STANOVISKA A METODIKY

Stanoviska a metodiky k zákonu č. 283/2021 Sb., od 1. 7. 2024

Dotazy NSZ

Časté dotazy

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

DOTAZY Z PORADY STAVEBNÍCH ÚŘADŮ ZE DNE 20. 6. 2024
 

§ 6 NSZ – Změna a údržba dokončené stavby

V §6 je uvedeno: Změnou dokončené stavby se v tomto zákoně rozumí také změna v užívání stavby spočívající ve změně v b) provozním zařízení stavby - co si máme pod provozním zařízením představit ? může to být např. umístění technologie do skladovací haly?

Jedná se o právně neurčitý pojem. Představa tazatele správná. Např. z rozsudku 10As 34/2022-110 „Automatická linka alkalického zinkování a černění a zneškodňovací stanice odpadních vod“ = změna v provozním zařízení.

Z rozsudku:

Krajský soud ve věci 30 A 116/2017 v prvé řadě dovodil, že „instalace provozní linky tohoto druhu v budově, kde se dlouhodobě žádná linka nenacházela, nepochybně představovala změnu v účelu užívání stavby, v jejím provozním zařízení (…) a změnu v činnosti, jejíž účinky by mohly ohrozit život a veřejné zdraví, život a zdraví zvířat, bezpečnost nebo životní prostředí, která je přípustná jen na základě souhlasu nebo povolení stavebního úřadu“ (s. 18 citovaného rozsudku). Krajský soud tedy instalaci výrobní linky podřadil pod pojem změna v užívání podle § 126 odst. 2 stavebního zákona – na který též dále výslovně odkázal. Zadruhé krajský soud uvedl, že „stavební úpravy pro takovouto změnu v užívání stavby, kterými se zasáhlo do nosných konstrukcí, bylo možné povolit toliko po projednání ve stavebním řízení a vydat na ně stavební povolení“

Nejvyšší správní soud znovu připomíná argumentaci krajského soudu. Ten několikrát odkázal na rozsudek čj. 30 A 116/2017-348 a z něj jen stručně dovodil, že „automatická linka alkalického zinkování a černění není technologií, nýbrž stavbou dle § 2 odst. 3 stavebního zákona, jejíž umístění vyžaduje stavební úpravy do nosných konstrukcí stavby, proto pro ni bylo nutné vydat stavební povolení [§ 104 odst. 1 písm. k) stavebního zákona a contrario]“

Zadruhé, i když jsou definice stavby podle § 2 odst. 3, potažmo stavebních úprav podle § 2 odst. 5, stavebního zákona vágní, ne každé technické či provozní zařízení, které se instaluje do uzavřeného prostoru, musí být nutně stavbou či stavební úpravou. Pokud by tomu tak bylo, každá (i sebelepší, prostorná a konstrukčně nedotčená) výrobní hala by při vnitřní reorganizaci vyžadovala stavební povolení (a naopak, skrze odstranění stavby by bylo v podstatě možné nařídit vystěhování), nemluvě o tom, co by to znamenalo pro jiné (např. obytné) prostory. Mnohdy však stavebník „jen“ stavebně upraví již existující stavbu a následná instalace zařízení je pak samostatným krokem, během kterého, s nadsázkou, zařízení jen přišroubuje a zapne do zásuvky. K odlišení „pouhého“ provozního či technického zařízení od stavby je proto především pro účely nařízení odstranění stavby přistupovat pečlivě, s ohledem na konkrétní skutkové okolnosti, a ideálně s posouzením projektové dokumentace, je-li k dispozici. Poté může ať už stavební úřad či soud dojít k závěru, že je zařízení samo o sobě stavbou či že je součástí stavebních úprav (např. na základě toho, že instalace zařízení je dodávána samostatně, stojí mimo projektovou dokumentaci). To samozřejmě neznamená, že proti instalaci technologie, která nemá v již existující stavbě co dělat (např. proto, že již instalace posouvá využití stavby daleko za to, co povoluje územní plán), není obrany.

 

§ 14 NSZ – základní pojmy stavebního řádu

b) projektantem fyzická osoba oprávněná podle autorizačního zákona ke zpracování územně plánovací dokumentace, územní studie a projektové dokumentace, c) hlavním projektantem projektant pověřený koordinací při zpracování dokumentace - musí mít autorizační razítko?

Hlavní projektant je stále projektant ve smyslu § 14 písm. b) NSZ (podmnožina), z toho důvodu musí být oprávněn dle autorizačního zákona.

 

§ 34a NSZ – obecní stavební úřad

Povolení dělení pozemků pro dopravní nebo technickou infrastrukturu vydává pověřený obecní stavební úřad, nebo ORP?

Podle § 4 odst. NSZ se záměrem rozumí i dělení nebo scelování pozemků (tzv. nestavební záměr). § 34a odst. 2 NSZ pak hovoří o vybraných záměrech, které spadají do působnosti ORP. Pod tyto vybrané záměry je nutné podřadit i dělení nebo scelování pozemků.

Obracím na vás s dotazem ohledně příslušnosti k vedení řízení na přeložku II/125 Vlašim – Jinošov. Dle územního plánu se jedná o veřejně prospěšnou stavbu, vztahuje se tedy na ni zákon o urychlení výstavby (§ 1 odst. 2 písm. d). Žádost byla podána do 30.6.2024 a dle § 2e liniového zákona je k územnímu řízení příslušný krajský úřad. Mám tu žádost o společné povolení, kdo bude příslušný k vydání tohoto povolení?

Není-li ta stavba podmíněna stanoviskem EIA, pak ji projedná ORP. Liniový zákon nemá na příslušnost k povolení stavby od 1.1.2024 žádný vliv (§ 2e byl zrušen), vyjma vyhrazených staveb, kde je odlišný režim s dokončením správních řízení (ale mezi vyhrazené stavby silnice II. třídy nepatří).

Stavebník podal v červnu 2024 žádost o kolaudační souhlas na přístavbu haly, součástí jejího povolení bylo vodní dílo. K žádost o kolaudační souhlas předložil stavebník závazné stanovisko vodoprávního úřadu se souhlasem s trvalým užíváním vodního díla. Dnes provedl stavební úřad kontrolní prohlídku, při které zjistil, že je stavba dokončena. Všechny podklady (revize, prohlášení atd.) k užívání byly stavebníkem předloženy – až na závazné stanovisko HZS. Hasička má dovolenou a bude až příští týden. Jedná se o stavbu, kterou musím takto rozpracovanou předat po 1.7.2023 na stavební úřad ORP?

Je-li součástí záměru vodní dílo, uplatní se podle přechodných ustanovení § 330 odst. 1 a 4 NSZ ustanovení o příslušnosti § 34a NSZ, tzn.: § 330 odst. 1 NSZ: Řízení a postupy zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů. § 330 odst. 4 NSZ, věta první: Změnu záměru před dokončením povolí a kolaudační řízení provede u záměrů povolených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona stavební úřad, na který přešla působnost k povolení záměru podle tohoto zákona. § 34a odst. 2 NSZ: Působnost stavebního úřadu ve věcech záměru … vodního díla, u něhož nevykonává působnost stavebního úřadu krajský stavební úřad, a souboru staveb, jehož jsou tyto záměry součástí, vykonává obecní stavební úřad obce s rozšířenou působností; § 37 odst. 3 se pro určení příslušnosti stavebního úřadu nepoužije. Zahájený postup vedoucí k vydání kolaudačního souhlasu se tedy dokončí podle starého stavebního zákona, dokončí jej však stavební úřad obce s rozšířenou působností, neboť jeho součástí je vodní dílo.

Jsem stavební úřad obce II. Mám podle starého zákona zahájené společné řízení na stavbu „volnočasového areálu“. Jedná se o soubor staveb obsahující: dvě nová veřejná parkoviště, hrací park, veřejné osvětlení a změna využití budovy hasičárny na občerstvení. Budu dokončovat toto řízení za stavební úřad obce II nebo vzhledem stavbě veřejného parkoviště jako veřejné přístupové účelové komunikace to bude dokončovat ORP?

Pokud je součástí záměru veřejně přístupná účelová komunikace, určuje se příslušnost k dokončení řízení podle starého stavebního zákona (v souladu s § 330 odst. 3 NSZ) podle ustanovení § 34a odst. 2 NSZ – Působnost stavebního úřadu ve věcech záměru … veřejně přístupné účelové komunikace … a souboru staveb, jehož jsou tyto záměry součástí, vykonává obecní stavební úřad obce s rozšířenou působností. 

Dne 7.6.2024 oznámil stavebník změnu v užívání části stavby. Usnesením jsme rozhodli, že oznámenou změnu projednáme v řízení a současně vyzvali k doplnění. Zatím nebylo vše doplněno. Jedná se o bytový dům, kde v 1.NP jsou dvě provozovny s garáží (střecha garáže je současně terasou k bytu ve 2.NP). Garáž nyní chtějí změnit na prodejnu zmrzliny a jiných sladkostí (v oznámení to nazvali „stánek se zmrzlinou“). A otázka zní: Jsme příslušní jako jedničkový SÚ řízení dokončit? Já se domnívám že nikoliv, že se jedná o bytový dům.  

Odpověď naznačujete správně, předmětem řízení je a protože jde o záměr uvedený v § 34a odst. 2 NSZpředáte jej na SÚ ORP. 

Prosím o radu, stavební úřad Líbeznice nám, jako obci s rozšířenou působností, postoupil žádost o změnu stavby před jejím dokončením podanou stavebníkem na SÚ Líbeznice dne 26.6.2024. Předmětem stavebního povolení, které vydal 1.2.2024 byl soubor staveb – 2 rodinné domy, komunikace, vodovodní řad, tlaková splašková kanalizace, dešťová kanalizace a veřejné osvětlení. Předmětem změny jsou zřejmě (nemáme původní projektovou dokumentaci) úpravy komunikace, zkrácení vodovodního řadu, nové napojení obecního pozemku na splaškovou kanalizaci a vodovod, změna trasy dešťové kanalizace. Na poradě jste na dotaz, kdo bude povolovat změnu stavby před jejím dokončením, když součástí změny je FVE nad 50 kW, odpověděli, že je možnost aplikace § 37 odst. 3 NSZ. Zároveň mám poznámku, že ustanovení § 34a má přednost. Chápu tedy dobře, že povolujeme my, jako obec s rozšířenou působností?  

Obecně je postup takový, že příslušnost určuje stavba hlavní stavebního záměru (§ 37 odst. 1 NSZ). Tento princip známe z předchozí úpravy a na jeho základě určíme příslušnost – jestli SÚ bude DESÚ, kraj nebo obec. Tady podotýkám, že FVE na střeše je stavební úpravou příslušného stavebního objektu, takže její přítomnost v objektové skladbě záměru na určení přislušnost SÚ nemá vliv. Relevantní by byla pouze FVE tzv. na zelené louces výkonem přes 50kW a ještě by se muselo jednat o stavbu hlavní souboru staveb. Pokud příslušnost dle výše uvedeného padne na obec, musíme se podívat na objektovou skladbu stavebního záměru a zjistit, jestli v něm nejsou stavební objekty uvedené v § 34a odst. 2 NSZ, které mohou povolit pouze SÚ na ORP. V takovém případě, i když stavba hlavní by byla v příslušnosti obecního stavebního úřadu na II. obci, musí mít aplikace § 34a odst. 2 NSZ přednost. Z Vámi uvedeného výčtu (komunikace, vodní díla) je zřejmé, že tento záměr takové stavební objekty obsahuje a příslušný k jeho povolení bude tudíž SÚ na ORP, jak uvádíte. 

Povolili (v roce 2021) jsme zemědělskou stavbu pro chov kachen o rozloze 1800 m2 . Nyní potřebují kolaudaci – budou žádat dle NSZ. Který úřad je příslušný k provedení kolaudačního řízení? My nebo úřad s rozšířenou působností?

Zemědělské stavby nejsou ani vyhrazenou stavbou ani stavbou v příslušnosti krajského stavebního úřadu podle § 34 NSZ. Pokud tedy není součástí záměru zemědělské stavby nějaký ze stavebních objektů uvedených v § 34a odst. 2 NSZ, je příslušný obecní stavební úřad, v opačném případě SÚ na ORP.

Dotaz od advokátní kanceláře: Klient podal v červnu žádost o dělení a scelování pozemků a žádost o změnu územního rozhodnutí na I. stavební úřad. Podle názoru úředníků bude žádost muset být postoupena na stavební úřad obce s rozšířenou působností podle ustanovení §34a odst. 2 nového stavebního zákona ve spojení s ustanovením § 330 odst. 3. Předmětem změny územního rozhodnutí je poslední změna platného územního rozhodnutí vydaného I. stavebním úřadem. V rámci rozsáhlé přípravy změny ÚR předcházelo mimo jiné především uzavření smlouvy o spolupráci s obcí, změna územního plánu a následně i nový územní plán a rozhodnutí OŽP Středočeského kraje o posuzování (EIA) se závěrem, dle kterého záměr nemusí být dále posuzován. Původní územní rozhodnutí vydal a všechny jeho změny tak rozhodoval I. stavební úřad. Změna územního rozhodnutí zahrnuje změnu dopravní a technické infrastruktury, změnu umístění objektů včetně změny počtu a typů objektů samotných. Po vydání původního územního rozhodnutí v roce 2010 jsou postupně realizovány jednotlivé etapy projektu, kdy Klient v souladu s požadavky obce přistoupil na změnu projektu původně zahrnujícího převážně bytové domy na projekt zahrnující převážně rodinné domy se zachováním několika bytových domů. Podaná žádost reflektuje poslední úpravy zbývajících etap. Jsme přesvědčeni, že ustanovení směřuje pouze na již zahájená řízení o vydání stavebního povolení a řízení týkající se vyhrazených staveb a staveb s nimi souvisejícími, nikoliv na řízení týkající se umístění stavby. Nový stavební zákon upravuje již pouze jeden stupeň rozhodnutí s názvem povolení záměru. Máme tedy za to, že rozhodnutí o změně územního rozhodnutí bude považováno pouze za rozhodnutí v části věci, které bude podkladem v řízení o vydání stavebního povolení. Předmětnou podanou žádostí jsme nežádali o vydání stavebního povolení, tj. o povolení záměru optikou nového stavebního zákona (tj. o rozhodnutí, které posoudí stavbu jak z hlediska jejího umístění, tak jejího povolení). Pokud ustanovení §34a hovoří o „věcech záměru“, má na mysli povolení záměru, které však nebylo předmětem naší žádosti. V průběhu let Klient s I. stavebním úřadem intenzívně řešil řadu dílčích záležitostí i klíčových změn projektu. Předání spisu úředníkům stavebního úřadu ORP musí nevyhnutelně znamenat zdržení procesu a nepředvídané komplikace způsobené neznalostí všech souvislostí projektu a místních podmínek. Všechny změny projektu Klient dlouhodobě konzultoval s místními úředníky, řídil se jejich doporučeními a pokyny.  

Ustanovení § 330 odst. 3 nového stavebního zákona směřuje na veškerá správní řízení a postupy, které vedou stavební úřady a má tedy vliv na změnu v příslušnosti k těmto řízením po 1.7.2024. Dělení pozemku je řečí nového stavebního zákona tzv. nestavebním záměrem, který taktéž podléhá povolení podle nového stavebního zákona. Současně je dle § 330 odst. 6 nového stavebního zákona exaktně vyjmenováno, kdy je územní rozhodnutí považováno za povolení záměru a kdy je považováno za rozhodnutí v části věci v řízení o povolení záměru podle nového stavebního zákona. Není tedy pravdou, že by se přechodné ustanovení § 330 odst. 3 upravující příslušnost k dokončení již zahájených řízení a postupů nevztahovalo na územní řízení. Ostatně ustanovení § 330 odst. 3 výslovně pamatuje na případy, kdy v případě vyhrazených staveb podle přílohy č. 3 k novému stavebnímu zákonu ke změnám příslušnosti nedochází. Dle nové právní úpravy platí, že povolení dělení nebo scelení pozemků může být vydáno jako samostatné rozhodnutí nebo může být vydáno jako součást povolení záměru. Toto připouští ustanovení § 197 odst. 1 písm. b) nového stavebního zákona, když stanoví, že stavební úřad ve výroku rozhodnutí může stanovit i podmínky pro dělení nebo scelení pozemků. Pokud bude zažádáno o dělení pozemků spolu se žádostí o povolení záměru stavby, pak se příslušnost k dělení pozemků řídí příslušností k vydání povolení stavby. Pokud tedy bude požádáno o dělení pozemků společně s povolením např. vyhrazené stavby dle přílohy č. 3 k novému stavebnímu zákonu, pak k tomuto dělení bude příslušný Dopravní a energetický stavební úřad, který je zároveň příslušný k povolení vyhrazených staveb. Obdobně tedy ve vztahu k § 34a odst. 2 nového stavebního zákona a příslušnosti stavebního úřadu obce s rozšířenou působností. V případě samostatné žádosti o vydání povolení dělení pozemků, pak toto povolení vydává místně příslušný stavební úřad. Ustanovení § 216 nového stavebního zákona upravuje problematiku dělení pozemků bez jakékoliv vazby na účel, pro který je dělení požadováno. To znamená, že je zcela irelevantní pro realizaci jaké stavby, popř. z jakého jiného důvodu, je povolení dělení nebo scelení požadováno. Aplikováno tedy na stávající řízení o změnu územního rozhodnutí a žádost o dělení a scelování pozemků – změnu územního rozhodnutí musí v souladu s ustanovením § 34a odst. 2 ve spojení s § 330 odst. 1 a 3 nového stavebního zákona dokončit stavební úřad obce s rozšířenou působností. Žádost o dělení a scelování pozemků v souladu § 34a odst. 1 ve spojení s § 330 odst. 1 a 3 nového stavebního zákona dokončí obecní stavební úřad, pokud nebyla tato řízení spojena, pak o obou žádostech rozhodne SÚ na ORP.  

Dělení pozemku – žádost z června, ale součástí má být vymezení pozemkového dílu pro budoucí komunikaci. Mám za to, že zaznělo, že i toto je záměr – viz § 34a odst. 2 NSZ – čili příslušná je ORP? Pokud se nemýlím, tak jsem chybně u dvou věcí vyzvala k doplnění a přerušila ÚR o dělení. Nějak se teď ztrácím, co s tím, protože jsem to udělala jako místně nepříslušný SÚ.  

Pokud se žádost o ÚR týká pouze dělení pozemků (§ 82 SSZ), pak by byla příslušnost Vašeho SÚ zachována. Podle NSZ není rozhodný účel, pro který jsou pozemky děleny nebo scelovány relevantní, za předpokladu, že se jedná pouze o žádost o vydání povolení dělení pozemků. Pokud je však žádost o ÚR spojena i s dalším druhem ÚR (např. ÚR o umístění stavby podle § 79 SSZ) a ten se týká záměru uvedeného v § 34a odst. 2 NSZ, pak je příslušný k vedení řízení SÚ ORP. Na rozdíl od samostatné žádosti o dělení, se v tomto případě příslušnost řídí příslušností k vydání povolení záměru (§ 34a odst. 2 NSZ a § 197 odst. 1 písm. b) NSZ). Ve druhém případě je tak nutné spisový materiál předat příslušnému SÚ ORP do 1.8. (314 NSZ).  

Nařízení udržovacích prací trafostanice, které je v právní moci – vlastník stavby předložil do 30.6.2024 harmonogram prací a nyní žádá o pomoc z hlediska vstupu na pozemek, jelikož ten je jiného vlastníka. Nařízené práce má dokončit do 31.12.2024. Od 1.7.2024 se jedná o stavbu dle § 34a odst.2 NSZ – kterou by měl o děla ORP – i když je v rozhodnutí v právní moci postupujeme ORP?

Ano. Pokud se opatření na sousedním pozemku ukládá v povolení stavby nebo zařízení pak je příslušnost jasná (§ 211 odst. 2 písm. c) NSZ). Pokud se opatření na sousedním pozemku ukládá pro provedení nařízeného opatření k nápravě, pak bychom působnost dovozovali z názvu hlavy II části deváté NSZ (KONTROLA VE VĚCECH STAVEBNÍHO ŘÁDU), §§ 32, 32a, 32b, 33, 34, 34a: … vykonává kontrolu ve věcech stavebního řádu a výčtu záměrů, které spadají do působnosti toho kterého stavebního úřadu.

Nařízení odstranění stavby v právní moci – stavebních úprav bytové jednotky, které byly provedeny bez povolení – stavebník předložil harmonogram a má uložené povinnosti, které má vykonat do stanoveného data, ale jedná se o bytový dům – tento případ také máme postoupit dle § 34a/2 NSZ ORP?

Ano. I exekuce rozhodnutí je postupem ve smyslu § 330 odst. 1 a 3 NSZ, který v případě záměru stavby náležící do působnosti úřadu obce s rozšířenou působností dokončí SÚ příslušný podle NSZ.

Rozhodnutí o nástavbě a stavebních úpravách bytového domu, které bylo povoleno v roce 2010 vč. právní moci, stavebník si požádal v 05/2024 o prodloužení lhůty k dokončení stavby, jelikož stavba není dokončena. Rozhodnutí o umístění stavby parkoviště v právní moci – stavebník žádá o prodloužení platnosti, řízení je přerušeno a stavebník žádá o prodloužení lhůty k předložení dokladů – i toto řízení máme dle § 34a/2 NSZ postoupit ORP?

Ano. V obou případech se jedná o stavby uvedené v § 34a odst. 2 NSZ, které musí podle § 330 odst. 1 a a 3 NSZ dokončit SÚ ORP.

Kdo vede správní řízení ohledně veřejného osvětlení – v zákoně je uvedeno, že veřejné osvětlení je příslušenstvím pozemní komunikace. Z logiky věci by měly tedy veřejné osvětlení mít v gesci ORP?

Veřejné osvětlení je příslušenstvím dálnice, silnice a místní komunikace (§ 13 písm. c) zákona o pozemních komunikacích). V takovém případě nelze veřejné osvětlení povolit samostatně, ale pouze jako součást pozemní komunikace a v takovém případě celý záměr povolí stavební úřad, který je příslušný k povolení pozemní komunikace, tj. SÚ ORP. Je nutné dodat, že i pokud bude docházet k dodatečné instalaci veřejného osvětlení, půjde o stavební úpravu dané pozemní komunikace, kterou povolí stavební úřad příslušný k povolení pozemní komunikace. Není tudíž možné umisťovat veřejné osvětlení na těchto typech pozemních komunikacích samostatně, jelikož zákon říká, že nejde o samostatnou stavbu, nýbrž pouze o příslušenství dané pozemní komunikace. Uvedené pravidlo však neplatí vždy, podle § 14 odst. 1 písm. b) zákona o pozemních komunikacích není veřejné osvětlení součástí pozemní komunikace, pokud se jedná o průjezdní úsek dálnice a průjezdní úsek silnice. Průjezdním úsekem je myšlen podle § 8 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích úsek pozemní komunikace, který vede zastavěným územím nebo zastavitelnými plochami (tedy typicky situace, kdy pozemní komunikace vede obcí). V těchto případech tedy není veřejné osvětlení příslušenstvím dané pozemní komunikace, což znamená, že veřejné osvětlení standardně povolí obecní stavební úřad jako technickou infrastrukturu, která ale není technickou infrastrukturou, která je součástí distribuční soustavy v elektroenergetice nebo plynárenství. 

 

§ 35 NSZ – Jiné stavební úřady

Dne 27.6.2024 bylo požádáno o ÚR na rekonstrukci a přístavbu objektu – administrativní budova Policie ČR, územní odbor Mladá Boleslav. Vše je na pozemcích ČR – Krajské ředitelství policie Středočeského kraje v k. ú. Kosmonosy. Podle starého SZ jsme byli příslušní k vydání ÚR (§16 odst.2 písm. b), ale domníváme se, že podle NSZ již nejsme.

Podle § 330 odst. 1 NSZ se řízení zahájené dle z. č. 183/2006 Sb., dokončí podle tohoto zákona. Podle § 334a NSZ bylo možné podat žádost o vydání územního rozhodnutí v rámci přechodného období do 30.6.2024. Podle § 330 odst. 3 NSZ takové řízení od 1.7.2024 dokončí stavební úřad, který se stal příslušný k vedení řízení v dané věci podle nového stavebního zákona. Podle § 35 odst. 2 NSZ Ministerstvo vnitra vykonává působnost stavebního úřadu u záměrů pro bezpečnost státu, kterými se rozumí stavby sloužící k plnění úkolů […] Policie České republiky […] s výjimkou staveb nebo jejich částí převážně užívaných pro účely bytové nebo rekreační. Pokud tedy přístavba administrativní budovy PČR není převážně určena k bytovým nebo rekreačním účelům, pak příslušnost k vedení územního řízení od 1.7.2024 náleží Ministerstvu vnitra.

 

§ 37 NSZ – společná ustanovení k působnosti ve věcech stavebního řádu

V souvislosti s účinností nového stavebního zákona mám dotaz z hlediska činnosti SÚ na „dvojkové obci“, a to které činnosti ji zůstávají a které přecházejí. Zatím se hovoří pouze o přechodu některých povolovacích řízení na „trojkové obce“. Je možné dnes už rozdělit „zrno od plev“?

Pokud se týče určování příslušnosti k povolení stavebního záměru v případě obecních stavebních úřadů, jedná se o tzv. příslušnost zbytkovou. Tzn. stavební zákon uvádí konkrétní výčty staveb, které povolují Ministerstva (tzv. jiné SÚ), Dopravní a energetický stavební úřad a Krajský stavební úřad. Výsledná zbytková množina náleží obecním stavebním úřadům, které na základě přítomnosti stavebních objektů uvedených v § 34a odst. 2 NSZ určí, zda je příslušný SÚ na ORP či na obci I. a II. stupně.

Vedeme řízení o položení podzemního vedení veřejné komunikační sítě (CETIN), do konce června nebude ukončeno. Patří tato stavba mezi ty, na které se vztahuje § 34a NSZ (TI, která je součástí DS v elektroenergetice nebo plynárenství ....), tedy že řízení dokončí ORP?

Nepatří, telekomunikační infrastruktura není součástí distribuční soustavy v elektroenergetice nebo plynárenství uvedených v § 34a odst. 2 NSZ (viz § 2 odst. 2 písm. a) bod 1 energ. zák.).

Žadatelé podali dnes (13.6.) žádost o ÚR na umístění vodovodních a kanalizačních řadů. Budeme projednávat a vydávat ÚR my i po 1.7.2024, nebo se bude předávat nově příslušnému SÚ? Stejně tak přišla žádost o ÚR na energetické sítě pro ČEZ s odkazem na zákon 416/2009Sb.

Nebudete. Zde odkazujeme na přechodné ustanovení § 330 odst. 3 NSZ: „Řízení a postupy zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dokončí stavební úřad, který se stal příslušným k vedení řízení nebo provedení postupu v dané věci podle tohoto zákona.“ Navazující část přechodného ustanovení upravuje specifika řízení vyhrazených staveb, což výše uvedené záměry nejsou. Určení příslušnosti není ani ovlivněno odkazem na liniový zákon, ten již speciální příslušnost k vedení záměrů neobsahuje.

Jsme jedničkový stavební úřad a v tuto chvíli máme podané žádosti: o změnu územního rozhodnutí na Výrobní a skladový areál. Změna se týká přemístění retenční nádrže (vodní dílo), místní komunikace a zvětšení haly a s tím související úprava areálové komunikace. Územní rozhodnutí bude vydáno až po 1.7.2024 –  máme příslušnost k jeho vydání???  o společné povolení na komplex bytových domů s prodloužením vodovodního řadu, plynovod…–  máme příslušnost k jeho vydání??? O změnu územního rozhodnutí  a současně je žádost o stavební povolení  ( společné řízení v souladu s §140 SŘ) – změna se týká velikosti stavby pro obchod  a s tím související změna vodního díla   - máme příslušnost k jeho vydání???

Příslušný k vedení řízení je podle § 330 odst. 3 a § 34a odst. 2 NSZ od 1. 7. 2024 stavební úřad obce s rozšířenou působností.

Máme podanou žádost o společné povolení na soubor staveb, kde jsou předmětem žádosti i speciální stavby – vodní dílo (prodloužení vodovodního řadu) a komunikace. Z uvedeného důvodu jsou třeba dle SSZ závazná stanoviska těchto speciálních stavebních úřadů, která ale nejsou přílohou žádosti a tyto speciální stavební úřady k 30.6.2024 končí. Můžete mi, prosím, poradit jak máme v uvedené věci postupovat.

Uvedená problematika byla konzultována na poradě krajů s MMR a je předmětem společného stanoviska dostupného na: https://mmr.gov.cz/cs/ministerstvo/stavebni-pravo/pravo-a-legislativa/novy-stavebnizakon/metodiky/dotcene-organy-a-spolecne-metodiky/spolecne-metodicke-stanovisko. Ačkoliv zanikají tzv. speciální stavební úřady, stále existují ty správní orgány (vodoprávní úřad, silniční správní úřad, drážní úřad), které výkon činnosti speciálního stavebního úřadu zajišťovaly. Jelikož se takové řízení dokončí podle „dosavadních“ (tedy již minulých) právních předpisů, vydají tyto správní orgány závazná stanoviska do společného řízení i po 1.7.2024.

V rámci změny stavby BD před jejím dokončením je součástí změny i FVE na střeše objektu (výkon nad 50 kWp). Bude z tohoto důvodu vést řízení o změně stavby před jejím dokončením krajský stavební úřad?

V daném případě právní úprava NSZ nebrání aplikaci § 37 odst. 3 NSZ, tedy u souboru staveb určit příslušnost stavebního úřadu k vydání povolení záměru řídí příslušností k povolení záměru podle stavby hlavní souboru staveb.

19.6.2024 došlo na náš SÚ podání žádost o vydání SP na FVE na budovách o celkovém instalovaném výkonu 150kWp. S ohledem na NSZ spadne tento záměr asi k Vám na kraj. Máme ve věci nějak konat nebo jen připravit k předání. Podání přišlo celé do DS (včetně naskenovaných výkresů a TZ, stanovisek atd.). Jakou formou se Vám mají taková řízení předávat, budou někde požadavky na formu? 

Popisovaný záměr představuje nikoliv samostatnou stavbu FVE, ale stavební úpravu stávající budovy, jejíž povolovací režim (včetně příslušnosti) se řídí právě budovou hlavní. Krajský úřad bude v prvním stupni povolovat pouze OZE „na zelené louce.“ Původní znění metodiky MMR nasvědčovalo jinému výkladu, nové znění již odpovídá nastíněnému postupu. K předání spisů je čas do 1. 8. 2024. Požadavky na formu nikde zmíněny nejsou, pokud přišlo podání DS lze jej KÚ předat též DS.

 

§ 138 NSZ - Výjimky z požadavků na výstavbu a odchylné řešení

Bude možné projednat samostatně výjimku?

Z důvodů zrychlení procesu rozhodování o stavbách je do něho integrováno rozhodování o výjimkách. Proto musí stavebník současně se žádosti o vydání povolení požádat i o výjimku, kterou musí v žádosti o povolení specifikovat a odůvodnit. (důvodová zpráva k NSZ)

 

§ 156 a 157 NSZ Činnosti ve výstavbě – Projektová činnost, projektová dokumentace

Chápu správně, že změna stavby, pokud nedojde k překročení parametrů např. rodinný dům (nástavba, přístavba) budou moc být vypracovány neautorizovanou osobou? Kdo vypracuje požárně bezpečnostní řešení, statiku či jiné části dokumentace? Nástavbou může být i celé jedno patro na stávající RD a to opravdu není nutné zpracovat autorizovanou osobou.? Dokumentaci tedy může přinést se žádostí přímo na stavební úřad a stavební úřad následně bude vše přehrávat do stavebního portálu.

Projektová dokumentace musí být zpracovány projektantem (§ 156). Projektovou dokumentací se rozumí dokumentace pro povolení stavby, zařízení nebo udržovacích prací, rámcové povolení, … (§ 157) s výjimkou jednoduchých staveb uvedených v odstavci 1 písm. c) a e) až p) a odstavci 2 přílohy č. 2 k tomuto zákonu. Stavby pro bydlení (ani ta uvedená v příloze č. 2 odst. 1 písm. a)) nejsou jednoduchou stavbu, jejichž dokumentaci může zpracovat „pouze“ kvalifikovaná osoba, tzn. musí ji vypracovat projektant, který podle § 6 NSZ musí mít autorizaci. Pouze dokumentace zpracované kvalifikovanou osobou lze předložit ve fyzické podobě.

Chápeme to dobře, že pokud se bude jednat o stavební úpravu, přístavbu a nástavbu RD, PD stačí zpracovat kvalifikovanou osobou a nemusí být prováděcí dokumentace (§ 160 odst. 2 písm. a) NSZ)?

Nikoliv, projektová dokumentace musí být zpracována autorizovanou osobou podle § 156 odst. 2 NSZ. Ano prováděcí dokumentace není potřeba.

Měl bych otázku ohledně kvalifikačních požadavku u projekce a to, jestli kvalifikovaná osoba jsou i úředníci, kteří pracují na stavebním úřadě (mají i ZOZ), mají středoškolské vzdělání stavební a nepracovali v projekci ani na stavbě, například šli rovnou po škole na úřad to samé i u vysokoškoláků, dle mého v zákoně na pracovníky se vzděláním a kvalifikací školní není myšleno.

Podle přechodného ustanovení § 314 odst. 4 NSZ: Kvalifikační požadavky pro výkon činnosti stavebního úřadu na úseku stavebního řádu podle § 30a splňuje úředník, který ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona vykonává činnost obecného nebo speciálního stavebního úřadu a splňuje kvalifikační požadavky pro výkon činnosti na obecném nebo speciálním stavebním úřadu podle dosavadní právní úpravy. V části „podle dosavadní právní úpravy“ je třeba vycházet z toho, že sice současný § 13a SZ sice stanoví určité požadavky na kvalifikaci, ty jsou ale vůči středoškolsky vzdělaným pracovníkům změkčeny přechodným ustanovením zákona č. 350/2012 Sb. (který §13a přinesl) obsaženým v čl. II bodě 19.: Kvalifikační požadavky pro výkon činnosti na obecném stavebním úřadu uvedeném v § 13 odst. 1 písm. a) na úseku územního rozhodování a stavebního řádu podle zákona č. 183/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, splňuje ten, kdo tuto činnost vykonává ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona. Kvalifikační požadavky podle § 13a zákona č. 183/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, splňuje úředník obecného stavebního úřadu uvedeného v § 13 odst. 1 písm. b) až e), který činnost vykonává ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona a má příslušné osvědčení zvláštní odborné způsobilosti podle zvláštního právního předpisu nebo je získá do 18 měsíců od nabytí účinnosti tohoto zákona nebo má osvědčení o uznání rovnocennosti vzdělání nebo jeho části, v souladu s nímž může tuto činnost vykonávat, nebo získal vzdělání v bakalářských nebo magisterských studijních programech stanovených zvláštním právním předpisem, v důsledku čehož může tuto činnost vykonávat. Kvalifikační požadavky splňuje také fyzická osoba, která má příslušné osvědčení zvláštní odborné způsobilosti podle zvláštního právního předpisu.

 

§ 167 NSZ – Vlastník stavby a zařízení

Vlastník stavby a zařízení je povinen:

e) zajistit do 1. ledna 2025 instalaci alespoň 1 dobíjecí stanice, a to pokud je vlastníkem jiné stavby než stavby pro bydlení s více než 20 parkovacími stáními, za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem,

f) pokud je to technicky proveditelné, zajistit do 1. ledna 2025 instalaci systémů automatizace a kontroly budov, za podmínek stanovených jiným právním předpisem 67), pokud je vlastníkem jiné než obytné budovy se systémem

1. vytápění nebo kombinovaným systémem pro vytápění a větrání o jmenovitém výkonu vyšším než 290 kW nebo

2. klimatizace nebo kombinovaným systémem klimatizace a větrání o jmenovitém výkonu vyšším než 290 kW.

Máme tomu rozumět tak, že od 1.1.2025 když na to narazíme (obdobně jako u pasportu) tak ho vyzveme k nápravě??? Nebo to máme přímo kontrolovat???

Porušení povinnosti vyplývající z citovaného ustanovení je přestupkem podle § 302 odst. 3 NSZ. Cestou k nápravě stavu neodpovídající požadavkům ustanovení bude uložení opatření k nápravě dle § 295 odst. 1 písm. b) bodu 1. NSZ, tj. Je-li to nezbytné k ochraně zákonem chráněného veřejného zájmu, stavební úřad může i bez provedené kontroly nařídit opatření k nápravě, které spočívá v povinnosti provést nezbytné úpravy stavby, zejména při výskytu hygienických, bezpečnostních, požárních, provozních nebo jiných závad, včetně nesplnění požadavků na přístupnost.

 

§ 171 NSZ - obecná a společná ustanovení je stavebnímu řádu

Upozornění!

Ačkoliv podle § 171 NSZ platí, že drobné stavby a změny využití území, u kterých tak stanoví tento zákon, nevyžadují povolení, je v případech staveb v tzv. volném režimu zohlednit úpravu § 9 odst. 2 zákona č. 266/1994 Sb., zákona o drahách, ve znění účinném od 1.1.2024, dle kterého v ochranném pásmu dráhy lze provádět stavby a nestavební záměry pouze na základě povolení příslušného stavebního úřadu.

 

§ 172 NSZ – Způsob a forma podání a žádosti

PD vkládá do evidence el. dokumentací projektant nebo stavebník? Na školeních bylo řečeno, že projektant, a stavebník pouze žádost a přílohy, § 172 uvádí, že vloží stavebník.

Může tak učinit stavebník i projektant. § 172 NSZ sice zmiňuje pouze stavebníka, ale stavebníka v řízení obvykle zastupuje projektant, který vystupuje jménem stavebníka (viz §§ 33 a 34 správního řádu).

Nevím, jak naložit se „starými“ žádostmi a papírovou PD, které dojdou po 1.7.2024. Organizačně počítám, že ještě v pátek 28.června jdeme na poštu, nechť je doručeno, co doručeno může být. Ale co pak?

Pokud staré žádost, co „dojdou“ po 1.7. nebudou podány třeba poště zavčas a nedojde k zachování lhůty, pak takové žádosti musíte odložit (viz § 185 odst. 3 písm. c) NSZ). Řízení o nich nepovedete, jsou zjevně právně nepřípustné. Papírovou PD lze dodat pouze v řízeních zahájených podle z. č. 183/2006 Sb. V řízeních podle z. č. 283/2021 Sb. lze podat jen elektronickou projektovou dokumentaci (viz § 172 odst. 4 věta první ve spojení s § 271 odst. 2 věta první NSZ), papírově pouze ty dokumentace, které může zpracovat jen „kvalifikovaná osoba“ (viz § 172 odst. 4 věta druhá ve spojení s § 271 odst. 2 věta druhá NSZ).

 

§ 176 až § 179a NSZ – Koordinované vyjádření a koordinované závazné stanovisko

Když žádost neobsahuje závazná stanoviska, stavební úřad sám v rámci řízení osloví dotčené orgány. Je v tomto případě nutné, aby dotčené orgány jedné obce vydávaly koordinované stanovisko?

Je-li dotčeným orgánem podle jiného právního předpisu tentýž orgán veřejné správy, vydá namísto jednotlivých vyjádření koordinované vyjádření a namísto jednotlivých závazných stanovisek koordinované závazné stanovisko.

Závazná stanoviska ke kolaudaci – to si musí pořídit stavebník sám a je to součást žádosti o kolaudační řízení.  Dotčený orgán vloží své závazné stanovisko ke kolaudaci do ISSS?

Závazná stanoviska při kolaudačním řízení jsou nedílnou součástí žádosti (§ 232 NSZ). Na rozdíl od řízení o povolení záměru § 246 NSZ výslovně nezmiňuje použití § 184 odst. 3 NSZ (SÚ si vyžádá závazné stanovisko nebo vyjádření u dotčeného orgánu sám) pro kolaudační řízení. Pravděpodobně se jedná o legislativní chybu. Z doslovného výkladu tak vyplývá, že si je stavebník musí obstarat sám. Podle § 173 odst. 3 NSZ Je-li žádost o vyjádření nebo závazné stanovisko podána žadatelem před zahájením řízení podle této části, vloží dotčený orgán vyjádření nebo závazné stanovisko do evidence stavebních postupů a doručí jej žadateli.

Dotčený orgán vydá fiktivní souhlasné závazné stanovisko (§ 178/3), SÚ vydá povolení záměru, které nabyde právní moci. Následně dojde ke zrušení nebo změně tohoto fiktivního ZS (§§ 179, 179a). Jaký bude další postup a kdo ponese odpovědnost za chybně vydané povolení záměru?

Jedná se o nežádoucí situaci, která by měla být řešena ještě před vydáním povolení podmíněného závazným stanoviskem. Např. Jelínková dovozuje ze zásady ochrany veřejného zájmu (§ 2 odst. 4 správního řádu) povinnost dotčeného orgánu, jenž nestihl vydat závazné stanovisko, o nastalé fikci informovat nadřízený dotčený orgán.[1] Za druhé je třeba pamatovat na ochranu dobré víry stavebníka. Nadřízený dotčený orgán musí v přezkumném řízení porovnávat újmu, která by zrušením nebo změnou závazného stanoviska stavebníkovi vznikla a pokud je ve zjevném nepoměru k újmě, která vznikla veřejnému zájmu, řízení zastaví (§ 94 odst. 4 správního řádu). Pokud i přesto nastane v otázce popsaná situace pak je zrušení nebo změna závazného důvodem obnovy řízení (§ 149 odst. 9 správního řádu). O obnově řízení rozhoduje stavební úřad, který ve věci rozhodl v posledním stupni (§ 100 odst. 3 správního řádu), nové řízení vede stavební úřad, který byl příslušný k původnímu řízení v prvním stupni (§ 102 odst. 1 správního řádu). Podle § 100 odst. 5 správního řádu je i v obnoveném řízení stavební úřad povinen porovnávat újmu stavebníka s újmou vzniknuvší veřejnému zájmu (viz výše). Pokud v novém řízení nelze pro změnu či zrušení závazného stanoviska žádosti stavebníka vyhovět, musí ji stavební úřad zamítnout, tím se původní rozhodnutí ruší (§ 102 odst. 9 správního řádu).  

V případě, kdy stavebník v době platnosti povolení započal s realizací stavby a tato nebyla v obnoveném řízení povolena, je nutné postupovat podle § 258 a násl. NSZ a vést opakované řízení.

 

§ 180 až § 181 NSZ – Vyjádření vlastníka veřejné dopravní nebo technické infrastruktury

K žádosti o povolení záměru mají být přiložena vyjádření vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury, kteří jsou uvedeni v digitální technické mapě. Ta však ještě neexistuje, znamená to, že budeme dále určovat jejich rozsah my dle znalosti území? Jak bude určovat jejich rozsah ORP nebo KÚ, když znalost území nemá?

Ano do spuštění digitální technické mapy se bude postupovat „po staru.“ Pokud ORP nebo KÚ nemá znalost území, nabízí se řešení ve formě žádosti o vyjádření z nástrojů jako je utility report.

Odbor dopravy již nevydává povolení zvláštního užívání silnice pro umístění IS a povolení k připojení sousedního pozemku na silnici. Na základě čeho a v jakém rozsahu zpracuje tuto problematiku stavební úřad při vydání povolení záměru?

Napojení záměru na silnici se řídí § 10 z. o pozemních komunikacích, dle kterého o připojení rozhodne stavební úřad společně s povolením záměru. Stavebník k žádosti o povolení připojí vyjádření vlastníka dotčené pozemní komunikace (nevydá-li jej do 30 dnů nastává fikce souhlasného vyjádření) a vyjádření Policie České republiky (§ 10 odst. 5 z. o pozemních komunikacích). Tato vyjádření nejsou pro stavební úřad závazná, může rozhodnout odlišně, pakliže svou úvahu dostatečně odůvodní. Pokud zákonodárce nechce posuzovat problematiku zvláštního užívání silnice pro umístění IS a nestanovuje k tomu působnost správního orgánu, pak se ani žádný správní orgán, včetně stavebního úřadu, se touto problematikou ani zabývat nemůže.

 

§ 182 a násl. NSZ – Hlava III Řízení o povolení záměru (obecná ustanovení o řízení)

§ 189 odst. 1 NSZ: Nařídí-li stavební úřad ústní jednání, vyrozumí účastníky řízení a dotčené orgány o termínu jeho konání nejméně 15 dnů předem. Nebude-li nařízeno ústní jednání, stavební úřad ve vyrozumění o zahájení řízení určí lhůtu, která nesmí být kratší než 15 dnů, do kdy mohou účastníci řízení podat námitky. Dotčené orgány již neuplatňují závazná stanoviska?

Uplatňují. Buď si závazná stanoviska opatří sám stavebník před zahájením řízení o povolení záměru podle § 177 NSZ, nebo si je vyžádá SÚ od dotčených orgánů po podání žádosti o povolení podle § 184 odst. 3 NSZ. Podle § 184 odst. 4 NSZ pak SÚ po dobu čekání na vydání závazných stanovisek neběží lhůta pro vydání rozhodnutí.

Máme vydané územní rozhodnutí pro umístění lokality RD. Stavebník podal ohlášení RD. Velikost RD a jejich umístění není v souladu s ÚR.  Postupovat podle starého SZ umíme. Ale jak postupovat po 1.7.2024?  Změna ÚR již nebude možná, ale stále platí. Můžeme povolovat záměr stavby rodinných domů a ÚR nebudeme brát v úvahu?

Pokud není podané ohlášení v souladu s vydaným ÚR a stavebník si nepožádá do 30.6.2024 o změnu ÚR, budete muset takovou žádost překlopit do SŘ a zamítnout ji. Pokud ji požádá, povedete např. společné řízení. Po 1.7.2024 vycházíte z toho, že podle § 330 odst. 6 NSZ Pravomocné územní rozhodnutí o umístění stavby vydané v územním řízení se považují za rozhodnutí v části věci v řízení o povolení záměru podle tohoto zákona, pokud jimi byl umístěn záměr vyžadující povolení podle tohoto zákona. Stavebník si tak bude muset požádat o povolení záměru – povolení stavby, v němž bude ÚR považováno za rozhodnutí v části věci, byť pro rozpor záměru s ním, lze konstatovat, že ta část bude zúžená právě o rozpor shledaný v předloženém záměru. Pokud by stavebník chtěl dosáhnout změny ÚR musel by v žádosti o povolení požádat i o změnu rozhodnutí v části věci (ÚR).

Nyní je pravomocné územní rozhodnutí pro lokalitu rodinných domů a stavebníci chtějí změnit jeden regulativ (podmínku) v rozhodnutí. Jakou žádost a jakou dokumentaci musejí podat po 1.7.?

Po 1.7.2024 vycházíte z toho, že podle § 330 odst. 6 NSZ Pravomocné územní rozhodnutí o umístění stavby vydané v územním řízení se považují za rozhodnutí v části věci v řízení o povolení záměru podle tohoto zákona, pokud jimi byl umístěn záměr vyžadující povolení podle tohoto zákona. Stavebník si tak bude muset požádat o povolení záměru – povolení stavby, v němž bude ÚR považováno za rozhodnutí v části věci, byť pro rozpor záměru s ním, lze konstatovat, že ta část bude zúžená právě o rozpor shledaný v předloženém záměru. Pokud by stavebník chtěl dosáhnout změny ÚR musel by v žádosti o povolení požádat i o změnu rozhodnutí v části věci (ÚR).

Nový SZ povoluje stavbu pro bydlení do 80 m² na pozemku rodinného domu, územní plán řeší max velikost doplňkových staveb u rodinných domů 40 m². Jak postupovat?

Nový stavební zákon nepovoluje, nýbrž připouští stavbu pro bydlení do 80 m² na pozemku rodinného domu. Pokud však územně plánovací dokumentace pro doplňkové stavby na pozemcích rodinných domů stanoví menší limit, je nutno jej respektovat viz NSS 10 As 33/2018-39, dotčení vlastníci mohou proti regulativům podávat námitky v rámci procesu změny ÚPD, později už ne. V řízení o povolení záměru stavební úřad totiž posuzuje podle § 193 odst. 1 písm. a) NSZ soulad záměru s územně plánovací dokumentací. Není-li tento požadavek splněn, stavební úřad žádost podle § 195 NSZ zamítne. Je-li taková stavba realizována v rozporu s požadavky územně plánovací dokumentace, je namístě vést řízení o nařízení odstranění stavby podle § 250 odst. 1 písm. h) NSZ.

Chápu to správně, že při řízení s velkým počtem účastníků se při doručování blížíme způsobu dle zákona 416/2009 Sb., tj. dotčeným vlastníkům jednotlivě jen zahájení, ale rozhodnutí již taky dostanou veřejnou vyhláškou, a sousedi zahájení i rozhodnutí veřejnou vyhláškou?

Ano viz důvodová zpráva: V řízení s velkým počtem účastníků tak lze rozlišit 3 skupiny účastníků řízení podle způsobu doručování:

- Žadatel (stavebník) a obec, na jejímž uzemní, má být záměr uskutečněn – doručuje se jim vždy jednotlivě.

- Vlastník pozemku (účastník řízení podle § 182 písm. c) – doručuje se mu jednotlivě vyrozumění o zahájení řízení, ostatní písemnosti veřejnou vyhláškou)

- Ostatní účastníci řízení – doručuje se jim veřejnou vyhláškou.

Je ještě možné prodloužit platnost územního rozhodnutí i po 1.7.2024?

Pokud o prodloužení platnosti nebylo požádáno před 1.7.2024, pak „klasické“ řízení o prodloužení platnosti ÚR podle § 93 odst. 3 SSZ vést nelze. Nový stavební zákon se specifickým režimem pro prodloužení platnosti ÚR nepočítá, nicméně podle přechodných ustanovení (viz § 330 odst. 6 NSZ) se ÚR považuje buď za rozhodnutí v části věci, nebo přímo za povolení záměru (pokud stavba nevyžadovala stavební povolení nebo ohlášení), na které by pak mělo být možné vztáhnout ustanovení § 198 NSZ a vést řízení o prodloužení platnosti povolení.

Stavebník má platné stavební povolení, ale koncem roku mu končí a má strach, jestli půjde po naběhnutí nového stavebního zákona prodloužit. Mění se v tomto něco? Pokud se jedná o prodloužení lhůty k dokončení stavby a nejsou žádné změny proti schválené a povolené PD, podává stavebník do ISSŘ a my musíme zakládat záměr? Nebo bychom mohli ještě podle z. č. 183/2006 Sb. zápisem do stavebního deníku povolit změnu stavby před dokončením spočívající v prodloužení lhůty k dokončení stavby?

Klíčové je zodpovědět dvě otázky: 1) Započal stavebník se stavbou nebo ještě ne? 2) Podal stavebník žádost o prodloužení platnosti či lhůty k dokončení stavby ještě před 1. 7. nebo až za účinnosti NSZ?

Mohou tak nastat tyto scénáře: 

1) Stavebník nezapočal se stavbou a žádost o prodloužení platnosti povolení podal před 1. 7. V takovém případě se bude postupovat podle staré úpravy (§ 115 odst. 4 SSZ ve spojení s § 330 odst. 1 NSZ).

2) Stavebník nezapočal se stavbou a žádost o prodloužení platnosti povolení podal po 1. 7. V takovém případě se bude postupovat podle NSZ (§ 198 odst. 3 ve spojení s § 330 odst. 7 NSZ).

3) Stavebník započal se stavbou (jedno, jestli před 1. 7. nebo po 1. 7.). V takovém případě dochází k „konzervování“ platnosti povolení, platnost povolení se prodlužuje bez omezení (§ 115 odst. 4 SSZ).

 

§ 212 NSZ – Zrychlené řízení

§ 212 odst. 2 NSZ: Povolení stavby nebo zařízení vydané ve zrychleném řízení se vedle oznámení účastníkům řízení zveřejňuje také na úřední desce stavebního úřadu po dobu 15 dnů ode dne vydání. = myšleno fyzická úřední deska i elektronická?

Myšleny oboje. Podle § 26 odst. 1 správního řádu se vedle úřední desky, která musí být nepřetržitě veřejně přístupná (= fyzická), zveřejňuje její obsah i způsobem umožňujícím dálkový přístup (= elektronická).

 

§ 230 NSZ – Hlava IV Řízení o užívání – kolaudační řízení

Kolaudace staveb, které nově přísluší ORP: ORP si vyžádá spis od 1 a2 úřadů, zkolauduje a pak jim spis vrátí?

Ano, spis vrátí. Řízení o užívání je samostatné správní řízení, jeho vedení nemá vliv na způsob vedení spisové služby ve vztahu k předcházejícím řízení, která vedla k povolení stavby.

Jak se bude postupovat při kolaudaci nového rodinného domu, který byl umístěn a povolen dle zákona č. 183/2006 Sb., společným souhlasem a bude dokončen do konce roku 2024, tedy při kolaudaci bude postupováno dle nového stavebního zákona č. 283/2021. Budou k této kolaudaci vyžadovány rozdílné doklady, než byly vyžadovány při oznámení užívání?

Stavební úřad bude od 1.7.2024 postupovat v souladu s právní úpravou NSZ, neboť tento právní předpis neobsahuje jediné přechodné ustanovení ke kolaudačním řízením, které by odůvodňovalo jiný postup stavebního úřadu. Obsah žádosti stanoví § 232 odst. 2 NSZ.

Změnu záměru před dokončením povolí a kolaudační řízení provede u záměrů povolených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona stavební úřad, na který přešla působnost k povolení záměru podle tohoto zákona. Kdo je příslušný ke kolaudaci - Znamená to tedy, že to co jsme povolili podle starého zákona, a nyní podle nového nemůžeme povolovat, tak nemůžeme ani kolaudovat? SÚ  II. vydal stavební povolení- na stavební úpravy na objektu s č. p. (občanského vybavení , ordinace, pošta), kde vzniknou další  ordinace lékařů. Kdo bude kolaudovat? Kdo bude potom archivovat dokumentaci???

Kolaudační řízení vede stavební úřad příslušný k povolení stavby. Stavební úřad bude od 1.7.2024 postupovat v souladu s právní úpravou NSZ, neboť tento právní předpis neobsahuje jediné přechodné ustanovení ke kolaudačním řízením, které by odůvodňovalo jiný postup stavebního úřadu. Dokumentace bude archivována u původce dokumentu, tedy u stavebního úřadu, který stavbu povolil.

Stavby povolené podle zák č. 50/1976 Sb. kolaudují se po 1.7. podle 283/2021 Sb.?

Stavební úřad bude od 1.7.2024 postupovat v souladu s právní úpravou NSZ, neboť tento právní předpis neobsahuje jediné přechodné ustanovení ke kolaudačním řízením, které by odůvodňovalo jiný postup stavebního úřadu. Účinnost přechodného ustanovení obsažená v zákoně č. 183/2006 Sb. zaniká koncem přechodného období podle § 334a NSZ.

Kolaudace stavby, pro kterou je vydáno povolení dle zák. č. 50/1976 Sb. – bude se kolaudovat a chápeme to dobře, že i pro tyto stavby máme vyžadovat PENB a prováděcí dokumentaci?

Ano bude se kolaudovat podle NSZ. Povinnost předložit PENB se řídí § 7a z. o hospodaření energií. Prováděcí dokumentace vyžadována není, § 232 odst. 2 písm. a) NSZ zmiňuje pouze dokumentaci pro povolení stavby s vyznačením odchylek, a to jen, když došlo k nepodstatné odchylce oproti ověřené projektové dokumentaci.

Co bude potřeba dokládat ke kolaudaci stavby za geodetické údaje v souvislosti se zadáváním údajů do digitální technické mapy?

Dle § 232 odst. 2 písm. g) NSZ je součástí žádosti o vydání kolaudačního rozhodnutí: Identifikátor záznamu, ve kterém byly zapsány změny týkající se obsahu digitální technické mapy kraje, nebo předány podklady pro jejich zápis, pokud jsou údaje o stavbě obsahem digitální technické mapy kraje.

Záměr se povoluje bez PENB. Jaký bude postup, když se ke kolaudaci stavby zjistí, že PENB nevyhoví?

Pokud záměr ke kolaudaci PENB vyžaduje (§ 232 odst. 2 písm. h) NSZ ve spojení s § 7a z. o hospodaření energií), pak jeho nepřipojení je vadou žádosti (§ 246 ve spojení s § 185 odst. 2 NSZ) pro kterou nelze záměr zkolaudovat.

 

§ 245 NSZ – Pasport stavby

Vlastník stavby je povinen uchovávat po celou dobu trvání stavby ověřenou dokumentaci odpovídající jejímu skutečnému provedení podle vydaných povolení. V případech, kdy se dokumentace nedochovala nebo není v náležitém stavu a stavba byla povolena nebo povolení podle právních předpisů platných při provedení stavby nevyžadovala, je vlastník stavby povinen pořídit pasport stavby????   Jak tomu máme rozumět???

Pokud dotaz směřuje k části ustanovení „nebo povolení podle právních předpisů platných při provedení stavby nevyžadovala“ chápeme je tak, že u stávající stavby, která vyžaduje povolení dle nové právní úpravy, ale dříve je nevyžadovala, musí vlastník stavby pořídit její pasport. 

Dnes nás navštívil žadatel – na základě médií, si nechává zaměřit svůj 200 let starý dům a nechá si nakreslit pasport dle vyhlášky 131/2024 Sb. přílohy 11 a § 158 odst. 3 a § 245 NSZ a požádal o nový formulář. Chtěla bych se Vás – jaký formulář mu máme vydat a jak máme dále postupovat. V zákoně jsme našli v § 245 odst. 3 NSZ nařízení pasportu. V žádném formuláři jsme nenašli tuto možnost.

Pokud vlastník nemovitosti nemá dokumentaci stavby odpovídající jejímu skutečnému provedení (a předpokládáme, že tato stavba je stavbou povolenou) má povinnost pořídit dokumentaci stávajícího stavu stavby (pasport). Tuto povinnost má, nemusí nikde žádat u stavebního úřadu, prostě si jej nechá zhotovit. Pouze pro případ, kdy by tuto povinnost neplnil, SÚ z moci úřední podle § 245 NSZ uloží. Pouze fakultativně mohou stavební úřad Žádost o ověření pasportu není součástí formulářové vyhlášky (č. 149/2024 Sb., o provedení některých ustanovení stavebního zákona), a proto ji lze podat ve „volné formě.“ Žadatel ji bude moct podat v listinné podobě (§ 172 odst. 2 NSZ) nebo DS. Stavební úřad pak bude muset žádost včetně dokumentace vložit do ISSŘ. 

Pasport musí být také v digitální podobě???

Nejedná se o projektovou dokumentaci, NSZ stanoví požadavek na zpracování pouze kvalifikovanou osoba, tzn. pasport lze předložit analogově.

Neplní-li vlastník stavby povinnost podle odstavce 1, stavební úřad mu nařídí, aby pořídil pasport stavby. Rozhodnutí o nařízení pořízení pasportu stavby se vydává jako první úkon stavebního úřadu v řízení. Není-li třeba pasport stavby doplnit, změnit nebo jinak přepracovat, stavební úřad jej ověří. A co se bude dít dál, když pasport vlastník nepořídí??? 

Dojde na výkon rozhodnutí podle § 103-129 SŘ.

Který úřad bude ověřovat pasporty – bude to ve vazbě na povolované stavby?

Ano. Stavební úřad, který disponuje působností k povolení stavby by měl disponovat i odbornými znalostmi k ověření pasportu této stavby.

 

§ 247 – 249 NSZ – Řízení o povolení odstranění stavby

Který úřad bude povolovat odstranění stavby (na žádost) – bude to ve vazbě na povolované stavby?

NSZ výslovně neupravuje, řídili bychom se působností stavebního úřadu k povolování neboli „kdo povoluje realizaci, povoluje odstranění.“ Přítomnost azbestu v odstraňované stavbě nemá vliv na působnost stavebního úřadu, jen je nutné pamatovat na § 247 odst. 3 NSZ (povolení odstranění stavby nelze vydat jako první úkon stavebního úřadu v řízení).

§ 249 odst. 2 NSZ: Rozhodnutí o povolení odstranění stavby může být součástí rozhodnutí o povolení záměru. = Dají se dvě žádosti (protože jako součást žádosti o povolení stavby to nevidím) a má se spojit dle správního řádu?

Ano, povede se společné řízení podle § 140 správního řádu. Výsledkem společného řízení bude společné rozhodnutí (§ 140 odst. 7 správního řádu), kde jedním výrokem bude povoleno odstranění stavby a druhým výrokem bude povolen záměr.

 

§ 250 – 253 NSZ – Řízení o nařízení odstranění stavby

U stavby drobné do 40m² , která není v souladu s územním plánem ( zastavěnost na úkor % zeleně) máme postupovat dle §250 – 253 ???

Ano, rozpor stavby s platnou územně plánovací dokumentací (doplňujeme v době provádění stavby) je důvodem pro zahájení řízení o nařízení odstranění stavby podle § 250 odst. 1 písm. h) NSZ.

Zahájeno řízení o odstranění nepovolené stavby s termínem jednání po 1.7.2024, žádost o dodatečné povolení podána ještě do 30.6. – dokončí se postaru? Ale již nebudeme po 1.7. příslušní k projednání – je možné ještě provést místní šetření?

Ne, § 330 odst. 2 NSZ nařizuje dokončit řízení (= činit jakékoli úkony v řízení) stavebnímu úřadu, na nějž přešla působnost.

Dotaz od projektantů: Problém spočívá v dodatečném povolování staveb a samotném zahajování řízení a v naprosto rozdílném postupu jednotlivých stavebních úřadů. Doufali jsme s kolegy v sílu odvolání se k § 44 zák. č. 500/2004 Sb., Správního řádu, který říká, že za zahájení správního řízení se považuje okamžik podání žádosti na příslušný správní odbor – ovšem § 129 zák. č. 183/2006 Sb., Starého stavebního zákona říká, že za zahájení řízení o dodatečném povolení stavby se považuje okamžik zahájení řízení o odstranění stavby. Máme s kolegy na úřadech už od května podanou spoustu žádostí o dodatečné stavební povolení, ke kterým se doposud úředníci nedostali (mnohdy nebylo zahájeno jakékoliv řízení ani po uplynutí 30 dní - mám osobní zkušenost i s případy, kdy nebylo zahájeno řízení ani po více než 2 měsících od podání žádosti, aniž by došlo k usnesení o prodloužení lhůty pro posouzení případu), ovšem nyní se začínají objevovat spekulace, že ačkoliv byla žádost o dodatečné stavební povolení řádně podána do konce června, tedy do 30.06.2024 (mnohdy i s dostatečným předstihem, jak bylo řečeno), není zárukou, že bude řízení probíhat dle starého stavebního zákona. Mezi úředníky panuje zmatek a nejistota a polovina říká, že se samozřejmě budou odvolávat na správní řád a budou povolovat podle starého zákona, neboť samotná žádost o dodatečné stavební povolení byla podána do 30.06.2024 - druhá polovina úředníků zase tvrdí, že budou dodržovat § 129 "SSZ" a bude se i žádost o dodatečné stavební povolení podaná do 30.06.2024 řídit podle zák. č. 283/2021 Sb., Nového stavebního zákona s ohledem na fakt, kdy bude zahájeno řízení o odstranění stavby "z moci úřední" (a to i s ohledem, že spousta těchto staveb má již pravomocně uděleno / řádně požádáno / či v projednávané řízení o udělení výjimky např. z odstupů staveb vyhl. č. 501/2006 Sb., která je de facto tímto postupem Okomentoval(a): [MB7]: Nevím jak zodpovědět. zneplatněna a již uhrazené správní poplatky a investice stavebníků za přípravu podkladů, projektová příprava, tisk a kompletace dokumentace vychází vniveč).

V případě řízení o dodatečném povolení stavby podle § 129 starého stavebního zákona je nutné vnímat povahu takového řízení jako řízení akcesorického, vloženého do řízení o odstranění stavby. To je promítnuto i do samotné úpravy § 129, který v případě, kdy ještě není zahájeno řízení o odstranění stavby, ale je podána žádost o její dodatečné povolení, považuje za okamžik rozhodný pro zahájení řízení o dodatečném povolení stavby až zahájení řízení o odstranění stavby. Řízení o dodatečném povolení stavby totiž z logiky staré právní úpravy nemůže existovat a probíhat samostatně bez řízení o odstranění stavby. Tento princip nelze překlenout ani ustanovením § 44 správního řádu, neboť právní úprava stavebního zákona je úpravou speciální, která má vždy přednost v aplikaci právního předpisu před úpravou obecnou. Uvedené ustanovení stavebního zákona ovšem míří pouze na situace, kdy je podaná žádost o dodatečné povolení před zahájením řízení o odstranění stavby. V případě, kdy je řízení o odstranění stavby zahájeno a následně je podána žádost o dodatečné povolení pak pro řízení o dodatečném povolení stavby platí obecná právní úprava správního řádu, že je řízení zahájeno dnem podání žádosti. Vzhledem k výše nastíněné akcesorické povaze řízení je navíc nutno podotknout, že žádost o dodatečné povolení stavby podle starého stavebního zákona bude možné podat v případě již zahájených řízeních o odstranění stavby i po 1.7.2024, připadne-li konec 30denní lhůty pro podání takové žádosti po tomto datu. I toto řízení o dodatečném povolení stavby se bude řídit přechodným ustanovením § 330 odst. 1 nového stavebního zákona s přihlédnutím k tzv. přechodnému období podle § 334a nového stavebního zákona, tzn. řízení se dokončí podle dosavadních právních předpisů, a to včetně správních poplatků, které jsou stanoveny samozřejmě také právním předpisem, který je nutno aplikovat ve znění účinném v době zahájení řízení.

§ 254 a násl. NSZ – Postupy související s řízením o nařízení odstranění stavby

§ 256 odst. 1 písm. c) NSZ: Stavbu lze dodatečně povolit, pokud povinný prokáže splnění podmínek podle § 193 a … povinný uhradil ve stanovené lhůtě pokutu za přestupek podle tohoto zákona spočívající v tom, že provedl stavbu bez povolení nebo v rozporu s ním, byla-li uložena. = předpokládám pravomocně uloženou pokutu? Čili máme s pokutou pospíchat, aby byla na světě dřív, než si stavebník poskládá podklady pro dodatečné povolení.

Ano, je to jedna z podmínek, kterou SÚ zkoumá před vydáním rozhodnutí o dodatečném povolení. Vzhledem k dovětku „byla-li uložena“ bychom považovali § 256 odst. 1 písm. c) NSZ za ustanovení speciální vůči § 57 odst. 4 správního řádu.

§ 301 až 304 NSZ – Přestupky

Agenda přestupků se bude projednávat v portálu stavebníka, nebo dále např. ve Vitě?

 ISSŘ

Výše pokuty se stanovuje ta, která je pro obviněného výhodnější? Pro určení podle jakého zákona stanovuji výšku pokuty je rozhodné, kdy byla stavba provedena, nebo kdy bylo zahájeno přestupkové řízení?

> Je třeba vycházet Ze zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich č. 250/2016 Sb., § 2 – Časová působnost

Odpovědnost za přestupek se posuzuje podle zákona účinného v době spáchání přestupku; podle pozdějšího zákona se posuzuje jen tehdy, je-li to pro pachatele přestupku (dále jen "pachatel") příznivější.

Přestupek je spáchán v době, kdy pachatel konal nebo v případě opomenutí byl povinen konat. Není rozhodující, kdy následek nastane nebo kdy měl nastat.

Jestliže se zákon změní během páchání přestupku, použije se zákon, který je účinný při dokončení jednání, kterým je přestupek spáchán.

Jestliže se zákon změní během páchání

a) pokračujícího přestupku, použije se zákon účinný v době, kdy došlo k poslednímu dílčímu útoku,

b) hromadného přestupku, použije se zákon účinný v době, kdy došlo k poslednímu útoku, nebo

c) trvajícího přestupku, použije se zákon účinný v době, kdy došlo k odstranění protiprávního stavu.

Při pozdějších změnách zákona, který je účinný při dokončení jednání, kterým je přestupek spáchán, se použije zákona nejmírnějšího.

Pachateli lze uložit vždy jen takový druh správního trestu, který dovoluje uložit zákon účinný v době, kdy se o přestupku rozhoduje.

 

§ 314 NSZ – Přechodná ustanovení k úřadům a úředníkům

Do kdy se musí předat žádosti o vyřízení povolení podané do 30.6.2024 z důvodu změny příslušnosti k vyřízení žádosti?

Nevyřízené dokumenty a neuzavřené spisy předají správní orgány, které vykonávaly působnost podle dosavadních předpisů […] do 1. srpna 2024.

 

§ 330 NSZ – Přechodná ustanovení ke stavebnímu řádu

Pokud zahájím z moci úřední ŘOS za platnosti současného zákona a vlastník podá žádost o dodatečné povolení po 1.7.2024. Podle jaké právní úpravy povedu řízení o dodatečném povolení? Podle nového stavebního zákona? Pokud podle nového, jak potom ukončím ŘOS, když podle nového SZ končím celé řízení jedním rozhodnutím?

Ačkoliv se jedná „formálně“ o dvě samostatná správní řízení, i judikatura správních soudů dovodila, že dodatečné povolení stavby je řízení tzv. vnořené do řízení o odstranění stavby. Při takovém pojetí vztahu těchto dvou řízení je i v případě podané žádosti o dodatečné povolení stavby v případě řízení o odstranění stavby zahájeného dle zákona č. 183/2006 Sb., postupovat dle dosavadních právních předpisů.

Jak budou vyřizována odvolání, která budou podána do 30.6.2024?​ Bude je kraj v případě potřeby vracet k novému projednání nebo je už rovnou rozhodne?

§ 330 odst. 1 NSZ Řízení a postupy zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů. Uvedené ustanovení se vztahuje i na řízení odvolací. Prvostupňové a odvolací řízení tvoří totiž jeden celek. Princip úplné apelace se využije v případě řízení podle NSZ pouze u řízení o žádosti.

Jakým způsobem se bude nově řešit oplocení pozemku do výšky 2 m, které hraničí s pozemní komunikací a bylo provedeno bez povolení stavebního úřadu. Oplocení je neprůhledné a stavbou došlo ke zhoršení rozhledových poměrů při výjezdu z vedlejší pozemní komunikace na hlavní komunikaci. Dle nového SZ je oplocení do výšky 2 m mezi pozemky, které se nacházejí v zastavěném území nebo zastavitelné ploše drobnou stavbou, která se nepovoluje.

Podle NSZ oplocení spadá do volného režimu (drobné stavby). Pokud bylo se stavbou oplocení započato po účinnosti NSZ nevyžaduje povolení.

Koncem května bylo podáno oznámení záměru – oplocení pozemku u bytového domu, který hraničí s veřejným prostranstvím (komunikace a chodník Města). Město jako vlastník sousedního pozemku nedalo k záměru souhlas. Oznamovatele vyzveme k odstranění nedostatků s poučením o překlopení do řízení. Pravděpodobně se překlopí do územního řízení. V NSZ je oplocení do výšky 2 m mezi pozemky, které se nacházejí v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše, drobnou stavbou nevyžadující povolení, veřejné prostranství zde není. Budou se dle § 330 odst. 2) NSZ podobné případy od července usnesením zastavovat? (např. povolovací řízení doplňkové stavby u RD cca 35 m2 započaté dle starého zákona, které pokračuje do účinnosti NSZ, kde doplňková stavba u RD do 40 m2 nepotřebuje povolení SÚ).

Město/obec podá podnět na oplocení mezi pozemky, které do konce června vyžaduje od příslušného stavebního úřadu souhlas. Oplocení bylo provedeno bez tohoto souhlasu a souhlasu města jako vlastníka sousedního pozemku a  tento podnět by byl podán v termínu do konce června 2024. Stavební úřad je natolik vytížen, že dokonce června nemá kapacitu konat v tomto podání. V červenci toto řízení zastavit – že stavba nevyžaduje již souhlas stavebního úřadu nebo rozjet nařízení odstranění stavby, atd. protože se jednalo o podání dokonce června 2024.

Takové řízení podle § 330 odst. 2 NSZ stavební úřad usnesením zastaví.

Řízení a postupy zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů. Jak psát od 1.7.2024 příslušnost v rozhodnutích vydávaných podle zákon č.183/2006

Příslušnost bude uvedena podle úpravy NSZ s uvedením přechodného ustanovení § 330 NSZ.

Rozhodnutí bylo vydané do 30.6.2024, právní moci ale nabyde až po 1.7.2024. Pokud se jedná o stavbu, která již nespadá do věcné kompetence SÚ, který rozhodnutí vydal, vyznačí NPM ještě původní SÚ, nebo se musí spis z tohoto důvodu předat nově příslušnému SÚ?

Snad by to mohl provést ještě původní SÚ, který fakticky již provedl celé řízení (může provést i úkony spojené s odvoláním).

Nově budeme povolovat jednoduché stavby, ostatní, co máme v řízení rozpracované – do kdy musíme předat na III. úřad?

Do 1. srpna (viz § 314 NSZ).

Počítají dotčené orgány s tím, že i po 1.7. budou vydávat závazná stanoviska písemně dle postupu podle starého stavebního zákona? Velký počet stavebníků podal buď jen žádost, žádost s PD bez vyjadřovaček, nebo s neúplnými vyjadřovačkami, jen aby to stihli a věc se řešila podle starého SZ.  Bude tímto způsobem fungovat i orgán územního plánování?

Dotčené orgány jsou k tomuto postupu metodicky vedeny.

Spisy, které budou po 1.7. přecházet na ORP, resp. KÚ, protože se mění příslušnost podle § 330 NStZ, se budou předávat usnesením dle § 12 správního řádu s tím, že k 1.7. „dvojkový“ SÚ přestal být věcně příslušný?

Proběhne spisová rozluka podle § 68a zákona č. 499/2004 Sb.,  o archivnictví a spisové službě.

Jak u staveb (např. souboru staveb), které jsou námi pravomocně povoleny, ale k případné změně před dokončením nebo kolaudaci už nebudeme příslušní? Máme ORP postoupit „hned“ nebo až stavebník bude něco požadovat?

Protože Váš SÚ nezanikl a neprovádíte spisovou rozluku celé agendy SÚ, měly byste si tyto spisy jako jejich původci ponechat. Přechodná ustanovení hovoří o přesunech pouze u „Nevyřízené dokumenty a neuzavřené spisy“ (viz § 314 NSZ). Pokud bude SÚ ORP vést jakékoliv navazující řízení, půjčí si spis a ten Vám po dokončení správního řízení jako původci dokumentu vrátí.

Dne 3.7.2024 bylo do DS města k rukám odboru výstavby doručeno podle zákona č. 183/2006 Sb., oznámení o připravovaném záměru v rámci stavby dle § 79 odst. 2 písm. w) tohoto zákona. A taktéž žádost o kolaudační souhlas – na starém tiskopise na stavbu rodinného domu.

První podání není žádostí, obě podání jsou úkonem, k jehož vyřízení není příslušný žádní správní orgán, protože úprava z. 183/2006 Sb., není účinná ani platná. Na místě je tedy odložení věci usnesením podle § 43 SŘ. Poučit můžete podatele o správném způsobu podání podle nové právní úpravy. V prvním případě bude volný režim nadále zachován a v druhém případ je nutno žádat na příslušném formuláři o vydání kolaudačního rozhodnutí.

Stále dobíhají řízení podle starého stavebního zákona. Dne 12.1.2024 jste nám rozesílali metodickou pomůcku, jak uvádět věcnou příslušnost v písemnostech v období od 1.1.2024 do 30.6.2024. Mohli byste nám prosím rozeslat text, který budeme uvádět po 1.7.2024?

V zásadě by u řízení zahájených podle z. 183/2006 Sb., mělo dojít s ohledem na § 330 odst. 3 NSZ ke změně akorát v ustanovení o věcné příslušnosti, která se řídí novým stavebním zákonem, a doplněním odkazu na přechodné ustanovení, dle kterého se řízení dokončí podle dosavadních právních předpisů, tj: „Městský/obecní úřad XYZ, Odbor XYZ, jako obecní stavební úřad příslušný podle § 30 odst. 1 písm. f) zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 330 a § 334a stavebního zákona …“

 

§ 334a NSZ – Přechodné období

Do 30.6.2024 vyřizujeme podání podle platného neplatného stavebního zákona č. 183/2006 Sb., ale jaké máme vybírat správní poplatky?

Obdobně se § 334a dotýká i zákonů dotčených změnovým zákonem, u kterých bude také nutné odlišovat aplikaci jejich znění do 31. 12. 2023 a znění účinného od 1. 1. 2024.

Řízení zahájená do 30.6. se dokončí podle dosavadních předpisů – týká se to i poplatků? – i když zaplatí po 1.7.2024?

Ano týká, určujícím je okamžik zahájení řízení, ne zaplacení poplatku.

 

Příloha č. 1 k NSZ – Drobné stavby

Jedná se o drobnou stavbu, kterou ale chtějí umístit blíže než 2,0 m od hranice. Jakou žádost a jakou dokumentaci k tomu musí podat – o jednoduchou stavbu či ostatní stavbu? A vede se řízení o výjimce? Příloha č. 1 k novému SZ specifikuje drobné stavby.  Pokud však např. stavba uvedená v odst. 1 písm. a)   1.  bude umístěna blíže ke hranici pozemku než 2 m, nebude tím splňovat specifikované parametry drobné stavby, znamená to, že se nejedná o drobnou  stavbu? Bude tedy předmětem povolení záměru? Nebo lze udělit výjimku z ustanovení § 11 odst. 2 vyhlášky o požadavcích na výstavbu dle § 95 odst. 1 této vyhlášky současně s povolením záměru? Pokud nebude splněna podmínka odstupové vzdálenosti 2 m u drobné stavby, bude se tato stavba pak povolovat jako stavba ostatní a žadatel doloží PD a poběží řízení, ve kterém bude povolení výjimky a stavby? Bude možné stavbu stávající stodoly u RD stavebními úpravami změnit na stavbu do 80m2 pro bydlení? Nebude 2 m od hranice, bude možná výjimka? Stavba, která přesáhne parametry drobné stavby (přístřešek do 40 m², 4m výšky - příl. č. 1, písm. b), bod 14) musí mít autorizovanou PD?

Pokud jsou překročeny nebo nesplněny parametry uvedené v příloze č. 1, aby stavba mohla být kvalifikovaná jako „drobná“, nejedná se o drobnou stavbu se všemi s tím spojenými důsledky – nutnost povolení záměru, nutnost projektové dokumentace pokud se nejedná o vybranou jednoduchou stavbu pro kterou NSZ připouští dokumentaci zpracovanou kvalifikovanou osobou. Výjimku je možné udělit pouze z požadavků na stavbu, nikoliv z kritérií podle kterých rozhoduji o povolovacím režimu stavby.

Všechny stavby, které nejsou vyjmenované v drobných stavbách a jednoduchých stavbách spadají do ostatních? 

Pokud stavbu nezařadím pod záměry uvedené v přílohách č. 1 (drobné stavby), č. 2 (jednoduché stavby) nebo č. 3 (vyhrazené stavby), pak se jedná o tzv. zbytkovou kategorii „prostě“ staveb.

 

Příloha č. 2 k NSZ – Drobné stavby

Jednoduchá stavba dle přílohy č. 2  1p) výměnek. Lze této stavbě přidělit číslo popisné?

> Nelze. Podle § 31 odst. 3 zákona o obcích se samostatnými popisnými a evidenčními čísly se neoznačují příslušenství budovy, která jsou součástí jednoho celku. V příloze č. 2 NSZ je k „výminku“ uvedeno „na pozemku rodinného domu, která je se stavbou rodinného domu funkčně spojena“.

 

Různé

Kdo bude vyvlastňovacím úřadem?

> Zákon 184/2006 Sb. je stále v platnosti. Odchylky jsou uvedeny v liniovém zákoně k působnosti DESÚ.

Kdo povoluje podle nového stavebního zákona stavbu rodinného domu, jestliže součástí povolení bude i povolení vjezdu.

Rodinný dům je obvykle stavbou jednoduchou, vjezd nevyžaduje povolení podle stavebního zákona. K povolení takového stavebního záměru, jehož součástí je sjezd, je příslušný ten stavební úřad, který povoluje stavební záměr. (Příloha č. 2 odst. 1 písm. a) NSZ + § 10 a § 40 zákona č. 13/1997 Sb.)

Vodní stavby často potřebují i vydání povolení k nakládání s vodami. Teď to šlo v jednom řízení. Jak to má být od 1.7.2024? Je to možné povolovat stále dohromady, když referent stavebního úřadu má i ZOZ vodohospodářské stavby?

Pokud uvedená řízení spolu souvisí a je to v prostředí daného úřadu možné, pak lze provést společné řízení podle § 140 SŘ – nezapomeňte, že k povolení záměru je příslušný stavební úřad a k nakládání s vodami vodoprávní úřad, ve výroku musí být tedy uvedeno každé jednotlivé zmocnění k vydání rozhodnutí.

Bude vydána metodika k provedení spisové rozluky (jedná se o změnu působnosti pro některé stavby u obce typu I.)? Jak to bude u staveb zahájených dle dosavadních právních předpisů, ale neukončených? Jak to bude u staveb, které jsou povoleny, ale zatím nezrealizovány (např. vedení technické infrastruktury, k jejichž kolaudování již nebudeme příslušní). Máme také hned předat?  Jak to bude u staveb, které byly povoleny jakou soubor staveb (lokalita RD + sítě) a část je již zkolaudována, část zatím nerealizována: k povolení byla společná PD – ta zůstane na původním SÚ? dle čeho bude kolaudovat nově příslušný SÚ? RÚIAN: Zápis do RÚIAN bude provádět SÚ příslušný dle NSZ ke kolaudaci? V rámci území tedy budou do RÚIAN vstupovat dva SÚ? Kdo bude vyřizovat reklamace?

S uvedeným dotazem se můžete obrátit na MMR, popř. na Váš oblastní archiv, který je metodikem spisové služby.

Je platný regulační plán, který nahrazuje územní rozhodnutí na umístění stavby, považuje se za dílčí rozhodnutí pro projednání žádosti o povolení záměru jako pravomocné rozhodnutí?

Ano, je platný. Nový stavební zákon v tomto kontextu neukončuje platnost regulačních plánů, ale dle § 321 odst. 2 NSZ se regulační plány vydané od 1. ledna 2007 do dne nabytí účinnosti tohoto zákona považují za regulační plány vydané podle tohoto zákona. Tento konkrétní případ je součástí ustanovení § 330 odst. 6 které říká, že vydaný regulační plán nahrazující územní rozhodnutí o umístění stavby se považuje za rozhodnutí v části věci v řízení o povolení záměru podle tohoto zákona, pokud jimi byl umístěn záměr vyžadující povolení podle tohoto zákona. Pro úplnost doplňujeme, že ustanovení § 322 upravuje postupy pro specifický případ regulačního plánu schváleného přede dnem 1. ledna 2007.

Územní plán s prvky regulačního plánu, jak se formálně odlišuje od klasického ÚP? Že je s prvky regulačního plánu musí být uvedeno již v názvu, nebo v textu s jejich výčtem?

Zastupitelstvo obce musí požadavek na zpracování územního plánu s prvky RP stanovit v zadání územního plánu nebo v zadání změny územního plánu. Formálně se struktura těchto dokumentací neodlišuje, pro oba případy se použije příloha č. 8 NSZ. Informace o tom, že jde o ÚP s prvky regulačního plánu má být uveden v odůvodnění územního plánu v rámci kapitol „stručný popis postupu pořízení územního plánu“, „vyhodnocení souladu se zadáním, zprávou o uplatňování nebo zadáním změny“, případně lze informaci uvést i v kapitole „výčet prvků regulačního plánu, případně s odchylně stanovenými požadavky na výstavbu s odůvodněním jejich vymezení“.

Je fóliovník stavba, která se povoluje a zapisuje do katastru nemovitostí? Jak by měla být zadána do katastru nemovitostí? Jedná se mi především o velké fóliovníky zemědělců?

Odkazujeme na FAQ na stránkách ČUZK ohledně zápisů do RÚIAN: ČÚZK - FAQ - stavební objekty (cuzk.cz)

Podle § 29 odst. 1 písm. c) zákona č. 111/2009 Sb., v platném znění, o základních registrech, se jako stavební objekt do RÚIAN zapisuje „dokončená budova zapisovaná do katastru nemovitostí, která je samostatnou věcí, nebo budova, která je součástí pozemku nebo součástí práva stavby a údaje o ní se do katastru nemovitostí zapisují k pozemku nebo k právu stavby, nebo jiná dokončená stavba, která se do katastru nemovitostí nezapisuje, ale bylo jí přiděleno číslo popisné nebo evidenční.“

Podle zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon) se budovou rozumí nadzemní stavba spojená se zemí pevným základem, která je prostorově soustředěna a navenek převážně uzavřena obvodovými stěnami a střešní konstrukcí (§ 2 písm. l).

Z tabulky příkladu staveb evidovaných v RUIAN vyplývá požadavek na zapisování staveb skleníku, pokud je na samostatné parcele větší plochy jak 16 m². Obdobně lze aplikovat na fóliovník vejde-li se do definice stavby dle stavebního zákona a budovy dle katastrálního zákona.

Žadatel má geometrický plán, kde je doměřena stavba, přístavba …, jenž byla povolena ohlášením u stavební komise příslušné obce a nyní bylo zjištěno, že není evidována v KN. Dříve jsme to řešili tou nejjednodušší formou – formou sdělení ke stavbě a k příslušnému geometrickému plánu. Stavbu zanesli do RUIANu a dotyčný si došel na příslušný katastrální úřad. Jak řešit dle NSZ (zda lze opět vyřídit vyjádřením?) a v ISSŘ (sken žádost, popř. DS přeposlaná do DS ISSŘ)? > Ani předchozí právní úprava uvedenou situaci výslovně neřešila, lze tedy i v případě současné právní úpravy postupovat obdobně s tím, že podání žadatele nahrajete do ISSŘ (popř. jej zašlete na centrální datovou schránku) a vyřídíte vyjádřením.

PBŘ stanoví, že se jedná o stavbu II nebo III.kategorie. HZS bude vydávat závazné stanovisko k PD pro povolení záměru i k PD pro provádění stavby, nebo jen k PD pro provádění stavby? Pokud jen k PD pro provádění stavby, a vznikne požadavek na úpravu PD, který se zobrazí i do PD k povolení záměru, znamená to, že bude spousty řízení o změně záměru…

Na základě čeho se bude zapisovat drobná stavba do RUIANu? A na základě čeho do katastru nemovitostí? Do KN se zapisuje každá stavba větší jak 16m2)?

Ze znění § 245 odst. 1 NSZ dovozujeme, že v případech, kdy stavba povolení podle právních předpisů platných při provedení stavby nevyžadovala, je vlastník stavby povinen pořídit pasport stavby, který bude podkladem pro zápis drobné stavby do RUIANu.

PBŘ stanoví, že se jedná o stavbu II nebo III.kategorie. HZS bude vydávat závazné stanovisko k PD pro povolení záměru i k PD pro provádění stavby, nebo jen k PD pro provádění stavby? Pokud jen k PD pro provádění stavby, a vznikne požadavek na úpravu PD, který se zobrazí i do PD k povolení záměru, znamená to, že bude spousty řízení o změně záměru…

Podle § 31 odst. 1 b) a c) zákona o požární ochraně se státní požární dozor vykonává posuzováním :

1. dokumentace pro povolení stavby, zařízení nebo udržovacích prací podle stavebního zákona, včetně změn této dokumentace,

2. dokumentace pro provádění stavby,

3. dokumentace pro rámcové povolení,

4. dokumentace nebo jiného podkladu ke změně v účelu užívání stavby,

5. dokumentace ke změně dokončené stavby,

a ověřováním, zda byly dodrženy podmínky požární bezpečnosti staveb vyplývající z posouzených podkladů a dokumentace podle písmene b), včetně podmínek vyplývajících z vydaných stanovisek. Dle úpravy § 31 odst. 3 zákona o požární ochraně je výsledkem posuzování podkladů, dokumentace a ověřování splnění stanovených požadavků podle odstavce 1 písm. b) a c) je závazné stanovisko dotčeného orgánu na úseku požární ochrany, které slouží jako podklad pro řízení nebo jiný postup vedený podle stavebního zákona. Z uvedené úpravy vyplývá, že HZS vydává závazné stanovisko jak v řízení o povolení záměru, tak i pro navazující kolaudační řízení.

Jakým postupem bude zajištěn souhlas k odnětí zem půdy ze ZPF? K žádosti se dokládají výpočty a návrh uložení skryté ornice. Tyto přílohy se budou dokládat k žádosti o JES, a v JES bude už rovnou udělen souhlas k odnětí a stanoveny podmínky?

Je-li vydáváno JES, nevydává se souhlas s odnětím ze ZPF samostatně (§ 21 odst. 4 ZOZPF a § 2 odst. 1 ZJES). Souhlas s odnětím ze ZPF se nevydává samostatně jako závazné stanovisko, ale jako vyjádření (§ 4 ZJES). Ano, přílohy budou součástí žádosti o JES (§ 3 odst. 1 ZJES).

Máme v parku v Českém Brodě stávající dětské hřiště s herními prvky a v návaznosti na toto hřiště by se umisťovali další prvky, tentokráte v podobě venkovních posilovacích strojů. Marně hledám v novém zákoně 283/2021, zda to napasovat na drobnou stavbu, ale úplně se mi to nedaří zařadit. Nemáte nějaký postup/nápad/metodiku na to, jak se třeba vyhnout povolování těchto "drobných" záměrů? Protože pak by to pravděpodobně spadalo do staveb ostatních a podléhalo by to povolení. 

I podle předchozí právní úpravy bylo u hřiště vždy nutné nejprve posoudit, zda hřiště je, či není stavbou, popř. výrobkem plnící funkci stavby nebo terénní úpravou anebo jde pouze o změnu druhu pozemku. Není také vyloučeno, že se může jednat i o kombinaci těchto znaků, tj. že hřiště bude obsahovat stavby a současně půjde i o terénní úpravu. Hřiště, jakožto samotnou plochu však nelze označovat za stavbu, neboť se jedná o určitý způsob využití území. Herní prvky, či posilovací stroje, jako výrobky bychom s ohledem na skutečnost, že se jedná o prvek určený široké veřejnosti na k tomu určené ploše, chápali jako městský mobiliář. Městský, popř. obecní mobiliář zahrnuje širokou škálu různých fyzických prvků, které jsou umístěny ve veřejném (městském nebo obecním) prostoru a slouží k různým účelům. Tyto prvky zahrnují lavičky, odpadkové koše, stojany na kola, zahrazovací sloupky, stromové mříže, informační tabule, fontány, sochy a další prvky. Mobiliář nebyl definován starým stavebním zákonem, ani jeho prováděcími předpisy, a proto dle metodiky ministerstva pro místní rozvoj nevyžadoval povolení stavebního úřadu. Vzhledem ke skutečnosti, že nový stavební zákon nepřináší ve věci městského mobiliáře nový náhled na jejich posuzování, není důvodné zaujímat odlišný právní názor. Snad vyjma nějakých monumentálních dětských prolézaček ve stylů hradů apod., které už splňují definici stavby.

Povolení stavby kolumbária na hřbitově – Domníváme se, že se nejedná o stavbu, která by podle zákona o pohřebnictví nevyžadovala žádné povolení stavebního úřadu a podle nového stavebního zákona už žádnou takovou stavbu (tato je konkrétně půdorysného rozměru 2,2 x 1,5 m) nenajdu ani v příloze 1 ani 2. Jde tedy o stavbu neuvedenou, která vyžaduje rozhodnutí s projektovou dokumentací?

Ano, bohužel se nemýlíte. Jelikož se jedná o neuvedený záměr v příloze č. 1 k NSZ, je nutno jej projednat v řízení.

Prosím o upřesnění, jak by měl SÚ postupovat od 1.7.2024 při obdržení žádosti o sdělení podle ustanovení § 6 zákona č. 503/2012 Sb. od Státního pozemkového úřadu, případně dalších žádostí např. od katastrálního úřadu, ministerstva vnitra apod. Máme se snažit řešit to po novu nebo tak jak jsme byli zvyklí?

Půjde o stejný případ jako o součinnost s PČR podle trestního zákoníku, nebo Úřadem práce při žádostech o příspěvek na bydlení, atd.

Digitalizace stavebního řízení

Digitalizace – jak postupujeme při zadávání účastníků řízení? (Nyní máme ve Vitě propojeno s KN a načtou se nám vlastníci podle zadaných pozemků.)

Účastníci řízení se zatím vyplňují ručně v záložce účastníci řízení (18 minuta instruktážního videa ze dne 12. 6. 2024), viz Pokročilá práce v informačních systémech stavební správy pro stavební úřady (12. 6. 2024,9:00-10:00) (youtube.com)

Žádosti o potvrzení pasportů bude podána analogově. Jak je převedeme do ISSS? Naskenujeme a musíme provést autorizovanou konverzi, tzn. přes Czechpoint? A co s těmi „papíry“, které zůstanou? Můžeme hned skartovat?

V systému ISSS budeme muset založit doručený dokument (9 minuta instruktážního videa ze dne 12. 6. 2024). Přílohy naskenujeme vložíme k dokumentu. Skartovat můžeme až po skončení skartační lhůty spisu, neboť se jedná o součást hybridního spisu. 

Stavební úřady nevedou jenom správní řízení (žádosti mají předepsané formuláře, to je v pořádku), ale vydávají i různá potvrzení a vyjádření, například pro katastrální úřad po provedené revizi katastru. Katastrální úřady požadují na stavebním úřadu potvrzení skutečného stavu na parcele. Na podkladě geometrického plánu jsme takové potvrzení vydávali. Bude možné vydávat taková potvrzení i podle zákona č. 283/2021 Sb.? Půjde to postupem přes ISSŘ? Nebo spisovou službu obce? Na stránkách MMR není žádná žádost v tomto smyslu. Není tam ani žádost o ověření pasportu. Jak postupovat?

Žádost o takový úkon Vám bude žadatel muset doručit buď písemně nebo prostřednictvím datové schránky (ať již Vašeho úřadu nebo centrální datové schránky ISSŘ). Písemnou žádost nahrajete do ISSŘ, žádost doručenou do datové schránky Vašeho úřadu přepošlete do centrální datové schránky ISSŘ. Na tuto žádost budete odpovídat sdělení (v ISSŘ je aktuálně pouze šablona pro vyjádření).

Součástí nového SZ je digitalizace a práce v ISSŘ. Dotaz zní jestli bude v ISSŘ nastaven nějaký časový úsek, po kterém dojde při nečinnosti k odhlášení referenta z tohoto online prostředí.

Otázku je nutné adresovat MMR – digitalizace@mmr.gov.cz

Podání stavební úřad zaeviduje v ISSŘ. Možnost podávat tato podání prostřednictvím portálu stavební správy byla diskutována – možnost tu je, závěr diskuze však nebyl definitivní.

Žádosti o sdělení, že záměr nevyžaduje opatření SÚ (zejména dotace) půjdou přes portál? Nebo budou plně nahrazeny předběžnou informací?

Podle § 174 odst. 1 písm. b) Stavební úřad poskytne tomu, kdo požádá, v rámci své působnosti do 30 dnů od požádání předběžnou informaci o nezbytnosti povolení záměru a jeho kolaudace. Taková žádost, pokud nebude podána prostřednictvím ISSŘ bude muset být do ISSŘ zaevidována stavebním úřadem. Upozorňujeme, že předběžná informace podle § 174 NSZ je předmětem správního poplatku.

1.7.24 požádá stavebník DO o ZS, měl by RD vložit do evidence PS, když ji podá papírově, skenuje ji DO a vkládá do evidence.

Odkazujeme na školení ISSŘ určené pro dotčené orgány dne 19. 6. 2024. Platí, že podle § 173 odst. 3 NSZ Je-li žádost o vyjádření nebo závazné stanovisko podána žadatelem před zahájením řízení podle této části, vloží dotčený orgán vyjádření nebo závazné stanovisko do evidence stavebních postupů a doručí jej žadateli. V případě dokumentace bude tato povinnost obdobná ve vztahu k nutnosti založit záměr v ISSŘ. (Nicméně stavební zákon ji nestanoví).

Žádost podaná papírově na podatelnu: o Zapisuje se do spisovky úřadu? o Co pak udělá SÚ? Vkládá ji do portálu, co se považuje za datum podání?

Podání určená stavebnímu úřadu se evidují pouze v ISSŘ nikoliv ve spisové službě úřadu. ISSŘ je plnohodnotná spisová služba. Upozorňujeme na § 275 odst. 3 NSZ, dle kterého Informační systém stavební správy je samostatnou evidencí dokumentů. Povinnost vykonávat spisovou službu se považuje ve vztahu k dokumentům uchovávaným v informačním systému stavební správy za splněnou. Den podání se určuje dle správního řádu.

Jakou formou bude řešeno přidělování čísel popisných? Konkrétně u nás číslo přiděluje obec na základě naší výzvy. Bude to tedy tak, že obci přijde do DS naše výzva, obec vytvoří dokument, který pošle přes DS zpět SÚ?

Ano, to je správný postup.

Žádosti o prověření (stížnosti)  sousedů – půjdou přes portál?

Podání stavební úřad zaeviduje v ISSŘ. Možnost podávat tato podání prostřednictvím portálu stavební správy byla diskutována – možnost tu je, závěr diskuze však nebyl definitivní.

Žádosti o sdělení, že záměr nevyžaduje opatření SÚ (zejména dotace) půjdou přes portál? Nebo budou plně nahrazeny předběžnou informací?

 Podle § 174 odst. 1 písm. b) Stavební úřad poskytne tomu, kdo požádá, v rámci své působnosti do 30 dnů od požádání předběžnou informaci o nezbytnosti povolení záměru a jeho kolaudace. Taková žádost, pokud nebude podána prostřednictvím ISSŘ bude muset být do ISSŘ zaevidována stavebním úřadem. Upozorňujeme, že předběžná informace podle § 174 NSZ je předmětem správního poplatku.

1.7.24 požádá stavebník DO o ZS, měl by RD vložit do evidence PS, když ji podá papírově, skenuje ji DO a vkládá do evidence.

Odkazujeme na školení ISSŘ určené pro dotčené orgány dne 19. 6. 2024. Platí, že podle § 173 odst. 3 NSZ Je-li žádost o vyjádření nebo závazné stanovisko podána žadatelem před zahájením řízení podle této části, vloží dotčený orgán vyjádření nebo závazné stanovisko do evidence stavebních postupů a doručí jej žadateli. V případě dokumentace bude tato povinnost obdobná ve vztahu k nutnosti založit záměr v ISSŘ. (Nicméně stavební zákon ji nestanoví).

Žádost podaná papírově na podatelnu: Zapisuje se do spisovky úřadu? Co pak udělá SÚ? Vkládá ji do portálu, co se považuje za datum podání?

Podání určená stavebnímu úřadu se evidují pouze v ISSŘ nikoliv ve spisové službě úřadu. ISSŘ je plnohodnotná spisová služba. Upozorňujeme na § 275 odst. 3 NSZ, dle kterého Informační systém stavební správy je samostatnou evidencí dokumentů. Povinnost vykonávat spisovou službu se považuje ve vztahu k dokumentům uchovávaným v informačním systému stavební správy za splněnou. Den podání se určuje dle správního řádu.

Jakou formou bude řešeno přidělování čísel popisných? Konkrétně u nás číslo přiděluje obec na základě naší výzvy. Bude to tedy tak, že obci přijde do DS naše výzva, obec vytvoří dokument, který pošle přes DS zpět SÚ?

Ano, to je správný postup.

Je možnost v rámci obce interní doručování? Obci jako účastníkovi, orgánu ochrany přírody, silničnímu správnímu? Nebo vše přijde do DS obce po odeslání z ISSŘ?

Není, neboť veškeré písemnosti se vytváří v systému ISSŘ a přes tento systém se i doručují.

Chápu dobře, že je zcela vyloučeno osobní předání / doručení jakéhokoli našeho výstupu? Nemohu tedy např. oznámení o zahájení řízení vytisknout, nechat osobně podepsat převzetí a takový doklad např. nahrát do systému? Čili zcela odpadne zvednout telefon a říct: máte to u nás připravené, přijďte si….

Osobní předání / doručení ze strany žadatele vyloučeno není. Pokud stavebník podá žádost v listinné podobě, tj. nekomunikuje se stavebním úřadem skrze portál stavebníka ani DS, bude mu stavební úřad doručovat nicméně pouze v listinné podobě (hybridní poštou). Řízení samozřejmě bude vedeno v ISSŘ a veškerá podání účastníků, rozhodnutí a jiné úkony stavebního úřadu musí být uloženy do evidence stavebních postupů = ISSŘ (viz § 270 odst. 1 NSZ).

Je nějaká informace, kdy budou technické mapy kraje? Stále se stává, že do UtilityReport se přidávají správci sítí bez našeho vědomí, bez konkrétnějších informací, kde a jaké sítě mají. Snažíme se s těmito správci komunikovat, aby něco předložili, ale mnohdy je to neúspěšné.

Od 1. 7. 2024 vznikne v rámci našeho odboru oddělení digitálních technických map, proto prosím obraťte se přímo na pracovníky tohoto oddělení.

Bude nějaké školení pro pracovníky podatelny, kteří by měli zapisovat listinná podání do ISSŘ? Vznesla jsem dotaz na MMR a zatím bez odpovědi.

Veškerá školení provádí MMR.

Bude nějakým způsobem zajištěna provázanost s VITA, tak abychom mohli z VITY čerpat údaje? VITU používáme 25 let a máme v ní spousty údajů o stavbách a pozemkách, i těch sousedních.

Nebude.

Jak má vypadat digitálně podaná ověřená dokumentace? Bude elektronickým podpisem opatřen každý výkres?

> Dle Pravidel pro používání razítka a elektronického razítka při výkonu povolání autorizovaného inženýra a autorizovaného technika, Rozhodnutí č. R2302-7 představenstva ČKAIT ze dne 20. 4. 2023 Autorizovaná osoba musí opatřit vlastnoručním podpisem a autorizačním razítkem, resp. elektronickým autorizačním razítkem samostatné dílčí části dokumentace, pokud spadají pod bod 1. písm. a-d. Pravidla se vztahují ještě na zákon č. 183/2006 Sb., ale předpokládáme, že tato povinnost se přenáší na nový stavební zákona. Z webináře pro práci s portálem stavebníka je zároveň patrné, že jednotlivé části dokumentace (Průvodní list, souhrnná technická zpráva,…) se vkládají do portálu stavebníka samostatně, nikoliv jako jeden dokument. Měli by tak být všechny jednotlivé části dokumentace opatřeny el. autorizovaným razítkem. A to i v případě, že situační výkresy se jsou rozloženy do více výkresů. https://www.youtube.com/watch?v=vTtuBqlnGrc&t=1s

Jak se budou do portálu stavebníka zadávat záměry, např. dělení pozemku? Kdo a kam vloží geometrický plán?

Průvodce v portálu stavebníka navede ke správnému zadání žádosti. K žádosti o povolení dělení nebo scelení pozemků se namísto projektové dokumentace přikládá celková situace v měřítku katastrální mapy, včetně parcelních čísel, se zakreslením požadovaného dělení nebo scelení pozemků s vyznačením přímého přístupu z veřejné komunikace ke všem pozemkům, nebo přes pozemek nebo stavbu stejného vlastníka, anebo na základě jiného věcného práva k cizímu pozemku nebo stavbě. K žádosti se nepředkládá geometrický plán.

Pokud bude dokumentace podána fyzicky, pak ji naskenuje do portálu stavební úřad? (zaměstnanec podatelny to nezvládne). S jakým č.j. se bude pracovat? S tím z podatelny anebo s tím od vložení do portálu? Může být i několikadenní rozdíl. To samé bude při podání např. odvolání nebo doplnění podkladů, kdy je datum podání rozhodující.

Pokud nepůjde o stavby uvedené v odstavci 1 písm. c) a e) až p) a odstavci 2 přílohy č. 2, musí být vždy současně s žádostí vložena projektová dokumentace do evidence elektronických dokumentací. Stavební úřad bude skenovat pouze dokumentace staveb uvedených v odstavci 1 písm. c) a e) až p) a odstavci 2 přílohy č. 2, Dokumentace má být zpracována ve formátu max. A3!! Datum podání – dle správního řádu - den, kdy písemnost byla podána. V systému se uvádí i den, kdy byla písemnost odeslána (11 minuta videa).

Dotaz od projektanta na SÚ – když bude PD zpracovaná dle vyhlášky č. 499/2006, ale žádost bude podána po 1.7.2024 dle NSZ, bude muset být PD nahraná i v elektronické podobě nebo si to zajistí stavební úřad?

Pokud nepůjde o stavby uvedené v odstavci 1 písm. c) a e) až p) a odstavci 2 přílohy č. 2 NSZ, musí být vždy současně s žádostí vložena projektová dokumentace do evidence elektronických dokumentací

Není zcela jasné, jak bude fungovat podatelna datové schránky, spisovka.

Spisovou službu ISSŘ zpravuje MMR.

Jaké napsat vyjádření stavebního úřad k zjištěným nesouladům při revizi katastru nemovitostí, aby vyjádření bylo v souladu s novým SZ a jaký bude výstup z ISSŘ? V současnosti vydáváme sdělení o existenci staveb na základě geometrického plánu a zjištěných atributů do RUIAN.

Žádost katastrálního úřadu se vloží do ISSŘ a prostředním tohoto systému vypravím vyjádření. Pokud se jedná o reklamace v RUIANu, tak ty se vyřizují v systému RUAIN.

Zaplacení správního poplatku – na čí účet přijde a jak zjistíme, že je zaplaceno?

Poplatek přijde na ten účet, který uvedete ve výzvě k úhradě správního poplatku. Jeho úhradu zjistíte tak, jak máte nastavené informace o platbách na Vašem úřade. Údaj o úhradě správního poplatku zanesete do ISSŘ.

Bude funkce anonymizace také na funkci portálu pro závazná stanoviska JES? Protože oni musejí tato stanoviska zveřejňovat a po podepsání (tedy převedení do formátu  .pdf) nelze anonymizovat.

Otázku je nutné adresovat MMR – digitalizace@mmr.gov.cz