současnosti usazen v rámu z tropického dřeva obaleném stříbrným plechem a dekorovaným polodrahokami. V rámci Národní svatováclavské pouti 28. září 2014 bylo z popudu pražského arcibiskupa Dominika kardinála Duky dekorováno nově zhotovenými zlatými korunkami požehnanými v Římě papežem Františkem.

Národní kulturní památkou bylo Staroboleslavské palladium prohlášeno Nařízením vlády ČR č. 182/2015 ze dne 8. července 2015 s účinností od 1. ledna 2016.