Hejtmanka Středočeského kraje Mgr. Pecková Petra
Sociální sítě Středočeského kraje
Středočeský kraj
Velikostí, počtem obcí i obyvatel je největším krajem České republiky. Jeho rozloha k 1. 1. 2021 (10 928,5 km2) zabírala téměř 14 % území ČR a byla téměř dvakrát větší než je průměrná rozloha kraje v České republice.
Dle informací ČSÚ /1) je:
| Počet obyvatel | 1 397 997 (k 1. 1. 2021) |
| Průměrná hrubá měsíční mzda | 36 260 Kč (rok 2020) |
| Podíl nezaměstnaných osob | 3,59 % (30. 4. 2021) |
| Dokončené byty | 6 843 bytů (v r. 2020), 1 629 (za 1. čtvrtletí 2021) |
| HDP na 1 obyv. | 484 475 Kč (rok 2019) |
| HDP na 1 obyv. (2019), 3. místo mezi kraji | 89,9 % průměrné úrovně HDP v ČR |
Během roku 2020 se počet obyvatel v kraji zvýšil o 12 856 osob na celkových 1 397 997 obyvatel. Hustota zalidnění byla nejvyšší v okresech Praha-západ, Praha-východ a Kladno, ve kterých dosáhla hodnoty přes 200 obyvatel na km2. Všechny tyto okresy mají intenzivní sociálně-ekonomické vazby na Prahu a do jisté míry tvoří metropolitní zázemí hlavního města. Naopak nejnižší hustota zalidnění je v okresech Rakovník a Benešov, kde hustota zalidnění nepřesahovala 70 obyvatel na km2.
Ve Středočeském kraji se nachází 26 správních obvodů obcí s rozšířenou působností, svou velikostí velice rozdílných. Na území kraje je 1 144 obcí. Největší počet obcí je soustředěn v okresech Příbram a Mladá Boleslav (120 obcí) a nejmenší počet obcí má okres Mělník (69 obcí). Kraj je charakteristický vysokým zastoupením obcí s počtem obyvatel do dvou tisíc (1 021 obcí), ve kterých žije 40,1 % obyvatel. Statut města je přidělen 84 obcím, Kladno a Mladá Boleslav jsou navíc statutárními městy.
Středočeský kraj má kromě Prahy nejhustší, ale také nejpřetíženější dopravní síť v republice (kraj zajišťuje cca 8 625 km). Přes území kraje vedou do hlavního města historicky radiálně uspořádané hlavní železniční i silniční tranzitní sítě. Své zastoupení v kraji má i vodní doprava. Jedinou vodní cestu v ČR pro vnitrostátní i mezinárodní přepravu představuje v současné době Labsko-vltavská vodní cesta, přibližně 3/4 její délky procházejí územím kraje.
Pro Středočeský kraj je charakteristická rozvinutá zemědělská i průmyslová výroba. Zemědělská výroba těží z vynikajících přírodních podmínek v severovýchodní části kraje, kraj vyniká hlavně rostlinnou výrobou, pěstováním pšenice, ječmene, cukrovky, v příměstských částech pěstováním ovoce, zeleniny a květin.
Hrubá přidaná hodnota (HPH) dosáhla v roce 2019 ve Středočeském kraji výše 602,5 mld. Kč, což představovalo podíl 11,6 % na celorepublikové hodnotě, druhý nejvyšší po hl. m. Praze (27,2 %). Hrubý domácí produkt na obyvatele přitom ve Středočeském kraji v roce 2019 vykazoval 89,9 % průměrné úrovně hrubého domácího produktu na obyvatele České republiky, což jej zařadilo na třetí místo v porovnání s ostatními kraji. Tato skutečnost je vedle výsledku automobilového průmyslu výrazně ovlivněna strategicky výhodnou polohou Středočeského kraje, který obklopuje hlavní město republiky.
V roce 2020 byla průměrná hrubá měsíční mzda ve Středočeském kraji 36 260Kč, meziročně se zvýšila o 1 254 Kč (o 3,6 %). V porovnání s ostatními kraji se jednalo o 3. nejnižší absolutní i relativní přírůstek.
V roce 2020 byla ve Středočeském kraji podle předběžných údajů zahájena výstavba celkem 5 823 bytů. V porovnání s předchozím rokem bylo zahájeno o 666 bytů méně, to představovalo meziroční pokles o 10,3 %. V roce 2020 bylo podle předběžných výsledků na území kraje dokončeno 6 843 bytů. Kromě Středočeského kraje vykázalo meziroční pokles dalších deset krajů.
Na území Středočeského kraje má sídlo zaevidováno přes 351 tisíce ekonomických subjektů. Během roku 2020 přibylo 6,6 tis. subjektů, což představovalo meziroční nárůst o 1,9 %. Vyšší meziroční růst zaznamenala mezi kraji pouze Praha. Středočeský kraj se v organizační statistice vyznačuje vysokým podílem fyzických osob, převážně živnostníků a nižším podílem právnických osob. Největším zaměstnavatelem v kraji a zároveň v ČR byla ŠKODA AUTO, a.s. v Mladé Boleslavi. /1)
Co se týká cestovního ruchu a turistiky - pro srovnání - jestliže např. v r. 2016 bylo ubytováno v hromadných ubytovacích zařízeních (HUZ) ve Středočeském kraji celkem 952 173 návštěvníků (tj. nejvíce od roku 2012), v roce 2020 došlo z důvodu pandemie koronaviru a následných vládních opatření ve všech krajích ČR k citelnému poklesu návštěvnosti ubytovacích zařízení.
Ve Středočeském kraji se meziročně snížil počet hostů o 40,83 % a počet jejich přenocování o 32,47 %. V roce 2020 se v HUZ Středočeského kraje ubytovalo celkem 693 980 návštěvníků. V porovnání se stejným obdobím předchozího roku 2019 se ubytovalo o 478 971 hostů méně. Jedná se o vůbec nejnižší návštěvnost HUZ v rámci dostupných statistik, tedy od roku 2012.
Podle předběžných údajů přijelo v roce 2020 do hromadných ubytovacích zařízení ve Středočeském kraji celkem 685,5 tis. návštěvníků. V porovnání s předchozím rokem se ubytovalo o 41,6 % hostů méně, a počet jejich přenocování o 33,0 %.
„Na území Středočeského kraje se nachází 36 národních nemovitých kulturních památek a 4 380 nemovitých kulturních památek. Největší koncentrací památek se vyznačuje město Kutná Hora (chrám sv. Barbory, Vlašský dvůr, Hrádek se stříbrnými doly, kostnice a katedrála Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Křtitele v Sedlci), které bylo v roce 1995 zapsáno do Seznamu světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO. Na tomto seznamu je společně s Prahou zapsán také zámek a park Průhonice, patřící mezi nejrozsáhlejší parky v ČR a turisticky nejnavštěvovanější místa v okolí Prahy. Ve Středočeském kraji jsou 2 městské památkové rezervace - Kolín a Kutná Hora, 10 vesnických památkových rezervací (např. Drahenice na Příbramsku, Mužský u Mnichova Hradiště, Třebíz na Kladensku) a 3 archeologické (Levý Hradec, Slavníkovská Libice, Libodřický mohylník). Dále se v kraji nachází 34 městských památkových zón (např. Stará Boleslav, Mělník, Poděbrady atd.), 26 vesnických památkových zón a 2 krajinné památkové zóny Osovsko a Žehušicko. Nejznámějšími hrady jsou Karlštejn a Točník na Berounsku, Křivoklát na Rakovnicku, Český Šternberk na Benešovsku a Kokořín na Mělnicku. Nejvýznamnějšími zámky jsou Konopiště na Benešovsku, Žleby a Kačina na Kutnohorsku, Loučeň na Nymbursku, Lány na Rakovnicku a nebo zámky Mělník a Nelahozeves na Mělnicku a zámek Mnichovo Hradiště. Jedněmi z nejvýznamnějších poutních míst v Čechách jsou barokní areály Svatá Hora na Příbramsku, s ojediněle dochovanou poutní cestou z Březnice a klášter v Hájku s unikátní poutní cestou vedoucí až k pražské Loretě."
Za nejhodnotnější a nejzachovalejší přírodu ve Středočeském kraji (SK) je možno považovat velkoplošná chráněná území, kterými je na území SK či do něho zasahujících 6 chráněných krajinných oblastí (CHKO):
CHKO Křivoklátsko (figuruje na seznamu biosférických rezervací), CHKO Český kras, CHKO Český ráj a CHKO Kokořínsko – Máchův kraj (zasahují i do Libereckého kraje), CHKO Blaník. K 1. 1. 2016 vznikla na území zrušeného vojenského újezdu Brdy nová CHKO Brdy. Území této oblasti se přerozdělilo mezi přiléhající obce Středočeského a Plzeňského kraje (tj. (zasahuje též do Plzeňského kraje), čímž se celková rozloha Středočeského kraje snížila na 10 928 km2, tedy o 87,9 km2 oproti stavu na konci roku 2015.