Externí odkazy

Kontakty

Kontakty

Bc. Věra Škaloudová
odborný referent pro řízení projektů v obl. ŽP, EVVO
tel.: 257 280 848, 725 765 888
skaloudova@kr-s.cz

Mgr. Ing. Jaroslava Danihelková
odborný referent pro řízení projektů v obl. ŽP, EVVO
tel.: 257 280 117, 702 147 605
danihelkova@kr-s.cz

Oddělení řízení projektů v oblasti ŽP a zem.

Půda a život civilizací. Co děláme půdě, děláme sobě

O památné hoře Blaníku a jejím kraji. Příběhy posvátných hor

  • Autoři: V. Cílek, L. Hanel, V. Zemek a kol.
  • Ilustrace: D. Lizoňová, J. Svoboda a kol.
  • Rok vydání: 2022
  • Nakladatelství: Dokořán s.r.o.
  • Popis: vázaná bez přebalu, 297 × 210 mm, 264 stran, 250 barevných ilustrací a fotografií 
  • ISBN: 978-80-7675-057-9
  • EAN: 9788076750579
  • E-shop: https://www.dokoran.cz/?p=book&id=1297

Devátý díl volné středočeské edice je symbolicky věnován Blaníku a nese název O památné hoře Blaníku a jejím kraji. Příběhy posvátných hor. Hlavním tématem této publikace je přiblížit čtenáři téměř neznámá místa Podblanicka, z něhož lidé znají jenom národní ikonu Blaník.  

Kniha pojednává o přírodě a památkách regionu, který leží pod Blaníkem. Ten je víc než jen jedním z mnoha českých kopců, protože kolem něj se vytvářel kus identity českého národa. Psaly se o něm knihy, romantické příběhy i politické projevy a skládaly se básně, opery a hudební díla. Zhruba polovina knihy je proto věnována archeologii a mytologii nejenom Blaníku, ale celé rodiny našich posvátných hor. V mnohých z nich sídlily ochranitelské síly země a významní předkové. Poutě na hory, kde se dal prožít kontakt s něčím zázračným či alespoň nadosobním, dosáhly svého nejslavnějšího vrcholu v počátcích husitství. Jejich stopy ale můžeme vysledovat v setkávání náboženských sekt a později evangelíků od poloviny třináctého až do konce století osmnáctého a brzy na ně navázaly národní a politické tábory století devatenáctého až jednadvacátého. Kult hor začal před mnoha tisíci lety, proměňoval se a přeléval, ale dodnes neskončil.

„Snad každý Čech, který prošel zdejším školským systémem, zná alespoň v náznacích pověst o hoře Blaníku, v níž spí rytíři, kteří přijdou české zemi na pomoc, až bude nejhůře. Příběh o vojsku ukrytém v hoře, jež v určený čas přinese záchranu před hrozným nepřítelem, patří k základním topoi evropské tradice, která byla dále rozvíjena v rámci křesťanského Západu, jehož součástí jsou i české země. Nejde o motiv exkluzivně český, nýbrž o vyprávění, které je společné většině evropských, ba dokonce indoevropských národů.

Bojovníci-rytíři někam zmizeli, něco střeží, mají úkol, čekají a jednou se objeví… Z útrob země přijde spása, ať už z masivu Kyffhäuser v Durynsku, kde prý spí římský císař Fridrich Barbarossa, či z hory Rozbark u Bytomi jako vojsko sv. Hedviky zachraňující Slezsko. Anebo ze Sitna ve slovenských Štiavnických vrších. Případně z alpského Hochthronu, odkud rytíři pod vedením východofranckého krále Jindřicha Ptáčníka či římského císaře Karla V. vyrazí k poslednímu boji s Antikristem. Podobné posvátné hory nalezneme třeba v Anglii, Skotsku, Irsku, Francii a Dánsku, většinou spojené s pověstmi regionálního charakteru. Pouze Kyffhäuser se stal významným elementem národní mytologie, když byl starší (středověký) literární materiál rozpracován německými romantiky 19. století k povzbuzení celoněmeckého sebevědomí.“

O památné hoře Blaníku a jejím kraji. Příběhy posvátných hor, str. 131