Agregátor obsahu
Zpět Zastupitelstvo schválilo Koncepční plán optimalizace silniční infrastruktury
Kraj zpracoval Koncepční plán optimalizace silniční infrastruktury na dalších zhruba dvacet let. Dokument má za cíl konstatovat, jaká by byla ideální výše finančních prostředků plynoucích do silniční sítě, její rekonstrukce, stavby a údržby tak, aby se narovnal dluh, který na této infrastruktuře vznikl ve své podstatě ještě před předáním Středočeskému kraji. Materiál, který byl před časem doporučen krajskými radními, dnes schválili i zastupitelé.
Středočeská silniční síť je nejhustší a nejvíce zatížená v celé České republice, a i přes snahy využít co nejvíce zdrojů je stále na stole otázka podfinancování. Značné množství projektů je ve vysokém stupni připravenosti a Středočeský kraj je tak připravený budovat, obnovovat a modernizovat svoji regionální síť. Bohužel, podle propočtů kraje hrozí, že síť bude zastarávat, resp. kraj nebude schopen, kvůli nedostatku peněz, silnice opravovat. „Zároveň zde existuje značný dluh, který vznikl již při předání silniční sítě II. a III. tříd ze strany státu do vlastnictví kraje. Nevypořádané vlastnictví pozemků pod komunikacemi a následně poskytované prostředky neodpovídaly skutečnému rozsahu a zatížení sítě,“ konstatuje Jiří Bejlovec, vedoucí oddělení pozemních komunikací a zároveň autor koncepčního materiálu.
Dokument tedy vyčísluje, kolik by bylo potřeba investovat do krajských silnic, vč. předpokládaných dotací ze státních i unijních zdrojů tak, aby kvalita sítě neustále stoupala a zabránilo se degradaci i současného stavu. „Do roku 2042 je vyčísleno celkem 170 mld. korun na veškeré investice, neinvestice a údržbové práce. V průměru tak vychází na rok zhruba 8,5 mld. korun. Tempo investování by mělo být zvoleno tak, aby byly finanční prostředky nejdříve krátkodobě navýšeny a posléze postupně snižovány,“ míní Karel Bendl, radní pro oblast silniční dopravy.
Při současném tempu investování (cca 5,5 mld. korun/rok) je tak třeba do roku 2042 navýšit rozpočet do silniční infrastruktury o zhruba 3 mld. korun ročně a tím splatit vnitřní dluh, a to v konečné výši cca. 60 mld. Kč (bez inflace). „V případě menšího či dokonce žádného navýšení bude tento vnitřní dluh snižován pomaleji anebo vůbec,“ říká Karel Bendl.