Externí odkazy

Kontakty

Kontakty

Bc. Věra Škaloudová
odborný referent pro řízení projektů v obl. ŽP, EVVO
tel.: 257 280 848, 725 765 888
skaloudova@kr-s.cz

Mgr. Ing. Jaroslava Danihelková
odborný referent pro řízení projektů v obl. ŽP, EVVO
tel.: 257 280 117, 702 147 605
danihelkova@kr-s.cz

Oddělení řízení projektů v oblasti ŽP a zem.

Půda a život civilizací. Co děláme půdě, děláme sobě

Půda a život civilizací. Co děláme půdě, děláme sobě

  • Autoři: V. Cílek, J. Hladík a kol.
  • Ilustrace: D. Lizoňová, J. Svoboda
  • Rok vydání: 2021
  • Nakladatelství: Dokořán s.r.o.
  • Popis: vázaná bez přebalu, 297 × 210 mm, 256 stran, 250 barevných ilustrací a fotografií
  • ISBN: 978-80-7675-015-9
  • EAN: 9788076750159
  • E-shop: https://www.dokoran.cz/?p=book&id=1223

Publikace Půda a život civilizací s podtitulem Co děláme půdě, děláme sobě vznikla díky zájmu a podpoře Středočeského kraje a tematicky navazuje na dříve vydanou knihu Voda a krajina. V první polovině se kniha zabývá hlavně tím, co půda znamená pro lidi a jejich dějiny, v druhé části se vrací na české území a do Středočeského kraje, kde se zajímá o stav půd, jejich ochranu, péči a nové šetrné způsoby, jak s půdním fondem zacházet.

Hlavním tématem knihy je problematika ztráty vody v krajině a s ní související extrémní výkyvy počasí na stav zemědělské půdy, která ztrácí svojí úživnost a podléhá masivní erozi. Dále se zabývá problémy se stavem lesních půd a zástavbou území. Na základě historických zkušeností s neuváženými kroky zaniklých civilizací, které ztratily možnosti obživy, ukazuje na závažnost problému a obsahuje popis základů půdoznalectví a vlivu na kvalitu půdy a její schopnost zadržovat vodu. Zásadní částí jsou příklady správného hospodaření s půdou a návrhy na navrácení k udržitelnému způsobu hospodaření.

Není to tak dlouho, co jsme skoro všichni byli zemědělci. Vždyť ještě v roce 1900 žilo na venkově kolem 90 % evropského obyvatelstva. Možná proto se nás dotýká zastavování úrodné zemědělské půdy a s tíživým pocitem prožíváme sucho na polích a kůrovcovou kalamitu v lese. Zdálo by se, že z obojího můžeme vinit hlavně počasí, ale velkou roli sehrává i stav půd. Jsme si téměř jisti, že budoucí krajina bude vyžadovat návrat ke starým technikám péče o půdu a les, ale zároveň se neobejdeme bez nejnovějších technologií a experimentů se způsoby zavlažování, novými plodinami a lesními dřevinami. Zdravou a na přirozených základech spočívající přírodu tak začínáme potřebovat ne jako „ochranářský přepych“, ale abychom vůbec mohli žít v důstojném prostředí a neměli nouzi o vodu a potraviny. Nejedná se přitom jen o jídlo a dřevo, ale také o místní klima, kvalitu podzemních vod i pocit klidu a někdy i štěstí či krásy, jaký prožíváme v harmonické krajině.

„Archeologické a historické studie ukázaly, že při vzniku jakékoliv civilizace, například u Aztéků či v USA koncem 19. století, musí být na počátku fáze zemědělského rozvoje. Průmyslová Amerika, to je až Henry Ford a válečné továrny první světové války, ale na začátku je nadbytek obilí. Průmysl vzápětí zastíní zemědělství a sám je překryt sférou služeb a informačních technologií. To celé by bez laciných potravin a dostupné energie na počátku civilizačního rozvoje nemohlo fungovat, ale zakladatelská role zemědělství je už v této chvíli zapomenuta, protože farmářů je dnes v rozvinutých státech obvykle méně než 6 % populace a málokdy vytváří víc než několik prvních procent národního důchodu.“

Půda a život civilizací. Co děláme půdě, děláme sobě, str. 11