Vzdělávací instituce Průmyslová škola v Mladé Boleslavi byla založena v roce 1867, jako jedna z prvních odborných škol v našich zemích. Zpočátku vzdělávala učně a řemeslníky. Škola byla již od počátku spojena s rozvojem mladoboleslavského automobilového průmyslu fy. Laurin & Klement a byla jednou z největších odborných škol v Evropě. S postupem doby bylo třeba řešit vzrůstající kapacitní požadavky. V roce 1922 byl vybrán pozemek pro stavbu školy a proběhla architektonická soutěž, které se účastnilo na 60 projektantů. Projekt na školu byl zadán roku 1923 architektovi Jiřímu Vendelínovi Krohovi (1893-1974). Stavební práce byly zahájeny po slavnostním položení základního kamene v den výročí Československé republiky, 28. 10. 1923. Stavbu realizovala mladoboleslavská stavební firma Hráský & Jenč. V průběhu výstavby se měnil projekt a někdy i již realizované části stavby. Vysoké výdaje na stavbu činily až 16,5 milionů korun. Budova byla kolaudována roku 1927.

Návrh mladoboleslavské školy byl prvním Krohovým projektem k realizaci. Kroha projekt školy pojal v duchu německého Bauhausu (avantgardní škola umění, designu a architektury založená roku 1919 ve Výmaru, kde byli žáci vedeni také k praktické řemeslné práci v dílnách). Mladoboleslavská škola byla navržena Krohou tak, aby podporovala praktickou výuku v ateliérech a dílnách. V budově bylo navrženo 15 učeben, 2 přednáškové sály, 29 ateliérů a kabinetů, 3 laboratoře, dále kreslírny, modelovny, projekční a výstavní sály. Škola tak měla samostatnou budovou s učebnami a dílnami pro autoprůmysl (prvními v ČSR), vlastní školní výrobní provozy - strojní oddělení, montovny, nástrojárny, dílny těžkých obráběcích kovů a obrábění dřeva. Moderní budova zahrnovala také prostory pro tělovýchovu, včetně bazénu. Součástí návrhu byly také byty ředitele a školníka. Nosná konstrukce je železobetonový pilířový a rámový skelet s výplňovým zdivem. K prosvětlení prostorů byly použity tehdy módní skloželezobetonové konstrukce. Dispozice školy je koncipována na půdorysu obdélníku, s vnějším dynamicky členěným obvodem. Expresivně pojaté fasády jsou převážně horizontálně členěné. Hmoty jednotlivých částí budovy se liší výškovým uspořádáním. Architekturu budovy doplňuje několik umělecký děl v exteriéru i interiéru.

Krohův výrazný osobitý styl bývá různě spojován s mnoha tehdejšími avantgardními směry, které vyjadřovaly společenské postoje svých stoupenců i ducha tehdejšího, poměrně krátkého, ale o to více v evropském umění mimořádného, meziválečného období. Mladoboleslavská škola prezentuje především prvky konstruktivismu, expresionismu a purismu.

Budova dodnes slouží svému původnímu účelu. Od 90. let proběhlo několik dílčích stavebních úprav, budova je však téměř kompaktně dochována v původním stavu. Mladoboleslavská průmyslová škola se svými architektonickými kvalitami může právem řadit i mezi význačné stavby tehdejší evropské avantgardy. Roku 1987 byla budova prohlášena kulturní památkou a roku 2017 národní kulturní památkou.