Ve čtvrtek proběhlo v budově Krajského úřadu představení dvou unikátních nálezů nevyčíslitelné hodnoty. Prvním je celkem dvanáct zlatých keltských mincí ze 3. až 2. století před naším letopočtem nalezených před nedávnem na Rakovnicku. Druhým nálezem je denárový poklad o více než 2 tis. stříbrných mincí z 11./12. století z okresu Kutná Hora, jeden z největších nálezů za řadu posledních let. Oba poklady jsou v současné době v péči odborníků a v blízké době budou vystaveny pro veřejnost.

Rakovnický nález zlatých keltských mincí navazuje na další významný objev z doby před čtyřmi lety, kdy byly ve stejné oblasti nalezeny zlaté šperky vykládané drahokamy z doby stěhování národů. Druhý nález, středověký stříbrný poklad objevený před zcela nedávnou dobou na Kutnohorsku považují odborníci za jeden z největších nálezů posledního desetiletí. Více než 2000 stříbrných mincí představovalo ve své době obrovskou částku. „ Je skvělé, že máme již podruhé v krátké době možnost prezentovat tak významné nálezy. Pro obě naše muzea je to skvělá možnost rozšíření již tak atraktivních expozičních programů. Velice rád bych poděkoval oběma poctivým nálezcům, díky nimž máme možnost tyto významné nálezy ocenit.  Opravdu si vážíme vaší obětavosti a poctivosti. Vaše dobré skutky přispívají k ochraně a uchování historických hodnot, a za to vám patří náš nejupřímnější dík,“ uvedl při představení obou vzácných nálezů radní pro oblast kultury, památkové péče a cestovního ruchu Václav Švenda.

Na první keltskou zlatou minci narazil na Rakovnicku účastník muzejních přednášek, který se šel projít s detektorem kovů do lesa. Nález ihned oznámil pracovníkům muzea, kteří místo odborně prozkoumali, zabezpečili a vyzvedli dalších 11 kusů. Nález zlatých mincí představuje pro Rakovnické muzeum T. G. M. další významnou akvizici do tamních sbírek. „ Odborný posudek Národního muzea potvrdil, že se jedná o soubor unikátních bójských ražeb z našeho území z konce střední doby laténské. Jde o zcela první archeologicky dokumentovaný depot – tedy o hromadný, záměrně uložený soubor – těchto mincí u nás. Jejich kulturně historická hodnota je i proto nevyčíslitelná,“ uvádí ředitelka Muzea T. G. M.  Magdalena Elznicová Mikesková. Pro Rakovnické muzeum představuje nález zlatých mincí již druhý významný objev za poslední 4 roky. Poutavý příběh „královských“ šperků z 5.-6. století našeho letopočtu, které lupiči odcizili pravěkému velmoži, a na které muzeum upozornila dvojice amatérských hledačů v roce 2020, popisuje výstava s přiléhavým názvem Záhada zlatých šperků. Ta je do letošního 30. června vystavena v rakovnickém muzeu. Oba tyto nedávné objevy ¬– honosné zlaté šperky vykládané drahokamy i nejnovější nález zlatých mincí – podle archeoložky muzea Kateřiny Blažkové naznačují, že Rakovnickem vedly koridory, po nichž už v pravěku a pak i ve středověku cestovali příslušníci tehdejších elit.

Druhý, zcela čerstvý nález stříbrného pokladu na Kutnohorsku představuje jeden z největších objevů posledních let. Jedná se o dosud největší raně středověký mincovní depot, který čítá více než 2150 mincí, mezi nimiž odborníci zatím identifikovali ražby tří přemyslovských panovníků, krále Vratislava II. a knížat Břetislava II. a Bořivoje II. (cca 1085–1107). Na zabezpečení objevu a vyzvedávání mincí spolupracovalo České muzeum stříbra s Archeologickým ústavem Akademie věd České republiky. „ Mince byly s největší pravděpodobností vyraženy v pražské mincovně ze stříbra, které se do Čech tehdy dováželo ,“ říká ředitelka Českého muzea stříbra v Kutné Hoře, paní Lenka Mazačová. „ České muzeum stříbra má ve své sbírce již několik mincovních depotů, žádný z nich však není tak početný, ani tak starý. Význam nálezu je tedy pro muzeum značný. Na představovaném depotu je též nesmírně zajímavé to, že obsahuje podle dosavadního stavu poznání pouze ražby tří panovníků, což je zhruba období dvaceti let. Z tohoto důvodu má soubor nepopiratelně velkou hodnotu pro numismatiky,“ dodává ředitelka Mazačová.

Zástupce Archeologického ústavu, pan Filip Velímský, přibližuje hodnotu nalezeného pokladu: „ Bohužel, pro přelom 11.–12. století postrádáme údaje o kupní síle soudobé mince. Šlo ale o obrovskou, pro obyčejného člověka nepředstavitelnou a současně i nedostupnou částku. Dá se srovnat například s milionovou výhrou v jackpotu .“

Oba nálezy jsou v současné době v péči odborníků. Muzeum T.G.M. v Rakovníku i České muzeum stříbra v Kutné Hoře zároveň připravují jejich expozici pro představení veřejnosti.

Prezentaci v PDF lze stáhnout ZDE