Agregátor obsahu

Zpět Smlouva o spolupráci na projektu vodíkových autobusů byla podepsána

Příprava provozu autobusů na vodíkový pohon v okolí Mníšku pod Brdy se posunula do další fáze. Integrovaná doprava Středočeského kraje podepsala s budoucím majitelem autobusů, dopravcem Martin Uher Bus, smlouvu o spolupráci. Navazuje tak na dříve uzavřené memorandum a nedávný souhlas krajského zastupitelstva.

Budoucnost veřejné dopravy je bezemisní a Středočeský kraj se na přechod od dieselových autobusů připravuje už nyní. Pilotním projektem je nasazení 10 vodíkových autobusů v okolí Mníšku pod Brdy. Kraj nyní podepsal smlouvu o spolupráci s dopravcem Martin Uher Bus, přičemž fakticky navazuje na dříve podepsané memorandum a schválení smlouvy krajským zastupitelstvem. Smlouvu za kraj podepsala Integrovaná doprava Středočeského kraje (IDSK). „Nyní je tedy možné rozjet výběrové řízení na dodavatele deseti autobusů s vodíkovým pohonem. Jejich nasazení předpokládáme na konci roku 2025 anebo v roce 2026. Podle toho, jak rychle budou výrobci novou techniku schopní dodat,“ konstatuje Petr Borecký, radní pro oblast veřejné dopravy.

Vodík by autobusy měly čerpat přímo v centrále firmy Martin Uher Bus v Mníšku pod Brdy. Kvůli tomu tu společnost ČEZ vybuduje plnicí stanici. K elektrolýze pak bude využívat elektrickou energii z vodní elektrárny ve Vraném nad Vltavou. Půjde tedy o zelený vodík, mající původ v obnovitelných zdrojích. „Pořízení autobusů vyjde odhadem na 242 milionů korun, většinu nákladů by měla pokrýt dotace z EU. Finanční model a návrh na uzavření smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících v systému Pražské integrované dopravy jsme nedávno schválili v krajském zastupitelstvu,“ shrnuje Petr Borecký s tím, že zatím není znám termín vydání stavebního povolení na plničku.

Mníšek byl vybrán mimo jiné kvůli kopcovitému terénu, který bude testem pro zatížení vodíkových autobusů a ověření reálného dojezdu v jednotlivých ročních obdobích.

Zvyšování podílu bezemisních vozidel ve veřejné dopravě nařizuje směrnice EU, přičemž v autobusové dopravě se za bezemisní považují elektrobusy, vodíkové autobusy a trolejbusy. Vodíkový pohon je však oproti dieselům výrazně dražší, respektive vyšší je i pořizovací cena autobusů. Nevýhodou je nízká energetická účinnost a stejně tak i nutná výstavba plniček a nedostatek dodavatelů zeleného vodíku. Na druhé straně je výhodou rychlé doplňování paliva, vysoký dojezd, nízká hlučnost a vysoká životnost palivových článků.


 


© ilustrační foto Magistrát hlavního města Prahy