Klášter sv. Františka v Hájku u Červeného Újezda byl vystavěn Františkem Adamem Eusebiem hrabětem ze Žďáru v letech 1663 – 1681 na místě původní poustevny, která se nacházela v blízkosti již existující loretánské kaple, v uměle vysazeném hájku, který se časem stal i oficiálním názvem místa. Tato kaple je nejstarší loretánskou kaplí na českém území (vystavěna byla v letech 1623 1625. Klášter byl postaven podle plánů Carla Luraga a Giovanniho Domenika Orsiho. Svými čtyřmi dvoupodlažními křídly obklopuje loretu, která je propojena s východním křídlem.  Klášter byl částečně upraven v souvislosti s odstraňováním statických poruch severní části východního křídla v letech 1732 – 1733.  Po dobu 2. světové války se stal depozitářem archivu země české a byly zde též uloženy archivy klášterů jiných řádů. V roce 1950 byl v klášteře zřízen internační tábor pro kněze, od roku 1953 ho využívala armáda.  V průběhu 2. poloviny 20. století nebyl areál kláštera udržován. Hájecký klášter je historicky mimořádně cenná stavba, jako doklad vývoje barokních církevních staveb – hájecká loreta byla nejstarší stavbou tohoto druhu na našem území a náleží tak k fenoménu českého baroka. (Ojedinělou památkou sounáležitou s klášterem je i další kulturní památka - rozsáhlá poutní cesta z kláštera Hájku s kaplemi mimořádných rozměrů, která vedla až k pražské hradčanské loretě.)  V roce 1992 objekt kláštera s některými pozemky získal zpět řád františkánů, který realizuje postupnou obnovu kláštera.

http://hajek.ofm.cz